FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
III. volební období
98
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické re-
publiky k souhlasu Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky
a vládou Kyperské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 15. dubna 1980
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se
smlouvou mezi vládou
Československé socialistické republiky a vládou
Kyperské republiky o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
a z majetku, podepsanou v Praze dne 15. dubna 1980.
Důvodová zpráva
Zahraniční obchod a jiné formy mezinárodní hospodářské
spolupráce mohou zakládat povinnosti ke zdanění občanů a
organizací jak ve státě, ve kterém máji občané bydliště nebo
organizace sídlo, tak i ve státě, ve kterém je vykonávána
hospodářská činnost, využíváno právo nebo ve kterém je jiný
zdroj příjmu. Daňové povinnosti, které postihují týž příjem
nebo týž majetek ve dvou státech, snižují neúměrně výnosy
nebo zvyšují náklady a tím nepříznivě ovlivňují zájem o roz-
šiřování mezinárodní hospodářské spolupráce i rozvoj kultur-
nich styků.
Dvojí zdanění, t. j. současné zdanění příjmu nebo majetku
ve dvou státech, je nežádoucí. Protože dvojí zdanění vyplývá
z kolize daňových předpisů dvou států, může být účinně vylou-
čeno jen opatřeními, na nichž se dotčené státy vzájemně
dohodnou.
Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Kyperské republiky
stanoví na základě vzájemnosti, který z obou smluvních států
má právo zdanit jednotlivé druhy přijatu nebo majetku osob
fyzických a právnických, které mají na území některého z obou
států bydliště nebo sídlo. Tím odstraňuje na poli daňovém
překážky, které by mohly působit nepříznivě na rozvoj hospo-
dářských a kulturních vztahů mezi oběma státy.
K jednotlivým ustanovením smlouvy se uvádí s
K článku l
Smlouva se vztahuje na občany a organizace, mající
bydliště či sídlo v některém smluvním státě, bez ohledu na
státní občanství.
- 2 -
K článku 2
Smlouva se vstahuje na všechny současné i budoucí daně,
ukládané z příjmu, se zisku s objemu mezd a z majetku.
K článkům 3, 4 a 5
Za účelem jednotného výkladu smlouvy se stanoví definice
použitých výrazů. Výrazy, jejichž význam je omezen pouze na
jediný článek smlouvy, jsou definovány přímo v tomto článku.
K článku 6
Příjmy plynoucí z nemovitého majetku mohou být zdaněny
jen ve státě, ve kterém nemovitost leží.
K článku 1
Zisky podniků jednoho státu s obchodní a průmyslové
činnosti mohou být zdaněny v druhém státě - pokud pro zdanění
určitých příjmů nemá smlouva výslovné ustanovení odlišné -
pouze tehdy, jestliže podnik dosahuje zisky prostřednictvím
stálé provozovny (článek 5) umístěné v tomto druhém státě.
K článku 8
Zisky z námořní a letecké dopravy mohou být zdaněny jen
ve státě, ve kterém je skutečné vedení podniku.
K článku 9
Daňovému úniku skrytým převodem zisků mezi podniky na
sobě závislými je možno čelit tím, že za základ daně se vezmou
takové zisky, jaké by docílily podniky na sobě nezávislé.
K článku 10
Zdanění dividend je rozděleno mezi stát, ve kterém má
- 3 -
sídlo společnost vyplácející dividendy, a stát, ve kterém je
bydliště nebo sídlo příjemce dividendo
K článku 11
Zdanění úroků je rozděleno mezi stát, ve kterém má
věřitel bydliště či sídlo, a stát, ze kterého se úroky pletí.
Úroky z vládních úvěrů však nepodléhají zdanění ve státě
dlužníka.
K článku 12
Zdanění licenčních poplatků průmyslových je rozděleno
mezi oba státy. Poplatky za využívání autorských práv k dílům
literárním, uměleckým a vědeckým mohou být zdaněny jen ve
státě příjemce.
K článku 13
Zisky ze zcizení nemovitého majetku a movitého majetku
využívaného k obchodní nebo průmyslové činnosti podniku nebo
k výkonu svobodného povolání mohou být zdaněny ve státě, ve
kterém je takový majetek umístěn.
Zisky ze zcizení lodí a le-
tadel pro mezinárodní dopravu mohou být zdaněny ve státě, ve
kterém je umístěno skutečné vedení podniku námořní nebo le-
tecké dopravy. Zisky ze zcizení jiného majetku mohou být zda-
něny ve státě, ve kterém má zcizitel bydliště nebo sídlo o
K článku 14
Příjmy ze svobodného povolání nebo jiné podobné činno-
sti dosahované osobou mající bydliště v jednom státě mohou
být v druhém státě zdaněny pouze s podmínkou, že byly v tomto
druhém státě docíleny pomoci stálé základny umístěné v tomto
druhém státě (např. ordinace lékaře, technická kancelář-
architekta).
- 4 -
K článku 15
Příjmy z pracovního poměrů osoby mající bydliště
v jednou státě mohou být zdaněny v druhém státě jen za před-
pokladu, že se tato osoba zdržovala v druhém státě déle než
133 dnů v kalendářním roce, nebo konala práci pro zaměstnava-
tele z tohoto druhého státu a jím byla placena, nebo její mzda
šla k tíži stálé provozovně nebo stálé základně umístěné v
tomto druhém státě.
K článku 16
Náhrady placené za výkon funkcí ve správních orgánech
společnosti mohou být zdaněny ve státě, ve kterém má společ-
nost sídlo.
K článku 17
Příjmy umělců a sportovců mohou být zdaněny ve státě,
ve kterém tyto osoby vykonávají své činnosti. Příjmy umělců
a sportovců z jednoho státu se nezdaní v druhém státě, jsou-
li jejich vystoupení v druhém státě financovány z veřejných
prostředků prvního státu.
K článku 18
Platy a penze vyplácené za výkon funkcí ve státní
správě mohou být zdaněny s určitými výjimkami jen ve státě,
který je vyplácí.
K článku 19
Penze (kromě penzí vyplácených státem osobám, které
byly činné ve státní správě) mohou být zdaněny jen ve státě,
ve kterém má příjemce bydliště.
K článku 20
Studujícím a učňům z jednoho státu, kteří studují nebo
- 5 -
konají praxi v druhém státě, se v tomto druhém státě přizná-
vají daňové úlevy.
K článku 22
Zdanění majetku se řídi stejnými zásadami jako zdanění
zisku z jeho zcizení (článek 13).
K článku 23
Článek 23 stanoví, jak postupuje stát, ve kterém má
poplatník bydliště či sídlo, aby nedošlo k dvojímu zdaněni
příjmu nebo majetku, který byl podle ustanovení smlouvy
zdaněn v druhém státě.
K článkům 25, 26 a 27
Všeobecná ustanovení zahrnují zásadu rovného nakládání
s občany a podniky obou států, zásadu řešení sporných případů
dohodou a výměnu informaci nutných k provádění smlouvy.
K článku 28
Výsady diplomatických a konzulárních pracovníků nejsou
smlouvou dotčeny.
K článkům 29 a 30
Závěrečná ustanovení stanoví podmínky pro nabyti plat-
nosti smlouvy, stanoví počátek její účinnosti a možnost ukon-
čení výpovědi.
- 6 -
Smlouva upravuje odchylně od ustanovení federálních
zákonů daňové povinnosti občanů a organizací, poskytuje
daňová osvobození a jiné úlevy. Tyto výjimky z platných
československých zákonů přesahují rámec zmocnění daných
těmito zákony ministerstvu financí. Proto vyžaduje před
ratifikací souhlas Federálního shromáždění ČSSR podle čl.
36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci.
V Praze dne 11. října 1980
Předseda vlády SSSR:
Štrougal v. r.
S m l o u v a
mezi vládou Československé socialistické republiky
a
vládou Kyperské republiky
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku
Vláda Československé socialistické republiky
a vláda Kyperské republiky,
vědomy si potřeby usnadňovat obchod a podporovat
hospodářskou spolupráci v souladu se Závěrečném aktem
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
se rozhodly uzavřít smlouvu o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
a z majetku. Za tím účelem se dohodly takto:
-2-
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají
bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na dané z příjmu a z ma-
jetku vybírané ve prospěch každého smluvního státu, jeho
nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob
vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny
daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku
nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní
ze zisků pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého
majetku a daní z celkového objemu mezd placených podniky.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou
a) v Československu:
odvod ze zisku a daň ze zisku,
daň ze mzdy,
daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
zemědělská daň,
daň z příjmů obyvatelstva,
domovní daň a
odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň");
b) na Kypru:
daň z příjmu a
zvláštní příspěvek
(dále nazývané "kyperská daň").
- 3 -
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny to-
tožné nebo podstatně podobné daně, které budou ukládá-
ny po podpisu této smlouvy vedle současných daní nebo
místo nich. Příslušné úřady smluvních států si budou
oznamovat všechny významné změny, které budou provedeny
v jejich příslušných daňových zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad:
a) Výraz "Československo" označuje Československou
socialistickou republiku.
b) Výraz "Kypr" označuje Kyperskou republiku a zahrnu-
je jakoukoli oblast přiléhající k teritoriálním,
vodám Kypru, která byla nebo může být v souladu s me-
zinárodním právem označena podle zákonů Kypru o pev-
ninské mělčině za oblast, nad níž mohou být vykonává-
na práva Kypru k mořskému dnu a jeho podzemí a k je-
jich přírodním zdrojům.
c) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát"
označují podle souvislosti Československo nebo Kypr.
d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a
všechna jiná sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu
nebo každou podstatu, která je posuzována jako práv-
nická osoba pro daňové účely.
f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik
druhého smluvního státu" označují podnik provozovaný
osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, popřípadě podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.
- 4 -
g) Výraz "příslušník" označuje:
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem
některého smluvního státu;
(ii) každou právnickou osobu, společnost a sdružení,
které jsou zřízeny podle práva platného v někte-
rém smluvním státě o
h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopra-
vu uskutečněnou lodí nebo letadlem, které jsou provo-
zovány podnikem, jehož skutečné vedení je umístěno
v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo
nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém
smluvním státě.
i) Výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Československa ministra financí
Československé socialistické republiky nebo je-
ho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Kypru ministra financí nebo jeho
zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován,
má pro její aplikaci smluvním státem význam, který mu
náleží podle práva tohoto smluvního státu upravujícího
daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost
nevyžaduje odlišný výklad.
Článek 4
DAŇOVÍ DOMICIL
1. Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě" označuje pro účely této smlouvy jakoukoli
- 5 -
osobu která je podle práva tohoto státu podrobena
v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu,
místa vedení nebo každého jiného podobného kriteria.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení
odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, rozhodne
se případ podle těchto pravidel:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluv-
ním státě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt
v obou smluvních státech, předpokládá se, že má
bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její osob-
ni a hospodářská pouta nejužší (středisko životních
zájmů).
b) Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba
středisko svých životních zájmů, nebo nemá-li stálý
byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má
bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle
zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluv-
ních státech nebo jestliže se obvykle nezdržuje v žád-
ném z nich, předpokládá se,
že má bydliště v tom
smluvním státě, jehož je příslušníkem.
d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou smluvních
států nebo jestliže není příslušníkem žádného z nich,
příslušné úřady smluvních států upraví otázku vzájem-
nou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle
ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech,
předpokládá se, že má sídlo v tom smluvním státě, v němž
je místo
jejího skutečného vedení.
- 6 -
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely
této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž
podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost o
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
o) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom, nebo jiné místo, kde se těží přírodní
zdroje,
g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než
šest měsíců, ne však montáž uvedenou v odstavci 3
písmeno f).
3. Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vy-
stavení nebo k dodání zboží podniku;
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze
za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze
za účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje
pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování
informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje
pouze za účelem reklamy, poskytováni informaci,
vědeckých rešerší nebo podobných činností pro
podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter;
- 7 -
f) montáž prováděnou podnikem jednoho smluvního stá-
tu ve spojení s dodávkou strojů nebo zařízení
z tohoto státu do druhého smluvního státu.
4. Bude se předpokládat, že podnik jednoho smluv-
ního státu má stálou provozovnu v druhém smluvním
státě, jestliže:
a) vykonává v tomto druhém smluvním státě po dobu
delší než šest měsíců dozor ve spojení s montáží
prováděnou v tomto druhém smluvním státě; to však
neplatí, jde-li o činnosti uvedené v odstavci 3.
písmeno f) tohoto článku;
b) vykonává v tomto druhém smluvním státě činnost,
která pozůstává ze zajišťování služeb veřejně
vystupujících umělců a sportovců, kteří jsou uve-
deni v článku 17.
5. Osoba jednající v jednom smluvním státě za
podnik druhého smluvního státu bude s výhradou ustano-
vení odstavce 6 tohoto článku považována za stálou pro-
vozovnu v prvním smluvním státě, jestliže:
a) má a obvykle využívá v tomto prvním smluvním státě
plnou moc uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud
její činnosti nejsou omezeny na nákup zboží pro
podnik, nebo
b) udržuje v prvním smluvním státě zásobu zboží pod-
niku, ze které pravidelně vyřizuje objednávky za
podnik.
6. Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního
státu se v druhém smluvním státě nepovažuje pouhá
skutečnost, že podnik v tomto druhém státě vykonává
svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního
komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího
- 8 -
nezávislé postavení, pokud tyto osoby jednají v řád-
ném rámci své činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo
v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je
ovládána společností, která má sídlo v druhém smluv-
ním státe, nebo která v tomto druhém státě vykonává
svoji činnost (ať prostřednictvím stélé provozovny
nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této
společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů.
ze zemědělského nebo lesního hospodářství mohou být
zdaněny v tom smluvním státě, v němž je takový maje-
tek umístěno
2. a) Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou usta-
novení odstavců b) a c) definuje ve shodě s právem toho
smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn.
b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém
případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý
inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva,
na která se aplikují ustanovení občanského práva vztahu-
jící se na nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku
a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo
za právo na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných
přírodních zdrojů.
c) Lodě a letadla se nepovažují za nemovitý
majetek.
- 9 -
3. Ustanovení odstavce 1 se použiji na příjmy
z přímého užívání, nájmu a každého jiného způsobu uží-
vání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na
příjmy z nemovitého majetku podniku a na příjmy
z nemovitého majetku užívaného k výkonu svobodného po-
voláni.
Článek 7
ZISKY PODNIKU
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají
zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává
svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím
stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže pod-
nik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být
zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stélé
provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává
svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím
stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se
v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které
by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný
podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stej-
ných nebo podobných podmínek a obchodovala zcela nezá-
visle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje
odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto stá-
lou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných admi-
nistrativních výloh takto vynaložených, ať ve státě,
v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Pokud je v některém smluvním státě obvyklé sta-
- 10 -
novit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně,
na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho růz-
ným částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby ten-
to smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny,
takovým rozdělením, jaké
je obvyklé. Přijatá metoda roz-
dělení zisků musí být však taková, aby výsledek byl v sou-
ladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky
na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží
pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se
pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok podle
stejné metody, pokud neexistují závažné a dostatečné dů-
vody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojed-
nává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou
ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto člán-
ku.
Článek 8
NÁMOŘNÍ A LETECKÉ DOPRAVA
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezi-
národní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě,
v němž je umístěno skutečné vedení podniku.
2. Jestliže místo skutečného vedení podniku námoř-
ní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné
ve smluvním státě, v němž tato loď má domovský přístav,
nebo nemá-li loď domovský přístav, považuje se za umístěné
ve smluvním státě, ve kterém provozovatel lodi má bydliště
či sídlo.
- 11 -
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky
2 účasti na poolu, společném provozu nebo na meziná-
rodní provozní organizaci.
Článek 9
SDRUŽENÉ PODNIKY
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podlil přímo
nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo
jmění podniku
druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na ve-
dení, kontrole nebo jmění podniku Jednoho smluvního
státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma
podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích
sjednány nebo jim uloženy podmínky, které se liší
od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky ne-
závislými, mohou být zisky, které by byly docíleny
bez těchto podmínek jedním z podniku, které však
vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, včleně-
ny do zisků tohoto podniku a následkem toho zdaněny.
Článek 10
DIVIDENDY
1. Dividendy vyplácené společností, která má
sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště
či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny
v tomto druhém státě.