Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslankyni ing. Marii Smolíkové. Slovo má poslanec Václav Běžel, Připraví se poslanec dr. Mečl.

Poslanec ing. Václav Běžel: Vážené soudružky, vážení soudruzi, program další výstavby rozvinuté socialistické společnosti stanovený XVI. sjezdem KSČ, vyvolal mezi odboráři předsevzetí - vyvinout veškerou energii a vložit zkušenost odborového aktivu a úsilí členů ROH do uskutečnění závěrů, které sjezd schválil.

Proto poslanci ČNR - odboroví funkcionáři s plnou odpovědností vůči svým členům přistupují k programovému prohlášení vlády ČSR a vyjadřují mu plnou podporu.

Činíme to proto, že program posiluje zabezpečení linie XVI. sjezdu KSČ v ČSR, linii odpovídající nejvlastnějším životním zájmům našich pracujících.

Z programového prohlášení, předneseného předsedou vlády ČSR soudruhem Korčákem, přesvědčivě zaznělo, že úsilí za další výstavbu naší rozvinuté společnosti má jediný cíl - uspokojovat hmotné a duchovní potřeby člověka, zdokonalovat podmínky pro jeho další všestranný rozvoj. Otevřeně také vyznělo, že udržení dosavadní vysoké životní úrovně a její zkvalitňování závisí jedině na tom, podaří-li se nám vytvořit dostatečné zdroje, což nás zavazuje k rozvoji činorodé a životodárné aktivity našich pracujících a ke stmelování jejich úsilí v cíl, bezezbytku dosáhnout stanovených úkolů XVI. sjezdu KSČ.

Odboráři jsou si vědomi, že uvést politickou linii sjezdu rozpracovanou v programovém prohlášení vlády ČSR do života nebude snadné.

Proto v období nástupu k realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ a v přípravách X. všeodborového sjezdu, rozvíjíme politickoorganizátorskou a výchovnou práci, především základních odborových organizací. Zaměřujeme ji a napomáháme vytváření podmínek a předpokladů účasti pracujících na řízení a rozvoji jejich pracovní iniciativy, získávání a mobilizování pracujících k účasti na soutěžení a na iniciativu, která se opětovně konkrétními činy projevila v přípravách a průběhu sjezdu.

Účast pracujících zaměřujeme především na zvýšení efektivnosti a kvality, využívání vědeckotechnických poznatků a zvýšení výkonnosti našeho hospodářského potenciálu. Internacionálním soutěžením podporujeme další rozvoj mezinárodní socialistické integrace se zeměmi RVHP, zejména se Sovětským svazem.  

Napomáháme státním a hospodářským orgánům proklestit cestu uplatnění Souboru opatření, především ke zlepšení řídící, plánovací a organizátorské činnosti - základnímu předpokladu vytvoření podmínek, aby pracující mohli lépe pracovat a poctivě si vydělat.

Naši pracující nás svými závazky a činy nejednou přesvědčili, že chtějí odhalovat rezervy, snižovat spotřebu surovin, materiálů, paliv a energie, zvyšovat produktivitu práce a tím své výdělky, využívat techniku a pracovní dobu. Chtějí sdruženými socialistickými závazky se aktivně podílet na zkracování doby výstavby a uvádění plánovaných kapacit do provozu. Chtějí zvyšovat kvalitu výrobků, zlepšovat sortiment a inovaci zboží a zlepšovat služby. Chtějí prostě lépe žít z výsledků své dobré práce.

Proto je nutné se i dnes, při posuzování programu vlády ČSR zamyslet, zda tomuto zdravému úsilí pracujících vytváříme všestranné podmínky. Zda se nám daří zabezpečit, aby každý pracující znal své úkoly, náklady na výrobek, který vyrábí, hodnotu nástrojů, nářadí a strojů, kterých při práci používá. Zamyslet se, zda se nám daří podat pomocnou ruku každému dělníkovi, každé pracovní četě, každému pracovnímu kolektivu k vytvoření základních podmínek pro dobrou práci. Zamyslet se, zda nepodceňujeme práci mezi lidmi, především názory pracujících k návrhům plánů, výrobní porady a řešení oprávněných připomínek pracujících.

Příležitost k vyvození závěrů mají státní, hospodářské a odborové orgány a organizace při nastávajícím pololetním hodnocení plnění plánu roku 1981, kolektivních smluv a socialistických závazků a při sestavování návrhu plánu roku 1982.

Oceňujeme, že programové prohlášení vlády ČSR reaguje na potřeby zdokonalování všestranné péče o pracující. Že se do popředí dostává zkvalitňování zdravotnictví a životního prostředí, a to především v hlavním městě Praze a ve velkých průmyslových aglomeracích severních Čech a severní Moravy. Že se do pozornosti státních orgánů dostává zkvalitňování a rozvoj závodního stravování.

Odborové orgány a organizace jsou si vědomy spoluodpovědnosti za péči nejen o pracovní, ale i životní prostředí. Jsme přesvědčeni, že společná opatření vlády ČSR a předsednictva ČOR a jejich důslednější realizace přispěje k odstranění nedostatků po právu pracujícími kritizovanými.  

Společné úsilí by se konkrétněji mělo projevit ve zlepšování bezpečnosti při práci, postupném snižování rizikových pracovišť, nemocnosti a odstraňování vysoké přesčasovosti a jsem přesvědčen, že se nám společně podaří vyřešit i tolik kritizovaný nedostatek na kvalitu ochranných pracovních pomůcek.

I když ROH soustřeďuje hlavní pozornost a těžiště své práce do podniků, závodů a na pracoviště, budeme se aktivně podílet s ostatními organizacemi NF na realizaci volebních programů okresů, města obcí. Budeme prohlubovat spolupráci s NV všech stupňů při zlepšování podmínek života našich občanů. V akci "Odboráři svému závodu a republice" budeme napomáhat v rozšiřování míst v předškolních zařízeních a ve školách v přírodě, při zlepšování životního prostředí a rozvoje společenského a kulturního života v místech. Budeme napomáhat NV řešit kritické připomínky k dopravě do zaměstnání, k službám a obchodu.

Jsme si vědomi naší odpovědnosti za rozvíjení odborářské rekreace, pionýrských táborů ROH a přidělování lázeňské péče, jako důležité součásti sociální politiky. Usilujeme o její zkvalitnění, o spravedlivé využívání těchto vymožeností nejlepšími pracujícími a především dělníky. Jsme přesvědčeni, že při rozšiřování těchto zařízení z finančních prostředků ROH, najdeme větší pochopení u státních a hospodářských orgánů.

Při vyváženém naplňování všech úloh našich odborů, jak byly vytyčeny VI. sjezdem KSČ, se neobejdeme bez pochopení a spolupráce se státními hospodářskými orgány a NV. Oceňujeme přístupy vlády ČSR k ČOR, nejen pro neustále se zlepšující součinnost a spolupráci mezi ministerstvy a svazovými orgány, ale především mezi územními odborovými orgány národními výbory. Jsme si vědomi, že náročné úkoly, před kterými stojíme v nadcházejícím období, budou vyžadovat zvýšení konkrétnosti a důraznosti ve společných postupech, více se zaměřovat na hledání cest řešení efektivnosti a kvality práce, na organizování pracovní iniciativy tvářením dobrých pracovních podmínek na upevňování technologické kázně a disciplíny, na oceňování dobré práce a pranýřování lajdáctví. Musíme společně věnovat daleko větší pozornost připomínkám pracujících a jejich řešení, věnovat větší pozornost všestranné péči o pracující na pracovištích, v místě bydliště.

Soudružky a soudruzi poslanci, čeští odboráři dají všechny své síly pro dosažení cílů XVI. sjezdu a proto se svým podílem hlásí k programu vlády ČSR. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Běželovi. Slova se dále ujme poslanec dr. Mečl.

Poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi. Nejvyšší zastupitelské sbory mají - jak uvedl s. Gustáv Husák na XVI. sjezdu KSČ - nezastupitelné místo při zdokonalování socialistické státnosti, prohlubování zákonodárné činnosti a posilování právního základu společenského života. Jako nejvyšší orgány státní moci spojují ve své činnosti tvorbu zákonů, kontrolu jejich provádění a mají aktivně usměrňovat činnost výkonných orgánů socialistického státu.

Z tohoto hlediska představuje projednání programového prohlášení vlády ČSR jeden z hlavních úkolů České národní rady a ústavně právní výbor přistupoval k přípravě na dnešní schůzi s tímto vědomím. Ve svých vystoupeních ocenili poslanci věcný, střízlivý a přitom koncepční obsah předložených tezí programového prohlášení, ve kterém jsou uvedeny jednotlivé kroky k realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ v základních oblastech života naší republiky. Výbor též požádal přítomné členy vlády a představitele ostatních ústředních orgánů, aby využili podnětů z rozpravy při realizaci programového prohlášení na svých úsecích, tj. v oblasti justice, prokuratury, veřejné bezpečnosti, při zdokonalování právních forem řízení národního hospodářství a v neposlední řadě při vypracování legislativního programu vlády.

Dovolte mi nyní, abych se zabýval některými myšlenkami, úkoly programového prohlášení právě se zřetelem na jeho realizaci v podmínkách, které jsou charakteristické pro současnou etapu výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Jestliže další rozvoj naší socialistické společnosti vyžaduje uplatňovat intenzívní faktory ve všech oblastech a zejména v hospodářství, musí vyzvednout roli, jakou při zvyšování aktivity a tvořivé účasti pracující na řešení našich úkolů má rozvíjení socialistické demokracie. Zkušeno uplynulých let ověřují přednost našeho zřízení spočívající v tom, že občané v naprosté většině ztotožňují se státní politikou a jejich podíl na překonávání potíží se stává rozhodující sílou dalšího postupu vpřed.

Plné rozvinutí a využití společenské a pracovní iniciativy a aktivity lidí patří proto k nejdůležitějším úkolům v nadcházejícím období. Je to i jeda ze základních podmínek splnění cílů hospodářského a sociálního rozvoje, a k je uvádí dokumenty XVI. sjezdu a programové prohlášení vlády ČSR znamená to cílevědomě tímto směrem orientovat fungování všech forem prostředků socialistické demokracie, které se v naší společnosti postupně vytvořily. Musíme se například zamyslet nad tím, jestli se nám podařilo patření ke zdokonalování plánovitého řízení přiblížit lidem prostřednictvím těchto demokratických forem tak naléhavě, aby každý pochopil, v čem počínají nové a náročnější podmínky úspěšné hospodářské činnosti a vyvodil si z toho závěry pro svou vlastní práci.

Náš politický systém poskytuje širokou základnu pro to, aby každý mohl uplatnit své schopnosti pro rozvoj naší země. Zastupitelské sbory, jejich výbory, komise, aktivy, společenské organizace sdružené v Národní frontě, sdělovací prostředky, sociální a politická práva občanů - to vše představuje množství forem, které umožňují zabezpečovat účast občanů na řešení kontrole v práci a životě naší společnosti. Při rozvíjení socialistické demokracie však nejsou vždy a všude plně využívány ke zvládání závazných úkolů a palčivých problémů. Hlavní překážkou zde - a hovořilo tom i soudruh předseda vlády - jsou projevy formalismu, byrokratismu i lhostejnosti k iniciativě lidí. Myslím, že i snahou nás poslanců musí být, zejména při práci s voliči ve volebních obvodech, aby žádný poctivý občan nezůstával lhostejný k záležitostem společnosti a kolektivu, ve kterém žije či pracuje.

. Soudružky a soudruzi, podstatnou stránkou socialistické demokracie sou práva a povinnosti občana ve vztazích jak k druhým občanům, tak organizacím a ke státu. Odpovědný přístup každého občana ke svým povinnostem, zákonnost a veřejný pořádek vytvářejí spolehlivou základnu pro úplnější ztělesnění zásad socialistické demokracie v našem každodenním životě. Je třeba proto podpořit přístup k programovému prohlášení vlády, ze kterého vyplývá, že socialistická demokracie je demokracií vysoce organizované společnosti a proto upevňování zákonnosti a disciplíny je vždy důležitým krokem na cestě jejího dalšího rozvoje.

XVI. sjezd KSČ vyzvedl roli práva nejen v tradičních oborech, ale především při řízení hospodářského a sociálního rozvoje. Socialistické právo zde musí sehrát tvůrčí roli při prosazování pokrokových přeměn, včetně takových opatření, jako je zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

Uvádění v život Souboru opatření vyžaduje změnit řadu předpisů a vydat předpisy nové. Je to velmi náročná práce, zejména pokud jde o vyjádření ekonomického obsahu do soustavy práv a povinností pro hospodářské organizace, kolektivy pracujících i řídící pracovníky. Jde o to, aby nová pravidla tvořila jasný a přehledný systém a stanovila také podmínky a rámce přímého řízení. Vysoká kvalita těchto předpisů musí být zárukou jejich jednoznačného výkladu a skutečné účinnosti. Platí tu zásada, že právní předpis je živý jen tehdy, jestliže se plní, jestliže ho plní všichni a všude a k tomu je třeba vytvářet předpoklady již při jeho vypracování, při jeho tvorbě.

Postup, který by zdánlivě ušetřil tím, že by slevoval v nárocích na kvalitu předpisů by se nevyplatil, nepřispěl by k účinnosti řízení. Je třeba proto klást přísná kritéria i na celkovou úroveň norem. Srozumitelnost, jednoznačnost, přesnost, úspornost a přehlednost předpisů jsou důležitými zárukami toho, že předpisy budou prováděny v přísném souladu se zákony i s opatřeními přijatými stranickými orgány a že nebude třeba k nim vydávat množství dodatečných pokynů a vysvětlení.

Tyto požadavky je třeba uplatňovat především v souborech složitých a málo přehledných předpisů nižší právní síly, pokynů a instrukcí, vydávaných ústředními orgány i národními výbory. Již při jejich zpracování je třeba mít na zřeteli, že v oblasti řízení, ale i ve správě na národních výborech jde též o předpisy, které většinou nebudou realizovat jen právníci. Proto je důležité respektovat i zásadu, že odborná náročnost realizace předpisů musí být přiměřená profesionální skladbě aparátu i jeho počtu.

Je třeba též zvážit, zda by povinnou součástí návrhů právních předpisů /kromě těch, které již existují, jako je např. náročnost na rozpočet/ nemělo být i vyjádření o administrativní náročnosti při jejich provádění.  

Programové prohlášení vlády směruje především na prvním místě do oblasti řešení ekonomických úkolů, ty se pak dostávají do řady širších souvislostí v různých oblastech společenského života, ve kterých se rovněž musí projevit kurs směřující k vyšší náročnosti. Z programového prohlášení vyplývá záměr vlády, aby činnost všech řídících orgánů byla prostoupena jednotně zaměřeným úsilím o překonání existujících obtíží, osvojení nových přístupů a plnění náročnějších úkolů v 7. pětiletce.

Těsné sepětí s občany - s voliči a odpovědnost vůči nim, zavazuje nás poslance k tomu, abychom soustavně sledovali účinnost přijatých opatření v praxi a při tvorbě práva se opírali o kolektivní zkušenost, o poznatky z práce ve volebních obvodech. Odhalováním a odstraňováním nedostatků při realizaci zákonů, ale i ostatních předpisů v oblasti justice, veřejného pořádku, ale též na úseku státní správy a řízení hospodářství přispívá zákonodárný sbor a jeho orgány k tomu, aby se zvyšoval rytmus života socialistického státu, všech jeho orgánů - tak jak to předpokládá i programové prohlášení vlády.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych na závěr ujistil předsedu vlády ČSR aktivní pomocí ústavně právního výboru při realizaci programového prohlášení. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci doc. Mečlovi za jeho vystoupení. Slovo uděluji poslanci Janu Uřičářovi. Připraví se poslanec genmjr. Růžička.

Poslanec ing. Jan Uřičář: Vážené soudružky a soudruzi. Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1981 - 1985 staví úlohu vědeckotechnického rozvoje právem na přední místo jako rozhodující faktor intenzifikace naší ekonomiky, bez níž nelze zvyšovat výkonnost a efektivnost národního hospodářství. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že bez účinného využití tohoto faktoru nelze důsledně realizovat ani záměry programového prohlášení vlády ČSR, které jsme vyslechli a které chceme podporovat. To si musíme ve všech souvislostech uvědomit. Chceme-li programové prohlášení skutečně podporovat, musíme současně učinit vše pro to, aby se zvýšil vliv technického rozvoje na ekonomiku, což ale současně znamená, že musíme učinit vše pro vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj vědy a techniky. Není totiž velkým problémem jen kritizovat dlouhodobě neutěšenou situaci v této oblasti, zaviněnou podle mého názoru především nezvládnutím racionálního řízení rozvoje vědy a techniky seshora počínaje, ale také nezvládnutím včasného propojování záměrů rozvoje ekonomiky s orientováním, včasným zabezpečováním a využitím možností celé vědeckotechnické základny. Malá pružnost v tomto směru a obvyklý resortnický přístup vedou nutně k relativně malému vlivu technického rozvoje na naši ekonomiku se všemi důsledky na efektivnost i k narůstání rozporů mezi potřebami národního hospodářství a strukturou výroby i výzkumné a vývojové základny, která se dostatečně nemůže přizpůsobovat potřebě. Toto má výrazný vliv na pozdní zachycování trendů prosazujících se ve světě i u nás /např. kategorická nutnost snížení spotřeby energie, materiálů apod./. Pouze dílčí úspěchy z těchto hledisek sice vysoce oceňujeme, ale musíme si stále uvědomovat, že dílčí a ojedinělé výsledky nemohou zásadně zvýšit efektivnost.

Podíl nově zavedených výrobků podle výsledků řešení v plánech RVT v resortech vlády ČSR v 6. 5LP nepřekračoval z celkové hodnoty výroby zboží ročně 3 %. Zarážející je, že u výrobků na základě vyřešených úkolů státního plánu se tento podíl pohyboval od 0,1 do 0,4 % a u výrobků podle licencí a vědeckotechnické spolupráce také jen v tomto rozmezí.

Přitom značná část inovovaných výrobků vzniká mimo plán rozvoje vědy a techniky a zřejmě tento stav se projevuje i na technické úrovni řešení: v celé ČSSR koncem 6. pětiletky činil podíl hodnoty všech výrobků technicky na světové úrovni jen 6,7 % z celkové výroby zboží a u nových výrobků byl tento podíl dokonce 2,3 %. Je ale jisté, že řada výzkumných výsledků i v oblasti výrobkových inovací realizována nebyla, přestože jejich výzkum a vývoj byl úspěšně ukončen. Tato část problematiky tedy spadá do oblasti realizace a leží tedy mimo oblast výzkumu samotného.

Zatím tedy tendence ve vývoji kvality a zvyšování technické úrovně nebyly v souladu s požadavky hospodářské politiky a také se neprojevily ve zlepšování směnných relací v zahraničním obchodě,

Zvýšení funkce vědeckotechnického rozvoje v naší ekonomice nelze zajistit bez doslovné mobilizace výzkumné a vývojové základny a realizačních inovačních kapacit ve výrobě, a to takové, která by dokázala využít všech znalostí a umu nejen výzkumníků, ale hlavně realizátorů. V podstatě to znamená zaměřovat řídícími akty výzkumnou a vývojovou základnu na rozhodující současné i budoucí problémy a úzká místa ekonomiky, důsledně a rychle dotahovat výzkumné řešení až do realizační podoby a při realizaci je rozšiřovat plošně v potřebném rozsahu.

Vyslovený požadavek má v sobě několik vážných problémů, které by si měla uvědomit zejména řídící místa na všech úrovních, má-li se současný stav zásadně změnit k lepšímu.

Zaměřovat žádoucím směrem výzkumnou a vývojovou základnu znamená mít zcela jasný a v hlavních rysech závazný dlouhodobý výhled ekonomiky, aby práce výzkumné a vývojové základny nebyla dodatečně znehodnocována nepotřebností výsledků v etapě dořešení. Z vlastních nedávných pracovních zkušeností bych mohl uvést, že jsem se s řadou svých spolupracovníků např. podílel na náročných přípravách výzkumných záměrů v oblasti automatizovaných systémů řízení technologických procesů vysokých pecí. Tyto záměry kromě jiných významných efektů měly přinést velmi podstatné úspory spotřeby koksu při výrobě surového železa v oboru hutnictví železa jako celku. Do plánu řešení nebyly a nemohly být zařazeny v potřebném rozsahu, protože garance výchozí surovinové báze vysokopecní vsázky ani odpovídající přístrojová vybavenost pro kompletace řídících systémů nebyly reálné.

Pozitivní skutečností v metodice plánování a řízení výzkumu ze 6. 5LP je to, že při včasném a direktivním zaměřování VVZ na konkrétní řešitelské úkoly jsou souběžně s vytyčením technických parametrů stanovovány i rozhodující účinky ekonomické jako kategorický požadavek u všech úkolů vyššího řádu. Jejich obecná aplikace a výkaznictví do všech úrovní plánů RVT dokonce však navršuje ohromnou administrativní bariéru.

Požadavek včasnosti při orientaci výzkumné a vývojové základny by měl odstranit dnešní stav, kdy se často teprve nyní výzkumně řeší problémy, které měly být z hlediska současných potřeb národního hospodářství dávno vyřešeny, ale neřeší se v dostatečném rozsahu to, co bude naše ekonomika potřebovat za 10 až 20 let. Tento stav mi maně připomíná přirovnání známého velikána světové vědy Alberta Einsteina, že předvídavost a fantazie je víc než znalosti. Zdá se mi, že takové přístupy z obavy před velkou rizikovostí volíme zřídka kdy. Ovšem i za této situace lze dosáhnout pozitivních výsledků, jestliže jsou známy cíle a stanovené cesty k těmto cílům.  

Mohl bych uvést příkladnou pozitivní zkušenost z činnosti našeho podnikového výzkumného pracoviště v Třineckých železárnách VŘSR v Třinci. Když byla založena a zahájena velká investice výstavby moderní kontidrátové válcovny s parametry vysoké produkce, efektivnosti, nejvyšší technické úrovně s dodávkou technologického vybavení od firmy Morgan, bylo zjištěno, že pracovní válečky na této trati jsou ze slinutých karbidů, velmi přesně broušené, což bylo ve srovnání s dosavadním stavem našich válcoven nezvyklým kvalitativním skokem. Dovoz těchto válečků z devizové oblasti pro běžnou výrobní spotřebu by v našich podmínkách rentabilitu výroby silně snižoval a výrobu samotnou komplikoval. Podnikové výzkumné pracoviště ve spolupráci s Výzkumným ústavem práškové metalurgie a národním podnikem Pramet v Šumperku do náběhu této investice vyvinulo vlastní technologii výroby jakostních válečků pro tuto válcovnu tak, že od počátku zahájení výroby mohl Pramet Šumperk dodávat potřebné množství a kvalitu a stal se v krátké době i konkurentem známé švédské firmy Sandvik v exportu. Obdobný přístup jsme volili např. i k technologické přípravě probíhající strukturální investice-kyslíkokonvertorové ocelárny ve spolupráci s Výzkumným ústavem hutnictví železa, Východoslovenskými železárnami, SONP Kladno a dalšími partnery.

Čertovo kopýtko v sobě skrývá i požadavek důsledně a rychle dotahovat výzkumné řešení do realizační podoby. Příliš jsme si zvykli na to, že považujeme výzkumné řešení za ukončené, jakmile je podepsán protokol o závěrečné oponentuře u příslušného řešitele. Je sice pravdou, že se to odehrává za účasti uživatele i výrobce, ale je také známo, jak se tyto oponentury často provádějí netvůrčím administrativním postupem. K tomu bychom mohli doložit oficiální stanovisko nebo vyjádření odborné komise pro organizaci a řízení VVZ na českém ministerstvu výstavby a techniky, kterého jsme se jako poslanci ČNR účastnili. Výbor pro plán a rozpočet doporučoval již v minulosti výkonným orgánům, aby se stalo běžnou praxí považovat výzkumné řešení za ukončené až po zavedení do praxe, a to i s vědomím toho, že průběh a zajištění realizace nemůže být věcí výzkumníků. Oni však mohou svou spoluúčastí na realizaci významně napomáhat jejímu zajištění. Já si vzpomínám, že jsem k těmto otázkám sám osobně hovořil ve stejných intencích z pozice zkušeností podnikového výzkumného pracovníka už při svém prvním vystoupení v českém parlamentě před 10 lety. Domnívám se, že podnětnou ekonomickou stimulaci výzkumných institucí i na etapě realizační bude třeba na dále hledat.  

Vážným národohospodářským problémem je rozšíření zdařilých výsledků výzkumu do praxe v potřebném čase a optimálním plošném rozsahu. Velmi často se setkáváme s tím, že za realizační podobu se považuje výroba prototypu či několika málo výrobků. Efekt takového řešení ze společenského hlediska je přirozeně mizivý, nehledě nato, že se obvykle ztrácí efekt z časového faktoru, který zejména v zahraničním obchodě hraje významnou roli. Z měnit tento stav jistě není jednoduché, protože to zpravidla souvisí s vytvářením kapacitních výrobních možností souběžně s dokončováním výzkumného řešení. To obvykle výzkumník těžko ovlivní, to je věc národohospodářského rozhodnutí o struktuře výroby. Pokud ovšem nenajdeme účinné řešení tohoto problému, můžeme se rozloučit s přáním dosahovat prostřednictvím technického rozvoje vysokých efektů, protože potom i tak významné výzkumné výsledky, které zvyšují produktivitu práce ne o procenta, ale desítky procent, jsou odsouzeny k nevyužití v tuzemsku. Prodej licence v takových případech je jen slabou náplastí. Sám si myslím, že právě v socialistickém zřízení s direktivním plánováním jsou všechny možnosti k takovým změnám struktury výroby, jak to určuje vědeckotechnický rozvoj.

Řešení, ke kterému saháme víceméně z nouze, kdy prakticky všechna odvětví si budují své určité strojírenské kapacity, aby si zabezpečila to, co nemohou dostat z velkosériové průmyslové výroby, je ekonomicky problematické. Vidíme to na kvalitě i nákladech takové výroby. To je ovšem opět věc národohospodářského rozhodnutí, věc proporčně sestaveného plánu ve všech vazbách.

Mám za to, že dnes již je objektivně jasné, že musíme výzkumnou a vývojovou základnu chápat jako subsystém v rámci systému celého národního hospodářství a že ji z tohoto systému nemůžeme vytrhovat a dívat se na ni izolovaně. Na druhé straně platí, že účinnost samotné výzkumné vývojové základny je do značné míry závislá na účinnosti řízení celého národního hospodářství. V tomto se někteří vedoucí pracovníci často dopouštějí omylu, když se snaží prokazovat jednostrannou odpovědnost pracovníků v této sféře za nedostatky ve sféře vědeckotechnického rozvoje.

Jsem přesvědčen, že podaří-li se centrálním orgánům vyřešit alespoň některé z těchto otázek, které jsem nadhodil, je velká naděje, že se dnešní dost neutěšený stav v technickém rozvoji změní k lepšímu a nebude tolik oprávněné kritiky ze strany pracovníků výzkumné a vývojové základny i ze strany výrobních realizačních podniků, na které tyto nedostatky silně působí. Negativně ovlivňují jejich přístupy k zajišťování úkolů. To je vážný problém, a to nejen ekonomický, ale především politický. Proto soustřeďme spolu s vládou na tyto otázky rozhodující pozornost při realizaci záměrů programového prohlášení. Myslím, že dobrou základnou pro realizaci některých myšlenek je prostor, který skýtá tendence vyhlášená k průběžnému prohlubování a zdokonalování Souboru opatření plánovitého řízení.

Pokud jsem ve svém vystoupení využil některých konkretizací z oblasti metalurgicko-strojírenské, tedy ze strany federálních resortů, je to tím, že jsou mi profesně nejbližší. Domnívám se však, že přes vlastní specifiku našich národních resortů je v řadě charakteristických faktorů problematika technického rozvoje stejně složitá a stejně problémová.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi v závěru vyslovit doporučení plné podpory programovému prohlášení vlády ČSR s tím, že v něm bude systematicky vytvářet a optimalizovat podmínky k tomu, aby se vědeckotechnický rozvoj v tom nejkomplexnějším pojetí stal opravdu rozhodujícím faktorem intenzifikace naší ekonomiky. /Potlesk./