Pondělí 20. prosince 1982

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Janu Hlušímu.

Zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili do rozpravy. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? Nikoliv.

Soudruzi Jaromír Plíva, Ladislav Matějka a Ladislav Henzl položili otázky soudruhům ministrům. Soudruh ministr Kapoun a soudruh ministr Polák se ze závažných důvodů omluvili a budou muset odpovědět do 30 dnů písemně. Táži se soudruha ministra Prokopce, zda chce odpovědět přímo.

Ministr zdravotnictví ČSR prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené předsednictvo, úvodem chci odpovědět na první část otázky soudruha poslance Henzla tím, že návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1983, tak jak je plénu ČNR předložen, zabezpečuje ve své podstatě potřeby zdravotnictví a umožňuje, abychom plnili úkoly, stanovené zdravotnickou politikou KSČ a vládním prohlášením vlády ČSR.

Nemá ovšem zároveň smysl si zastírat, a to je druhá část otázky, že splnění plánovaných cílů v příštím roce, další rozšiřování péče a zvyšování její kvality i růst farmaceutické výroby je náročnější ve srovnání s předcházejícími léty. Neobejde se bez soustředěného úsilí všech zdravotníků, bez zlepšené organizace a racionalizace provozů, bez důsledné hospodárnosti v hospodaření s poskytovanými finančními a hmotnými prostředky, bez daleko lepšího využívání vysoké odbornosti, koncentrované dnes v naší zdravotnické soustavě.

Díky bouřlivému rozmachu lékařských věd může zdravotnictví diagnostikovat a léčit stále větší okruh nemocí a chorobných stavů. To pochopitelně rozšiřuje zájem jednotlivců a celé společnosti o zdravotnickou péči. A je samozřejmé, že se snažíme těchto možností v maximální míře využívat.

Kromě toho rozšiřujeme systém prevence a soustavné léčby chronických onemocnění o celou škálu zdravotnických činností. Proto ne náhodou provedla jen územní a závodní zařízení ambulantní péče v ČSR v roce 1980 více než 150 mil. vyšetření a výkonů, což je o 26,5 % více ve srovnání s rokem 1970. Totéž platí o hospitalizaci, o lázeňské péči, o nejrůznějších speciálních výkonech, které do této soustavy spadají.

I nadále rozvíjíme systém preventivních prohlídek a diaspenzarizace. V dispenzární péči je např. přes 20 % dětí školního a předškolního věku, více než půl miliónu zaměstnaných občanů na rizikových pracovištích a statisíce lidí postižených různými chronickými nemocemi. V tomto směru budeme pokračovat i v příštích letech.

Socialistické Československo je pravděpodobně prvním státem na světě, kde se podařilo vyrovnat úroveň péče mezi městem a venkovem. V posledních letech se však často dostáváme do paradoxní situace, protože vzrůstá kritika péče a její dostupnost ve velkých aglomeracích. Potvrdil to i nedávný statistický výzkum. Zatímco obyvatelé obcí a menších měst vyjádřili zcela jednoznačně svou spokojenost s péči zdravotnických zařízení, ve městech nad 100 tisíc obyvatel je tomu zcela naopak. Tento stav dobře známe. Už od první poloviny 70. let usilujeme o nové uspořádání sítě našich zařízení ve velkých aglomeracích. Rozmístění jednotlivých typů zařízení a techniky musí přece vycházet ze zásad jednotného zdravotnictví a sloužit všem občanům bez ohledu na správní hranice a na to, kde bydlí, jakož i bez ohledu na to, zda je některá nákladná technika umístěna v územním nebo závodním zařízení. Současný stav nutně vede k šikanování lidí, způsobuje obrovské časové ztráty občanů a je také vážným faktorem dlouhých objednacích lhůt na některá vyšetření.

Jste jistě informováni, že naše snahy nově uspořádat sít zdravotnických zařízení zatím v plné míře neuspěly. Narazili jsme na lokální zájmy místních orgánů a na individuální představy některých vedoucích zdravotnických pracovníků o tzv. jejich oddělení, kliniku nebo nemocnici.

Říkám zcela otevřeně: Se současným uspořádáním nemůžeme zajistit odpovídající péči o občany velkých aglomerací. Nemůžeme poctivě hovořit o hospodárném využívání finančních prostředků a zejména nákladné techniky, jakož i o zkrácení a odstranění tak často kritizovaných objednacích a čekacích dob.

Vláda uložila resortu i národním výborům přijmout účinná opatření, která by tyto otázky řešila a my v přiměřené době vládě tato opatření předložíme a Českou národní radu budeme informovat.

Ministerstvo je často kritizováno za tak zvané nerovnoměrné vybavení materiálně technické a kádrové základny v jednotlivých krajích a okresech. /Soudruhu poslanče, také jsi o tom hovořil./ Tuto nerovnoměrnost nemůžeme a ani nechceme zcela odstranit. Neodpovídalo by to skutečným potřebám a sociálním ekonomickým zájmům společnosti. Budete se mnou určitě souhlasit, že je zcela oprávněné, jestliže se staráme o lepší zdravotní zabezpečení ekonomicky rozhodujících resortů a oblastí i regiónů výrobně a urbanizačně silně exponovaných a přihlížíme zároveň ke zdravotnímu stavu obyvatelstva těchto míst. Takovým případem z mnohých je Severočeský kraj, hlavní město Praha a další.

Co je ovšem třeba rázně odstranit, to je nerovnoměrnost, neopodstatněné rozdíly ve vybavení - ať již kádrovém, technickém nebo materiálovém - v jednotlivých hygienických a klinických oborech v krajích a okresech. Každý občan má právo na nejvyšší možnou kvalitu ošetření kdekoliv na celém území republiky. Odstranit tyto rozdíly je úkolem nadcházejícího období.

Ministerstvo zdravotnictví je podle zákona odpovědné za odbornou úroveň zdravotní péče od shora až po okresy. Nově jsme upravili metodické řízení, jehož páteří od ministerstva přes národní výbory až po ústavy národního zdraví jsou hlavní odborníci. Ti nesou odpovědnost za odbornou úroveň svého oboru ve všech stupních zdravotnické soustavy, za výběr a výchovu odborně a politicky schopných pracovníků na místa primářů a přednostů a také za technickou politiku svého oboru.

A jejich pokyny a příkazy jsou všechny články řídícího systému zdravotnictví povinny provádět, protože jinak uvedené a neodůvodněné odborné rozdíly neodstraníme.

Kromě prosazení racionálního uspořádání nemocničních lůžek budeme v příštím roce pokračovat v takzvané reprofilizaci lůžkového fondu, abychom posílili především ty obory, v nichž stále přetrvávají dlouhé objednací doby. Týká se to především chirurgie, ortopedie a gynekologie.

Máme přitom další zdroj pro lepší využívání nemocničního fondu. Tím je lázeňská péče. Koncem sedmdesátých let jsme zavedli lázeňské doléčování a rehabilitaci, navazující na hospitalizaci, pro občany, kteří prodělali srdeční infarkt. Toto opatření, které bylo po našem vzoru zavedeno také v jiných státech a především v Sovětském svazu, se plně osvědčilo. Úkolem lázeňských zařízení je jednak včasná a soustavná péče o pacienty s chronickými onemocněními, aby se zabránilo zhoršování jejich zdravotního stavu a předcházelo se případné hospitalizaci. Vedle toho je po dohodě se Správou nemocenského pojištění ROH naším záměrem dosáhnout toho, aby lázeňské lůžko bylo určitým prodloužením, doléčovacím a rehabilitačním završením hospitalizace, jako je tomu u pacientů po srdečním infarktu a také u dalších akutních onemocnění. Aby se tak podstatně zkrátila rekonvalescence a pacienti se mohli co nejdříve vracet do normálního života a pracovního procesu.

Návrh státního rozpočtu na rok 1983 nám umožňuje další výstavbu nemocničních zařízení. Do provozu bude uvedeno v příštím roce více než 1300 nových lůžek. Podle usnesení vlády ČSR jsme zahájili letos v Praze a v Plzni výstavbu léčeben pro dlouhodobě nemocné. V příštím roce přikročíme k budování dalších třinácti léčeben ve všech krajích republiky. Po dokončení tak budeme mít k dispozici 3000 nových lůžek pro tyto pacienty, což je neobyčejný přínos pro naše úsilí zlepšit péči o staré a dlouhodobě nemocné občany.

Mimořádnou pozornost soustřeďujeme na zdravotní péči o pracující, abychom především předcházeli nemocem, prodlužovali pracovní aktivitu a snižovali procento pracovní neschopnosti pro nemoc. V současné době poskytujeme závodní péči zhruba padesáti devíti procentům pracujících. Naším úkolem je rozšířit tento počet do počátku devadesátých let na osmdesát procent a poskytovat závodní péči také pracovníkům zemědělské velkovýroby. Tomu odpovídají i naše plány na zvyšování počtu lékařů a zdravotnických pracovníků v závodních střediscích nebo poliklinikách, na jejich stabilizaci a odborný specializovaný růst.

Během rozvoje socialistického zdravotnictví se podařilo prakticky odstranit, až na malé výjimky, dřívější takzvané klasické nemoci z povolání. V současné době musíme řešit nesnadný problém, neboť nová technika a nové technologie někdy negativně ovlivňují zdraví pracujících. Vzrůstá počet onemocnění pohybového, nervového a zažívacího ústrojí, sluchových orgánů a některých dalších nemocí. Proto rozvíjíme systém odečtení hygieny práce a pracovního lékařství v hygienických stanicích, prohlubujeme odbornost hygienické péče a zpřísňujeme dohled nad plněním stanovených hygienických norem a předpisů. A snažíme se zároveň zvýšit účinnost hygienického dozoru a zlepšit práci hygienických orgánů, odstranit zbytečnou byrokracii.

Sami však nejsme s to tyto otázky důsledně vyřešit. Zdaleka ne všichni odpovědní vedoucí výrobních organizací a některé organizace Revolučního odborového hnutí plní své zákonné povinnosti ve vytváření zdravých pracovních podmínek a ochrany zdraví pracujících. Tyto skutečnosti potvrdila také prověrka o dodržování zákonnosti v této oblasti, kterou provedla Generální prokuratura ČSR. Nedodržování se odůvodňuje zejména tak řečenými objektivními příčinami - nedostatkem materiálů, přístrojů, stavebních kapacit, neplněním lhůt dodavatelů projekčních organizací apod. Organizace však většinou skrývají za tyto "objektivní" příčiny nedostatky ve vlastní organizaci a v řízení. Musím zároveň upozornit, že naše dlouhodobé zkušenosti jednoznačně potvrzují, že nejrůznější závady, vznikající a existující v pracovním prostředí a v podmínkách práce, se podílejí na pracovní neschopnosti daleko více než z jedné třetiny.

Právem odsuzujeme a postihujeme ty jednotlivce, kteří zneužívají výhod socialistické zdravotní péče a parazitují na společnosti. Položme si však otázku, zda stejně tak nejednají ti vedoucí, kteří své povinnosti neplní? Vždyť ve skutečnosti řeší své úkoly na úkor prostředků nemocenského pojištění a výdajů na zdravotnictví, nemluvě už o tom nejhorším, totiž na úkor zdraví pracujících. A tady je skrytých těch 17 miliard.

Velice náročné úkoly nás čekají ve farmaceutickém průmyslu. Ve srovnání s chemickým, lehkým a potravinářským průmyslem poroste farmaceutická výroba také v roce 1983 nejrychleji. Zároveň je jí uložen také nejvyšší růst vývozu a dodávek pro vnitřní trh i nejrychlejší růst celkových a vlastních výkonů. Souhlasíme s tím, co tady bylo řečeno o zahraničně obchodních operacích. V mzdové náročnosti je však bohužel v porovnání s uvedenými odvětvími farmacie na posledním místě. Vzhledem k devizovým prostředkům bude nutné omezit výrobu léků z dovážených surovin a přesunout výrobu na jiné druhy léčiv.

Situace v zásobování léčiv se uklidnila. Z objektivních důvodů v některých obdobích nejsou určité léky k dispozici v plném rozsahu, ale jsou vždy nahraditelné jinými. Jsme si vědomi, že řada chronicky nemocných si zvykla na určitý lék, přechodu na jiný se brání a kritizuje zásobování léky. Celkově mohu prohlásit, že se díky opatřením a úsilí vlády České socialistické republiky podařilo farmaceutickou výrobu stabilizovat a zajistit tak pacienty potřebnými a nutnými léky.

Složitá situace je nadále s některými druhy zdravotnického materiálu. Jako příklad uvedu jehly pro jedno použití. Nároky na ně nejsou nějakým naším módním, dovolíte-li, kapricem. Jejich nedostatek vede k všelijakým spekulacím, ale především k přenosu určitých onemocnění, hlavně virové hepatitidy typu B, která ohrožuje pacientův zdravotní stav a v nejednom případě končí invalidizací nebo úmrtím.

Československo patří k největším světovým výrobcům jednoúčelových jehel. Ty jsou ovšem určeny v převážné míre na vývoz. Pres složitá a neustálá jednání /poslední bylo dne 17. 12. letošního roku/ se nám nedaří naše oprávněné nároky zajistit, ačkoliv předsednictvo ústředního výboru strany jasně stanovilo, že exportovat zdravotnický materiál lze až po zabezpečení našeho domácího zdravotnictví. Přitom, máme-li mluvit otevřeně, naše uspokojení zkrátilo ministerstvo elektroniky, které je monopolním výrobcem těchto jehel, asi o 8 miliónů fco Kčs v jehlách.

Jsem pověřen vám sdělit: Jestliže se nám nepodaří do konce letošního roku nároky na jednoúčelové jehly pro příští rok zajistit, nakoupíme tyto jehly na úkor dovozu zdravotnické techniky. Stávající situace je skutečně nadále neudržitelná, protože s jehlami se spekuluje, pacienti jsou vyzýváni k tomu, aby si je přinášeli s sebou k provádění léčebných procesů a my to nemůžeme prostě tolerovat. A je třeba otevřeně říci - nač je nám dobrá drahá technika, nejrůznější komplikované tomografy a jiné nákladné přístroje, když nemůžeme zajistit základní bezpečnost našich občanů a provádět základní léčebné výkony.

Důraz se klade na hospodárné využívání léků. V zájmu toho rozvíjíme metodiku účelné farmakoterapie a postupně zavádíme jednotnou preskripci léků u hlavních skupin onemocnění. Tato opatření neznamenají v žádném případě nějaké administrativní omezování. Každý občan dostává a dostane léky, které vzhledem k svému zdravotnímu stavu potřebuje.

Výdaje na léky a ostatní účinné látky nemůžeme posuzovat zjednodušenými měřítky. Zavedením například moderních antituberkulotik bylo možné převést převážnou většinu pacientů, kteří do té doby byli invalidizováni a předčasně umírali, na ambulantní léčby. Téměř pětina /podtrhuji: pětina/obyvatelstva je postižena vysokým krevním tlakem. Používáním moderních léků můžeme zabránit zhoršování jejich zdraví a dříve nutné invalidizaci nebo dokonce smrti. /Tady odpovídám nepřímo i soudruhovi Fleyberkovi, který se toho dotkl./

Účinné látky nejsou jen pilulky a injekce. Umožňují podstatně rozšiřovat diagnostiku, stejně jako efektivní přípravu pacienta na operaci - znovu vás na to upozorňuji. Díky těmto látkám roste také počet operovaných, tak zvaných rizikových pacientů s různými komplikacemi, u nichž byl zákrok ještě nedávno prakticky nemožný a vyloučen - tito lidé umírali.

Jistě není levné očkování proti různým nemocem. Letos jsme mohli oznámit naší vládě, že se nám podařilo na území České socialistické republiky zlikvidovat spalničky, na které ještě v nedávné době onemocnělo ročně průměrně šedesát tisíc dětí. Jen ztráty ve výrobě, zaviněné tím, že se matky musely starat o své nemocné děti, činily ročně více než jednapadesát miliónů korun. A vlivem nižších mezd byly rodiny zkracovány ročně o dalších jednadvacet miliónů.

Další a podobné příklady lze snadno uvést. Všechny ale dokazují, že správné využití léků a ostatních účinných látek se vyplácí a je pro společnost ekonomickým přínosem. Mohu zároveň prohlásit: zatímco ve světě rostou podle šetření Světové zdravotnické organizace náklady na léky ročně o deset až dvacet procent, daří se nám udržovat tento roční růst v rozhraní osmi až devíti procent; v nejhorších letech, kdy máme chřipkové epidemie.

Tato ekonomická hlediska, o kterých jsem mluvil, nechceme uplatňovat pouze u léků. Týkají se celého zdravotnictví a je naší povinností se těmito zásadami přísně řídit.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jsme si vědomi nároků, které budeme muset v příštím roce řešit. Znovu opakuji, že návrh státního rozpočtu nám umožňuje splnit ve zdravotnictví stanovené úkoly.

Tobě, soudruhu poslanče Henzle, děkuji za možnost, že jsem mohl v České národní radě osvětlit některé otázky, ke kterým nemívám příležitost.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministru dr. Prokopcovi.

Přeje si slovo soudruh ministr Tlapák, nebo ještě někdo z dalších členů vlády? Nikoliv. Z poslanců? Ne. Tím je rozprava ukončena.

Prosím společného zpravodaje, poslance ing. Miroslava Mrázka, o závěrečné slovo a odůvodnění návrhu usnesení k úkolům orgánů České národní rady při realizaci projednávaného zákona.

Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, v dosavadním průběhu jednání našeho pléna ani soudruh poslanec Mečl, ani já jsme nedostali žádné připomínky k předloženému návrhu usnesení ČNR k úkolům orgánů České národní rady při realizaci zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1983. Domníváme se, že jelikož ani v diskusi neodezněly žádné problémy, na které by bylo nutno zvláštním způsobem reagovat v usnesení, doporučujeme po vzájemné konzultaci plénu České národní rady, aby schválilo návrh usnesení ve znění textu, který byl všem poslancům předán před jednáním dnešního pléna.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji společnému zpravodaji poslanci ing. Mrázkovi.

Nyní, soudružky a soudruzi, přistoupíme k hlasování. Nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, pak o návrhu usnesení předloženém výbory pro plán a rozpočet a ústavně právním.

O vládním návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983 /tisk 45/doporučuji hlasovat tak, že jej schválíme včetně obou příloh k zákonu a základních čísel státního rozpočtu, a to ve znění společné zprávy výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního /tisk 46/.

Jsou k tomuto způsobu hlasování námitky? /Nebyly./- Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983 a s oběma přílohami k zákonu ve znění společné zprávy výborů České národní rady s tím, že

- celkové příjmy státního rozpočtu České socialistické republiky se stanoví částkou 139 003 010 000 Kčs a stejnou částkou se stanoví i celkové výdaje, a dále s tím, že ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy

- dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky ve výši 65 973 700 000 Kčs a

- finanční vztahy k rozpočtům národních výborů, a to:

a/ neúčelové dotace ve výši 23 887 600 000 Kčs a

b/ účelové subvence ve výši 19 680 800 000 Kčs.

Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila státní rozpočet České socialistické republiky na příští rok.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení České národní rady k úkolům orgánů České národní rady při realizaci právě schváleného zákona; návrh předložily výbory České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právní a doporučil ho společný zpravodaj poslanec ing. Mrázek. Máte k návrhu usnesení nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení České národní rady, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Návrh usnesení je schválen. Projednali jsme první bod pořadu naší schůze.

Můžeme přistoupit k projednávání druhého bodu, kterým je

II

Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního /tisk 47/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení /tisk 43/

Také tento vládní návrh zákona odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky ministr financí České socialistické republiky ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v souvislosti se změnou zákonů o odvodech a důchodové dani, která vstoupí v platnost od 1. ledna 1983, vláda České socialistické republiky předkládá České národní radě k projednání též návrh zákona o jejich rozpočtovém určení a správě.

Zákon nově upravuje rozpočtové určení dodatkových odvodů od rozpočtových a příspěvkových organizací řízených republikovými orgány. Tyto organizace budou s účinností od 1. 1. 1983 podléhat dodatkovým odvodům. K dílčí změně dochází i v rozpočtovém určení příspěvku na sociální zabezpečení, který bude zásadně příjmem toho rozpočtu, do něhož organizace platí důchodovou daň.

Zákon byl kladně posouzen republikovými a federálními ústředními orgány i krajskými národními výbory.

Dovoluji si požádat jménem vlády ČSR, aby Česká národní rada schválila návrh zákona o rozpočtovém určení odvodů důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení. Děkuji.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru Tlapákovi za úvodní slovo k předloženému návrhu zákona. Společným zpravodajem je poslanec ing. Miroslav Mrázek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jak je uvedeno v důvodové zprávě k předloženému vládnímu návrhu zákona /tisk 43/ a jak to také vyplynulo z úvodního slova soudruha ministra, je základním účelem navržené úpravy dáti do souladu právní úpravu rozpočtového určení odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení s novými zákony o odvodech do státního rozpočtu a o důchodové dani, které nabudou účinnosti od 1. ledna příštího roku. Současně se také upravuje rozpočtové určení dodatkových odvodů.

V souladu s přikázáním schváleným usnesením předsednictva ČNR z 30. listopadu t. r. projednaly předložený vládní návrh zákona výbory České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právní na své společné schůzi 10. prosince.

Bylo konstatováno, že navržená úprava zákona odpovídá současné potřebě a např. v oblasti správy odvodů pokrývá praxi, která již existuje a je rozdílná v ČSR a na Slovensku. Tato rozdílná praxe bude zakotvena i v analogickém zákonu Slovenské národní rady, protože se osvědčila a nejsou věcné důvody pro její sjednocení prostřednictvím zákona.

Na společném jednání výborů České národní rady byla vznesena připomínka k tomu, že účinnost zákona je navržena od 1. 1. 1983, ale do této doby nebude zákon zveřejněn ve Sbírce. Připomínka byla vysvětlena, neboť v tomto konkrétním případě to není na závadu; problém zde nevznikne, a proto není třeba na připomínce trvat. Žádné jiné připomínky k předloženému návrhu zákona vzneseny nebyly.

Jako společný zpravodaj navrhuji proto České národní radě, v souladu se závěry jednání obou výborů, aby vládní návrh zákona České národní rady schválila ve znění předloženém vládou České socialistické republiky tak, jak je obsažen v tisku č. 43.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nepři hlásil nikdo. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikoli.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom o celém vládním návrhu zákona České národní rady /tisk 43/hlasovali najednou ve znění písemné společné zprávy obsažené v tisku 47. Jsou k tomuto způsobu hlasování připomínky nebo námitky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení /tisk 43/ve znění společné zprávy výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního /tisk 47/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím jsme, soudružky a soudruzi, schválili tento zákon a projednali tak druhý bod pořadu schůze.

Přerušuji nyní naši schůzi s tím, že v jednání budeme pokračovat zítra ráno v 9.00 hod.

/Schůze byla přerušena v 16.43 hod./

 

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP