FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1981
III. volební období
109
kterým se předkládá Federálnímu shromáždení Československé socia-
listické republiky k souhlasu mnohostranná Úmluva o zamezení dvo-
jího zdanění autorských odměn a Dodatkový protokol k této Úmluvě
podepsané v New Yorku dne 29. října 1980
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
souhlasí s mnohostrannou Úmluvou o zamezení dvojího zdanění autor-
ských odměn a s Dodatkovým protokolem k této Úmluvě, podepsanými
v New Yorku dne 29. října 1980, s tím, že bude uplatněna výhrada
k čl. 17 odst. 1 Úmluvy podle jejího čl. 17 odst. 2 v tomto zně-
"Československá socialistická republika se necítí být vázána
ustanovením článku 17 odst. 1, podle kterého všechny spory mezi
dvěma nebo více smluvními státy o výklad nebo aplikaci této Úmluvy,
které nebudou urovnány Jednáním, budou předloženy Mezinárodnímu
soudnímu dvoru k rozhodnutí, pokud dotčené státy se nedohodnou na
jiném způsobu ujednání, a prohlašuje, že pro předložení sporu
k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru je v každém případě
nutná dohoda všech stran ve sporu. "
D ů v o do v á zpráva
Příjmy osob za využívání autorských práv, převáděné
z jednoho státu do druhého, mohou být zdaněny jak ve státě,
kde je jejich zdroj (ze kterého se vyplácejí), tak i ve stá-
tě, ve kterém má jejich příjemce bydliště Si sídlo. Na růz -
ných mezinárodních konferencích o autorském právu a o ochra-
ně literárních a uměleckých děl bylo již před mnoha lety po-
ukazováno, že toto dvojí zdanění spolu s různými výdaji za
převod úhrady značně snižuje příjmy autorů a je vážnou pře-
kážkou pro rozšiřování a výměnu literárních, uměleckých a vě-
deckých děl. Resoluce přijaté na 18. zasedání generální kon-
ference UNESCO, konané v říjnu a v listopadu 1974, uložila
tento problém řešit.
Při jednáni expertů o této problematice se ukázalo, že
dvojí zdanění lze řešit buď vnitrostátním opatřením jednotli-
vých států, nebo smlouvou o zamezení dvojího zdanění, a to
nejlépe takovou, která by byla omezena pouze na odměny za
využívání autorského práva, neboť tyto příjmy autorů z tvůr-
čí činnosti jsou specifického charakteru a značně se odlišu-
ji od jiných druhů příjmů z výdělečné činnosti. Původně uva-
žované řešení formou mnohostranné smlouvy, která by přímo od-
stranila dvojí zdaněni, nebylo možno prosadit pro značné na -
zorové rozdíly, jež nebylo možno překlenout. Bylo tomu tak
zejména u zásadního ustanovení smlouvy, tj. ve kterém státě
mají být autorské odměny zdaněny, zda ve státě, v němž má
bydliště jejich příjemce nebo ve státě, v němž je zdroj těch-
to příjmů a z něhož se vyplácejí do druhého státu. Vzhledem
k těmto názorovým rozdílům bylo proto přijato řešení problé-
mu formou mnohostranné úmluvy rámcového charakteru, na jejichž
principech by smluvní státy uzavíraly dvoustranné smlouvy o za-
mezení dvojího zdanění autorských odměn nebo by dvojí zdanění
odstranily, případně omezily vnitrostátním opatřením,,
- 2 -
K jednotlivým ustanovením Úmluvy se uvádí:
Preambule
V úvodě Úmluvy se zdůvodňuje její účel a cíl, jímž je
přispět k odstranění překážek a k vytvoření příznivých před-
pokladů pro
šíření kultury, vědy a vzdělání všech národů.
Článek 1.
V tomto článku se podává definice odměn za využíváni
autorských práv. Pokud jde o mezinárodní vztahy, je autorské
právo upraveno Bernskou úmluvou o
ochraně děl literárních a
uměleckých z 9. 9. 1886 vyhlášenou zákonem č. 286/1936 Sb. a
Všeobecnou úmluvou o autorském právu z 6, 9. 1952 (vyhláška
č. 2/1960 Sb. ve znění úředního, sdělení č.. 16/1960 Sb. ). Od
11. 4. 1980 je ČSSR vázanek textem pařížských revizní obou. těchto
smluv z roku 1971. Pokud jde o mezinárodní ochranu tzv. práv
autorskému právu příbuzných (výkonných umělců, výrobců zvuko-
vých záznamů a rozhlasových organizací) je ČSSR účastná na
Mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvuko-
vých, záznamů a rozhlasových organizací uzavřené v Římě 26. 10.
1961 (vyhláška č. 192/1964 Sb. j.
Z působnosti Úmluvy jsou vyloučeny odměny za využívání
kinematografických děl, nebol v řadě států jsou podle daňové-
- ho zákonodárství posuzovány jako zisky z průmyslové a obchodní
činnosti Za autorské odměny se nepovažují platy, z prodeje,
nájmu, zapůjčení a z každého jiného převodu prává k hmotnému
podkladu literárního, uměleckého nebo vědeckého díla a dále
platby za činnosti, které nevyplývají z tvůrčí činnosti autora,
např. úhrady nákladů za přemístění hmotného podkladu umělecké-
ho díla, zastupitelské provize, pojistné prémie.
Článek 2
Skutečným příjemcem autorských odměn je jak autor, tak i
dědic nebo osoba, na níž autor převedl své právo, tj. osoba
fyzická i právnická. Za skutečného příjemce se podle tohoto
ustanovení nepovažují společnosti autorů a zprostředkovatelé,
- 3 -
u nichž je zastupování autorů obchodní činností. Jejich uzná-
ni za příjemce může být však sjednáno ve dvoustranné smlouvě.
Článek 3
Právo ke zdanění odměn za využívání autorských práv je
ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění většinou přiznáváno
státu, v němž má bydliště či sídlo jejich příjemce. Za tuzem-
ce státu se podle této Úmluvy považuje fyzická nebo právnická
osoba, která bez ohledu na státní občanství podléhá zdanění
v tomto státě z důvodu svého bydliště, pobytu, místa skutečné-
ho vedení nebo jiného kritéria, dohodnutého ve dvoustranné
smlouvě. Z tohoto širokého vymezení pojmu "tuzemec" jsou však
vyloučeny osoby, které v tomto státě jsou zdaněny jen proto,
že v něm mají zdroj příjmu nebo majetek, ale bydlí nebo mají
sídlo v jiném státě.
Článek 4
Úmluva předvídá, že autorské odměny mohou být zdaněny
i ve státě jejich zdroje. Je jím stát, v němž vznikla povin-
nost tyto odměny platit. Vymezení pojmu "stálá provozovna
a stálá základna" se ponechává smluvním státům ve dvoustranné
smlouvě.
Článek 5
Stanoví se, že opatření proti dvojímu zdanění prováděná
podle článku 8 budou respektovat daňovou suverenitu států a
jejich stejné právo zdaňovat autorské odměny.
Článek 6
V tomto článku je vyjádřen jeden z nejstarších principů
mezinárodního daňového práva, jímž je rovnost ve zdanění, kte-
rá, nepřipouští jakoukoli diskriminaci v oblasti daní.
Článek 7
Výměna informací mezi státy o daňových předpisech je
potřebná pro úspěšný boj proti dvojímu zdanění. Vymezení formy
- 4 -
a podmínek této výměny se ponechává smluvním státům ve dvou-
stranné smlouvě.
Článek 8
Tento článek je nejdůležitějším a ukládá státům učinit
všechna možná opatření v souladu se svou ústavou k odstranění
dvojího zdanění, a to buď pomocí dvoustranných smluv nebo
vnitrostátními opatřeními. Odměny za výužívání autorských práv
placené z ČSSR zahraničním příjemcům se podle platných práv-
ních předpisů zdaňují v ČSSR, a výjimkou případů, kdy jsou
poukazovány příjemcům s bydlištěm ve státech, a nimiž byla
sjednána smlouva o zamezení dvojího zdanění. Důsledné řešení
odstranění dvojího zdanění vnitrostátním opatřením by předpoklá-
dalo změnu daňových zákonů a v nich stanovit, že se autorské
odměny placené zahraničním příjemcům v ČSSR nezdaňují. Takové-
to opatření bylo zatím přijato v několika málo státech přede-
vším v zájmu podpory dovozu a využívání zahraničních literár-
ních, vědeckých a uměleckých děl. Zavedení takového opatření
v ČSSR by nebylo v souladu s pojetím celé daňové soustavy a s
daňovým posuzováním ostatních platů zasílaných zahraničním pří-
jemcům a znamenalo by v podstatě jednostranné poskytnutí daňové
výhody. Za tohoto stavu bude závazek přijatý touto úmluvou
řešen tím, že bude pokračováno v uzavírání smluv o zamezení
dvojího zdanění se státy, které o to projeví zájem. Budou uza-
vírány jak smlouvy komplexní, vztahující se na všechny druhy
příjmů, tak i smlouvy omezené pouze na příjmy za využívání au-
torských práv a příjmy výkonných umělců podle vzorové dvoustran-
né smlouvy, která byla rovněž projednána a přijata na mezinárod-
ní konferenci o řešení problémů dvojího zdanění autorských odměn
konané v Madridu. Tato vzorová smlouva obsahující u řady článků
několik variant, umožňuje smluvním státům vybrat si takovou
variantu, která jim nejlépe vyhovuje. Takovéto smlouvy bude
vhodné uzavírat zejména se státy, s nimiž byla nebo bude sjed-
nána kulturní dohoda a nebude s nimi uvažováno sjednat komplex-
ní smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
V tomto článku se dále řeší vztah této Úmluvy k dříve
uzavřeným smlouvám o zamezení dvojího zdanění a zdůrazňuje se,
- 5 -
že dříve uzavřené smlouvy smluvními státy nejsou touto Úmlu-
vou dotčeny
Článek 9
Úmluvou nejsou dotčeny diplomatická a konsulární daňové
výsady spočívající na mezinárodním právu nebo na ustanovení
zvláštních dohodo
Článek 10
Tento článek pojednává o shromažďování a poskytování
informací o otázkách týkajících se táto Úmluvy a ukládá každé-
mu smluvnímu státu oznamovat potřebné informace Sekretariátu Or-
ganizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a Me-
zinárodnímu úřadu Světové organizace pro duševní vlastnictví.
Článek 11
Úmluva byla otevřena k podpisu do 33. října 1980. Dne
29. října 1980 ji za ČSSR podepsal Ilja Hulínský, vedoucí
stálé mise ČSSR při OSN. Úmluva podléhá ratifikaci nebo přijetí
se strany států, které ji podepsaly a bude otevřena k přístupu
ostatním státům.
Článek 12
Smluvní státy mohou učinit výhrady k ustanovení článků
1 až 4, 9 a 17. Vzhledem k tomu, že ČSSR neuznává obligatorní
jurisdikci Mezinárodního soudního dvora, byla při podpisu
Úmluvy zmocněncem ČSSR uplatněna výhrada k článku 17 odst. 1
Úmluvy podle jejího článku 17 odst. 2.
Články 13 až 17
V těchto článcích jsou obsažena obvyklá ustanovení mezi-
národních smluv o vstupu Úmluvy v platnost, její výpovědi,
možnosti její revize, jazyky Úmluvy, oznamování rozhodných
skutečností (podpisy Úmluvy, ratifikace, nabytí platnosti aj. )
smluvním státům a zainteresovaným mezinárodním organizacím.
a řešení sporů.
- 6-
Dodatkovým protokolem se rozšiřuje použití Úmluvy na odměny
placené výkonným umělcům a dalším osobám s ohledem na práva
související s autorským právem,, Vzhledem k tomu, že tyto od-
měny mají obdobný charakter jako odměny za využívání autor -
ských práv a jsou v ČSSR upraveny rovněž autorským zákonem
(zákon č. 35/1965 Sb, ) a vesměs podléhají dani z příjmu z li-
terární a umělecké činnosti podle zákona č. 36/1965 Sb. ve
znění zákona č. 160/1963 Sb., je vhodné spolu s mnohostrannou
Úmluvou schválit i Dodatkový protokol k této Úmluvě.
Úmluva ani Dodatkový protokol nebudou mít dopad na státní
rozpočet. Oba smluvní dokumenty bude provádět federální mini-
sterstvo financí.
Úmluva a Dodatkový protokol vyžadují souhlas Federálního
shromáždění podle článku 36 odstavec 3 ústavního zákona č.
143/1968 Sb., o Československé federaci a ratifikace presiden-
tem ČSSR.
V Prase dne 5. ledna 1981
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
MNOHOSTRANNÁ ÚMLUVA
o zamezení dvojího zdanění autorských odměn
Smluvní státy,
berou se v úvahu, že dvojí zdanění autorských odměn poškozuje
zájmy autorů a tak vytváří vážnou překážku šíření děl
chráněných podle autorského práva, které je jedním ze
základních činitelů při rozvoji kultury, vědy a vzdělá-
ní všech národů,
věříce, že povzbuzující výsledky již dosažené v úsilí zamě-
řeném proti dvojímu zdanění pomocí dvoustranných dohod
a vnitrostátních opatření, jejichž příznivé účinky jsou
všeobecně uznávány, mohou být zlepšeny sjednáním mnoho-
stranné úmluvy týkající se specielně autorských odměn,
domnívajíce se, že tyto problémy musí být řešeny při respek-
tování
oprávněných zájmů států a zejména jejich speci-
fických potřeb tam, kde je co nejširší přístup k dílům
lidského ducha jednou ze základních podmínek pro jejich
další rozvoj v oblasti kultury, vědy a vzdělání,
snažíce se nalézt účinné prostředky s cílem odstranit, pokud
je to jen možné, dvojí zdanění autorských odměn, a nepo-
daří-li se to zcela, vyloučit nebo zmírnit jeho účinky,
dohodly se na těchto ustanoveních:
Kapitola I
DEFINICE
Článek 1
Autorské odměny
1. Pro účely této Úmluvy jsou autorskými odměnami, s vý-
jimkou ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto článku, platby jakéhokoli
druhu, placené na základě vnitrostátního zákonodárství v oblasti
autorského práva smluvního státu, v němž je zdroj těchto odměn,
- 2 -
za užití nebo za svolení k užití autorského práva k literár-
nímu, uměleckému nebo vědeckému dílu, jak je definováno mno-
hostrannými úmluvami o právu autorském, včetně takových
plateb uskutečněných na základě zákonných nebo nucených
licencí, anebo plateb na základě práva autora na slušné
vypořádání při opětném prodeji uměleckého díla jeho nabyva-
telem ("droit de suite").
2. Tato Úmluva se však nevztahuje na odměny za využívání
filmových děl nebo děl vytvořených způsobem obdobným filmu
podle vnitrostátního autorskoprávního zákonodárství smluvního
státu, ve kterém mají odměny zdroj, jestliže jsou placeny vý-
robcům takových děl nebo jejich dědicům nebo právním nástupcům.
3. S výjimkou plateb z důvodu slušného vypořádání při
opětném prodeji uměleckého díla jeho nabyvatelem ("droit de
suite") nepovažují se za autorské odměny pro účely této Úmluvy:
platby z důvodu prodeje, nájmu, zapůjčení nebo z každého jiného
převodu práva k hmotnému podkladu literárního, uměleckého nebo
vědeckého díla, i když částka této platby je stanovena s ohle-
dem na autorské odměny, které se mají platit na základě autor-
ského práva, nebo i když částka těchto autorských odměn je
určena, zcela nebo zčásti, částkou této platby. Jestliže se
právo k hmotnému podkladu díla převádí spolu s převodem opráv-
nění k užití autorského práva k dílu, jsou autorskými odměnami
pro účely této Úmluvy pouze platby za toto oprávnění.
4. V případě plateb z důvodu slušného vypořádání při
opětném prodeji uměleckého díla jeho nabyvatelem ("droit de
suite") a ve všech případech převodu práva k hmotnému podkladu
díla, o němž je zmínka v odstavci 3 tohoto článku, a nezávisle
na skutečnosti, zda takový převod práva je bezplatný či nikoli,
nepovažují se za autorské odměny pro účely této Úmluvy platby
na vyrovnání nebo refundaci pojistné prémie, výloh dopravy nebo
skladování, zastupitelské provize nebo jakékoli jiné odměny za
služby a všechny jiné přímé nebo nepřímé výdaje vzniklé pře-
místěním hmotného podkladu uměleckého díla o něž jde, včetně
celních poplatků a jiných s tím souvisejících daní a jiných po-
platků.
-3 -
Článek 2
Příjemce autorských odměn
Pro účely této Úmluvy se za příjemce autorských odměn
považuje jejich skutečný příjemce, kterému jsou všechny od-
měny nebo jejich část placeny, ať je pobírá jako autor, dědic
nebo jako právní nástupce autora, nebo je pobírá na základě
jakéhokoli jiného kriteria dohodnutého v dvoustranné smlouvě
ohledně dvojího zdanění autorských odměn.
Článek 3
Stát, bydliště či sídla příjemce
1. Pro účely této Úmluvy se za stát, jehož je příjemce
autorských odměn tuzemcem, považuje stát bydliště či sídla
příjemce.
2. Za tuzemce státu se považuje osoba, která je v tomto
státě podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu,
místa skutečného vedení nebo každého jiného kriteria dohod-
nutého v dvoustranné smlouvě ohledně dvojího zdanění autorských
odměn. Tento výraz však nezahrnuje, osoby, které jsou podrobeny
zdanění v tomto státě jen z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto
státě nebo z majetku tam umístěného o
Článek 4
Stát zdroje odměny
Pro účely této Úmluvy se považuje stát za stát zdroje
autorských odměn, jestliže tyto odměny za užití nebo za svo-
lení k užití autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo
vědeckému dílu je povinen platit:
a) tento stát, jeho nižší správní útvar něho jeho místní
orgán
b) osoba mající bydliště či sídlo v tomto státě s výjimkou
případu, kdy odměny plynou z činnosti vykonávané touto
osobou v jiném státě prostřednictvím stélé provozovny
nebo stálé základny tam umístěné.
- 4 -
c) osobou, která nemá bydliště či sídlo v tomto státě,
jestliže odměny plynou z činnosti vykonávané touto
osobou prostřednictvím stálé provozovny nebo stálé
základny tam umístěné.
Kapitola II
HLAVNÍ ZÁSADY OPATŘENÍ
PROTI DVOJÍMU ZDANĚNÍ
AUTORSKÝCH ODMĚN
Článek 5
Daňová svrchovanost a rovnoprávnost států
Opatření proti dvojímu zdanění autorských odměn se
provádějí podle
článku 8 této Úmluvy s náležitým zřetelem
na daňovou svrchovanost státu zdroje i státu bydliště či
sídla a na jejich rovnoprávnost při zdaňování těchto odměn.
Článek 6
Zákaz diskriminace ve věcech daňových
Opatření proti dvojímu zdanění autorských odměn nesmě-
jí vést k daňové diskriminaci založené na státním občanství,
rase, pohlaví, jazyku nebo náboženství.
Článek 7.
Výměna informací
Pokud to vyžaduje plnění této Úmluvy, vymění si pří-
slušné úřady smluvních států potřebné informace, jejichž
formu a podmínky stanoví dvoustranná smlouva.
Kapitola III
PLNĚNÍ HLAVNÍCH ZÁSAD
OPATŘENÍ PROTI DVOJÍMU
Z D A N Ě N Í AUTORSKÝCH ODMĚN
Článek 8
Způsoby plnění
1. Každý smluvní stát se zavazuje učinit všechna možná
opatření v souladu se svou ústavou a s hlavními výše uvede-
- 5 -
nými zásadami, aby pokud možno dvojí zdanění autorských
odměn odstranil a pokud bude trvat dále, aby vyloučil ne-
bo omezil jeho účinky. Toto opatření se provede dvoustran-
nými smlouvami nebo vnitrostátními prostředky.
2. Dvoustranné smlouvy uvedené v odstavci 1 tohoto
Slánku nahrnují smlouvy, které se zabývají dvojím zdaněním
obecně nebo i smlouvy omezené na dvojí zdanění autorských
odměn. Nezávazný vzor dvoustranné smlouvy posléze zmíněné
kategorie je připojen s několika variantami k této Úmluvě;
aniž by byl její nedílnou součástí. Smluvní státy mohou při
dodržování ustanovení této Úmluvy sjednat dvoustranné smlou-
vy založené na zásadách, které pro ně budou v každém jednot-
livém případě nejpřijatelnější. Používání dvoustranných
smluv sjednaných smluvními státy dříve nejsou touto Úmluvou
nijak dotčena.
3. V případě přijetí vnitrostátních opatření může každý
smluvní stát definovat autorské odměny, bez ohledu na usta-
novení Článku 1 této Úmluvy, v souladu s vlastním zákonodár-
stvím, v oblasti autorského práva.
Kapitola IV
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Členové diplomatických a konzulárních zastupitelství
Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají daňových výsad,
které příslušejí členům diplomatických a konzulárních zastu-
pitelství smluvních států a jejich rodinám podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních
umluv.
Článek 10
Informace
1. Sekretariát Organizace spojených národů pro výcho-
vu, vědu a kulturu a Mezinárodní tirád Světové organizace
duševního vlastnictví shromažďují a uveřejňují informace
- 6 -
o právních předpisech, které se týkají zdanění autorských
odměn.
2. Každý smluvní stát oznámí co nejdříve sekretariátu
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a
Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnic-
tví text každého nového zákona, jakož i všechny úřední
texty o zdanění autorských odměn a text každé zvláštní dvou-
stranné smlouvy nebo příslušná ustanovení upravující.
tyto otázky a obsažená v jakékoli dvoustranné smlouvě, nabý-
vající se dvojím zdaněním obecně.
3. Sekretariát Organizace spojených národů pro výcho-
vu, vědu a kulturu a Mezinárodní úřad Světové organizace
duševního vlastnictví poskytne každému smluvnímu státu na
jeho žádost informace o otázkách týkajících se této Úmluvy:
budou se také zabývat studiemi a poskytovat služby k usnad-
nění používání této Úmluvy.
Kapitola V
Z Á V Ě R E Č N Á U S T A N O V E N Í
Článek 11
Ratifikace, přijetí, přístup
1. Tato Úmluva bude uložena u generálního tajemníka
Organizace spojených národů,
zůstane otevřena do 31. října
1980 k podpisu se strany každého státu, který je členem
Organizace spojených národů, některé odborné organizace
Spojených národů nebo Mezinárodní agentury pro atomovou
energii nebo který je účastníkem
statutu Mezinárodního
soudního dvora.
2. Tato Úmluva podléhá ratifikaci nebo přijetí se
strany států, které ji podepsaly. Bude otevřena k přístupu
státům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.
3. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu se
ukládají u generálního tajemníka Organizace opojených
národů.
- 7 -
4. Předpokládá se, že v době, kdy se stát stane vázán
touto Úmluvou, budě tento stát s to zajistit v souladu se
svým vnitrostátním zákonodárstvím účinnost ustanovením té-
to Úmluvy.
Článek 12,
Výhrady
Smluvní státy mohou při podpisu této Úmluvy nebo při
ratifikaci, přijetí nebo přístupu učinit výhrady k podmín-
kám používání ustanovení obsažených v článcích 1 až 4, 9
a 17. Jiná výhrada k této Úmluvě se nepřipouští.
Článek 13
Nabytí platnosti
1. Tato Úmluva nebývá platnosti tři mísíce po uložení
desáté listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu.
2. Pro každý stát, který tuto Úmluvu ratifikuje nebo
přijme anebo k ní přistoupí po uložení desáté listiny o ra-
tifikaci, přijetí nebo přístupu, nabývá tato Úmluva plat-
nosti tři měsíce po
uložení jeho listiny.
Článek 14
Výpověď
1. Každý smluvní stát může tuto Úmluvu vypovědět pí-
semným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace,
spojených národu.
2. Výpověď nabývá účinnosti dvanáct měsíců po přijetí
oznámení generálním tajemníkem Organizace spojených národů.
Článek 15
Revize
1. Po pěti letech platnosti této Úmluvy může každý
smluvní stát požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemní-
kovi Spojených národů o svolání konference za účelem revize
Úmluvy. Generální tajemník seznámí s touto žádostí všechny,
smluvní státy. Jestliže ve lhůtě šesti měsíců ode dne o
ozná-
- 8 -
mení zaslaného generálním tajemníkem Spojených národů
mu oznámí nejméně třetina, avšak nejméně než pět smluvních
států svůj souhlas s touto žádostí, sdělí to generální ta-
jemník generálnímu řediteli Organizace spojených národů
pro výchovu, vědu a kulturu a generálnímu řediteli Světové
organizace duševního vlastnictví, kteří svolají revizní
konferenci za účelem provedení změn v teto Úmluvě k zlep-
šení opatření proti dvojímu zdanění autorských odměn.
2. Přijetí jakékoli revize této Úmluvy vyžaduje
schválení dvoutřetinovou většinou států zastoupených na
revizní konferenci s podmínkou, že tato většina zahrne
dvě třetiny států, které jsou účastníky Úmluvy v době re-
vizní konference.
3. Každý stát, který se stane účastníkem Úmluvy po
nabytí platnosti nové úmluvy revidující úplně nebo částečně
tuto Úmluvu, bude považován, pokud nevyjádřil jiný úmysl,
za:
a) účastníka revidované úmluvy;
b) účastníka této Úmluvy ve vztahu ke každému státu, který
je účastníkem této Úmluvy a není vázán úmluvou revido-
vanou.
4. Tato Úmluva zůstane v platnosti ve vztazích mezi
smluvnímí státy, která se nestanou účastníky revidované
úmluvy.
Článek 16
Jazyky Úmluvy a oznámení
1. Tato Úmluva bude podepsána v jediném vyhotovení
v anglickem, arabském, francouzském, ruském a španělském
jazyku, přičemž všech pět textů má stejnou platnost.
2, Generální ředitel Organizace spojených národů pro
výchovu, vědu a kulturu a generální ředitel Světové orga-
nizace duševního vlastnictví vyhotoví po poradě se zúčast-
něnými vládáni úřední texty v německém, italském a portu-
galském jazyku.
- 9 -
3. Generální tajemník Spojených národů oznámí státům
uvedeným v článku 11 odst. 1, jakož i generálnímu řediteli
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a
generálnímu řediteli Světové organizace duševního vlastnictví:
a) podpisy této Úmluvy spolu se všemi doprovodními texty:
b) uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo přístupu spolu
se všemi doprovodnými texty:
c) datum nabytí platnosti této Úmluvy podle článku 13 odst. 1:
d) přijetí oznámení o výpovědi:
e) žádosti zaslané mu podle článku 15 a všechna sdělení při-
jatá od smluvních států ve věci revize této Úmluvy.
4. Generální tajemník Spojených národů odevzdá dva
ověřené exempláře této Úmluvy všem státům uvedeným v člán-
ku 11 odst. 1.
Článek 17
Výklad a řešení sporů
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvních států
o výklad nebo použití této Úmluvy, který nebude vyřešen
vyjednáváním, bude předložen, pokud se dotčené státy nedo-
hodnou na jiném způsobu řešení, k rozhodnutí Mezinárodnímu
soudnímu dvoru.
2. Každý stát může při podpisu této Úmluvy nebo při
uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu pro-
hlásit, že se nepovažuje vázán ustanoveními odstavce 1.
V případě sporu mezi tímto státem a každým jiným státem
se ustanovení odstavce 1 nepoužijí.
3. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 2,
může je kdykoli odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajem-
níkovi Spojených národů.
Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, tuto
Úmluvu podepsali.
Dáno v Madridu dne 13. prosince 1979.
DODATKOVÝ PROTOKOL
K MNOHOSTRANNÉ ÚMLUVĚ O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
AUTORSKÝCH ODMĚN
Členské státy mnohostranné Úmluvy o zamezení dvojího
zdanění autorských odměn (dále jen "Úmluva"), které, jsou
účastníky tohoto Protokolu, dohodly se na těchto ustanoveních:
1. Ustanovení Úmluvy se použijí také na zdanění odměn,
které se platí výkonným umělcům, výrobcům zvukových záznamů
a rozhlasovým či televizním organizacím s ohledem na práva
související s právem autorských nebo s právy'"příbuznými",
pokud tyto posléze uvedeno odměny vzniknou ve státě, který je
účastníkem tohoto Protokolu a jejich příjemci jsou tuzemci
jiného členského státu tohoto Protokolu,
2. (a) Tento Protokol bude podepsán a podléhá ratifikaci,
přijetí nebo přístupu se strany států, které jej podepsaly,
nebo k němu státy mohou přistoupit podle ustanovení
článku 11
Úmluvy.
(b) Tento Protokol nabývá platnosti podle ustanovení
článku 13 Úmluvy.
(c) Každý smluvní stát může tento Protokol vypovědět
podle ustanovení článku 14 Úmluvy, přičemž se však rozumí, že
smluvní stát, který vypoví Úmluvu, musí současně vypovědět
také tento Protokol.
(d) Ustanovení článku 16 Úmluvy se vztahují i na tento
Protokol.
Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, tento
protokol podepsali.
Dáno v Madridu dne 13. prosince 1979.