Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Uřičářovi. Slova se ujme poslanec genmjr. ing. Václav Růžička a po něm vystoupí místopředseda ČNR Zbyněk Žalman.

Poslanec genmjr. ing. Václav Růžička: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dovolte mi několik slov ke stati vládního prohlášení k úkolům lesního hospodářství.

Úloha lesů v rozvoji naší socialistické společnosti je dána úvodním ustanovením zákona o lesích č. 61/1977 Sb.: "Lesy jsou jedním z největších bohatství naší vlasti, jednou ze základních složek životního prostředí, trvalým zdrojem dřeva pro národní hospodářství. Lesy zlepšují podnebí, vodní a půdní poměry, uchovávají přírodní krásy, jsou zdrojem zdraví a osvěžení obyvatelstva. " Hospodaření v lesích je závazně určeno v úvodním ustanovení zákona ČNR č. 96/1977 Sb.: "V lesích se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna co největší produkce dřevní hmoty, aby byly zabezpečeny a zlepšovány ostatní funkce lesů a vytvářeny předpoklady pro racionalizaci lesního hospodářství."

Lesní hospodářství v ČSR dosáhlo pozoruhodných výsledků. Zvýšily se dodávky dřeva k průmyslovému zpracování, snížil se podíl méně žádaného paliva, pokrývají se vysoké úkoly v exportu. Klesla výměra nezalesněných ploch. Mimořádné úsilí vyžaduje zvládnutí soustavně vzrůstajících škod na lesních porostech, způsobených exhaláty, větrnými a sněhovými kalamitami a v poslední době i hmyzími škůdci. Racionalizací lesního hospodářství orientovanou na vědecké řízení výrobních procesů, zaváděním výkonných mechanismů a progresívních technologií, chemizací a koncentrací výroby spolu se zvýšením kvalifikace pracovníků se dosáhlo výrazného růstu produktivity práce a ekonomických trendů.

Rozvoj společnosti vyvolává ale kvalitativně nové a kvantitativně vyšší nároky na lesní hospodářství, které lze shrnout do těchto základních okruhů:

- trvalé zvyšování množství a kvality vyprodukovaného dříví,

- požadavky vodohospodářské a půdoochranné,

- uspokojování zdravotních a rekreačních potřeb obyvatelstva,

- ve vojenských lesích respektování zájmů obrany státu,

- racionalizace lesního hospodářství, zvyšování produktivity práce a ekonomické efektivnosti.

Lesní hospodářství orientované k uspokojování těchto nesporně oprávněných a významných požadavků je vnitřně rozporné. Tak například požadavky vodohospodářské a půdoochranné vylučují některé výkonné mechanismy a racionální technologie, chemizaci, omezují hospodaření a snižují ve svých důsledcích produkci dříví a ekonomickou efektivnost. Podstata řešení proto spočívá v nalezení optimální syntézy, která by při uspokojení řídící vůdčí funkce vyhovovala přiměřeně i dalším hlediskům. Odvětvová ekonomika dosud nenašla objektivní a průkaznou metodiku pro oceňování resp. peněžní hodnocení vodohospodářských, půdoochranných a dalších mimoprodukčních funkcí, jako je tomu u oceňování dodávaného dříví. Přitom však i ceny dřeva jsou z hlediska výrobních nákladů v podstatě reciproční, neboť sortimenty s vyššími výrobními náklady jako jsou vláknina, tyčovina, nehroubí, mají všeobecně nižší cenu než sortimenty výrobně levnější, jako je např. pilařská kulatina. Z toho vyplývá, že zvýšené uspokojování vodohospodářských a ostatních mimoprodukčních funkcí lesa bude vesměs v rozporu s ekonomickými požadavky. Obdobný rozpor se projevuje i při zvyšování produkce dřeva. Rezervy v této oblasti jsou značné, avšak převážně ve výrobně nákladních a v cenově levných sortimentech. Široké možnosti se otvírají v komplexním zpracování biomasy lesních dřevin, které se dosud pro dřevozpracovatelské účely využívají nedostatečně. Zvýšené využití méně hodnotné nebo výrobně nákladnější suroviny produkované v lesích je ve své podstatě obdobné těžbě uhlí v nízkých slojích, nebo s velkými nadložními vrstvami.

Lesní hospodářství musí přiměřeně reagovat na zvyšující se požadavky v oblasti mimoprodukčních funkcí a nedopustit stagnaci nebo pokles produkce dřeva. To, že jde o závažný úkol, vyplývá z několika orientačních údajů:

Předpokládaná výměra lesů, vodohospodářsky důležitých v povodí vodárenských nádrží činí asi 380 000 ha, z čehož v současnosti připadá na lesy zvláštního určení jen 12 000 ha a počítá se s rozšířením až na 45 000 ha. Výměra lesů vodohospodářského určení má dosáhnout asi 550 000 ha. Kdyby zvláštní hospodářské způsoby v těchto lesích o úhrnné výměře 930 000 ha znamenaly pokles produkce dříví jen o 0,5 m³ z ha, představuje to snížení dřevní produkce řádově o 500 000 m³ ročně. Zdroje pro vykrytí tohoto úbytku jsou dostatečné. Množství lesem produkované a dosud nevyužívané hmoty představuje cca 25 až 30 %, což znamená, že mimo dodávaného dříví zůstává ročně v lesích nejméně 2,5 až 3 mil. m³ organické hmoty. Reálný předpoklad je, že pouze využitím slabého dříví napadajícího při pěstebních zásazích, soustředěním a odvozem veškerého dříví z mýtných těžeb a využitím části mýtného odpadu by se získalo pro průmyslové a energetické účely více než 500 000 m³ dříví ročně. K tomu přistupují další rezervy v netradičním zpracování biomasy pro potřeby živočišné výroby, energetiku a chemický průmysl. Zanedbatelné nejsou rezervy u dřevozpracovatelského průmyslu, kde jenom množství pilin představuje nejméně 400 000 m³ ročně. K tomu přistupuje cca 400 až 500 000 m³ kůry, na kterou se pohlíží jako na nežádoucí odpad, ačkoliv jsou vyřešeny metody jejího využití.

Koncepční nároky na lesní hospodářství vyvolávají potřebu přehodnotit současný plánovaný a ekonomický systém tak, aby stimuloval organizace lesního hospodářství a celý sortiment k optimálnímu naplňování žádoucích společenských požadavků, jak v oblasti dřevoprodukční, tak jednotlivých mimoprodukčních funkcí, při žádoucím ekonomickém tlaku, což neznamená, že ekonomická efektivnost by měla být ukazatelem určujícím. Je třeba zvážit, které z užitků poskytovaných lesem jsou pro krytí společenských potřeb natolik žádoucí, že má být zvyšována jejich produkce i za cenu vyšších výrobních nákladů a snížení ekonomické efektivnosti. Dá se předpokládat, že tento postup bude vhodné uplatnit obecně pro zvyšování produkce dřeva, lokálně pak pro krytí požadavků vodohospodářských, půdoochranných, zdravotních, ve vojenských lesích při uplatňování zájmů obrany státu.

Přepracování plánovacích a ekonomických principů v lesním hospodářství je složitý, ale naléhavý úkol, jehož řešení dá předpoklady pro koncepci rozvoje resortu.

Rovněž tak užší organizační sepětí lesního hospodářství a dřevařského průmyslu by přineslo nemalé hodnoty pro naši společnost.

Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi říci na závěr, že v duchu těchto skutečností bychom měli přistupovat k řešení otázek lesního hospodářství, a to jak vláda, tak orgány České národní rady. V tomto smyslu doporučuji schválit programové prohlášení vlády a vyjádřit důvěru vládě ČSR, která jako již v minulém období dala, opět dá lesnímu hospodářství to společenské místo, které mu v rozvinuté socialistické společnosti patří. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci genmjr. Růžičkovi. Hovoří místopředseda ČNR Zbyněk Žalman a po něm se ujme slova poslanec prof. ing. Kubíček.

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky předstupuje dnes po svém jmenování před Českou národní radu se závažným dokumentem - s programovým prohlášením vlády. Jeho projednání v České národní radě je významným aktem daným nám ústavou.

S obsahem programového prohlášení jsme se mohli seznámit z tezí, které jsme všichni obdrželi, i z dnešního obsáhlého vystoupení předsedy vlády ČSR soudruha Korčáka.  

Mohli jsme se přesvědčit, že tento dokument vychází důsledně ze závěrů XVI. sjezdu KSČ, jak jsou zakotveny v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985 a že ve svém rozpracování počítá i s důsledným uplatňováním Souboru opatření.

Programové prohlášení vyjadřuje závazek vlády ČSR učinit vše pro to, aby ve všech resortech byly zabezpečovány a v průběhu celé 7. pětiletky plněny všechny úkoly a cíle, zaručující další budování rozvinuté socialistické společnosti, jejímž smyslem je vytvoření nejlepších podmínek pro šťastný život každého občana, pro jeho vysokou životní úroveň.

Materiál přihlíží ke všem skutečnostem a možnostem, jak vyplynuly z komplexního, reálného hodnocení výsledků uplynulého období, které potvrzují, že se daří uskutečňovat generální linii budování rozvinuté socialistické společnosti. Na tom měla svůj významný podílí vláda ČSR.

Členové Čs. strany lidové jsou rdi na výsledky, jichž bylo dosaženo, a jsou rádi, že k nim mohli i svou vlastní prací na svých pracovištích, ale i prací navíc, především při plnění volebních programů Národní fronty, přispět. Dosavadní celospolečenské úspěchy byly pro ně pak impulsem ještě k angažovanějšímu zapojení, které se výrazně projevilo již v etapě příprav XVI. sjezdu KSČ a v předvolební kampani. Shromáždili jsme řadu připomínek a podnětů k návrhu Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR, které jsme mohli v souhrnu předat generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ, prezidentu republiky soudruhu Gustávu Husákovi při přijetí předsednictva ÚV ČSL na Pražském hradě. Bylo uzavřeno množství konkrétních individuálních i společných socialistických závazků, které budou plněny v průběhu letošního roku a které představují hodnotu 28 miliónů korun.

Závěry XVI. sjezdu KSČ projednal náš ústřední výbor na svém zasedání již 22. dubna a naznačil základní přístup ČSL k jednotlivým politickým a hospodářským úkolům, a to nikoli jako jednorázovou akci, ale jako proces, který bude probíhat po celou dobu realizace úkolů 7. pětiletého plánu s tím, aby náš podíl na jejich plnění byl podílem na rozvoji naší socialistické vlasti.

Přitom náš ústřední výbor položil důraz na účinnou a promyšlenou politickou výchovu, a to ve snaze, aby každý člen znal nové úkoly a cíle, jichž chceme v 7. pětiletce dosáhnout, ale aby také pochopil samu podstatu všech opatření přijímaných v zájmu jejich realizace. Znamená to svést boj s myšlením lidí, aby každý s novými úkoly i nově myslel.

V rámci této politické výchovy počítá ústřední výbor v průběhu IV. volebního období i s politicko-odbornou přípravou našich poslanců na ústřední politické škole a v seminárním školení jako součásti schůzí poslaneckého klubu. Při této příležitosti bych chtěl říci, ze jsme v minulém volebním období velmi oceňovali pomoc, které se nám dostávalo na tomto úseku ze strany Klubu komunistických poslanců i České národní rady. Byli bychom rádi, kdyby tento osvědčený a poslanci Čs. strany lidové vždy vítaný způsob pomoci mohl být realizován i v průběhu období, do kterého vstupujeme.

Čs. strana lidová se tedy plně hlásí k plnění nejvýše humánních cílů, k podpoře politiky KSČ. Mohli jsme již přímo z tribuny XVI. sjezdu ujistit, že program dalšího budování socialismu považujeme v nejvlastnějším smyslu slova také za náš program, poněvadž ho pokládáme za jedinou cestu, jak zajistit našim občanům, nám všem, radostný a spokojený život v jistotě, ale i v míru.

Proto budeme plně podporovat i programové prohlášení vlády ČSR, o čemž chci celou vládu jménem celé strany i klubu poslanců - členů ČSL ujistit. Je to jednomyslné stanovisko všech jeho poslanců, které vyplynulo z dnešní dopolední schůze klubu. Všichni jsou připraveni přispět svým úsilím ve volebních obvodech i v orgánech ČNR k dalšímu rozvoji socialistické společnosti, k uskutečňování těch záměrů a cílů, o nichž programové prohlášení vlády hovoří.

Naši poslanci v jednání klubu uvítali též novou mírovou iniciativu - výzvu Nejvyššího sovětu SSSR k parlamentům a národům světa. Považujeme ji za významný dokument, který vyjadřuje přesvědčení, že národy mohou společným úsilím a dobrou vůlí odvrátit nebezpečí, jež lidstvu z nebezpečné eskalace zbrojení především ze strany Spojených států hrozí. I nám, jako členům zákonodárného sboru, je výzva určena a proto ji jako poslanci, ale též jako občané budeme podporovat a ve svých volebních obvodech, ve svých vystoupeních, v každodenním životě a práci v jejím duchu působit.

Soudružky a soudruzi, právě díky mírovým podmínkám, které jsme v uplynulých letech pro naši práci měli, se nám podařilo dílo, které výmluvně hovoří o přednostech socialistického zřízení a síle socialistických myšlenek. Dosáhli jsme vysoké životní úrovně a tento trend chceme udržet. V Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje se k této otázce říká, že za rozhodující úsek životní úrovně je třeba pokládat rozvoj hmotné spotřeby obyvatelstva na vnitřním trhu.

Není sporu o tom, že trh je do značné míry barometrem spokojenosti občanů, barometrem jejich nálad. To bychom měli mít stále na paměti a s tímto vědomím trh odpovědně zabezpečovat. Mohl bych zde uvádět řadu číselných údajů dokazujících trvalý růst životní úrovně a dosažených výsledků, ale o to nám dnes myslím nejde, i když je správné to znát. Dnes nám jde, a také v programovém prohlášení vlády o to, co je třeba dělat, kam zaměřit pozornost, aby byly zabezpečeny závěry XVI. sjezdu KSČ v této oblasti, a to především na těch úsecích, kde máme obtíže a nedostatky. Proto bych chtěl připomenout situaci v zásobování průmyslovým zbožím, kde zůstává stále neuspokojována poptávka u řady druhů výrobků, a to i přesto, že k řešení této situace byla přijata usnesení jak federální vlády, tak vlády ČSR. Vím, že náš průmysl má mnoho úkolů a povinností k vnitřnímu i zahraničnímu trhu, k našemu vývozu, a proto je třeba hledat i jiné cesty, jak situaci řešit. Možná za pomoci výrobních družstev, které dokáží a mohou mnohdy lépe a rychleji se přizpůsobit potřebám společnosti a změnit operativněji svůj výrobní program. Tím nechci říci, že výrobní družstva nemají co dělat, ale chci jen připomenout, že někdy se setkáváme na trhu s jejich výrobky, bez kterých bychom se možná spíše obešli než bez těch, které nám na trhu chybějí a jejichž nedostatek nebo pracné shánění ztrpčuje lidem život.

Ne vždy odpovídá poptávce velikostní a jakostní sortiment v obchodě s textilním zbožím, u oděvů a u obuvi. Se stoupající životní úrovní stoupá poptávka po módních a luxusních výrobcích a výrobcích s vysokou technickou úrovní. Pokud bychom dokázali v tomto směru poptávku uspokojit, znamenalo by to, že by mohla být ve větší míře realizována kupní síla a že by mohlo dojít k přesunu této realizace od potravin na průmyslové výrobky, což by bylo v souladu s našimi záměry. Přitom však nesmíme dojít k druhému extrému, že bychom neměli na trhu výrobky běžného, levnějšího sortimentu.

Vím, že je dost těžké odhadovat, předvídat zájem kupujících a tak plánovat výrobu. Dopracovat bychom se k tomu však měli, a to především dobře organizovaným průzkumem trhu, který by měl provádět nenárazově, náhodně, ale zcela organizovaně a trvale náš obchod a výsledky uplatňovat u výrobců. Nemuselo by potom docházet k situacím, že vyrobíme zboží, o které není zájem, tzn. na sklad, abychom potom přemýšleli, vybíjeli energii na to, jak ho prodat. Myslím, že i na tuto situaci lze aplikovat závěry XVI. sjezdu, v nichž se hovoří o šetření materiálem.

Hovořil jsem zatím o sféře obchodu s průmyslovým zbožím. Naši pozornost si však bude vyžadovat i zásobování trhu potravinami a především zásobování ovocem a zeleninou. Zde dochází k častým stížnostem občanů, jak se s tím setkáváme na schůzích ve volebních obvodech. Nedostatek potravinářských i průmyslových výrobků na trhu je však mnohdy zaviněn nedostatky v distribuci, ve včasném rozvozu zaviněném buď poruchami přímo v rozvozu nebo v ne včasném objednání zboží. Důsledkem není jenom to, že toto zboží není na pultech našich obchodů, ale vede to často k tomu, že nám občané bezdůvodně vytvářejí doma zásoby a tím poruchy v zásobování ještě znásobují.

Nezbytnou součástí denního života rozvinuté socialistické společnosti je úplnost a spolehlivost poskytování všech forem služeb. Platí to především v souvislosti se zdokonalováním úrovně bydlení, při zlepšování podmínek pro ulehčení práce v domácnosti a při rozvoji motorismu. Je třeba mít stále na zřeteli zabezpečování lepší časové a územní dostupnosti placených služeb. S tím souvisí i uplatňování techniky ve službách, v řešení jejich personálních, materiálních a ekonomických podmínek. Vysokou náročnost proto vyžaduje organizační uspořádání podniků místního hospodářství a výrobních družstev. Vše musí směřovat také k tomu, aby se zlepšila i kvalita služeb.

Pokud bychom hovořili o veřejně prospěšných službách, mělo by jít zejména o zlepšení čistoty místních komunikací a zajišťování jejich bezpečné sjízdnosti v zimním období. Dalším problémem ještě zůstává zkvalitňování odvozu tuhých domovních odpadků a jejich účelné likvidace. Mluvíme-li o účelné likvidaci, máme na mysli i využití druhotných surovin, které tento odpad obsahuje.

Velké úkoly zůstávají na úseku rozvoje správy a údržby bytového fondu.  

Plynulý chod všech odvětví našeho národního hospodářství je mimo jiné závislý na kvalitě a plynulosti dopravy. I nadále bude třeba vyvíjet úsilí pro zvyšování efektivnosti osobní i nákladní automobilové přepravy, zvyšování kultury cestování, na výstavbu a přestavbu rozhodujících silničních tahů včetně výstavby a rekonstrukcí mostů. Z úkolů, které patří do sféry působnosti vlády ČSR půjde o sledování programu racionalizace nákladní automobilové dopravy a společensky efektivní dělbu práce mezi veřejnou a závodovou dopravou a zefektivňování autoopravárenství veřejné dopravy. Příslušná usnesení vlády ČSR byla již přijata. Jde tedy o jejich důslednou realizaci.

Soudružky a soudruzi. Uvedl jsem jen několik připomínek a stanovisek z široké palety působnosti výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu. Některé vyplynuly z hodnocení provedeného výborem v závěru minulého volebního období, některé z projednávání dnes předkládaného programového prohlášení vlády ČSR.

Jsem si vědom toho, že vytyčené cíle v oblasti životní úrovně můžeme splnit jen tehdy, vytvoříme-li si pro to ekonomické podmínky. Jen za těchto podmínek mohou být také realizovány připomínky a náměty, o nichž jsem hovořil. Některé možná dříve, některé však mají dlouhodobější charakter. V každém případě jde o souhrn společenskohospodářských jevů, kdy obratu a řešení lze dosáhnout postupně, dlouhodobě a cílevědomě zaměřenou a koordinovanou prací státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací. K řešení a plnění budou muset svou poznávací a kontrolní činností přispět i orgány ČNR.

Programové prohlášení vlády ČSR nás zavazuje spolupodílet sena jeho realizaci. Dovolte mi proto, abych na závěr ještě jednou ujistil vládu ČSR, že výbor pro obchod, služby a dopravu vyjadřuje souhlas s programovým prohlášením a dá mu svou podporu.

Stejně tak poslanci a všichni členové ČSL v jednotě Národní fronty, pod vedením KSČ a v pevném bratrském spojenectví se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi učiní vše pro realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ, pro další rozvoj socialismu. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji místopředsedovi ČNR Žalmanovi. Hovoří poslanec prof. ing. Ladislav Kubíček, DrSc., připraví se posl. dr. Miloslav Vacík.

Poslanec prof. ing. Ladislav Kubíček, DrSc.: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zvládnutí náročných úkolů předložených vládou v programovém prohlášení vyžaduje pracovat na všech úrovních s maximální efektivností a iniciativou. Přitom je třeba koncepčním a účinným řízením důsledně zabezpečovat jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele. Proto výbor pro průmysl a stavebnictví soustředí hlavní pozornost na hodnocení dynamického hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých resortů, spadajících do jeho působnosti, ale především na hodnocení zabezpečování potřeb národního hospodářství, uplatňování Souboru opatření, technické a investiční politiky, využití techniky, fondu práce, úspory surovin, paliv a energií, pracovní síly a zajištění trhu plánovaným množstvím odpovídajícího sortimentu, což by mělo přispět k lepšímu uspokojování vnitřních potřeb, ale vytvářet i předpoklady pro vyvážený vývoj včetně zesílení exportních schopností příslušných odvětví.

Za jednu z rozhodujících cest splnění plánovaných záměrů považuje výbor i já z titulu své funkční odpovědnosti urychlování tempa vědeckotechnického pokroku. Vědeckotechnický rozvoj je v současné etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti v Československu určujícím činitelem intenzifikace národního hospodářství a nejmocnějším zdrojem růstu produktivity práce.

Věda se v podmínkách socialistické výstavby odlišuje od vědy v současné kapitalistické společnosti především tím, že jsou jednotně, cílevědomě a harmonicky prosazovány její společenské funkce. Proto ČSAV v 7. pětiletce soustředí úsilí vědecké fronty především na hlavní směry rozvoje vědy, neboť jsme si vědomi toho, že není v možnostech našeho základního výzkumu pokrýt celou oblast všech vědních oborů. Tyto hlavní směry ve spojení vědy, vědeckotechnického pokroku se společenskou praxí se musí stát páteří našeho dalšího rozvoje.

Pro zefektivnění práce vědecké základny a pro zvýšení přínosu k zabezpečení potřeb dalšího hospodářského a sociálního rozvoje naší země vytyčila Akademie priority, na které soustředí své síly. Půjde především o účast při řešení náročných mezinárodních programů integrované vědy socialistických zemí, které otvírají perspektivně nové přístupy k řešení naléhavých problémů společnosti a ve kterých může naše věda sehrát závažnou úlohu a být významným partnerem vedoucí vědě sovětské.

Jde například o dálkový průzkum země s možností zjišťování hluboko uložených ložisek užitečných nerostů, využívání získaných aero kosmických informací v péči o životní prostředí. V materiálovém výzkumu jde o získání technologicky i ekonomicky perspektivních slitin.

Do popředí zájmu vystupuje získání poznatků o mikrostruktuře hmoty, využívání svazků rychlých neutronů k výzkumu materiálů pro rychlé reaktory a další úzká spolupráce při řešení složitých problémů fyziky elementárních částic se spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně.

Neméně důležitá je účast na vývoji a výrobě vědeckých přístrojů a jejich automatizaci. Těžiště spočívá ve vývoji a výrobě elektronkových rastrovacích mikroskopů, spektromentrů jaderné resonance, polarografů a další přístrojové techniky.

Program RVHP v oblasti řízeného termojaderného slučování směřuje k dalšímu technickému zvládnutí termojaderné energie jako nového zdroje energie. Československá účast na tomto programu bude soustředěna na řešení dodatečného ohřevu plazmatu vysokofrekvenčními poli v zařízení Tokamak, na řešení problémů laserového ohřevu plazmatu apod.

Významná a exponovaná účast našich vědců bude dále zaměřena na integrační opatření RVHP týkající se nových způsobů využití sluneční energie a dalších netradičních forem energie, supravodivosti a její využití, vývoj nových průmyslových katalyzátorů, makromolekulárních sloučenin, vyhledávání nových druhů pesticidů, k vývoji biologických a dalších způsobů ochrany rostlin.

Oblast priorit z hlediska potřeb ekonomiky nejdůležitější, směřuje do vybraných oblastí technického rozvoje a vytváří předpoklady pro rychlé a účinné využívání výsledků vědy a zakládá perspektivní ohniska inovací. Zde se zaměřuje práce na racionální využití domácí surovinové základny propracováním nových vysoce citlivých metod geofyzikálního průzkumu, na těžbu nerostných surovin v kritických hloubkách a komplexní využití lignocelulozových surovin.  

Do oblasti aplikované ekonomiky směřuje další skupina cílových projektů, progresívní paměti počítačů, optické sdělování a informačně řídící systémy robotiky.

Ve strojírenství budou využity výsledky strojně výpočetních metod, automatizace projektových a konstrukčních prací při stavbě energetických strojů a zařízení.

Ke zvýšení produkce v zemědělství přispějí práce řešící integrovanou ochranu kulturních rostlin, ochranu velkochovů před parazity a řízení reprodukce hospodářských zvířat.

Dále do zemědělství, potravinářství, zdravotnictví i dalších oblastí společenské praxe směřují výstupy orientované na zvládnutí nových biologických technologií, genové manipulace a na využití imobilizovaných biologických systémů.

V péči o životní prostředí se soustředíme na doplnění a konkretizaci objektivních kritérií pro určení ekologicky optimálního způsobu hospodaření v územích s velkým stupněm antropických vlivů. Budou stanoveny meze únosného zatížení krajiny lidskými činnostmi při zachování její trvalé obyvatelnosti a užitečnosti.

Výsledky orientované na zajištění potřeb zdravotnictví přispějí ke zlepšení účinnosti léčby závažných civilizačních chorob jednak zdokonalením diagnostiky a léčebných postupů včetně přístrojové techniky. Rozšíří se sortiment původních čs. léčiv.

Je nesporné, že cesta k rychlejšímu a účinnějšímu uplatňování výsledků základního výzkumu spočívá - jak bylo zdůrazněno na XVI. sjezdu KSČ - především v nejužší integraci vědy a výroby. K zabezpečení této cesty bude výrazně rozšířena spolupráce ČSAV s ústředními federálními a národními orgány, prohlubována smluvní spolupráce s vybranými VHJ a všestranně rozvíjena přímá spolupráce základního výzkumu s organizacemi realizační sféry.

Tradiční spolupráce bude rozšířena o nové formy. Kromě společného využívání nákladných přístrojů a zařízení se počítá s budováním společných poloprovozních a ověřovacích zařízení a se sdružováním vědeckých a výrobních jednotek. Bude tomu tak mezi Ústavem teorie hutnických procesů ČSAV a Ústředním výzkumným ústavem k. p. Škoda, mezi Mikrobiologickým ústavem ČSAV a Čs. konzervárnami a lihovary Praha a dalšími. Tyto kontakty budou orientovány tak, aby usměrňovaly dopracování výsledků do formy umožňující jejich další využití a přispěly k efektivnímu využití pracovišť výzkumu.

Ještě se zmíním o jedné oblasti. Jde o uplatnění vědy při tvorbě dlouhodobého výhledu čs. společnosti. Tato oblast vyžaduje, aby v podstatně větší míře než dosud byla zapojena do vytváření nových koncepcí při řešení problémů dalšího hospodářského a sociálního rozvoje. Proto je nutno vytvářet podmínky pro širší využívání a zapojování vědeckých pracovišť do konsultací a expertizních prací pro ústřední stranické a státní orgány. Naše vědecká pracoviště, která představují nezastupitelná střediska utříděných informací o soudobém stavu znalostí v příslušných vědeckých oborech, byla v této činnosti dosud využívána pouze ve značně omezeném rozsahu i vlivem nedostatečného oceňování těchto prací v ČSAV.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že přímá a soustavná spolupráce vědy s praxí, která vede k řešení základních a perspektivních problémů v souladu s potřebami rozvoje společnosti bude nesmírně náročnou prověrkou vědeckých pracovišť z pohledu nejen žádat, ale i dávat a odevzdávat společnosti, prověrkou jejích schopností ještě aktivněji se zapojit do složitého zápasu o všestranný pozitivní rozvoj společnosti a přispět co nejvýrazněji k dalším úspěchům výstavby rozvinutého socialismu v naší zemi.

Z pověření výboru pro průmysl a stavebnictví mohu prohlásit, že plně podporuje program vlády ČSR a že společnou prací celého našeho kolektivu budeme napomáhat k jeho realizaci. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci dr. Kubíčkovi za jeho vystoupení. Dalších 10 přihlášených do diskuse bude hovořit zítra dopoledne. Nyní hovoří poslanec dr. Miloslav Vacík.