- 6 -
stvím nebo každým jiným vhodným způsobem, odpovídajícím vnitro-
státní praxi a podmínkám, příslušný úřad bude slyšet zúčastněné
organizace zaměstnavatelů a pracovníků.
2. Je třeba zavést úzkou spolupráci mezi podnikateli a pracov-
níky nebo jejich zástupci při provádění opatření zmíněných v člán-
ku 4 odst. 1 této úmluvy.
Část III. Technická opatření
Článek 8
Jestliže pracoviště ohrožuje bezpečnost nebo zdraví, je tře-
ba učinit účinná opatření (ohrazení, označení značkami nebo jiný-
mi vhodnými prostředky, včetně - pokud je to nutné - zastavení
práce) k ochraně pracovníků, a to do doby, kdy se pracoviště opět
stane bezpečným.
Článek 9
1. Všechna místa, kde se vykonávají přístavní práce, a všechny
příchody na tato místa musí být osvětleny vhodným a dostatečným
způsobem.
2. Každá překážka, jež by mohla ohrozit pohyb zdvíhacího zaříze-
ní, vozidla nebo osoby, pokud nemůže být odstraněna z praktických
důvodů, musí být řádně a viditelně označena a popřípadě dostateč-
ně osvětlena.
Článek 10
1. Všechny pozemky užívané pro provoz vozidel nebo ukládání vý-
robků nebo materiálu musí být k tomu účelu upraveny a náležitě
udržovány.
2. Při ukládání a překládání výrobků a materiálu je třeba tyto
úkony provádět řádně a opatrně s přihlédnutím k povaze výrobků a
materiálu a jejich obalů.
Článek 11
1.. Průjezdy musí být dostatečně široké, tak aby se mohlo bezpeč-
ně tížívat vozidel a zařízení pro manipulaci s nákladem.
- 7 -
2. Pokud je to nutné a proveditelné, je třeba pro chodce vyhra-
dit zvláštní průchody; takové průchody
musí být dostatečně široké
a pokud je to proveditelné, odděleny od průjezdů pro vozidla.
Článek 12
Musí být k disposici vhodné a dostatečné protipožární pro-
středky, aby jich mohlo být užito tam, kde se vykonávají přístav-
ní práce.
Článek 13
1. Všechny nebezpečné části strojů musí být účinně chráněny,
ledaže by byly umístěny nebo konstruovány tak, že skýtají stejnou
bezpečnost, jako by byly učinně chráněny.
2. Je třeba učinit účinná opatření, aby přívod energie do každé-
ho stroje mohl být rychle přerušen, pokud je toho třeba.
3. Má-li se provést čištění, údržba nebo oprava stroje, jež by
mohly ohrozit některou osobu, stroj musí být zastaven před zahá-
jením této práce a musí být učiněna dostatečná opatření zaručují-
cí, že stroj nelze uvést do chodu před dokončením této práce; od-
povědná osoba však může uvést stroj do chodu pro jeho vyzkoušení
nebo seřízení, které nelze provést, je-li stroj zastaven.
4. Toliko oprávněná osoba může
a) odstranit kryt, jestliže to vyžaduje práce, jež má být provede-
na;
b) odstranit ochranná zařízení nebo je zbavit účinnosti z důvodu
čištění, seřízení nebo opravy.
5. Jestliže je odstraněn kryt, musí být učiněna přiměřená bez-
pečnostní opatření a kryt musí být znovu dán na své místo, jakmi-
le je to proveditelné.
6. Jestliže některé ochranné zařízení je odstraněno nebo zbaveno
účinnosti, musí být znovu dáno na své místo nebo uvedeno do chodu,
jakmile je to proveditelné, a je třeba učinit opatření, aby pří-
slušného mechanismu nemohlo být užíváno nebo nemohl být uveden ne-
čekaně do chodu, dokud ochranné zařízení nebylo znovu dáno na své
místo nebo uvedeno do chodu.
- 8 -
7. Pro účely tohoto článku výraz "stroj" zahrnuje každé zdvíhací
zařízení, mechanické uzávěry nákladových jícnů nebo mechánisační
zařízení.
Článek 14
Veškerá elektrická zařízení a instalace musí být konstruová-
ny, instalovány, užívány a udržovány tak, aby se předešlo nebezpe-
čí, a musí odpovídat normám schváleným příslušným úřadem.
Článek 15
Je-li loď nakládána nebo vykládána u nábřeží nebo z
jedno lodi na druhou, musí být zřízeny a udržovány přiměřené a bez-
pečné přístupové cesty na loď, které jsou náležitě upraveny a udr-
žovány.
Článek 16
1. Jestliže pracovníci mají být dopravováni po vodě k lodi nebo
na nějaké místo nebo z nich, je třeba učinit přiměřená opatření,
aby bylo zajištěno jejich bezpečné nalodění, doprava a vylodění;
musí být stanoveny podmínky, jimž musí vyhovovat plavidla užívaná
k tomu účelu.
2. Jestliže pracovníci mají být dopravováni po zemi na pracovi-
ště nebo z něho, dopravní prostředky poskytnuté zaměstnavatelem
musí být bezpečné.
Článek 17
1. Přístup do nákladového prostoru nebo na nákladovou palubu mu-
sí být zajištěn
a) pevnými schody nebo, není-li to prakticky proveditelné, pevným
žebříkem, výstupky nebo zářezy vhodných rozměrů, přiměřeně sil-
nými a vhodně konstruovanými;
b) každým jiným způsobem přijatelným pro příslušný úřad.
2. Pokud je to prakticky proveditelné, příchodové cesty vymezen
v tomto článku musí být odděleny od otvoru jícnu.
3. Pracovníci nesmějí užívat ani se na nich nesmí požadovat, aby
užívali jiných přístupových cest do nákladového prostoru nebo na
- 9 -
nákladovou palubu než těch, které jsou vymezeny v tomto článku.
Článek 18
1. Nesmí se užívat žádného krytu nákladového prostoru nebo pa-
lubníku, leč by byl solidní konstrukce, dostatečné silný pro užití,
pro něž je určen, a udržován v dobrém stavu.
2. Kryty nákladového prostoru obsluhované pomocí zdvíhacích
zařízení musí být vybaveny náležitými a snadno přístupnými záchyt-
kami pro zavěšení smyček nebo jiných zdvíhacích prostředků.
3. Kryty nákladového prostoru a palubníky, pokud nejsou vzá-
jemně zaměnitelné, musí být jasně označeny, aby z nich bylo patrné,
ke kterému nákladovému jícnu náleží, jakož i jejich poloha na něm.
4. Toliko oprávněná osoba (pokud je to proveditelné, člen lodní
posádky) bude oprávněna otvírat nebo zavírat kryty nákladového
prostoru mechanicky ovládané; kryty nákladového prostoru nesmějí
být otevírány nebo zavírány, pokud by někdo mohl být zraněn při
zacházení s nimi.
5. Ustanovení odstavce 4 tohoto článku se mutatis mutandis vzta-
hují na lodní zařízení mechanicky ovládaná, jako vrata v trupu
lodi, rampy, pohyblivé platformy na vozidla a podobné zařízení.
Článek 19
1. Musí být učiněna potřebná opatření k zajištění každého otvo-
ru na palubě nebo v mezipalubí, kde pracovníci musí pracovat,
jímž by pracovníci nebo vozidla mohli propadnout.
2. Každý nákladový jícen, který není opatřen dostatečné vysokou
a dostatečné silnou obrubou, musí být uzavřen nebo ohrazen přísluš-
ným zábradlím, jestliže se ho neužívá, kromě krátkých přerušení
práce, a odpovědná osoba musí být pověřena dohledem na to, že se
tato opatření provádějí.
Článek 20
1. Musí být učiněna všechna potřebná opatření k zajištění bez-
pečnosti pracovníků, kteří se musí zdržovat v nákladovém prostoru
nebo na nákladové palubě lodi, jestliže se tam užívá motorových
vozidel nebo jestliže se tam pomocí hnacích přístrojů vykoná-
vají nakládací nebo vykládací práce.
- 10 -
2. Kryty nákladového prostoru a palubníky nesmějí být odstra-
něny nebo opět umístěny na své místo, pokud probíhají práce v ná-
kládovém prostoru pod jícnem. Dříve než se zahájí nakládání nebo
vykládání, kryty nákladového prostoru a palubníky, které nejsou
náležité zajištěny, musí být odstraněny.
3. V nákladovém prostoru nebo na nákladové palubě musí být zaji-
štěno dostatečné větrání pomocí oběhu čerstvého vzduchu, aby se
předešlo újmě na zdraví způsobené plyny vydávanými motory s vňitř-
ním spalováním nebo jinými zdroji.
4. Je třeba učinit dostatečná opatření, včetně bezpečných úniko-
vých cest, pro bezpečnost osob, jestliže se provádí nakládání nebo
vykládání volně sypaného zboží v nákladovém prostoru nebo v mezi-
palubí nebo má-li pracovník pracovat v násypníku na palubě.
Článek 21.
1. Všechna zdvíhací zařízení, vázací prostředky a nakládací smyč-
ky nebo zdvíhací pomůcky, které jsou nedílnou součástí břemeno,
musí být
a) dobře navrženy a zkonstruovány, přiměřeně pevné pro určený účel
udržovány v dobrém stavu a, jestliže jde o zdvíhací zařízení, u
nichž je
to nutné, správně instalovány;
b) správně a bezpečně užívány; nesmí být přetěžovány nad určenou
váhu, leč jde-li o předepsané zkoušky pod vedením příslušné
osoby.
Článek 22
1. Všechna zdvíhací zařízení a vázací prostředky musí být pře-,
zkoušeny ve shodě s vnitrostátním zákonodárstvím příslušnou oso-
bou před prvním uvedením do provozu a po každé významné úpravě nebo
významné opravě provedené na součásti, která může ovlivnit jejich
bezpečnost.
2. Zdvíhací zařízení, která jsou částí příslušenství lodi, mají
být znovu přezkoušena alespoň jednou za pět let.
3. Zdvíhací zařízení na břehu mají být znovu přezkoušena v inter-
valech stanovených příslušným úřadem.
- 11 -
4. Na konci každé zkoušky zdvíhacího zařízení nebo vázacího pro-
středku, která byla provedena ve shodě s ustanoveními, tohoto člán-
ku,, zařízení, nebo prostředek musí být důkladně vyzkoušen a ověřen
osobou provádějící zkoušku.
Článek 23
1. Nehledíc k ustanovením článku 22, všechna zdvíhací zařízení
a vázací prostředky musí být pravidelně celkově přezkušovány a
ověřovány příslušnou osobou. Taková přezkoušení musí být provedena
alespoň jednou za dvanáct měsíců.
2. Pro účely odstavce 4 článku 22 a odstavce 1 tohoto článku dů-
kladným přezkoušením se rozumí podrobná zkouška provedená zrakem
příslušnou osobou, doplněná, je-li toho třeba, jinými vhodnými
způsoby nebo prostředky umožňujícími dospět k odůvodněnému závěru
o bezpečnosti přezkoušeného zdvíhacího zařízení nebo vázacího pro-
středku.
Článek 24
1. Všechny vázací prostředky musí být před použitím pravidelné
prohlíženy. Opotřebené nebo poškozené smyčky nesmí být znovu pou-
žity. Jde-li o náklad předem opatřený smyčkami, smyčky mají být
prohlíženy tak často, pokud je to prakticky proveditelné.
2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku prohlídka znamená přezkou-
šení zrakem odpovědnou osobou, aby se mohlo posoudit, pokud je to
tímto způsobem možné, zda zařízení nebo smyčky lze nadále užívat.
Článek 25
1. Podle povahy případu je třeba na zemi nebo na lodi uchovávat
řádně ověřené zápisy o zrakem zjištěné bezpečnosti dotyčného zdví-
hacího zařízení a vázacích prostředků; ty musí stanovit bezpečné
pracovní zatížení a data a výsledky zkoušek, celkových přezkoušení
a prohlídek zmíněných v článcích 22, 23 a 24 této úmluvy, při čemž
v případě prohlídek zmíněných v odstavci 1 článku 24 této úmluvy
zápisy je třeba vyhotovit jen, jestliže prohlídka zjistila něja-
kou závadu.
- 12 -
2. Je třeba vést rejstřík zdvíhacích zařízení a vázacích pro-
středků, a to způsobem podepsaným příslušným úřadem, s přihléd-
nutím ke vzoru doporučenému Mezinárodním úřadem práce.
3. Rejstřík musí obsahovat vydaná osvědčení nebo ta, jež byla uzná
na příslušným úřadem, nebo ověřené kopie zmíněných osvědčení, vy-
stavených předepsaným způsoben příslušným úřadem s přihlédnutím
ke vzorům doporučeným Mezinárodním úřadem práce, pokud podle pova-
hy případu jde o zkoušku, celkové přezkoušení nebo prohlídku zdví-
hacích zařízení a vázacích prostředků.
Článek 26
1. Aby se zajistilo vzájemné uznání opatření, jež učinily státy,
ktoré ratifikovaly tuto úmluvu, pokud jíle o zkoušku, celkové pře-
zkoušení, prohlídku a vystavení osvědčení týkajících se zdvíha-
cích zařízení a vázacích prostředků, které jsou součástí příslu-
šenství lodi, jakož i pokud jde o zápisy o nich,
a) příslušný úřad každého členského státu, který ratifikoval úmlu-
vu
musí určit nebo jinak uznat osoby nebo příslušné vnitro-
státní nebo mezinárodní instituce pověřené prováděním zkoušek,
celkovým přezkušováním nebo jinou obdobnou činností, a to za
podmínek, které zaručují, že určení nebo uznání těchto osob ne-
bo institucí bude trvat jen tak dlouho, pokud budou řádné vyko-
návat svou funkci;
b) každý členský stát, který ratifikoval úmluvu, musí přijmout ne-
bo uznat osoby nebo instituce určené nebo jinak uznané podle
ustanovení pod písm. a) tohoto odstavce nebo musí uzavřít vzá-
jemné dohody o takovém přijetí nebo uznání, a to v obou přípa-
dech pod podmínkou, že zmíněné osoby nebo instituce řádně vy-
konávají své funkce.
2. Žádného zdvíhacího zařízení, vázacího prostředku nebo jiného
zařízení k zacházení s nákladem se nesmí použít, jestliže
a) příslušný úřad, podle povahy případu, na základě osvědčení o
zkoušce nebo přezkoušení nebo na základě ověřeného zápisu není
přesvědčen, že potřebná zkouška, přezkoušení nebo prohlídka
byly provedeny,
ve shodě s ustanoveními této úmluvy;
- 13 -
b) podle názoru příslušného úřadu užívání zařízení nebo prostředku
neskýtá dostatečnou, záruku bezpečnosti.
3. Odstavec 2 tohoto článku nesmí být prováděn tak, aby se zdr-
žovalo nakládání nebo vykládáni lodi, pokud příslušenství; jehož
se při tom užívá, uspokojuje příslušný úřad.
Článek 27
1. Na všech zdvíhacích zařízeních (jiných než lodní výložník),
která mají jediné maximální pracovní zatížení, a na všech vázacích
prostředcích musí být zřetelné označení jejich maximálního pracov-
ního zatížení, provedeno vyražením, nebo, není-li to prakticky pro-
veditelné, jiným vhodným způsobem.
2. Všechna zdvíhací zařízení (jiná než lodní výložníky), která
mají několik maximálních pracovních zatížení, musí být vybavena
účinnými prostředky, které umožňují osobě je obsluhující stanovit
maximální zatížení při každém možném použití.
3. Každý lodní výložník (jiný než výložník jeřábového typu) musí
mít zřetelně vyznačenu maximální únosnost pro případ, že je použí-
ván:
a) s jednoduchou výstrojí;
b) se spodní kladkou;
c) spřazeně při všech možných polohách kladky.
Článek 28
Každá loď musí mít na palubě plány lanoví a všechny ostatní
potřebné doklady, aby bylo možno správně ovládat lodní výložníky
a jejich příslušenství.
Článek 29
Palety a jiné podobné pomůcky určené k tomu, aby v nich byla
obsažena nebo převážena břemena, musí být. solidně konstruovány, do-
statečně pevně a bez viditelných závad, jež by mohly ovlivnit je-
jich bezpečné užívání.
Článek 30
Břemena nesmějí být ani zvedána ani spouštěna, nejsou-li uvá-
zána do smyčky nebo jinak upevněna na zdvíhací zařízení způsobem,
- 14 -
který zaručuje bezpečnost.
Článek 31 :
1. Uspořádaní míst, kam docházejí přepravníky (kontejnery) s ná-
kladem, a organisace práce na těchto místech musí být pojaty ták,
aby zajišťovaly, pokud je to prakticky uskutečnitelné, bezpečnost
pracovníků.
2. Lodi dopravující přepravníky (kontejnery) musí být opatřeny
prostředky zajišťujicími bezpečnost pracovníků, kteří upevňují ne-
bo uvolňují přepravníky (kontejnery).
Článek 32
1. Nebezpečný náklad musí být zabalen, označen a opatřen štítkem,
musí s ním být manipulováno a být uskladněn a uložen podle meziná-
rodních pravidel týkajících se dopravy nebezpečného zboží po vodě
a zacházení s nebezpečným zbožím v přístavech.
2. S nebezpečnými látkami může být manipulováno a mohou být
uskladněny nebo uloženy, jen jestliže byly zabaleny a označeny a
opatřeny štítkem podle mezinárodních pravidel pro dopravu takových
látek.
3. Jestliže obaly nebo přepravníky (kontejnery) obsahující nebez-
pečné látky se rozbijí nebo jsou poškozeny tak, že způsobují ohro-
žení, práce v přístavu s výjimkou těch, které jsou nutné k zažehná-
ní nebezpečí, musí být v ohrožené oblasti přerušeny a pracovníci
umístěni na bezpečném místě, dokud nebylo nebezpečí zažehnáno.
4. Musí být učiněna vhodná opatření, tak aby se předešlo tomu,
že pracovníci budou vystaveni jedovatým nebo škodlivým látkám nebo
činidlům nebo ovzduší zápalnému nebo s nedostatkem kyslíku.
5. Jestliže jsou pracovníci požádáni, aby vstoupili do uzavřených
prostorů, v nichž mohou být otravné nebo škodlivé látky nebo kde
se může projevit nedostatek kyslíku, musí být učiněna vhodná opat-
ření, aby se předešlo úrazům nebo poškození zdraví.
Článek 33
Musí být učiněná vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pra-
covníků proti nebezpečným účinkům přílišného hluku na pracovištích.
- 15 -
Článek 34
1. Jestliže nelze jinak zajistit dostatečnou ochranu proti úrazu
nebo ohrožení zdraví, pracovníci musí být vybaveni individuálními
ochrannými pomůckami a ochrannými oděvy, které lze rozumně vyžado-
vat pro výkon jejich práce; pracovníci jsou povinni jich náležitě
užívat.
2. Pracovníci jsou povinni pečovat o tyto individuální ochranné
pomůcky a o ochranné oděvy.
3. Zaměstnavatel musí. náležitě udržovat individuální ochranné
pomůcky a ochranné oděvy.
Článek 35
V případě nehody musí být pohotově k disposici dostatečné pro-
středky, včetně vycvičených osob, pro záchranu každé osoby v ne-
bezpočí, pro poskytnutí první pomoci a vynesení zraněných, pokud
je to rozumně a prakticky proveditelné, aniž by se tím ohrozil je-
jich stav.
Článek 36
1. Každý členský stát má stanovit vnitrostátním zákonodárstvím
nebo každým jiným vhodným způsobem odpovídajícím vnitrostátní pra-
xi a vnitrostátním podmínkám a po projednání se zúčastněnými orga-
nisacemi zaměstnavatelů a pracovníků:
a) ohrožení z povolání, u nichž je třeba provést lékařskou prohlíd-
ku před nastoupením zaměstnání nebo periodické lékařské prohlíd-
ky nebo oba druhy prohlídek;
b) s přihlédnutím k povaze a stupni ohrožení a zvláštních okolností
maximální interval, ve kterém musí být provedeny periodické pro-
hlídky;
c) v případě pracovníků, kteří jsou vystaveni zvlažním ohrožením
zdraví z povolání, rozsah zvláštních prohlídek, které se poklá-
dají za potřebné;
d) vhodná opatření k zabezpečení služeb pracovního lékařství pro
pracovníky.
- 16 -
2. Lékařské a zvláštní prohlídky prováděné podle odstavce 1 toho-
to Článku nesmí být spojeny s náklady pro pracovníky.
3. Záznamy o lékařských prohlídkách a vyšetřeních musí zůstat dů-
věrné.
Článek 37
1. Výbory pro bezpečnost a zdraví složené z představitelů zaměst-
navatelů a pracovníků mají být ustaveny ve všech přístavech, kde
je zaměstnán značný počet pracovníku. Pokud je toho třeba, takové
výbory mají být rovněž ustaveny v jiných přístavech.
2. Způsob ustavení, složení a působnost takových výborů musí být
stanoveny vnitřostátním zákonodárstvím nebo jiným vhodným způsobem
odpovídajícím vnitrostátní praxi a vnitrostátním podmínkám po pro-
jednání se zúčastněnými organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků
a se zřetelem k místním podmínkám.
Článek 38
1. Žádný pracovník nesmí být zaměstnán prací, v přístavech, aniž
byl dostatečně poučen nebo vycvičen, pokud jde o ohrožení, která
mohou být spojena s jeho prací, a pokud jde o opatrnost, již je
třeba zachovávat.
2. Jen osoby nejméně osmnáctileté a které mají potřebnou způso-
bilost a zkušenosti nebo osoby zaškolované, nad nimiž se vykonává
náležitý dohled, mohou řídit zdvíhací zařízení a jiné přístroje
pro zacházení s břemeny.
Článek 39
Aby se předešlo úrazům při práci a nemocem z povolání, je
třeba učinit opatření, aby tyto úrazy a nemoci byly hlášeny pří-
slušnému úřadu a pokud je toho třeba, prošetřeny.
Článek 40
V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím nebo s vnitrostátní
praxí je třeba zajistit dostatečný počet vhodných a náležitě udr-
žovaných sanitárních zařízení a umýváren ve všech částech přísta-
vu a pokud možno v přiměřené vzdálenosti od pracovišti.
- 17 -
Část IV. Provádění
Článek 41
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, má
a) stanovit povinnosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci osob a organisací zabývajících se prací v přístavech;
b) učinit potřebná opatření a zejména stanovit přiměřené sankce,
aby se zajistilo provádění ustanovení této úmluvy;
c) pověřit vhodnou inspekční službu kontrolou provádění opatření,
jež je třeba učinit podle ustanovení této úmluvy nebo ověřovat
si, že je zajištěna přiměřená inspekce.
Článek 42
1. Vnitrostátní zákonodárství má stanovit lhůty, v nichž se za-
čnou provádět ustanovení, této úmluvy, pokud jde
a) o konstrukci a vybavení lodí;
h) o konstrukci a vybavení všech zdvíhacích zařízení nebo přístrojů
pro manipulaci s břemeny umístěných na břehu;
c) o konstrukci všech vázacích prostředků.
2. Lhůty stanovené podle odstavce 1 tohoto článku nesmí přesáh-
nout čtyři roky ode dne ratifikace této úmluvy.
Část V. Závěrečná ustanovení.
Článek 43
Tato úmluva reviduje úmluvu o ochrano přístavních dělníků pro-
ti úrazům, 1929, a úmluvu o ochraně přístavních dělníků proti úra-
zům (revidovanou), 1932.
Článek 44
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Článek 45
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organi-
sace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
- 18 -
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel
zapíše ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti
dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zapsána.
Článek 46
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vy-
povědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva po prvé na-
byla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli mezinárod-
ního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden
rok po dni, kdy byla zapsána:
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který ne-
použije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následu-
jícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím od-
stavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji
bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmí-
nek uvedených v tomto článku.
Článek 47
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem člen-
ským státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifikací a
výpovědí, které mu členové organisace sdělí.
2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis poslední
ratifikace nutné k tomu, aby úmluva nabyla účinnosti, generální
ředitel upozorní členské státy Organisace ha datum, kdy tato úmlu-
va nabude účinnosti.
Článek 48
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generální-
mu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty
Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích,
které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Článek 49
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárod-
ního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění
- 10 -
této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání gene-
rální konference otázku její úplné nebo částečné
revize.
Článek 50
1. Přijme-li generální konference novou úmluvou revidující úplně
nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení
článku 46, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude
účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmlu-
va přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu
pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly
revidující úmluvu.
Článek 51
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.
Úmluva č. 153
Úmluva o pracovní době a dobách odpočinku v silniční dopravě, 1979
Generální konference Mezinárodní organisace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do
Ženevy a tam se sešla dne 6. června 1979 na svém 65. zasedání,
rozhodnuvší přijmout některé návrhy týkající se pracovní doby a
dob odpočinku v silniční dopravě, jež jsou pátým bodem jedna-
cího pořadu zasedání,
stanovivší, že tyto návrhy budou mít formu úmluvy,
přijímá dne 27. června 1979 tuto úmluvu, která bude označována
jako Úmluva o pracovní době a dobách odpočinku (silniční doprava),
1979:
Článek 1
1. Tato úmluva se vztahuje na námezdní řidiče motorových vozi-
del, kteří jako své zaměstnání provádějí vnitrostátní nebo mezi-
národní silniční dopravu zboží nebo osob, ať již tito řidiči jsou
zaměstnáni v. dopravních podnicích na účet třetích osob nebo v pod-
nicích, které přepravují zboží nebo osoby na vlastní účet.
2. Tato úmluva, pokud v ní není stanoveno jinak, se dále vztahu-
je na vlastníky motorových vozidel, kteří jako zaměstnání provozu-
jí silniční dopravu, a na členy jejich rodiny, kteří nejsou výdě-
lečně činní, pokud pracují jako řidiči.
Článek 2.
1. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi může vyloučit z prová-
dění ustanovení této úmluvy nebo některých z nich osoby zaměstnané
řízením
a) vozidel městské dopravy nebo některých druhů takové dopravy s
přihlédnutím k technickým provozním podmínkám jim vlastním a k
místním podmínkám;
- 2 -
b) dopravních vozidel zemědělských nebo lesních podniků, pokud
se taková doprava provádí traktory nebo jinými vozidly urče-
nými pro místní zemědělské nebo lesní práce a jichž se užívá
výlučně k práci v takových podnicích;
c) vozidel pro dopravu nemocných a zraněných osob, dopravních vo-
zidel záchranné služby a protipožární služby;
d) dopravních vozidel pro účely národní obrany a policejní služby
a vozidel pro účely jiných základních veřejných služeb pokud
nekonkurují podnikům, jež se zabývají dopravou na účet třetích
osob;
e) taxi;
f) dopravních vozidel, která vzhledem k druhu užitých vozidel,
jejich nosnosti pro dopravu osob nebo zboží, omezenému dojezdu
nebo nejvyšší povolené rychlosti, lže považovat za dopravu,
která nevyžaduje zvláštní úpravu doby řízení a odpočinku.
2. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi stanoví vhodné normy
doby řízení a odpočinku řidičů vyloučených z provádění
ustanovení
této úmluvy nebo některých z nich, podle ustanovení odstavce 1
tohoto článku.
Článek 3
Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi, dříve než rozhodne o
některé věci, která je předmětem této úmluvy, projedná ji se zú-
častněnými representativními organisacemi zaměstnavatelů a pracov-
níků.
Článek 4
1. Pro účely této úmluvy výraz "pracovní doba" znamená čas strá-
vený námezdním řidičem
a) řízením nebo jinou prací během jízdy vozidla;
b) pomocnými pracemi, které se týkají vozidla, cestujících nebo
nákladu v něm.
2. Doby pouhé přítomnosti, čekání nebo pohotovosti, strávené
buď vo vozidle nebo na pracovišti, během nichž řidiči nemohou
- 3 -
volně disponovat svým časem, mohou být považovány za část pracovní
doby v rozsahu, který v každé zemi bude stanoven, příslušným úřa-
dem nebo orgánem, kolektivními smlouvami nebo každým jiným způso-
bem odpovídajícím vnitrostátní praxi.
Článek 5
1. Žádnému řidiči nesmí být dovoleno řídit nepřetržitě déle než
čtyři hodiny bez přestávky.
2. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi může s přihlédnutím
ke zvláštním
vnitrostátním podmínkám povolit překročení doby uve-
dené v odstavci 1 tohoto článku, nikoli však více než o jednu ho-
dinu.
3. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi stanoví délku přestáv-
ky zmíněno v tomto článku a popřípadě způsob jejího rozdělení.
4. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi může určit případy,
kdy se nepoužije ustanovení tohoto článku, protože řidiči mají
dostatek přestávek při řízení vzhledem k zastávkám stanoveným
jízdním řádem nebo v důsledku přerušované povahy práce.
Článek 6
1. Maximální celková doba řízení včetně přesčasů nemá přesáh-
nout ani devět hodin denně ani čtyřicetosm hodin týdně.
2. Úhrn dob řízení zmíněných v odstavci 1 tohoto článku může
být vypočítáván průměrem za určitý počet dní nebo týdnů, který
stanoví příslušný úřad nebo orgán v každé zemi.
3. Úhrn dob řízení zmíněných v odstavci 1 tohoto článku má
být snížen v případě dopravní činnosti prováděné za zvlášť obtíž-
ných podmínek. Příslušný úřad nebo orgán v každé zemi vymezí ta-
kové podmínky a stanoví úhrn dob řízení pro dotčené řidiče.
Článek 7
1. Každý námezdní řidič má právo na přestávku po nepřetržité
pětihodinové pracovní době, tak jak je vymezena v článku 4. odst.
1 této úmluvy.