- 12 -
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluv-
ním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí,
a to podle práva tohoto státu.
Daň takto uložená však
nepřesáhne 10% hrubé částky dividendo
3. Dokud Kypr nebude ukládat daň z dividend vedle
daně vybírané ze zisků nebo z příjmu společnosti, budou
dividendy vyplácené společností, která má sídlo
na Kypru, osobě mající bydliště či sídlo v Československu
osvobozeny od jakékoli daně na Kypru, která se může
vybírat z dividend vedle daně vybírané ze zisků nebo
z příjmu společnosti.
4. Příslušné úřady, smluvních států upraví vzájemnou
dohodou způsob aplikace odstavců 2 a 3.
5. Ustanovení odstavců 2 a 3 se nedotknou zdanění
zisků společnosti, ze kterých jsou dividendy vyplaceny.
6. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku,
označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou
pohledávek, s účastí na zisku, právě tak jako příjmy
z jiných společenských práv, které jsou podle daňových
předpisů státu, v němž má sídlo společnost vyplácející
dividendy, podrobeny stejnému zdanění jako příjmy
z akcií.
7. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže
příjemce dividend, mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž
má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou
nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém
státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístě-
né, a jestliže účast, na jejímž základě se dividendy vyplá-
cejí, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou
nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí
- 13 -
ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký
případ jde.
8. Jestliže společnost, mající sídlo v jednom
smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého
smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividen-
dy, vyplácená touto společností osobám majícím bydliště
či sídlo v prvním státě ani podrobit nerozdělené zisky
společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vypláce-
né dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela
nebo zčásti ze zisků nebo z příjmu docílených v tomto
druhém státě.
Článek 11
ÚROKY
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluv-
ním státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Úroky pobírané z jednoho smluvního státu osobou
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, která
je jejich skutečným vlastníkem, mohou být také zdaněny
v prvním smluvním státě sazbou nepřevyšující 10%
hrubé částky úroků.
3. Úroky z úvěrů nebo půjček poskytnutých vládou
některého smluvního státu nebo některou bankou nebo ji-
nou institucí ve jménu nebo na účet této vlády podléha-
jí zdanění pouze v tomto státě.
4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku, označuje
příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i
nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytu-
jících i neposkytujících právo na účast na zisku dluž-
- 14 -
níka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obli-
gací, včetně prémií a výher spojených s těmito obliga-
cemi.
5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám,
jeho nižší správní útvar nebo místní úřad nebo osoba ma-
jící bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže však osoba,
která platí úroky, bez ohledu na to, zda má nebo nemá
bydliště či sídlo v některém smluvním státe, má v jed-
nom
smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž
vznikl závazek, ze kterého se úroky platí, a jestliže ta-
to stálá provozovna nese tyto úroky, předpokládá se, že
tyto úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém je
stálá provozovna umístěna.
6. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže pří-
jemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluv-
ním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém
mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní
činnost pro-
střednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, ne-
bo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí
stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka,
ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s tako-
vou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14
podle toho, o jaký případ jde.
7. Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zře-
telem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje
v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem
a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou
by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto
poslední částku. Část platu, která ji přesahuje, zůstane
v tomto případě podrobena zdanění podle práva každého
smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této
smlouvy.
- 15 -
Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním
státě a placené osobě, která má bydliště či sídlo v dru-
hém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém
státě.
2. Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmeno a)
mohou však být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je
jejich zdroj, a to podle práva tohoto státu. Daň takto
uložená nesmí však překročit 5% hrabe částky licenčních
poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví dohodou
způsob aplikace tohoto omezení.
3. Výraz "licenční poplatky", použitý v tomto článku,
označuje platy jakéhokoli druhu, placené ze užití nebo za
právo na užití
a) jakéhokoli patentu, ochranné známky, vzoru nebo mode-
lu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo průmyslo-
vého, obchodního nebo vědeckého zařízení a za informa-
ce, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti
průmyslové, obchodní nebo vědecké;
b) jakéhokoli práva autorského k dílu literárnímu, umě-
leckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů
a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasová
vysílání.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže
příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo
v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě,
ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo
obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která
je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě
svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a
jestliže právo nebo majetek, pro které jsou licenční
- 16 -
poplatky placeny, jsou skutečně spojeny s takovou stálou
provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se
použijí ustanovení
článku 7 nebo článku 14 podle toho,
o jaký případ jde.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj
v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní
stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto
smluvního státu nebo osoba mající bydliště či sídlo v tom-
to smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční
poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém
smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu,
ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční poplatky,
a tato stálá provozovna nese ke své tíží tyto licenční
poplatky, předpokládá se,
že tyto licenční poplatky mají
zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna.
6. Jestliže částka placených licenčních poplatků,
posuzováno se zřetelem na užívání, právo nebo informaci,
za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vzta-
hů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma
a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s pří-
jemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustano-
vení tohoto
článku jen na tuto poslední částku, část platu,
která ji přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zda-
nění podle práva každého smluvního státu a s přihlédnutím
k jiným ustanovením této smlouvy.
Článek 13
KAPITÁLOVÉ ZISKY
1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, jehož defini-
ce je uvedena v článku 6, odstavci 2, mohou být zdaněny
- 17-
ve smluvním státě, ve kterém je takový nemovitý majetek
umístěn.
2. Zisky se zcizení movitého majetku tvořícího
část provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik
jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo
movitého majetku příslušejícího ke stálé základně, kterou
osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém
smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně
zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny,, mohou
být zdaněny v tomto druhém státě. Zisky ze zcizení movité-
ho majetku uvedeného v článku 22, odstavci 3 však podléha-
jí zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý
majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.
3. Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než
těch, o nichž se pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají
zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliš-
tě či sídlo.
Článek 14
NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluv-
ním státě pobírá za služby poskytované při výkonu svobod-
ného povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobné povahy,
podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud tato osoba
nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stá-
lou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má tako-
vou stálou základnu, mohou být tyto příjmy zdaněny v druhém
smluvním státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v
jakém je
lze přičítat této stálé základně.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště
nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychova-
telské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů
- 18 -
právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
Článek 15
ZÁVISLÁ ZAMĚSTNANÍ
1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba
mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměst-
nání, podléhají s výhradou ustanovení
článku 16, 18
a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vy-
konáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání
vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání
zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluv-
ním státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluv-
ním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1
zdanění jen v prvním státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo
více období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v přísluš-
ném kalendářním roce, a
b) odměny jsou placeny zaměstnavatelem nebo na účet za-
městnavatele, který nemá bydliště či sídlo v tomto
druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíže stélé provozovně nebo stálé základ-
ně, kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.
3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi
nebo letadla v mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu
na předchozí ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
- 19 -
Článek 16
TANTIÉMY
Tantiémy a podobné platy, které osoba mající
bydliště v jednom smluvním státě pobírá jako člen správ-
ní nebo dozorčí rady nebo jiného podobného orgánu spo-
lečnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou
být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 17
UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírají umělci, jako např. diva-
delní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci,
hudebníci a sportovci jako takoví ze své osobní činnosti,
mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaně-
ny ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vyko-
návány.
2. Jestliže činnosti zmíněné v odstavci 1 tohoto
článku jsou zajišťovány v jednom smluvním státě podni-
kem druhého smluvního státu, osvobodí se příjmy za za-
jišťování těchto činností takovým podnikem od zdanění
v prvním smluvním státě, jestliže je podnik přímo nebo
nepřímo, zcela nebo podstatně, podporován z veřejných
fondů vlády onoho druhého smluvního státu v souvislosti
se zajišťováním takových činností.
Článek 18
VEŘEJNÉ FUNKCE
1. Platy, jiné než penze, vyplácené některým smluv-
ním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním
- 20 -
úřadem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu,
jeho nižšímu správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podlé-
hají zdanění pouze v tomto státě.
2. Platy zmíněné v odstavci 1 však podléhají
zdanění jen v druhém smluvním státě, jestliže služby
byly prokázány v tomto státě, fyzická osoba má bydliš-
tě v tomto státě a:
a) je státním občanem tohoto státu, nebo
b) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem
prokazování těchto služeb.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na
platy za služby prokázaná ve spojení s průmyslovou nebo
obchodní činností prováděnou některým smluvním státem,
jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.
Článek 19
PENZE
Penze, renty a jiné podobné platy vyplácené osobě
mající bydliště v některém smluvním státě podléhají
zdanění pouze v tomto státě.
Článek 20
STUDUJÍCÍ
1. Platy, které na výživu, vzdělání nebo praxi
dostávají studující nebo učni, kteří se zdržují
v některém smluvním státě pouze za účelem svého vzdělání
nebo praxe a kteří mají nebo měli bezprostředně před ta-
kovou návštěvou bydliště v druhém smluvním státě, se nezda-
ní v prvním smluvním státě, pokud takové platy jim byly
poukázány ze zdrojů mimo tento stát.
- 21 -
2. Studující na univerzitě nebo jiném ústavu pro
vyšší vzdělání v některém smluvním státě nebo učni, kteří
se zdržují v druhém smluvním státě po
jedno nebo více
období, nepřesahující 183 dnů v příslušném kalendářním ro-
ce, a kteří mají nebo měli bezprostředně před takovou
návštěvou bydliště v prvním státě, nebudou v druhém smluv-
ním státě podrobeni dani z odměny za služby vykonané v tom-
to druhém státě, pokud tyto služby jsou spojeny s
jejich
studiem nebo praxí a odměna představuje výdělek nutný pro
jejich výživu.
Článek 21
PŘÍJMY VÝSLOVNĚ NEUVEDENÉ
Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě, které nejsou výslovně uvedeny v předcháze-
jících článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto
státě.
Článek 22
MAJETEK
1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavce 2
může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový ne-
movitý majetek umístěn.
2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku
stálé provozovny podniku, nebo movitý majetek příslušejí-
cí ke stálé základně používané k výkonu svobodného povolá-
ní může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístě-
na stálá provozovna nebo stálá základna.
3. Lodě a letadla používané v mezinárodní dopravě a
movitý majetek sloužící k provozování takových lodí a leta-
- 22 -
dél podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kte-
rém je umístěno skutečné vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku osoby mající
bydliště či sídlo v některém smluvním státě podléhají
zdanění
jen v tomto státě.
Článek 23
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. V Československu se dvojí zdanění vyloučí
tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Českoslo-
vensku pobírá příjmy nebo vlastní majetek, které
mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny
na Kypru, vyjme československo s výhradou ustanove-
ní uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové
příjmy nebo takový majetek ze zdanění. Při výpočtu
daně z ostatního příjmu nebo majetku této osoby může
však použít sazbu daně, která by se použila, kdyby
vyňaté příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty
ze zdanění.
b) československo může při ukládání daní osobám, které
mají na jeho území bydliště či sídlo, zahrnout do zá-
kladu, ze kterého se takové daně ukládají, příjmy,
které mohou být podle ustanovení
článků 10, 11, 12,
16 a 17 této smlouvy také zdaněny na Kypru, Českoslo-
vensko však povolí
snížit částku daně vypočtenou
z takového základu o částku rovnající se dani zapla-
cené na Kypru o částka, o kterou se daň sníží, nepře-
kročí však takovou část československé daně, vypočtené
před tím, než snížení daně bylo povoleno, která poměrně
- 23-
připadá na příjmy, které mohou být podle ustanovení
článků 10, 11, 12, 16 a 17 teto smlouvy zdaněny na Kypru.
2. Pro účely odstavce 1 se předpokládá, že ozna-
čení "kyperská daň", kterou má platit na Kypru osoba
mající bydliště či sídlo v Československu, zahrnuje:
a) kyperskou daň, která by se měla platit ze zisků
nebo z úroků, požívajících na Kypru daňové osvoboze-
ní nebo daňové úlevy stimulačního charakteru, kdyby
nebylo takového stimulačního daňového osvobození
nebo takové stimulační daňové úlevy;
b) kyperskou daň, která by se měla vybrat srážkou
z dividend vyplácených ze zisků požívajících na Kypru
daňového osvobození nebo daňové úlevy stimulačního
charakteru, kdyby nebylo takového stimulačního daňového
osvobození nebo takové stimulační daňové úlevy.
3. V případě Kypru se daň vybíraná v Československu
ze zisků nebo z příjmu z československých zdrojů odečte
od kyperské daně vybírané z takových zisků nebo z takového
příjmu, pokud kyperské zákony neumožňují snížení daně
nebo úlevu ve větším rozsahu; tím nejsou dotčena existu-
jící ustanovení kyperského zákona, která upravují zápočet
daně zaplacené v zahraničí na daň vybíranou na Kypru,
ani pozdější modifikace těchto ustanovení, pokud se ne-
dotknou základní zásady těchto ustanovení.
Článek 24
OMEZENÍ DAŇOVÉ ÚLEVY
Jestliže je v jednom smluvním státě poskytována
podle ustanovení této smlouvy úleva na dani z příjmu
- 24 -
a jestliže podle práva platného v druhém smluvním stá-
tě je osoba pobírající takový příjem podrobena dani
jen z částky příjmu, které byla uhražena do tohoto dra-
hého smluvního státu nebo která byla přijata v tomto
druhém smluvním státě, a nikoli z celé částky příjmu,
bude se daňová úleva, která se má povolit v prvním smluv-
ním státě podle táto smlouvy, aplikovat jen na takovou
část příjmu, která byla uhrazena do druhého smluvního
státu nebo která byla přijata v tomto druhém smluvním
státě.
Článek 25
ZÁKAZ DISKRIMINACE
1. Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou po-
drobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo
povinnosti s ním spojené, které jsou jiné nebo tíživější
než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo
mohou být za stejných okolností podrobeni příslušníci
tohoto druhého státu.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho
smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tom-
to druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto
druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jedno-
ho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště
v druhém smluvním státě osobní srážky, úlevy a snížení da-
ně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, kte-
ré přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění
je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo
kontrolováno osobou nebo osobami majícími bydliště či
sídlo v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvním
- 25 -
smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spo-
jené, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti; kterým jsou nebo mohou být podrobeny
jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
4. Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně
jakéhokoli druhu a pojmenování.
Článek 26
ŘEŠENÍ PŘÍPADU DOHODOU
1. Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v někte-
rém smluvním státe domnívá, že opatření jednoho nebo
obou smluvních států mají nebo budou mít pro ni za násle-
dek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může
nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního
práva těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu.
smluvního státu, ve kterém má bydliště či sídlo.
2. Bude-li příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám s to dospět k uspokojivému ře-
šení, bude se snažit, oby případ upravil dohodou s přísluš-
ným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo
zdanění, které není ve shodě 3 touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit
vyřešit dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou
vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se
také poradit za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech,
které nejsou upraveny touto smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý
styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích
odstavců. Bude-li se ústní výměna názorů zdát účelnou pro do-
sažení dohody, může se taková výměna konat v rámci komise
- 26 -
složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.
Článek 27
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vy-
měnovat informace nutné pro provádění této smlouvy a
vnitrostátních zákonů smluvních států ve věci daní,
na které se tato smlouva vztahuje, pokud zdanění
podle nich bude v souladu s touto smlouvou. Všechny
informace takto vyměněné budou považovány za tajné a
mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům pově-
řeným vyměřováním, vybíráním, nebo vymáháním dani, které
jsou předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním
ve věci těchto daní.
2. Ustrnovaní odstavce 1 nebudou v žádném případě
vykládána tak, že ukládají jednomu ze smluvních států
povinnost:
a) provést správní opatření, která by se odchylovala
od zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého
smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být získány na základě
zákonů nebo v řádném správním řízení tohoto nebo
druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské,
podnikové, průmyslové, obchodní nebo profesionální
tajemství nebo obchodní postup nebo informace, jejichž
sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre
public).
- 27 -
Článek 28
DIPLOMATIČTÍ A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI
Tato smlouva se nedotýká daňových výsady která příslu-
ší diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvlášt-
ních dohod.
Článek 29
NABYTÍ PLATNOSTI
1. Vlády smluvních států si vzájemně oznámí, že
ústavní předpoklady pro nabytí platnosti smlouvy byly
splněny.
2. Smlouva nabude platnosti dnem posledního ozná-
mení ve smyslu odstavce 1 a její ustanovení se budou,
aplikovat:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přijaté
1. ledna kalendářního roku následujícího po roce,
ve kterém smlouva nabude platnosti, nebo později;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku,
na daně ukládané za daňové roky počínající 1. lednem
kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém
smlouva nabude platnosti, nebo později.
Článek 30
VÝPOVĚĎ
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude,
jedním ze smluvních států vypovězena. Kterýkoli smluvní
- 28 -
stát může smlouvu vypovědět výpovědí zaslanou diploma-
tickou cestou nejméně šest měsíců před koncem kterého-
koli kalendářního roku následujícího po období pěti
roků ode dne, kterého smlouva nabyla platnosti o
v tako-
vém případě smlouva pozbude účinnosti:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přija-
té 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce,
ve kterém byla dána výpověď, nebo později;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu a o daně z majetku, na
daně ukládané za daňové roky počínající 1. lednem
kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém
byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně
zmocnění, podepsali tuto smlouvu,
Dáno ve dvou vyhotoveních v Praze
dne 15. dubna 1980 v anglickém jazyce.
Za vládu
Československé socialistické
republiky;
L. L é r
Za vládu
Kyperské republiky:
Afxentiou