Úterý 7. července 1981

 

Pokračování 2. schůze České národní rady

7. 7. 1981

/Schůzi zahájil v 9.00 hodin a řídil místopředseda ČNR Zbyněk Žalman./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři František Toman a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

186 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman /zvoní/: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou 2. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Budeme pokračovat v rozpravě k programovému prohlášení vlády České socialistické republiky, které zde včera přednesl předseda vlády. Dalším přihlášeným řečníkem do rozpravy je poslankyně Veverková. Prosím, aby se ujala slova. Připraví se poslanec Slapák.

Poslankyně Helena Veverková: Vážené soudružky, vážení soudruzi, bezplatná a na vysoké světové úrovni poskytovaná zdravotní péče je jednou z velkých vymožeností naší socialistické společnosti. Do povědomí našich občanů pronikla již tak, že ji považují za běžnou každodenní součást života, za činnost, na níž mají nezadatelné právo.

Chránit zdraví a pečovat o ně však není jen záležitostí zdravotnictví, ale v řadě případů celé společnosti. Jedním ze základních předpokladů pro to je každodenní péče o zdravé životní a pracovní prostředí. Na nedostatky v této oblasti, zejména z hlediska čistoty ovzduší, čistoty vod i omezování hluku jsme vyslechli již řadu upozornění a kritických připomínek. Byla přijata řada opatření, jejichž účinnost se však v praxi zatím neprojevuje tak, aby bylo docilováno zásadního obratu k lepšímu. Místní a zejména podnikové zájmy stále ještě převažují nad zájmy společenskými, přírodní bohatství naší vlasti je v řadě míst vážně ohroženo. Pro přirozenou zdravotní rehabilitaci pohybem na zdravém, čerstvém vzduchu, je tak stále méně příležitostí.

Za těchto podmínek se pak není možno divit tomu, že se rozšiřuje počet onemocnění horních cest dýchacích, které představuje jednu z hlavních složek pracovní neschopnosti. V roce 1980 činil podíl chřipky, akutních onemocnění horních cest dýchacích a zánětů mandlí více jak 48 procent z celkového počtu všech onemocnění a výrazně se podílel na celkovém zvýšení procenta pracovní neschopnosti, které dosáhlo více jak 4 a půl procenta, což je nejvyšší procento za posledních 10 let. V průměru chybělo v loňském roce denně na pracovištích více jak 225 tisíc pracovníků, což se nutně muselo projevit ve výsledcích podniků.

I když v průběhu letošního prvního čtvrtletí počet onemocnění horních cest dýchacích vlivem příznivějších povětrnostních podmínek poklesl, tvoří nadále významnou složku pracovní neschopnosti. Jde tedy o to, zlepšováním životního prostředí, zejména čistoty ovzduší, ale i zlepšenou zdravotní prevencí působit na omezování těchto druhů onemocnění.  

Další otázka, která nám působí stále větší starosti je vázání nemocničních lůžek starými občany. Víme, že s prodlužováním věku občanů narůstá i péče o jejich zdraví. Úměrně zvyšování počtu starých občanů se však nerozšiřuje lůžková kapacita jak ústavů sociálního zabezpečení, tak i nemocnic, zvláště pro dlouhodobě nemocné. Máme zjištěno, že určitá část pacientů v pokročilém věku je v nemocničních zařízeních ponechávána spíše z azylových než zdravotních důvodů a blokuje tak lůžka pro léčení jiných občanů. Uvítala jsem proto záměr ministerstva zdravotnictví pro období 7. pětiletky řešit tuto situaci a stavět konstrukční technologií panelové soustavy minimálně 2000 lůžek pro dlouhodobě nemocné.

Uvítala jsem i důraz, který vláda přikládá zlepšení zásobování léčivy a zdravotnickým materiálem. Mnohokrát jsme se ve výboru touto problematikou zabývali a přijali řadu doporučení zaměřených k tomu, aby se prováděla soustavná inovace léků a urychlil se cyklus od výzkumu přes výrobu k distribuci. Aby se podstatně rozšířila základna pro pěstování a výrobu tuzemských léčivých rostlin a zvýšila výroba a dodávky malotonážní chemie pro farmaceutickou výrobu. I ve spotřebě léčiv je třeba dbát na účelné a hospodárné užívání. Zde by měla mnohem významnější úlohu sehrát zdravotnická osvěta, seznamovat občany s nepříznivými a zdraví škodlivými důsledky nadměrného užívání léčiv.

Máme rozvinutý strojírenský průmysl, od kterého očekáváme, že bude schopen vybavit naše zdravotnictví odpovídající technikou a vyrobit pro naše občany potřebné protetické pomůcky. Jak mám zjištěno ze svého i dalších volebních obvodů, prodlužují se čekací lhůty na stanovení diagnózy pro nedostatečné vybavení rentgenovými přístroji. Obdobně bych mohla poukázat na další potřebná vybavení. Velmi citlivá a těžko vysvětlitelná je situace v zabezpečování protetických potřeb. Jak zdůvodňovat a vysvětlovat tělesně postiženým, že protetická pomůcka, pojízdný vozík a podobné potřeby jim mohou být dodány nejdříve po půl roce, nebo se musí počkat až se je podaří získat z dovozu. Máme pro tuto výrobu vybudován specializovaný podnik. Jak jsme se však přesvědčili v jeho výrobní náplni jsou zařazeny výrobky, které se zdravotnictvím nemají co společného, odvádí podnik od jeho základního poslání. Pokládám proto za nezbytné, aby výrobní náplni i řízení tohoto podniku byla ze strany ministerstva zdravotnictví věnována zvýšená pozornost s tím, aby jak výzkum a vývoj, tak i výroba byly schopny plně zabezpečit potřeby na úrovni odpovídající dosaženému stupni zdravotní péče.  

Občané v mém volebním obvodě vyslovují spokojenost s tím, že se v pravidelných časových intervalech do větších obcí dostavují specialisté pro výkon zdravotnických služeb jako oční lékaři, kožní lékaři a podobně. I když tento systém je teprve v počátcích a má své drobné problémy, šetří občanům čas pro jinou práci nebo činnost. Pokládám za nutné přihlížet k zásadě, že návaznost obcí na zdravotnická střediska bude volena ve vazbě na nejvhodnější dopravní spojení, na přirozenou koncentraci, nikoliv v závislosti na tom, jak to bude pro příslušná zdravotnická střediska výhodné. To znamená mít na zřeteli především co nejvhodnější podmínky pro občany.

Vynikající výsledky naší zdravotní péče jsou však oslabovány materiálními nedostatky v lécích, zdravotním materiálu i zdravotnické technice.

Vyjadřuji přesvědčení, že odstraněním těchto nedostatků podstatným zdokonalením organizace a řízení i zdravotnické etiky zajistíme další zlepšení zdravotního stavu našeho lidu. V tomto úsilí poskytnou poslanci zdravotního a sociálního výboru ČNR vládě ČSR svoji plnou podporu. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslankyni Veverkové. Slovo má poslanec Šlapák.

Poslanec RSDr. Václav Šlapák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. V programovém prohlášení vlády České socialistické republiky předneseném předsedou vlády soudruhem Korčákem mne zaujala střízlivost, otevřenost a věcné zaměření na hlavní problémy ekonomického, společenského i politického rozvoje České socialistické republiky, odpovídající plně závěrům XVI. sjezdu Komunistické strany Československa.

Jsem přesvědčen, že vyjádřím názor všech poslanců České národní rady z našeho kraje, když řeknu, že oceňujeme pozornost, která je ve vládním prohlášení věnována Severočeskému kraji, problémům, které se zde koncentrují i rozhodný tón prohlášení - ještě důsledněji řešit především problémy životního prostředí v této oblasti.  

Je to velmi naléhavé nejen v zájmu občanů Severočeského kraje, ale a to především - v zájmu rozvoje České i celé Československé socialistické republiky. Vždyť na 9,9 % území ČSR se vyrábí 14,2 % objemu průmyslové výroby. Politické i státní orgány a občané v kraji si jsou vědomi toho, co se očekává od ekonomiky kraje, především od odvětví paliv a energetiky v příštím pětiletí, když jak bylo konstatováno na XVI. sjezdu - jaderná energetika bude schopna krýt plynule přírůstky výroby energie až po roce 1985.

Neméně náročné úkoly jsou postaveny před chemický průmysl i další průmyslová odvětví v kraji. Ty je možně zajistit jen obětavou prací lidí a pro jejich život je nezbytné vytvářet potřebné podmínky.

Soudruh předseda vlády v souvislosti s hodnocením výsledků v řešení oblastních problémů se zmínil o přetrvávajících dluzích v oblastním rozvoji z minulých let v Severočeském kraji. Závažné je, že tyto "dluhy" se dotýkají lidí - občanů žijících na území kraje - především pak v pánevních okresech se všemi negativními důsledky.

Podstata problému spočívá v tom, že se ani v šesté pětiletce nepodařilo překonat nekomplexnost v rozvoji kraje. Rychlý rozvoj investic do výrobních kapacit nebyl doprovázen odpovídajícím rozvojem skutečně komplexní bytové výstavby, terciární sféry a opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí.

Dík "Souboru opatření" přijatého vládou České i Československé republiky v roce 1978 bylo ve zbývajících létech šesté pětiletky zrychleno tempo realizace na náročných výrobních investicích resortů, které se v podstatě podařilo splnit. Obdobného vývoje však nebylo dosaženo na nevýrobních investicích národních výborů. Přes dokončení téměř 58 000 bytů značný dluh zůstal především na občanské a technické vybavenosti sídlišť a na účelových stavbách pro terciární sféru.

Závažné je, že zaostávání občanské a technické vybavenosti se promítá hlavně v těch oblastech, kde je nutné vytvářet podmínky pro stabilizaci pracovních sil, k zajištění výrobních úkolů palivově energetické základny na Chomutovsku, Mostecku, Teplicku, Ústecku a v centru rozvoje uranového průmyslu na Českolipsku.  

Nesplněny zůstaly ve značném rozsahu také úkoly zahrnuté do programu ochrany životního prostředí - především jeho základní složky ovzduší, který byl pro šestou pětiletku v kraji poprvé vypracován a v ústředních orgánech schválen.

To vše ve svém souhrnu znamená, že se až dosud nepodařilo docílit harmonického rozvoje na území kraje a vytvářet podmínky pro spokojenější život a práci jeho obyvatel.

Důsledky se projevují v pokračující záporné migraci obyvatel z pánevních okresů. Jen za léta šesté pětiletky to v okrese Most a Teplice představuje 7429 osob.

Řadou regulačních a mimořádných opatření byly sice základní potřeby pracovních sil pro nové průmyslové kapacity zabezpečeny. Nedostává se jich však ve službách, obchodu, dopravě a dalších odvětvích terciární sféry. To rovněž nepřispívá k vytváření podmínek pro lepší uspokojování potřeb obyvatel v této oblasti se značně ztíženými pracovními a životními podmínkami. To je další příčina proč odcházejí lidé z oblasti, kde je jich nejvíce potřeba.

Přitom objektivně řečeno nedělá se pro zmírnění následků zhoršeného životního prostředí málo. Mnoho až dosud bylo vykonáno pro zvelebení měst a vesnic v kraji, dobrovolnou prací občanů pro rozšíření zeleně a péči o ni. Značná pozornost je věnována zlepšení zdravotnické péče, vysílání dětí do škol v přírodě. Podávání vitaminosních přesnídávek dětem v exhalacemi postižených oblastech kraje hrazených z rozpočtů národních výborů a podobně.

Základním problémem zhoršování životního prostředí je vzestup exhalací - zejména plynných. Jejich množství se dále zvýšilo zejména v pánevních okresech a značně vzroste po uvedení elektrárny Prunéřov II do provozu.

Proto bych chtěl zdůraznit, že v ujištění vlády České socialistické republiky, že se přednostně bude zabývat problematikou pánevních oblastí Severočeského kraje, vidíme záruku rychlejšího řešení velmi nepříznivého životního prostředí v kraji.  

Po zhodnocení dlouhodobého vývoje ve zhoršování životního prostředí chci říci, že za rozhodující považujeme opatření investičního rázu. Ty rozhodují o množství pevných a plynných exhalací v ovzduší. Mimořádný význam pro zlepšení situace má rozhodnutí předsednictva vlády Československé socialistické republiky z února letošního roku přijatého po jednání v krajských orgánech na základě návrhu vlády České socialistické republiky - vybudovat v letech 1982 - 1984 zařízení na odsíření plynů na tlakové plynárně Antonína Zápotockého v Užíně a započít v roce 1983 s výstavbou odsiřovacího zařízení na elektrárně Tušimice.

Tato rozhodnutí, která, jak předpokládáme, budou důsledně plněna, dávají územním orgánům a zejména národním výborům impuls k ještě intenzívnějšímu rozvinutí svépomocné práce a iniciativy občanů.

Plně to vyjadřují volební programy Národní fronty, které po projednání na veřejných schůzích a shromážděních občanů schválila první zasedání národních výborů v kraji jako svoje programy činnosti na příštích pět roků.

Jejich společným rysem je odhodlání vytvářet podmínky pro co nejúspěšnější rozvoj rozhodujících odvětví národního hospodářství na území kraje. Krajský a okresní národní výbory jsou si plně vědomy odpovědnosti, kterou mají v rozhodování o nejúčelnější užití pracovních sil.

Na první místo klademe jejich zajištění pro klíčová odvětví národního hospodářství, především paliv a energetiky, uranového průmyslu, chemie, strojírenství a stavebnictví.

Současně s tím, ale také zajištění nezbytného počtu pracovních sil pro rozvoj placených a neplacených služeb. To vše bude vyžadovat pokračování v organizovaném náboru pracovních sil také mimo Severočeský kraj.

Tomu odpovídají také cíle, které si klademe v řešení problémů dalšího rozvoje komplexní bytové výstavby, služeb, obchodu - stručně řečeno celé terciární sféry, včetně řešení problémů životního prostředí v celém kraji a především v pánevních okresech.  

Řekl jsem, že za rozhodující opatření k zamezení dalšího zhoršování životního prostředí povazujeme opatření investičního rázu. To neznamená, ze se domníváme, že je možné snížit pozornost opatřením neinvestičního charakteru a svépomocné iniciativě občanů.

Naopak, budeme dále pokračovat v rozvíjení iniciativy občanů ke zlepšení životního prostředí v akci "Zvelebení" a rozvíjet hnutí za rozšíření zeleně v kraji. Velmi náročně budeme posuzovat plány rekultivace devastovaných ploch a jejich realizaci jak v oblasti hnědouhelné pánve, tak uranového průmyslu na Českolipsku.

Dále budeme vytvářet podmínky pro rozšíření vysílání dětí z postižených oblastí do skol v přírodě, ozdravoven a léčeben mimo náš Severočeský kraj.

Zvýšíme náročnost při výkonu státního dozoru nad dodržováním všech opatření, které jsou podniky, organizace a jednotlivci povinni plnit, aby nedocházelo ke znehodnocování ovzduší, čistoty vod a znečišťování prostředí, ve kterém žijeme.

Z uplynulého vývoje a situace, která je dnes v životním prostředí na značné části území kraje, vyvozujeme zásadní poučení platné i pro jiné oblasti České socialistické republiky - nepřipustit další narušování harmonického rozvoje území a zhoršování životního prostředí a při posuzování návrhů investičních akcí vyžadovat komplexní řešení. Vyžadovat od všech investorů i realizaci nezbytných opatření k zamezení zhoršování životního prostředí jako nedílnou součást připravované investice.

Takto chápeme myšlenky o postupné realizaci opatření k účinné ochraně a tvorbě životního prostředí obsažené ve vládním prohlášení předneseném předsedou vlády soudruhem Korčákem.

Za tisíce poslanců a funkcionářů národních výborů Severočeského kraje chci říci, že v takovémto úsilí a postupu bude mít vláda České socialistické republiky v národních výborech našeho kraje obětavé a důsledné pomocníky.

Nakonec mně dovolte, soudružky a soudruzi, abych i já z pověření výboru pro národní výbory a národnosti doporučil schválit vládní prohlášení a vyslovit vládě České socialistické republiky důvěru. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Šlapákovi. Slovo má poslankyně Olga Divilová, připraví se místopředseda ČNR dr. Čestmír Adam.

Poslankyně Olga Divilová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní prohlášení přednesené předsedou vlády České socialistické republiky hovoří jasnou a všem srozumitelnou řečí o příštích náročných úkolech všech oblastí našeho společenského života.

Aby tyto úkoly Byly beze zbytku splněny je třeba přiložit ruku ke společnému dílu a poctivou, obětavou každodenní prací se podílet na úspěšném naplňování usnesení stranických a státních orgánů.

Závažnou část hospodářské politiky KSČ tvoří "Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980" schválený vládou ČSSR 31. ledna 1980. S tím, jak jsme k vlastnímu rozpracování Souboru opatření přistoupili v našem, nyní koncernovém podniku Zbrojovka Brno, bych vás chtěla seznámit.

Na základě příkazu podnikového ředitele k realizaci Souboru opatření byla ustavena podniková řídící komise a prvním výsledkem její činnosti bylo vypracování a projednání "Programu rozpracování a realizace souboru opatření ke zdokonalení plánovitého řízení v národním podniku Zbrojovka Brno".

Tento program reagoval na všechny kvalitativní změny, které Soubor opatření přinesl a velmi pozitivně ovlivnil celé následující období zahrnující přípravu prováděcího hospodářského plánu na rok 1981, přípravu Kolektivních smluv a celopodnikového socialistického závazku.

Podle jednotlivých úkolů "Programu" bylo postupováno jak při usměrňování věcného obsahu plánu roku 1981, tak při souběžném hledání možností aplikace nových ukazatelů ve vnitropodnikovém řízení. Pro tento účel byla podniková řídící komise rozšířena o specializované odborné subkomise, jejichž úkolem bylo hledat cesty prohlubování chozrasčotu podle zásad vydaných Vládním výborem pro otázky plánovitého řízení.

Souběžně s touto odbornou přípravou byly podávány informace celému pracovnímu kolektivu, a to formou článků v závodním časopise, krátkými informacemi pro schůze ZO KSČ a ZV ROH, včetně seznámení s průběhem přípravy plánu na rok 1981. Dále pak osobními vystoupeními vedoucích pracovníků podniků na aktivech funkcionářů KSČ a ROH a v neposlední řadě na politickoekonomické konferenci pořádané vedením podniku, CZV KSČ, ZV ROH a CZV SSM.

Výše uvedenou přípravou, odbornou a politickou aktivitou bylo dosaženo zprogresívnění prováděcího hospodářského plánu na rok 1981 ve změněných podmínkách koncernového řízení, růstu výroby o 7,1 % a produktivity práce z upravených vlastních výkonů o 9,3 %, růstu průměrné mzdy o 1,2 % a snížení doby obratu zásob až na 90 dnů, což je podstatně lepší, než je průměr resortu strojírenství.

K zabezpečení realizace plánu a vytváření předpokladů pro zprogresívnění výsledků v dalších letech 7. pětiletky, bylo stanovení "Hlavních úkolů" podniku na rok 1981, které postihují činnosti v oblasti technickovýrobní, řízení jakosti, obchodní, ekonomické, komplexní socialistické racionalizace a sociální.

Na nových principech řízení a usměrňování mzdových prostředků byly také vypracovány a schváleny kolektivní smlouvy jednotlivých závodů a podniku včetně celopodnikového socialistického závazku uzavřeného na podporu plnění hospodářského plánu.

Pro usměrnění ekonomického myšlení a stanovení jednotného závazného postupu řízení v nových podmínkách byly zcela novelizovány organizační normy pro nejdůležitější oblasti činnosti podniku, které jsou již od počátku roku zaváděny a uplatňovány.

Ukazatele vyjadřující kvalitativní úroveň hospodářské činnosti platné pro podnik - jako jsou například upravené vlastní výkony a rentabilita výrobních fondů - byly buď v původní nebo modifikované formě dovedeny na úroveň řízení závodů, hospodářských středisek a pro operativní střediska byly zvoleny další vhodné ukazatele pro řízení a hodnocení.

V oblasti prémiování byl vytvořen soubor upravených ukazatelů uplatněných již od 1. čtvrtletí a znovu revidovaných pro III. čtvrtletí 1981. Tento soubor ukazatelů dokonaleji vyjadřuje závislosti hmotné zainteresovanosti pracovníků na dosahování vyšší efektivnosti hospodářské činnosti podniku.

Mimořádná pozornost byla věnována stanovení hlavních směrů rozvoje iniciativy pracujících a účasti pracujících na řízení. Těžiště rozvoje pracovní iniciativy spatřujeme především na jednotlivých úsecích a hospodářských střediscích, kde pracující mohou bezprostředně a co nejkonkrétněji působit na zvyšování účinnosti a plné využívání chozrasčotu v nových a stále náročnějších podmínkách.

Soudružky a soudruzi, hodnotíme-li zpětně dosavadní průběh uplatňování všech nových zásad, plně uznáváme jejich opodstatnění. Jsou však nedostatky, které nepříznivě ovlivňují situaci při plnění výrobních úkolů. Jedná se zejména o nevyvážený růst jednotlivých odvětví národního hospodářství, který vede k napjaté situaci v opatřování materiálů, polotovarů a výrobků pro výrobní spotřebu. Nepříznivě také působí neúnosně tvrdý úkol ve snižování materiálových a jiných nákladů, v případě našeho podniku o více jak 7 % proti skutečnosti minulého roku. Tento úkol navíc nerespektuje probíhající změny výrobkové struktury, to znamená přechod na technicky progresívnější výrobky výpočetní techniky se značným podílem subdodávek elektroniky. Problematika objektivního úkolu v této oblasti působí negativně v rozvoji osobní hmotné zainteresovanosti a možnosti uplatnění vstřícného plánování.

Jsem přesvědčena, že pro objektivní posouzení míry pracovních zásluh je nesporně nutné respektovat již v hospodářských úkolech podniků důsledky požadovaných strukturálních změn ve výrobě, vliv stále rostoucího podílu elektroniky ve výrobní spotřebě, a konečně i skutečnost, že v rámci antidovozních opatření dochází k růstu materiálových nákladů. Specifickým problémem je zejména náhrada součástí dovážených z nesocialistických zemí domácí výrobou nebo dovozem ze států RVHP, kde jsou ceny elektronických prvků až několikanásobně vyšší. Bez vyrovnání těchto negativních finančních vlivů prostřednictvím státního rozpočtu již v etapě pořízení součástí jsou podstatně zhoršovány ekonomické výsledky podniku s konečným dopadem do oblasti odměňování.

Soudružky a soudruzi, máme přece zájem na tom, aby úkoly a hospodářské plány byly sice náročné, ale reálné, které by pracovní kolektivy mobilizovaly k růstu efektivnosti. To je smysl Souboru opatření, to je obsahem "Hlavních směrů rozvoje národního hospodářství", které byly schváleny na XVI. sjezdu KSČ. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP