- 17 -

2. Jestliže to vyžadují zákony a předpisy přijímajícího
státu, konzulární úředník informuje příslušné orgány tohoto
státu o úkonech provedených pod písmeny a) a e) tohoto
odstavce.

Článek 32

Listiny a dokumenty vyhotovené, přeložené nebo ověřené
konzulárním úředníkem v souladu s článkem 31. mají v přijíma-
jícím státě stejnou právní účinnost a důkazní silu jako dokla-
dy vyhotovené, přeložené nebo ověřené příslušnými orgány při-
jímajícího státu, za předpokladu, že byly vyhotoveny způsobem,
který není v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.

Článek 33

1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu se zákony
a předpisy vysílajícího státu vydávat, prodlužovat, měnit
a rušit cestovní doklady občanů vysílajícího státu.

2. Je rovněž oprávněn vydávat, prodlužovat a rušit pří-
slušná víza osobám, které si přejí cestovat do vysílajícího
státu.

Článek 34

Konzulární úředník je oprávněn přijímat do úschovy li-

stiny, peněžní částky, cenné předměty a movitý majetek pa-
třící občanům vysílajícího státu nebo jim určený. Tyto ulo-
žené věci mohou být z přijímajícího státu vyvezeny pouze
v souladu se zákony a předpisy tohoto státu.

Článek 35

1. Jakmile se orgány přijímajícího státu dozvědí o pří-
padech, kdy je třeba občanu vysílajícího státu ustanovit po-
ručníka nebo opatrovníka, vyrozumí příslušný konzulární úřad.

2. V případě potřeby konzulární úředník může navrhnout
soudu nebo jinému příslušnému orgánu přijímajícího státu
opatrovníka nebo poručníka pro občana vysílajícího státu nebo
za účelem ochrany majetku tohoto občana, je-li tento majetek
bez ochrany.

Článek 36

1. Příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodle-
né informovat konzulárního úředníka o úmrti občana vysílají-
cího státu na území přijímajícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou rovněž
informovat konzulárního úředníka, jestliže se dozvědí o dě-
dictví po občanu vysílajícího státu nebo jestliže se dozvě-
dí o dědictví po osobě zemřelé v tomto státě, bez zřetele na
její občanství, může-li se toto dědictví týkat občana vysí-
lajícího státu.

- 18 -

3. Příslušné orgány při jímajícího státu učiní, v soula-
du a jeho právními předpisy, v případech podle odstavce 2
a za předpokladu, že se dědictví nalézá na jeho území, opat-
ření k zajištění tohoto dědictví a doručí konzulárnímu úřed-
níkovi opis závěti, jestliže byla pořízena, jakož i všechny
dostupné informace o dědicích, obsahu a hodnotě dědictví
a uvědomí jej o termínu zahájení, řízení o dědictví.

4. Konzulární úředník je oprávněn, v souladu s právními
předpisy přijímajícího státu, zastupovat přímo nebo prostřed-
nictvím zástupce zájmy občana vysílajícího státu, který má ná-
rok na dědictví nacházející se v přijímajícím státě, a který
nemá v tomto státě trvalé bydliště.

5. Konzulární úředník je oprávněn přijímat pro občana
vysílajícího státu, který nemá trvalé bydliště v přijímají-
cím státe, peníze nebo jiný majetek, který tomuto občanu ná-
leží z titulu dědictví po jakékoli osobě, včetně plateb z ti-
tulů úrazového zabezpečení, důchodu a sociálního zabezpečení
a příjmů z pojistek.

6. Movitý majetek a peněžní částky pocházející z likvi-
dace dědictví náležejícího občanu vysílajícího státu mohou
být předány konzulárnímu úředníkovi za předpokladů, že nároky
věřitelů zemřelé osoby byly uspokojeny nebo zajištěny a že by-
ly zaplaceny daně a poplatky, týkající se dědictví.

7. Konzulární úředník je oprávněn spolupracovat s přísluš-
nými orgány přijímajícího státu při zajišťování dědictví podle
tohoto článku.

Článek 37

1. Jestliže občan vysílajícího státu, který nemá trvalé
bydliště v přijímajícím státě, zemře za svého pobytu na území
tohoto státu, budou jeho věci vydány bez dalšího řízení kon-
zulárnímu úředníkovi vysílajícího státu, za předpokladu, že
pohledávky věřitelů zemřelého v přijímajícím státě jsou uspo-
kojeny nebo zajištěný.

2. Konzulární úřad bude dbát zákonů a předpisů, přijímá-
jícího státu o vývozu věcí a převodu peněžních částek, uvede-
ných v odstavci 1 tohoto členku a v odstavci 6 článku 36.

Článek 38

Konzulární úředník má právo, v souladu se zákony a před-
pisy přijímajícího státu, zastupovat v konzulárním obvodu
občany vysílajícího státu před orgány přijímajícího státu,
jestliže nemohou z důvodů nepřítomnosti nebo z jiných vážných
důvodů včas. uplatňovat svá práva a zájmy. Zastupování trvá
tak dlouho, dokud zastupovaní neustanoví své zmocněnce nebo
sami nepřevezmou ochranu svých práv a zájmů.

- 19 -

Článek 39

Konzulární úředník má právo v konzulárním obvodu navá-
zat a udržovat styk s každým občanem vysílajícího státu, ra-
dit mu a poskytovat veškerou pomoc a v případě potřeby činit
opatření k zajištění právní pomoci. Přijímající stát nebude
žádným způsobem omezovat právo občana vysílajícího státu spo-
jit se s konzulárním úřadem nebo konzulární úřad navštívit.

Článek 40

1. Příslušné orgány přijímajícího státu uvědomí neprodle-
ně konzulárního úředníka ve všech případech, kdy byl občan vy-
sílajícího státu zatčen, vzat do vazby nebo kdy byla jeho
osobní svoboda jakýmkoli způsobem omezena.

2. Konzulární úředník má právo co nejdříve navštívit
občana vysílajícího státu, který byl zbaven osobní svobody
nebo jehož osobní svoboda byla omezena, a udržovat s ním styk.
Příslušné orgány přijímajícího státu rovněž předají bez zby-
tečného prodlení konzulárnímu úředníkovi každé sdělení od
občana vysílajícího státu, který byl zbaven svobody, nebo
jehož osobní svoboda byla jakkoli omezena.

3. Konzulární úředník bude současně na žádost vyrozuměn

o důvodech zatčení, vzetí do vazby, nebo jiného omezení osob-
ní svobody občana vysílajícího státu.

4. Práva konzulárního úředníka podle odstavců 2 a 3 bu-
dou prováděna v souladu se zákony a předpisy přijímajícího
státu, za podmínky, že tyto zákony a předpisy tato práva ne-
ruší.

Článek 41

Příslušné orgány přijímajícího státu vyrozumí bezodklad-
ně konzulárního úředníka o všech vážných dopravních nehodách,
které se udaly občanům vysílajícího státu.

Článek 42

1. Konzulární úředník je oprávněn poskytovat veškerou
pomoc lodi vysílajícího státu, která se nachází v přístavech,
pobřežních nebo vnitřních vodách přijímajícího státu, jakož

i její posádce.

2. Konzulární úředník se může při výkonu svých funkcí
v otázkách týkajících se lodi vysílajícího státu a její po-
sádky obracet se žádostí o pomoc na příslušné orgány přijí-
majícího státu.

3. Konzulární úředník může vstoupit na palubu lodi, jak-
mile je lodi povolen volný styk s pobřežím. Členové posádky
mohou neprodleně navázat s konzulárním úředníkem spojení.

-20-

4. Konzulární úředník má právo:

a) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu
vyšetřovat všechny události na palubě lodi, vyslechnou čle-
ny posádky, kontrolovat lodní doklady, přijmout prohlášení
o cestě lodi a jejím čili, jakož i obecně usnadňovat vjezd,
výjezd nebo pobyt lodi v přístavu; 

b) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu
řešit spory mezi kapitánem a členy posádky, včetně sporů
týkajících se mzdy a pracovní smlouvy, pokud je to v soula-
du s právními předpisy vysílajícího státu;

o) učinit opatření k lékařskému ošetření člena posádky
lodi nebo k jeho návratu do vysílajícího státu;

d) přijímat, vystavovat nebo ověřovat prohlášení nebo
doklady, které požadují právní předpisy vysílajícího státu
ve vztahu k lodi.

Článek 43

1. Zamyšlejí-li příslušné orgány přijímajícího státu
provést na palubě lodi vysílajícího státu donucovací opatření
nebo provést vyšetřování, je nutné prostřednictvím přísluše-
ných orgánů přijímajícího státu o tom uvědomit konzulárního
úředníka  s výjimkou případů, kdy to nepřipouští naléhavost
věci, bude vyrozumění učiněno tak, aby konzulární úředník
nebo jeho zástupce mohl být provádění úkonu přítomen. Nebyl-
li konzulární úředník nebo jeho zástupce přítomen, předají
mu příslušné orgány přijímajícího státu na jeho žádost úplnou
informaci o událostech.

2. Ustanovení odstavce 1 se použije tehdy, jestliže
členové posádky mají být vyslechnutí místními orgány na
pevnině.

3. Ustanovení tohoto článku se nepoužije při obvyklé
celní, pasové nebo hygienické kontrole, jakož i při všech
jiných úkonech prováděných na žádost nebo se souhlasem kapi-
tána lodi.

Článek 44

1. Ztroskotá-li loď vysílajícího státu, narazí-li na
mělčinu či na břeh nebo utrpí jinou havárii v přijímajícím,
státě, nebo je-li nějaký předmět, patřící k nákladu havaro-
vané lodi vysílajícího, přijímajícího nebo třetího státu,
který je vlastnictvím občana vysílajícího státu, nalezen na
pobřeží nebo ve vnitřních nebo teritoriálních vodách přijíma-
jícího státu jako předmět vyvržený na břeh, nebo je dopraven
do přístavu tohoto státu, uvědomí o tom orgány přijímajícího
státu ihned konzulárního úředníka informují konzulárního
úředníka i o opatřeních učiněných pro záchranu lidi a lodi,
nákladu a dalšího zboží, jakož i částí lodi a částí nákladu

které se odpoutaly od lodi.

- 21 -

2. Konzulární úředník může takové lodi, jejím cestujícím
a členům posádky poskytnout veškerou pomoc. Za tím účelem se
může obrátit na příslušné orgány přijímajícího státu. Konzulární
úředník může učinit opatření vyplývající z odstavce 1, jakož
i opatření za údělem opravy lodi nebo může požádat příslušné
orgány přijímajícího státu, aby taková opatření učinily nebo
v nich pokračovaly.

3. Jestliže byly havarovaná loď nebo předmět patřící
k takové lodi nalezeny na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží
přijímajícího státu nebo dopraveny do přístavu tohoto státu
a ani kapitán lodi, ani majitel, jeho zástupce nebo příslušní
pojišťovatelé nemohou učinit opatření k zajištění nebo k naklá-
dání s takovou lodí či s takovým předmětem, je konzulární úřed-
ník zmocněn učinit jménem vlastníka lodi opatření, která by mohl
učinit vlastník sám.

Ustanovení tohoto odstavce se týkají i každého předmětu,
který je části lodního nákladu a majetkem občana vysílajícího
státu.

4. Je-li předmět, který patři k nákladu havarované lodi
třetího státu a je majetkem občana vysílajícího státu, nalezen
na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu a vlast-
ník předmětu, jeho zástupce nebo pojišťovatelé nemohou učinit
opatření k zajištění nebo k nakládání s takovým předmětem, pak
je konzulární úředník zmocněn, aby jménem vlastníka učinil ta-
ková opatření, která by k tomuto účelu mohl učinit vlastník sám.

Článek 45
články 42, 43 a 44 se přiměřeně vztahují i na letadla.

Článek 46

Konzulární úřad je oprávněn vybírat na území přijímajícího
státu dávky a poplatky za konzulární úkony, a to v souladu se
zákony a předpisy vysílajícího státu.

ČÁST V

Závěrečná ustanovení
Článek 47

1. Tato úmluva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost
30 dnů po výměně ratifikačních listin, která bude provedena
v Praze.

2. Tato úmluva zůstane v platnosti až do uplynutí šesti
měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních stran sdělí druhé smluvní
straně v písemné formě vypovězení úmluvy.

- 22 -

Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran tuto
úmluvu podepsali a opatřili pečetěmi.

Dáno v Athénách dne 22. října 1980 ve dvou vyhotoveních
v anglickém jazyce.

Za prezidenta

Československé socialistické
republiky

Lubomír Štrougal

Za prezidenta
Řecké republiky

George Rallis