Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Matějkovi. Slovo má poslanec MUDr. Jaroslav Henzl.

Poslanec MUDr. Jaroslav Henzl: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zdravotní a sociální výbor ČNR projednal čtyři přikázané kapitoly státního rozpočtu ČSR, a to kapitolu Zdravotnictví, Práce a sociální věci, Nemocenské pojištění pracovníků a Nemocenské pojištění členů výrobních družstev. Z předloženého návrhu státního rozpočtu je zřejmý rychlejší nárůst společenské spotřeby nad spotřebou osobní. To znamená, že rozsah i úroveň zdravotní a sociální péče bude stoupat, že se bude více vyplácet v dávkách nemocenského pojištění i v důchodovém zabezpečení. Přesto nelze zapomínat, že je nutno s těmito vysokými prostředky též dobře hospodařit.

Zejména v oblasti zdravotní péče je řada otevřených otázek. Jednou z nich je včasná údržba a včasné provádění oprav zdravotnických zařízení a lázeňských domů. Množí se stížnosti na údržbu stávajících zařízení i uvádění nových kapacit do bezporuchového provozu. Nemělo by docházet k úplnému zchátrání budov, protože nápravy pak dosahujeme za cenu neúměrně vysokých nákladů.

Síť našich zdravotnických zařízení vykazuje značné disproporce a je poplatná době, v níž vznikala V řadě případů proto neodpovídá současným požadavkům i potřebám. Velmi vítáme snahu o důsledné prosazení perspektivní sítě zdravotnických zařízení, aby se postupně dosáhlo racionálnějšího uspořádání. Zatím na to není všude dost síly, někde přetrvávají silné lokální zájmy, jinde jsme nuceni - a mohl bych uvést konkrétní případy z Východočeského kraje, abychom mohli zajistit dostupnost některých nemocničních služeb, zřizovat ve vybraných nemocnicích s poliklinikou I. stupně, a to v rozporu s vypracovanou koncepcí perspektivní sítě, odborné nemocniční služby, náležející do nemocnic s poliklinikou II. stupně. Máme dosud malé nemocničky dokonce i v neokresních městech, někde ale s perfektním vybavením na úrovni klinik, máme okresy vybavené a převybavené lůžky, ale i okresy nedovybavené lůžky.

Předsednictvo ČNR vzalo se souhlasem na vědomí zprávu zdravotního a sociálního výboru ČNR k otázkám ekonomie zdravotní a sociální péče. Jde o to, aby bylo dosaženo rovnoměrné vybavenosti, ale také přibližné rovnosti v nákladech na stejné výkony.

Je třeba, aby drahá zařízení vysoce intenzívní péče se využívala právě pro tuto péči, aby například ve fakultních nemocnicích se bez vážného důvodu neprováděly zákroky a léčebné procesy, které je možno dobře provádět ve zdravotnických zařízeních II. nebo dokonce I. stupně. To vyžaduje, aby v krajích i na ministerstvu se prováděla soustavná srovnávání a aby ministerstvo poskytovalo KNV v tomto ohledu odbornou pomoc.

V oblasti zdravotní a sociální péče můžeme počítat s více než 0,3 % investic, proto se nemůžeme zříci podpory ze strany hospodářských organizací.

Naši občané mají připomínky k poskytování zdravotní péče. I když naše společnost vytváří všechny předpoklady pro dobrou diagnostiku a terapii, přesto jsme někdy svědky ne příliš dobrých vztahů mezi lékařem a jeho pacienty. Zvláště mladí lékaři by měli více usilovat o důvěru svých pacientů. Je třeba stále vytvářet podmínky pro vzestup pracovní kázně a rytmičnosti celého pracovního procesu a účinně podporovat politický a morálně etický rozvoj lékařů i zdravotníků. Bylo by též třeba, aby soustava hlavních krajských a okresních odborníků se stala jakousi státní zdravotní inspekcí, ale i rozhodujícím článkem doškolování lékařů. Aby se kontrolovala správnost diagnóz i správnost léčení, aby dle potřeby lékaři měli možnost se dále vzdělávat a doškolovat též formou stáží na dobrých a příkladných zdravotnických zařízeních. Je prostě řada věcí, které by napomohly dalšímu zkvalitnění při poskytování zdravotní péče a není na to potřeba žádných investic a v podstatě ani žádných finančních prostředků.

Velmi mnoho by se dalo udělat ve zdravotnické osvětě. Vždyť naše zdravotnictví odstraňuje následky špatné životosprávy lidí /jako je nadměrná spotřeba lihovin, kouření, sedavý způsob života, soustavné přejídání apod./.

Řada stížností je k objednávání pacientů, k dlouhému vysedávání v čekárnách i k dlouhým dodacím lhůtám. Zvláště při objednávání na léčení v lůžkových zařízeních, kdy nejde o případy naléhavě akutní, jsou velké nedostatky. Zdravotnímu a sociálnímu výboru došla například stížnost, že nemocnému dítěti byla vypsána mnohaměsíční čekací lhůta na operaci. Předseda našeho výboru se obrátil na příslušný KNV a dostal přehled o skutečných čekacích dobách všech chirurgických oddělení v kraji. Ve většině případů to bylo kolem jednoho týdne, někde i méně, pouze ve třech případech 2 týdny a v jednom případě 3 týdny. Přimlouvám se proto, aby údaje o čekacích lhůtách pro příjem pacientů veřejnost znala. Znemožní to některým jedincům jejich nesprávné počínání vůči pacientům.

Jsme přesvědčeni, že námi projednávaná rozpočtová kapitola ministerstva zdravotnictví i uvažovaný objem na zdravotnictví v oblasti NV zabezpečují dostatečné podmínky pro plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ v péči o zdraví našeho lidu. Rovněž tak částky zapsané na výdaje léků by měly umožnit používání účinných léků s rychlým terapeutickým efektem, což povede i ke zkracování pracovní neschopnosti, která je zátěží národního hospodářství nejenom objemem částek vynakládaných na nemocenské, které představují částku 17 mld 313,5 mil. Kčs, ale především výpadkem výrobní činnosti, což představuje částku alespoň třikrát vyšší. Proto jsme pro používání moderních, účinných léků, neboť se domníváme, že se nám to vyplatí.

Starost nám dělá otázka vývozních úkolů farmaceutického průmyslu s ohledem na to, že na jejich plnění bude záviset dovoz farmaceutických surovin a u nás nevyráběných hotových léků. Zatím jsme si na tyto dovozy vydělávali hlavně vývozem farmaceutických surovin a polotovarů. Předpokládáme, že ministerstvo zdravotnictví bude na farmaceutický průmysl působit tak, aby v době co nejkratší byly vytvářeny předpoklady pro úspěšný vývoz našich léků v konečné podobě, nejenom tedy surovin a polotovarů. Ovšem k úspěšnému vývozu, a to i do rozvojových zemí, musíme prokázat, že jejich výroba se děje tzv. správným způsobem výroby podle předpisů Světové zdravotnické organizace. Musíme předložit i rozsáhlou dokumentaci o předklinických a klinických zkouškách. A navíc musíme též tyto léky soustavně inovovat. Ani metoda obchodního zajištění vývozu není v souladu s mezinárodními zvyklostmi, podle nichž musí nabídku léků provádět lékaři a lékárníci, nikoliv obchodní zástupci. Sama farmaceutická výroba i distribuce vyžaduje dotažení chozrasčotu i operativního plánování až na pracovní čety, vyžaduje zlepšit poměr jednicových a režijních pracovníků, podstatné urychlení obrátky zásob a další prohloubení ve využívání výrobních prostředků.

Chci se proto obrátit na ministra zdravotnictví ČSR s. prof. MUDr. Jaroslava Prokopce, CSc. s dotazem, zda v podmínkách projednávaného návrhu státního rozpočtu ČSR, který je finančním vyjádřením návrhu státního plánu na rok 1983, považuje plnění úkolů v péči o zdraví lidu ve smyslu závěrů XVI. sjezdu KSČ za možné a poněvadž je řada otevřených problémů, jaká opatření bude třeba učinit uvnitř resortu ministerstva zdravotnictví i ve vztahu k jiným resortům.

Návrh státního rozpočtu dobře zajišťuje i naší soustavu sociálního zabezpečení v nemoci a ve stáří. S povděkem jsme přijali ubezpečení, že všechny zákonné nároky našich občanů budou plně uspokojeny. Z této tribuny chci výslovně zdůraznit, že se na výši těchto dávek nic nemění a že důchodová daň schválená před týdnem ve Federálním shromáždění nemá se starobními a invalidními důchody vůbec nic společného, neboť se týká zdanění družstevní činnosti.

Považujeme za nutné zdůraznit potřebnost řídit zabezpečování úkolů výstavby plánovaných kapacit zdravotní a sociální péče. Věříme, že se do konce roku 1985 podaří vytvořit podmínky pro ústavní umístění všech mentálně postižených dětí a dospělých a že v tomto smyslu dosáhneme prvenství ve světě.

Očekáváme, že NV zabezpečí plánované zřizování domů s pečovatelskou službou a přáli bychom si, aby rychleji přistupovaly ke zřizování středisek denní péče o staré osoby, jak to s úspěchem dokázaly v Olomouci, v Pardubicích i v Praze 8.

Soudružky a soudruzi poslanci, na základě zmocnění zdravotního a sociálního výboru ČNR navrhuji České národní radě, aby předložený návrh státního rozpočtu na rok 1983 schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Jaroslavu Henzlovi, slovo má poslanec František Přibyl.

Poslanec František Přibyl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Podobně jako před rokem 4. a 6. zasedání, stalo se i nedávné 7. zasedání ÚV KSČ významným faktorem v hodnocení plnění úkolů, vytyčených ve všech rozhodujících oblastech našeho národního hospodářství na rok 1982 a současně i mimořádně silným podnětem pro nás pro všechny jak v úrovni vytýčených úkolů a cílů pro rok 1983, tak i pokud jde o formy, metody a přístup k jejich zajištění.

Přijaté plány a úkoly na letošní rok jsme byli nuceni realizovat za velmi ztížených - zejména vnějších hospodářských a politických podmínek a nelze očekávat, že se tyto podmínky v roce 1983 podstatněji změní. Přijaté závěry 7. zasedání ÚV KSČ vyznívají proto jako nezměrné úsilí naší strany o naplňování jednoho z rozhodujících cílů XVI. sjezdu KSČ - zajistit i v těchto mimořádně obtížných podmínkách dosaženou úroveň a další zkvalitňování celkové životní úrovně našich občanů.

Bylo zde hovořeno o řadě důležitých oblastí našeho života. Chtěl bych říci několik slov k oblasti školství a kultury včetně sdělovacích prostředků, respektive rozhlasu a televize, a to i s přihlédnutím k tomu, co k nim bylo řečeno v rozpravě přede mnou.

Především chci podtrhnout, že celá tato oblast patří do nevýrobní sféry, tedy do oné kategorie, jejíž převažující část výdajů je hrazena ze státního rozpočtu, zatímco jejich podíl na tvorbě těchto zdrojů je nízký.

Je však také onou kategorií, jejíž význam vzrůstá se sílícími potřebami a nároky na vzdělanost mladých lidí i občanů všeobecně v souvislosti s rychle a stále šířeji uplatňovaným vědeckotechnickým rozvojem, v souvislosti s trvajícím a stupňovaným ideologickým bojem - ale také proto, že jejich prostřednictvím náš stát posiluje životní jistoty, životní úroveň a růst společenské spotřeby našich občanů.

Obojí nezbytně vede k výrazně kritičtějšímu posuzování výsledků práce obou resortů, plnění jejich společenského poslání a stanovených úkolů a výkonů, jakož i náročnějšímu posuzování efektivnosti jejich práce. Mohu říci, že tyto přístupy se plně obrazily také v našem kulturním a školském výboru jak při projednávání dosahovaného plnění v letošním roce, tak zejména při posuzování rozpočtových kapitol obou resortů včetně Československé televize a rozhlasu na rok 1983.

V oblasti školství musí být i v roce 1983 bezpodmínečně naplňovány obsahové cíle, vytyčené v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1981 - 1985, schválených XVI. sjezdem KSČ, z nichž nedávné 7. zasedání ÚV KSČ zdůraznilo zejména

- zabezpečení další etapy výchovné a vzdělávací soustavy a jejího účinnějšího přizpůsobování dlouhodobějším potřebám ekonomiky a vědeckotechnického rozvoje

- zvýšení pozornosti materiálnímu a kádrovému dobudování sítě středních a odborných škol

- ve spolupráci s národními výbory podstatně rozšířit předškolní a mimoškolní péči o děti, která zahrnuje stravování ve školních jídelnách, potřeby školních družin a mateřských škol, kde bude umístěno přes 90 % dětí ve věku 3 - 5 let

- vytvořit nezbytné podmínky pro výchovu posluchačů silnějších ročníků na základních a středních školách

- přednostně rozvíjet technické směry studia a učební obory pro přípravu kvalifikovaných dělnických kádrů

- obdobně rozvoj a strukturu vysokého školství účinně přizpůsobovat dlouhodobým potřebám ekonomiky a vědeckotechnického rozvoje a preferovat studium technických směrů a samozřejmě na všech úrovních věnovat mimořádnou pozornost výchově k vědeckému internacionalismu a socialistickému vlastenectví a účinně tak přispívat ke zvyšování ideologické odolnosti mladého člověka ve stále sílícím třídním a ideovém zápase.

Z předložených podkladů resortu ministerstva školství, jakož i ze zprávy ministra financí ČSR vyplývá, že plnění uvedených úkolů je zapracováno do plánu na rok 1983.

Ve výkonech se obráží změna v potřebě naší ekonomiky, a to jak ve snížení absolutního počtu přijímaných studentů na vysoké školy o cca 2000 uchazečů oproti plánu letošního roku - při zachování nejsilnějšího zastoupení u technických oborů, přičemž se jejich procentuální podíl proti roku 1981 zvýší ze 44,5 % na 47,5 %, a tak také u plánů přijímaných ke studiu na střední odborné školy. I když zde je hlavní příčinou pokles celkových zdrojů dorostu, je při poklesu o 3600 žáků proti plánu roku 1982 a o 7 tisíc žáků proti skutečnosti roku 1981 zřetelně zvyšován podíl technických oborů, a to o téměř 6 %.

V oblasti výkonů středních odborných a zejména vysokých škol je žádoucí posílit jejich stabilitu zpřesněním společenské objednávky uživatelských resortů a institucí při zachování její dlouhodobosti, alespoň na 10 roků a dále zvýšit podíl uživatelských resortů a institucí na zvyšování zájmu uchazečů o studium v souladu s potřebnou strukturou oborů. Vzhledem k sílícím problémům s krytím potřeb absolventů vysokých a někde i středních odborných škol v určitých oblastech, považuji také za nezbytné, aby ministerstvo školství ve spolupráci s ostatními resorty a krajskými národními výbory přísněji vymezilo odpovídající kvoty přijímaných uchazečů právě s ohledem na potřeby těchto oblastí.

Vydělené prostředky v návrhu rozpočtu na plnění úkolů ve školství odpovídají plnému uplatnění zásad programu hospodárnosti a vytvářejí i náležitý tlak na efektivnější vynakládání rozpočtovaných prostředků.

Při projednávání v našem výboru jsme konstatovali, že trvá určitá napjatost v zajištění kádrového a materiálního zabezpečení nových kapacit, jakož i zajištění provozních prostředků pro školy v přírodě v rozsahu, uloženém federální a českou vládou. Je zde i několik problémů menšího významu, z nichž uvedu např., že prostředky rozpočtu nedovolují plně pokrýt vybavenost výuky novými moderními pomůckami, že plánovaný nárůst průměrných výdělků o 0,4 % nedovoluje plně uspokojit nároky vyučujících podle platných předpisů pro jejich odměňování, a některé další.

Jsem toho názoru, že je třeba, aby ministerstvo školství znovu a co nejobjektivněji vyhodnotilo účelnost a efekt zavádění nákladných technických pomůcek výuky z prostředků svého rozpočtu a vyšlo z vyhodnocení efektu pomůcek již zavedených. V daném případě jde zejména o zavedení minikalkulátorů do škol jako učební pomůcky, jejichž cena se pohybuje kolem 1000,- Kčs, v nejlepším případě kolem 450,- Kčs za kus, a představuje celkový náklad 10 - 20 mil. Kčs. Opravdu bychom byli neradi, kdyby zavádění podobných pomůcek bylo více službou výrobcům tohoto zboží než výrazem nezbytné potřeby učebního procesu.

Pokud jde o určitý "nesoulad" mezi mzdovými a platovými předpisy a plánovaným růstem průměrných výdělků, je třeba vyjít ze zásady, že i v roce 1983 bude pokračovat v celém národním hospodářství přísná regulace vývoje mzdových prostředků v závislosti na dosahovaných hospodářských výsledcích. Jistěže tato nesporně správná zásada bude uplatňována i v dalších letech 7. pětiletky. Máme tedy co dělat se záležitostí dlouhodobějšího charakteru. Stálo by podle mého názoru za to, aby se ministerstvo práce a sociálních věcí s ministerstvem školství pokusilo tento "nesoulad" odstranit anebo alespoň odstranit pocit tohoto nesouladu v řadách školských pracovníků.

Při projednávání v našem výboru bylo ministerstvu školství doporučeno mimo jiné přezkoumat účelnost a oprávněnost současné soustavy prospěchových stipendií, promítnout hledisko největší úspornosti do projektů nově budovaných zařízení jak z hlediska pořízení, tak také pozdějšího udržování a provozu, posoudit možnost širšího využívání sportovních a tělovýchovných zařízení, financovaných resortem školství, také ostatními mimoškolskými organizacemi - samozřejmě za přiměřený podíl na úhradě provozních nákladů apod.

Očekávané výsledky v plnění plánu a rozpočtu resortu školství v letošním roce svědčí o odpovědném a iniciativním přístupu a práci jeho pracovníků. To také opravňuje k závěru, že současná napjatost ve finančním zabezpečení některých věcných problémů, o nichž jsem hovořil, bude i v roce 1983 především díky těmto jejich vlastnostem beze zbytku a bez újmy na kvalitě výkonů dořešena.

Také pro oblast kultury a umění, včetně sdělovacích prostředků, zpracované prováděcí plány a návrh rozpočtu na rok 1983 vycházejí z kulturně politických úkolů a cílů, jak je stanovily závěry XVI. sjezdu KSČ a - jak jsem již v úvodu řekl - ze stále naléhavější potřeby co nejúčelnějšího a nejefektivnějšího vynakládání prostředků na jejich plnění. Mohu říci, že předložené podklady respektují Program hospodárnosti usneseny vládou ČSR 6. ledna letošního roku jak u organizací řízených ministerstvem kultury ČSR, tak i u organizací řízených národními výbory, že bylo z tohoto hlediska dosaženo shody s objektivními orgány vlády ČSR na úseku plánu práce, investic, dovozu a vývozu a že při jejich projednávání se nám dostalo ujištění o realizaci opatření, jež povedou ke snížení objemu zásob a zlepšení jejich vnitřní struktury.

Také Československý rozhlas a televize respektují ve svých plánech a rozpočtech na rok 1983 stanovenou úroveň výkonů i finanční limity a není vážnějších rozdílů vůči objektivním orgánům vlády ČSR. Lze říci, že bude možno započít s realizací výstavby Rozhlasového střediska Praha ještě v této pětiletce, jak to vyplývá ze sdělení místopředsedy vlády ČSSR a předsedy Státní plánovací komise s. ing. Svatopluka Potáče z 15.6. t. r. Tím bude výhledově zabezpečen rozhodující předpoklad plnění poslání československého rozhlasu.

V průběhu prvního čtvrtletí roku 1983 se bude náš kulturní a školský výbor zabývat efektivností vynakládaných společenských prostředků v oblasti kultury, filmu, rozhlasu a televize s cílem připravit pro jednání předsednictva České národní rady kvalifikovaný materiál. Upustím dnes proto od podrobnějšího komentování této části plánu a rozpočtu na rok 1983.

Současně chci požádat nejen vás, ale zejména všechny pracovníky na úseku kultury, filmu, rozhlasu a televize o pochopení, že požadavek efektivního a maximálně účelného a přiměřeného vynakládání společenských prostředků v této oblasti je naléhavou a všeobecnou potřebou dneska i příštích let, který nemá nic společného s komercializací jejich práce, s jednoduchým požadavkem výdělečnosti, nýbrž s uplatňováním přísné zásady hospodárnosti.

Jsem přesvědčen, že odpovědný přístup k rozpisu plánu a rozpočtu na rok 1983 ze strany ministerstva kultury i vedení Československého rozhlasu a televize, tak jak jsme ho poznali při projednávání v kulturním a školském výboru, povede také k jeho bezvýhradnému zabezpečení.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

po projednání uvedených kapitol v našem výboru, při němž odezněla i většina připomínek a podnětů, jež jsem ve svém vystoupení uvedl, shodl se výbor na tom, že předložený vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983 vymezuje v podobě vydělených prostředků potřebný prostor pro úplné zabezpečení úkolů a cílů jak v resortech školství a kultury, tak i v Československém rozhlase, Československé televizi a Českém úřadu pro tisk a informace v roce 1983.

Proto z pověření kulturního a školského výboru doporučuji, abychom předložený vládní návrh zákona schválili. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Přibylovi. Slovo má poslanec Jan Hluší.

Poslanec Jan Hluší: Váženy soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, závažnost našeho dnešního jednání je dána především tím, jaké náročné úkoly nás za ztížených podmínek čekají při zabezpečování plánu a rozpočtu v příštím roce. Jasně o tom hovoří závěry přijaté na 7. zasedání ÚV KSČ.

Na okrese Přerov jsme se velmi kriticky zabývali hodnocením plnění úkolů letošního roku i plánem na příští rok. Již dnes můžeme říci, že všechny ústředně řízené podniky v okrese splní úkoly plánu letošního roku jak v tvorbě hmotných, tak i finančních zdrojů: ve výrobě se očekává splnění na 101,3 %, v upravených vlastních výkonech na 101,7 %, v zisku na 105,4 %.

Příznivé výsledky budou dosaženy i v zemědělství, naopak v organizacích řízených národními výbory se i přes provedenou úpravu plánu nepodaří letos splnit plánované úkoly.

Velmi dobré výsledky v okrese jsou dosahovány v úsporách paliv a energií. Již za prvé tři čtvrtletí byl roční úkol v úsporách zajištěn na 96 % a je reálný předpoklad v dosažení nadplánovaných úspor. Velmi dobře jsou plněny i stanovené úkoly v úsporách železných a neželezných kovů, kde roční úkol byl již překročen o 1,5 %. Daří se rovněž zajišťovat plánovaný rychlejší růst produktivity práce v relaci k dosahovaným průměrným výdělkům, jsou příznivé výsledky v materiálové nákladovosti a podobně. To jsou jistě povzbudivá zjištění, která však nesmí vést k uspokojení.

Při kritickém pohledu na kvalitu plnění plánovaných úkolů zjišťujeme, že např. jsou určité problémy v odbytu, některé podniky nezajišťují plánované podíly dodávek pro tržní fondy, např. Severomoravské drůbežářské závody a Cementárny a vápenky Hranice. Trvale nepříznivá je situace u strojírenských podniků v plnění výroby v jednotlivých dekádách v měsíci, nedaří se zvyšovat směnnost plánovaným tempem, není dosahováno požadovaného poklesu fluktuace pracovníků apod.

V důsledku pokut a penále jsou vesměs překračovány plánované finanční náklady. Problémy v odbytu a dodavatelsko-odběratelských vztazích se odrážejí negativně ve vývoji zásob, kde dochází u řady organizací ke zpomalení obrátky proti plánu a k jejich celkovému překračování ve větším rozsahu. I přes dobré výsledky v dosažených úsporách paliv, energií, surovin a materiálů se dosud nepodařilo vytvořit všechny předpoklady pro dlouhodobé trvalé snižování energetické a materiálové náročnosti výroby.

To vše ukazuje, kde jsou nedostatky, které musíme odstraňovat a kde jsme dosáhli pozitivních výsledků, na které jsme povinni navazovat a dále je rozvíjet při plnění úkolů v roce 1983. Ukazuje se, že rozhodujícím způsobem se na překonávání potíží v plnění plánu podílí iniciativa a obětavost pracujících. V našem okrese je celkem 92,5 % pracujících a přináší to konkrétní výsledky. Největší pozornost byla věnována oblasti úspor a v této cestě chceme pokračovat i příští rok.

Vždyť právě v Severomoravském kraji vznikla myšlenka vyrobit z ušetřeného materiálu jednodenní produkci nad plán. Máme i zde dosud značné rezervy a příčina je v tom, že politickoorganizátorská práce je na různé úrovni, že ne vždy a všude dovedeme správně vytyčit konkrétní úkoly a směrovat včas iniciativu pracovních kolektivů právě na ta místa, kde máme nebo očekáváme největší problémy. Rovněž podle mého názoru nedostatečně bojujeme proti průměrnosti a značnou rezervu máme v rozvoji pracovní iniciativy u technické inteligence. Nároky, které před nás staví plán a rozpočet příštího roku, vyžadují, abychom všechny rezervy plně využili. V tom je možné vidět správnou cestu a východisko z obtížné situace, kterou budeme schopni plně zvládnout jenom tehdy, když se nám podaří mobilizovat a získat lidi. K tomu musíme právě v této době, kdy se rozpracovává plán na úrovni VHJ a podniků, zaměřit veškerou pozornost.

Ještě k jedné otázce bych v závěru svého vystoupení chtěl říci svůj poznatek. Plán roku 1983 předpokládá výraznou orientaci na plnění exportních úkolů, zejména pro strojírenství. Na 7. zasedání ÚV KSČ byl znovu zvýrazněn požadavek po užší spolupráci se Sovětským svazem. I v našem okrese dostává strojírenství v tomto směru náročné úkoly. Naši výrobci si však budou muset zvyknout na to, že prodávat a vyvážet se může jen to, co obchodní partner potřebuje, a to potom musí mít všechny potřebné znaky kvality. A tady právě spolupráce se Sovětským svazem, pokud se podniky této možnosti iniciativně chopí, vytváří dlouhodobé perspektivy ve výrobních programech, přináší jistoty a výhody stabilního socialistického trhu.

VHJ a podniky však musí v prvé řadě potřeby tohoto trhu dobře znát a odpovídajícím způsobem na ně reagovat. Je to především v jejich přístupu a aktivitě, žádné "objektivní zábrany" zde podle mého názoru neexistují. Jako příklad podniku, který začal hledat tuto cestu, mohu uvést Přerovské strojírny. I zde se objevily, podobně jako v jiných podnicích těžkého strojírenství, problémy s odbytem tradičních výrobků do zahraničí, klesla poptávka a byla otázka, kam se orientovat. Jedno z řešení se našlo právě v dlouhodobých dodávkách celé řady strojních a technologických zařízení potřebných k realizaci potravinového programu, který byl v SSSR vyhlášen.

Stejně výhodné jsou možnosti v dodávkách zařízení pro zpracování a úpravárenství rud a podobně. Neobejde se to na naší straně bez zásahů do výrobních programů, ale tyto zásahy jsou nutné a vytvářejí perspektivní cestu dalšího rozvoje.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./