- 20 -
Článek 27
S výhradou právních předpisů přijímajícího státu o oblastech,
do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpeč-
nosti, konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec, jakož i
jeho rodinní příslušníci, mohou svobodně cestovat po území přijí-
majícího státu.
Článek 28
1. Konzulární zaměstnanci, kteří jsou občany přijímajícího
státu nebo jsou v něm trvale usedlí, podléhají jurisdikci přijí-
majícího státu s výjimkou případů, kdy jde. o výkon jejich funkcí,
a nepožívají ničeho než imunit podle článku 19.
2. Ustanovení této hlavy s výjimkou článku 19 se nevztahu-
jí na rodinné příslušníky osob podle odstavce 1 tohoto článku
nebo rodinné příslušníky člena konzulárního úřadu, kteří jsou
občany přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí.
3. Přijímající stát musí vykonávat svoji jurisdikci
nad osobami uvedenými v odstavci 1 a 2 tohoto článku takovým
způsobem, aby neodůvodněně neomezoval výkon funkcí konzulárního
úřadu.
HLAVA IV
Konzulární funkce
Článek 29
Konzulární úředníci jsou oprávněni:
a/ chránit práva a zájmy vysílajícího státu a jeho občanů,
včetně právnických osob, v přijímajícím státě,
b/ podporovat rozvoj obchodních, hospodářských, kulturních
a vědeckých styků mezi smluvními stranami a rozvíjet mezi nimi
přátelské styky,
c/ zjišťovat všemi zákonnými prostředky stav a vývoj ob-
chodního, hospodářského, kulturního a vědeckého života
- 21 -
přijímajícího statuj podávat o nich zprávy vládě vysílajícího
státu a poskytovat informace zúčastněným osobám.
Článek 30
1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v konzulárním
obvodu v souladu s právními předpisy přijímajícího státu funkce,
uvedené v této úmluvě.
Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího státu
vykonávat konzulární funkce i mimo konzulární obvod.
2. Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí
obracet na:
a/ příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu,
b/ příslušné ústřední orgány přijímajícího státu, je-li to
dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo
mezinárodními dohodami upravujícími tuto otázku.
Článek 31
1. V souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu má
konzulární úředník právo zastupovat nebo činit opatření k zajiš-
tění vhodného zastoupení občanů vysílajícího státu před soudy
a jinými orgány přijímajícího státu v případech, kdy pro nepří-
tomnost nebo z jiných důvodů nejsou s to hájit včas svá práva
a zájmy. Totéž platí i pro právnické osoby vysílajícího státu.
2. Zastupování podle odstavce 1 tohoto článku končí,
jakmile zastupované osoby jmenují svého zmocněnce nebo si samy
zajistí ochranu svých práv a zájmů.
Článek 32
Konzulární úředník je oprávněn:
a/ registrovat státní příslušníky vysílajícího státu,
b/ přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občan-
ství státních příslušníků vysílajícího státu a vydávat příslušné
doklady,
- 22 -
c/ vydávat, prodlužovat, měnit, rušit, odnímat a zadržovat
cestovní doklady občanů vysílajícího státu,
d/ vydávat a rušit příslušná víza osobám, které si přejí
cestovat do vysílajícího státu.
Článek 33
1. V rozsahu stanoveném zákonodárstvím vysílajícího státu
je konzulární úředník oprávněn:
a/ pořizovat rodné a úmrtní listy občanů vysílajícího státu
a pořizovat kopie těchto dokladů,
b/ uzavírat manželství a vydávat o tom příslušné doklady
za předpokladu, že oba snoubenci jsou občany vysílajícího státu,
a s výhradou, že o tom zpraví příslušné orgány přijímajícího stá-
tu, vyžaduje - li to jeho zákonodárství,
c/ registrovat uzavření manželství nebo zrušení manželství,
k němuž došlo podle zákonodárství přijímajícího státu, pokud je
alespoň jeden z účastníků státním příslušníkem vysílajícího státu,
d/ přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů občanů
vysílajícího státu.
2. Tato ustanovení nezbavují osoby, jichž se to týká, povin-
nosti podat hlášení předepsaná zákonodárstvím přijímajícího státu.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně a
bezplatně zasílat konzulárnímu úřadu opisy a výpisy z matričních
listin týkajících se občanů vysílajícího státu a vyžadovaných
k administrativním účelům.
Článek. 34
1. Konzulární úředník je oprávněn:
a/ přijímat prohlášení občanů vysílajícího státu a osvědčo-
vat je,
b/ sepisovat, osvědčovat a převzít do úschovy závěti a jiné
listiny a prohlášení občanů vysílajícího státu,
- 2. 3 -
c/ sepisovat smlouvy mezi státními příslušníky vysílající-
ho státu, ověřovat je a uschovávat;
toto se netýká smluv týkajících se zřízení, převodu nebo
zrušení práv k nemovitostem, které se nacházejí na území přijí-
majícího státu,
d/ osvědčovat nebo ověřovat podpisy občanů vysílajícího
státu,
e/ překládat a ověřovat veškeré listiny a dokumenty vydané
úřady vysílajícího nebo přijímajícího státu a osvědčovat pře-
klady, opisy a výpisy z těchto dokumentů,
f/ plnit funkce státního notáře jménem vysílajícího státu,
g/ ověřovat faktury a osvědčení o původu vydané nebo osvěd-
čené příslušnými orgány přijímajícího státu.
2. Listiny a dokumenty uvedené v odstavci 1 mají v přijí-
majícím státě stejnou platnost a průkazní moc jako dokumenty
ověřené nebo potvrzené soudními orgány nebo jinými příslušnými
orgány tohoto státu.
Článek 35
Konzulární úředníci jsou oprávněni přijímat od občanů vy-
sílajícího státu do úschovy listiny, peníze, cenné předměty
a jiný majetek jim náležející.
Tyto listiny, peníze, cenné předměty a majetek mohou být
vyvezeny z přijímajícího státu pouze v souladu s jeho zákonodár-
stvím.
Článek 36
Konzulární úředník má právo hájit zájmy státních příslušní-
ků vysílajícího státu v pozůstalostních záležitostech, a to v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu.
- 24 -
Článek 37
1. Jakmile se úřady přijímajícího státu dovědí o případech,
kdy je třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro občana vy-
sílajícího státu, oznámí to písemně příslušnému konzulárnímu
úřadu.
2. Ustanovení článku 31 této úmluvy platí i pro ochranu
a obranu práv a zájmů mladistvých nebo jiných osob, které nemají
způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
3. Konzulární úředníci mohou zasáhnout u příslušných orgánů
přijímajícího státu při jmenování poručníků nebo opatrovníků
zejména podáním návrhů na kandidáty pro výkon těchto funkcí
za předpokladu, že je k tomu opravňuje zákonodárství přijímají-
cího státu.
4. V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých
nebo jiných osob nemajících plnou způsobilost k právním úkonům,
může se konzulární úředník postarat o jmenování správce tohoto
majetku nebo požádat příslušné orgány přijímajícího státu o pro-
vedení příslušných opatření.
5. Konzulární úředník může v souladu s právními předpisy
vysílajícího státu převzít péči nad nezletilým občanem tohoto
státu, který žije na území přijímajícího státu, uznává-li tento
stát takovouto pravomoc.
Článek 38
1. Konzulární úředník má právo udržovat styk se státními
příslušníky vysílajícího státu, navštěvovat je, poskytovat jim
pomoc ve styku s úřady přijímajícího státu v záležitostech, kte-
ré jsou jimi projednávány, a za tím účelem jim pomáhat při za-
jištění právního zástupce, tlumočníka nebo jiných osob.
2. Přijímající stát nebude omezovat styk státních příslušní-
ků vysílajícího státu s konzulárním úřadem a nebude bránit jejich
vstupu do konzulárních místností.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu poskytnou konzulární-
mu úředníkovi pomoc při získávání informací týkajících se státních
- 25-
příslušníků vysílajícího státu s cílem usnadnit mu styk a setká-
ní s nimi.
Článek 39
1. Příslušné orgány přijímajícího státu musí bez prodlení,
nejpozději však do deseti dnů, informovat konzulární úřad vysí-
lajícího státu o případech, kdy v jeho konzulárním, obvodě je
občan vysílajícího státu vzat do vazby nebo kdy je jeho osobní
svoboda jakoukoli jinou formou omezena. Každá zpráva určená
konzulárnímu úřadu osobou, která je vzata do vazby nebo jejíž
osobní svoboda je jinak omezena, musí být těmito orgány rovněž
doručena nejpozději do deseti dnů.
Tyto orgány musí bez prodlení informovat osobu, které se
to týká, o jejích právech, která má podle tohoto odstavce.
2. Konzulární úředník má právo navštívit státního příslušní-
ka vysílajícího státu, který je dočasně zadržen nebo který si
odpykává trest odnětí svobody nebo jehož osobní svoboda byla ji-
ným způsobem omezena, a vejít s ním ve styk. Návštěva se usku-
teční v co nejkratší době poté, kdy o ni požádá. Opětovné návště-
vy jsou možné na základě žádosti a v přiměřených časových odstu-
pech.
3. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonána
pouze v souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu za před-
pokladu, že však tyto zákony a předpisy uvedená práva neruší.
Článek 40
1. Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu po-
skytnout pomoc námořním a říčním lodím plujícím pod vlajkou vy-
sílajícího státu, které proplouvají pobřežními vodami, připlou-
vají do přístavu nebo jiného místa, kde mohou zakotvit, nebo
se tam již nacházejí. Jakmile je vstup na lodě povolen, mohou
konzulární úředníci vstoupit na palubu těchto lodí a spojit se
s kapitánem, členy posádky a cestujícími, kteří jsou občany vy-
sílajícího státu.
- 26-
2. Kapitán nebo kterýkoli člen posádky může svobodně přijít
na konzulární úřad, má-li tento úřad sídlo v přístavu, kde loď
kotví. Není-li konzulární úřad v přístavu, je toto spojení vázá-
no na souhlas příslušného vnitrostátního orgánu.
Článek 41
1. Aniž by tím byla dotčena pravomoc orgánů přijímajícího
státu, mohou konzulární úředníci vyšetřovat všechny nehody,
k nimž došlo v průběhu plavby lodi vysílajícího státu, vyslech-
nout kapitána a každého člena posádky, ověřovat, prodlužovat
a přijímat palubní dokumenty, přijímat prohlášení o cestě a
místě určení, a pokud je to zákonodárstvím vysílajícího státu
povoleno, řešit spory všeho druhu mezi kapitánem, důstojníky a
námořníky, učinit opatření k přijetí kapitána nebo kteréhokoli
člena posádky do nemocničního léčení nebo k návratu do vlasti,
usnadnit příjezd lodi a pobyt v přístavu.
Při výkonu těchto funkcí mohou konzulární úředníci požádat
orgány přijímajícího státu o pomoc. o
2. Orgány přijímajícího státu se nevměšují do událostí
na palubě lodi s výjimkou nepokojů, které by mohly porušit klid
a veřejný pořádek na zemi nebo v přístavu, způsobit újmu na zdra-
ví nebo ohrozit veřejný pořádek, a nepokojů, jichž se zúčastnily
osoby, které nejsou členy posádky.
Konzulární úředník má právo, v souladu s právními předpisy
přijímajícího státu, doprovázet kapitána nebo některého z členů
posádky lodě vysílajícího státu, pokud jsou vyzváni, aby se do-
stavili před soud přijímajícího státu nebo před jiné úřady při-
jímajícího státu.
Článek 42
1. V případě, že by příslušné orgány přijímajícího státu
měly v úmyslu provést prohlídky, vyšetřování nebo donucovací
opatření na palubě lodi vysílajícího státu, jež se nalézá ve vo-
dách přijímajícího státu, vyrozumí před jejich provedením konzu-
lární úřad, aby se provedení mohli zúčastnit konzulární úředníci.
- 27 -
V oznámení učiněném v tomto směru bude uveden přesný termín.
Nezúčastní-li se konzulární úředníci nebo jejich zástupci
podniknutých opatření, mohou požádat tyto orgány o předání
všech informací o jejich průběhu.
Tato ustanovení platí rovněž v případě, kdy kapitán nebo
kterýkoli člen posádky má být vyslýchán orgány přijímajícího
státu.
2. V případě, že jde o neodkladné opatření, nebo je-li
vyšetřování prováděno na žádost kapitána, musí o tom být konzu-
lární úředník informován v průběhu vyšetřování, a to co možná
nejdříve.
Na požádání bude konzulární úředník v takovém případě
rovněž zpraven o průběhu vyšetřování konaného za jeho nepřítom-
nosti.
Článek 43
1. Ustanovení článků 40, 41 a 42 nemohou být použita
proti orgánům přijímajícího státu tehdy, jde-li o uplatnění
celních zákonných opatření a předpisů a karanténních opatření
a dalších kontrolních opatření vztahujících se na zdravotnictví,
přístavní policii, zabezpečení zboží a přístup cizinců.
2. Ustanovení výše zmíněných článků se nevztahují na vá-
léčné lodě.
Článek 44
1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvízne nebo
je jinak poškozena v hraničním pásmu přijímajícího státu, poda-
jí o tom příslušné orgány tohoto státu bez prodlení zprávu
konzulárnímu úřadu a seznámí ho s učiněnými nebo zamýšlenými
opatřeními k záchraně cestujících, lodi a nákladu.
Konzulární úředník může poskytnout veškerou pomoc lodi,
členům posádky a cestujícím a učinit veškerá opatření k zabez-
pečení nákladu a k opravě lodi. Může se rovněž obrátit na orgá-
ny přijímajícího státu se žádostí o taková opatření.
- 28 -
2. Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo jakákoli
oprávněná osoba není s to, aby učinila nezbytná opatření
k udržování a správě lodi nebo jejího nákladu, může konzulár-
ní úředník učinit jménem provozovatele lodi opatření, která
by v tomto směru mohl učinit provozovatel lodi.
3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku se rovněž vztahu-
jí na jakýkoli předmět, který patří občanu vysílajícího státu
a pochází z nákladu lodi vysílajícího státu nebo třetího stá-
tu, který by byl nalezen na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží
přijímajícího státu nebo dopraven do přístavu konzulárního
obvodu.
4. Příslušné orgány přijímajícího státu poskytnou konzu-
lárnímu úředníku nezbytnou pomoc při všech opatřeních, jež je
třeba učinit při poškození lodi.
5. Loď, která utrpěla poškození, její náklad a palubní
zásoby nepodléhají na území přijímajícího státu celním poplat-
kům, pokud nejsou vykládány k použití nebo spotřebě v tomto
státě.
Článek 45
Ustanovení článků 40-44 této úmluvy se přiměřeně použijí
na letadla vysílajícího státu.
Článek 46
Kromě funkcí stanovených touto úmluvou mohou konzulární
úředníci, pokud je k tomu zmocní vysílající stát, vykonávat
i jiné konzulární funkce, než jsou ty, které jsou uvedeny
v této úmluvě, pokud nejsou v rozporu se zákonodárstvím přijí-
majícího státu.
Článek 47
Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat na území
přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené zákony a předpi-
sy vysílajícího státu.
- 29 -
HLAVA V
Závěrečná ustanovení
Článek 48
1. Bez újmy na svých výsadách a imunitách mají všechny
osoby požívající těchto výsad a imunit dbát zákonů a předpisů
přijímajícího státu, včetně dopravních předpisů a předpisů
o pojištění motorových vozidel; jsou rovněž povinny nevměšovat
se do vnitřních věcí tohoto státu.
2. Konzulární místnosti nebudou používány způsobem, který
by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí.
Článek 49
1. Ustanovení této úmluvy se vztahují, pokud to souvis-
losti dovolují, rovněž na výkon konzulárních funkcí uskutečňo-
vaný diplomatickými misemi.
2. Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzu-
lárním oddělení nebo jinak pověřených výkonem konzulárních
funkcí mise jsou písemně oznamována ministerstvu zahraničních
věcí přijímajícího státu.
3. Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených
v odstavci 2 tohoto článku jsou i nadále upravovány pravidly
mezinárodního práva o diplomatických stycích.
Článek 50
Konzulární úřad vysílajícího státu může po příslušném uvě-
domění přijímajícího státu vykonávat, pokud přijímající stát
nevznese námitky, konzulární funkce v přijímajícím státě
za třetí stát.
Článek 51
Tato úmluva podléhá ratifikaci. Výměna ratifikačních listin
bude provedena v Praze.
- 30 -
Článek 52
Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni výmě-
ny ratifikačních listin a zůstane v platnosti, dokud ji jedna
z vysokých smluvních stran nevypoví se šestiměsíční výpovědní
lhůtou.
Na důkaz toho zmocněnci vysokých smluvních stran tuto
úmluvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.
Dáno v Damašku, dne 23. května 1979 ve dvou původních
vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a francouzském.
V případě odlišnosti výkladu mezi českým a arabským zněním
bude rozhodující znění francouzské.
Za
Československou socialistickou
republiku
ing. Bohuslav Chňoupek
ministr zahraničních věcí
Za
Syrskou arabskou
republiku
Abdul Halím Chaddám
náměstek předsedy vlády
a ministr zahraničních věcí