/Přerušená schůze znovu zahájena v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

186 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou 10. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Vítám mezi námi znovu vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./

Dále vítám vedoucího oddělení pro stranickou práci v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Júlia Vargu.

Vítám rovněž všechny představitele ústředních státních orgánů a další hosty, zejména předsedy okresních národních výborů, kde se uskutečnily besedy našich poslanců jako součást přípravy na dnešní jednání.

Na pořadu dnešního jednání je

VIII

K této zprávě doporučujeme, aby Česká národní rada přijala usnesení. Navrhuji, abychom pro přípravu usnesení zvolili návrhovou komisi ve složení: předseda návrhové komise - Alois Švrček, členové komise - poslanci ing. Vladimíra Peřinová, Pavel Krystyník, Josef Hotovec a Marie Rylková.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena a prosím její členy, aby se podle dispozic svého předsedy sešli v místnosti č. 28.

Z pověření vlády České socialistické republiky přednese zprávu o rozvoji rostlinné výroby a chovu skotu do roku 1990 ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky ing. Vladislav Třeška, CSc. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.  

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Vladislav Třeška: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z pověření vlády České socialistické republiky předkládám České národní radě zprávu o rozvoji rostlinné výroby, chovu skotu a realizaci opatření, která vláda uskutečňuje k přednostnímu rozvoji rostlinné výroby a k intenzifikaci chovu skotu.

Zpráva vlády navazuje na jednání České národní rady v prosinci minulého roku, kdy se hodnotilo plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce.

Česká vláda vychází při zabezpečování rozvoje rostlinné výroby a chovu kotu z usnesení XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, které orientuje veškeré své úsilí k uspokojování potřeb člověka, k jeho všestrannému rozvoji. Uspokojovat potřeby lidu předpokládá zabezpečit jeho výzvu na vysoké úrovni, a to nejen co do množství, ale i kvality.

Tento požadavek vystupuje do popředí zejména v současné napjaté mezinárodní situaci, kdy imperialisté realizují své dozbrojovací projekty, prudce zhoršují a vyhrocují již tak neklidnou mezinárodní situaci a nereagují na opakované návrhy a mírovou iniciativu Sovětského svazu a jeho spojenců.

V této situaci považujeme plnění úkolů v zemědělsko-potravinářském komplexu za jeden z důležitých stabilizačních faktorů národního hospodářství.

Vláda ČSSR vytváří předpoklady k tomu, aby byl splněn požadavek VI. sjezdu KSČ, krýt spotřebu potravin především vlastní výrobou.

K dosažení vyššího stupně soběstačnosti v našich podmínkách, kdy nemáme rezervy k rozšíření zemědělského půdního fondu, považujeme intenzifikaci zemědělské výroby, snižování ztrát, prosazování efektivnosti kvality práce, modernizaci výrobní základny, účinnější uplatňování vědeckotechnických poznatků, zlepšení organizace a řízení, plné využití

existujících rezerv za jedinou správnou cestu. Tyto zásady jsou nedílnou součástí programového prohlášení vlády ČSR a jejich plnění je soustavně kontrolováno.

Plynulé zabezpečování trhu potravinami rostlinného a živočišného původu má v současné situaci mimořádný politický, ekonomický a sociální význam a jak zdůraznilo 4. plenární zasedání ÚV KSČ, výroba potravin se stává záležitostí celé naší společnosti. Toto plenární zasedání schválilo též zdokonalenou soustavu plánovitého řízení, která se pozitivně projevuje na postupující intenzifikaci zemědělské výroby. Posílení samostatnosti a odpovědnosti zemědělských podniků za další rozvoj výroby vytváří dostatečný prostor pro zvýšení iniciativy a aktivity našich pracujících. Přes celkové pozitivní tendence ovlivňované i dalšími faktory nejsou však dosud v plném rozsahu plněny stanovené cíle soustavy. Přetrvávají některé nedostatky v úrovni plánování, v dodavatelsko-odběratelských vztazích, v postavení a funkci služeb, na jejichž aktivní řešení soustřeďuje vláda a resort ministerstva zemědělství a výživy pozornost tak, aby záměry soustavy byly postupně a důsledně realizovány.

Realizace sedmého pětiletého plánu probíhá ve složitých vnějších podmínkách. Růst cen krmiv, surovin a energetických zdrojů, záměrná diskriminace socialistických zemí ze strany kapitalistických států působí nepříznivě na tempo intenzifikace zemědělské výroby.

Vláda ČSR v duchu 7. zasedání ÚV KSČ analyzovala též neuspokojivou situaci v oblasti efektivnosti výroby a uložila zrychlit v zemědělsko-potravinářském komplexu přechod k intenzívnímu typu rozvoje.

Klíčem k tomuto cíli je v zemědělství rozvoj rostlinné výroby, jejíž produkce je základnou pro další proces výroby potravin rostlinného i živočišného původu. Základním předpokladem plnění úkolů v rostlinné výrobě je důsledná péče o půdní fond, jeho zúrodňování a plné využití. Zpřísněný režim hospodaření s půdním fondem, regulace zahajování nových investic a důsledné uplatňování souboru opatření vydaných vládou ČSSR a ČSR vedlo v posledních dvou letech ke snížení úbytku zemědělské půdy. Zatímco v letech 6. pětiletky činily průměrné roční úbytky zemědělské půdy 13 860 ha, vloni 3749 ha. Za období 7. pětiletky bude vráceno zemědělské výrobě 25 tis. ha dočasně neobdělávaných ploch a rekultivováno přes 115 tis. ha luk a pastvin.

Pozitivní změny je možno konstatovat při řešení některých územních plánů, např. v Kolíně, Frenštátě pod Radhoštěm, Strakonicích, kde po projednání se zemědělskými orgány zpracovatelé přehodnotili své původní záměry a podstatně omezili nároky na zábory zemědělské půdy. Přesto v některých případech zůstávají požadavky na neopodstatněné zábory půdy a těmto tendencím musíme se vší rozhodností čelit.

Závažným úkolem zůstává dokončit předávání nabídnuté zemědělské půdy nevhodné pro socialistickou velkovýrobu společenským organizacím a občanům.

Rozhodující úloha při rozhodování o půdě, její ochraně a využívání spočívá zejména na orgánech okresních a krajských národních výborů, ale i na zemědělcích samotných.

Trvalým problémem je vysoký podíl půd s kyselou reakcí. Kyselost půd zvyšují i emise a spad popílků, které snižují v určitých lokalitách, zejména Severočeského kraje a okresu Mělník, hektarové výnosy a kvalitu zemědělských produktů.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych dokladoval, jak vláda ČSR realizuje úkoly XVI. sjezdu KSČ a své programové prohlášení při zabezpečování předstihu rostlinné výroby před výrobou živočišnou.

Přednostním růstem rostlinné výroby sledujeme řešení krýt potřebu živočišné produkce vlastními krmivy a tím snižovat dovoz obilovin. Vedle intenzifikace výroby obilovin klademe tak velký důraz na zvýšení produkce kvalitních objemových krmiv jak na orné půdě, tak na loukách a pastvinách.

V 6. pětiletce nebyl sice dosažen plánovaný rychlejší rozvoj rostlinné výroby před živočišnou, ale došlo k dalšímu postupu koncentrace a prohloubení specializace výroby. Pozitivní byl vzrůst intenzity výroby u hektarových výnosů obilovin, řepky, lnu a některých pícnin. Proti 5. pětiletce se zvýšily hektarové výnosy obilovin o 10 %. Ke stagnaci výroby došlo u cukrovky a brambor, u kterých se nepodařilo zvýšenou intenzitou nahradit pokles ploch.

Naproti tomu výsledky dosažené ve 3 letech 7. pětiletky v rostlinné výrobě, ukazují, že dochází k postupné intenzifikaci výroby.

Jestliže v letech 6. pětiletky bylo ve výrobě obilovin dosaženo v průměru z každého hektaru 3,72 tun, pak v roce 1982 již 3,98 tun a v letošním roce 4,34 tun. Byl splněn i plán výroby, kde na úkol 7 200 000 tun bylo sklizeno včetně kukuřice 7,315 tis. tun.

Dobrých výsledků bylo dosahováno i u ozimé řepky. V loňském roce bylo z každého hektaru sklizeno 1,94 tuny. Letos 2,85 tuny a dosažena - jak u obilovin tak u řepky - nejvyšší sklizen v historii socialistického zemědělství.

Dobrých výsledků bylo dosaženo v loňském roce u sklizně cukrovky. Naproti tomu v letošním roce v důsledku mimořádného sucha se očekává splnění kolem 85 %.

Obdobná situace se jeví i u brambor.

U chmele, kdy prvé 2 roky 7. pětiletky byly splněny na 99,8 %, letos na 85 %.

Dobrých výsledků je dosahováno v nákupu a sklizni lnu. V roce 1981 byla tržní produkce lnu 50 551 tun, v roce 1982 již 70 436 tun a v letošním roce cca 81 tis. tun.

Velmi příznivě se rozvíjí integrační vztahy mezi resortem zemědělství a ministerstvem průmyslu v oblasti řešení nezbytné materiálně technické základny. Tím dochází nejen ke zrychlení sklizně, ale ke zlepšení samotné kvality nakupovaného lnu.

V návaznosti na potřebný rozvoj živočišné výroby a chovu skotu dochází ke kvalitativnímu posunu struktury krmných plodin ve prospěch víceletých pícnin a nejvýkonnějších jednoletých pícnin. Příznivě se projevilo rozšíření krmných okopanin na plochu větší než 20 tis. ha, rozšíření výkonných brukvovitých krmných plodin, zkvalitnění hybridní skladby kukuřice a postupné prosazování moderní technologie u kukuřice dělené sklizně. Daří se zvyšovat podíl produkce sena.

Podařilo se zvýšit plochy jetelovin a vojtěšky.

V letošním roce bylo u objemových krmiv dosaženo dobrých výnosových výsledků u I. seči víceletých pícnin na orné půdě i u luk a pastvin.  

Výnos II. seči byl nepříznivě ovlivněn nedostatkem srážek. Nedostatek vláhy se projevil na růstu a vývoji silážní kukuřice.

Pro zlepšení bilancí objemných krmiv jsme organizovali opatření k přesetí rozpočtovaných ploch letních meziplodin.

U zeleniny bude plán tržní produkce splněn na 75 %. Proti loňsku to představuje nižší objem o 90 tis. tun. Podstatně se však zvyšuje samozásobení obyvatelstva z vlastní produkce zeleniny v souladu s lepším využíváním půdního fondu a rozšiřují se přímé prodeje drobných pěstitelů a socialistických organizací, jejichž objem představuje cca 50 tis. tun.

U ovoce je předpoklad, že celkový objem nákupu v hmotnosti 240 tis. tun bude naplněn. V souladu s koncepčními záměry se postupně zvyšuje soběstačnost v zásobování zeleninou a ovocem z vlastní produkce v krajích Jihočeském a Západočeském a realizují se další opatření vyplývající ze zpřesněné koncepce rozvoje zelinářství a ovocnářství.

Zvyšování intenzity rostlinné výroby je zčásti zabezpečováno růstem dodávek průmyslových hnojiv. Dávky vápenatých hnojiv, i když jsou vyšší než v 6. pětiletce, vlivem okyselujících činitelů včetně exhalací nedostačují. Zhoršuje se tak půdní reakce, má negativní vliv na výnosy pěstovaných plodin. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR činí ve spolupráci s ministerstvem stavebnictví ČSR opatření, aby se negativní vlivy okyselujících činitelů, tedy i exhalací omezily.

Potřebám rozvoje rostlinné výroby neodpovídá zejména současny sortiment dodávaných pesticidů. Jde především o jejich biologickou účinnost a ochranu životního prostředí. Zvyšují se požadavky na zabezpečování speciálních přípravků proti odolným plevelům v obilninách, cukrovce a ozimé řepce. Nedostává se účinných fungicidů v ochraně obilnin, brambor, ovoce a zeleniny.

Dosud není uspokojivě řešena náhrada rtuťnaných přípravků pro moření osiv, zejména pro ochranná pásma vodních zdrojů. Postupně se zvyšuje rozsah letecko-chemické účinnosti, i když požadavky zemědělských podniků nejsou plně vykrývány.  

Realizují se důsledná opatření ke zvýšení výroby organických hnojiv za účelem zvýšení obsahu humusu v půdě s cílem zlepšit účinnost průmyslových hnojiv. K tomu byly ve všech okresech rozpracovány plány výroby organických hnojiv tak, aby bylo každoročně zabezpečeno vyhnojení 25 % orné půdy dávkou 40 tun/ha a 15 % trvalých travních porostů dávkou 25 tun/ha.

Snižování ztrát a zvýšená kvalita ošetření při skladování se řeší výstavbou zpevněných polních hnojišť. Do konce 7. pětiletky dosáhne celková kapacita zpevněných polních hnojišť 2200 tis. tun.

Postupně se řeší záměry v rozšiřování průmyslových kompostů při využití všech vhodných zdrojů organických látek ze všech resortů národního hospodářství, zejména stromová kůra, méně kvalitní rašeliny, čistírenské kaly, atd. Roční výroba průmyslových kompostů se postupně zvýší až na 2 mil. tun v letošním roce.

Pro další období 7. pětiletky a dále i pro 8. pětiletku předpokládáme, že i přes důslednou realizaci souborů opatření, vydaných vládami ČSSR a ČSR v uplynulých dvou letech ke zpřísněnému režimu hospodaření s půdním fondem, dojde k úbytku cca 36 tis. ha zemědělské půdy, z toho cca 22 tis. ha orné půdy.

Rozvoj rostlinné výroby bude do roku 1990 zabezpečován v návaznosti na úkoly národohospodářského plánu a na základě zpřesňované struktury osevních ploch.

Ve smyslu 13. zasedání ÚV KSČ a XVI. sjezdu KSČ zůstává do roku 1990 klíčovým hospodářsko-politickým úkolem oblast výroby obilovin spolu s výrobou objemných krmiv.

Základní podmínkou dalšího rozvoje obilnářství i celé rostlinné výroby je optimálně využívat rozhodujících intenzifikačních faktorů, které ovlivňují úroveň hektarových výnosů. Celkový nárůst produkce budeme řešit zásadně intenzifikací výroby u všech plodin při zvyšování jejich kvality.

Plánovaný růst hektarových výnosů budeme řešit použitím kvalitního osiva nejvýkonnějších odrůd všech plodin při uplatnění komplexního vědeckého systému výživy a ochrany rostlin. Důraz zaměřujeme na budování materiálně technické základny, rychlejší zavádění kapalných průmyslových hnojiv a dodávek vápenatých hnojiv. Zvýšenou péči věnujeme lepšímu ošetřování a využívání statkových hnojiv podle zpracovaných programů optimalizace výroby do roku 1990.

Významným intenzifikačním faktorem bude další rozšíření závlah v oblastech s nedostatkem dešťových srážek. V letech 1983 - 1985 počítáme s jejich vybudováním na ploše 13 600 ha a do roku 1990 na dalších 30 tis. ha. Celkový rozsah odvodňování bude regulován v návaznosti na omezené investice a finanční zdroje.

Zvyšování intenzity výroby u všech plodin úzce souvisí s rozšiřováním a důslednějším uplatňováním komplexní ochrany rostlin. Celkový rozsah ochrany rostlin bude záviset na rozvoji tuzemské výroby pesticidů v rámci národního podniku DUSLO Šala a Východočeských chemických závodů Syntezia Pardubice. Přesto se neobejdeme bez dovozů speciálních přípravků ze socialistických a nesocialistických zemí.

Na úseku výroby osiv a sadby budeme postupně řešit vyšší kvalitu osiv a sadby, a to za účinnější spolupráce organizací biologických služeb a specializovaných zemědělských podniků. Na základě vyhlášených šlechtitelských cílů se počítá s vyšlechtěním odrůd s vysokým výnosovým potencionálem i náročnými kvalitativními požadavky v návaznosti na velkovýrobní technologie pěstování a sklizně. Konkrétní požadavky na odrůdy jsou stanoveny ve vyhlášených tematických úkolech ve šlechtění rostlin do roku 1985 - 2000.

Intenzifikaci rostlinné výroby pozitivně ovlivní realizační výstupy z vyřešených výzkumných úkolů, které mají plošné uplatnění. Jde o zlepšení velkovýrobní technologie pěstování cukrovky, brambor, ovoce, zeleniny, zaměřené na zvýšení a stabilizaci výnosů a zlepšení kvality vyráběných produktů.

K plnění úkolů stanovených v rozvoji rostlinné výroby do roku 1990, přispěje i širší využívání vědecko-výzkumných poznatků v praxi, účinnější přímá spolupráce výzkumných ústavů s prvovýrobou i vyřešení některých aktuálních otázek, na které praxe dosud čeká. Dořešení výzkumných úkolů v průběhu 7. pětiletky přinese další nové poznatky, které po zavedení v praxi od roku 1986 pomohou zvýšit výnosy.

Ve výzkumu i ve vlastní šlechtitelské základně jsou vytvářeny předpoklady, aby byly beze zbytku splněny stanovené šlechtitelské cíle do roku 2000. Splnění těchto úkolů vyžaduje dosáhnout předepsané výnosové a kvalitativní úrovně nově povolených odrůd. Dále zahrnuje prakticky celou oblast rostlinné výroby včetně ovoce, zeleniny, léčivých a okrasných rostlin.

Např. u pšenice splnění parametrů ukládá dosáhnout v provozních pokusech ve všech výrobních podmínkách nejméně 10 tun/ha při 30% obsahu mokrého lepku. Jsou vytvořeny předpoklady, aby vytyčené šlechtitelské cíle byly splněny před stanoveným termínem.

Vzhledem k tomu, že trend zvyšování výkonnosti nově vyšlechtěných odrůd většiny polních plodin dosahuje hodnot kolem 1 % ročně, lze předpokládat, že sám biologický materiál, tj. výkonné odrůdy, zabezpečí v nastávajícím období nejméně 20 -40 % z předepsaného nárůstu produkce jednotlivých druhů polních plodin.

Plošné rozšíření a uplatnění nových poznatků vědy a výzkumu zajišťujeme využitím realizačních výstupů. Např. nové technologie pěstování cukrovky byly zavedeny na ploše 10 tis. ha. Nová technologie dělené sklizně kukuřice na cca 16 tis. ha a v řadě dalších oblastí rostlinné, živočišné a potravinářské výroby.

Náročné úkoly budou zabezpečovány v oblasti výroby a kvality brambor. Pro dosažení vyšší kvality produkce a výtěžnosti brambor jsou budovány kapacity skladovacích prostor pro brambory, jejichž kapacita se do roku 1985 zvýší o 23 %.

V návaznosti na chov skotu se orientujeme na trvalé zabezpečení výroby kvalitních objemových krmiv při zajišťování potřebného úživného poměru v jednotlivých výrobních oblastech a zemědělských podnicích. Úkolem je zajistit každoročně výrobu 4,5 tun sušiny objemných krmiv na dobytčí jednotku a usilovat o vytvoření rezervy 10 - 15 %.

Přednostně se zaměříme na rezervy, které představují louky a pastviny. Vedle zpracovaných intenzifikačních opatření se počítá s realizováním výstavby pastevních areálů, zejména na svažitých a těžko dostupných plochách.

Víceleté pícniny budou do roku 1985 stabilizovány nejméně na 18 % orné půdy při zvýšení podílu čistých porostů vojtěšky a jetele lučního na úkor méně intenzivních travních směsí na orné půdě. Ve všech krajích zabezpečujeme soběstačnost v krytí potřeby osiva jetele lučního. U vojtěšky klademe důraz na intenzifikaci výroby osiva ve všech vhodných oblastech Jihomoravského, Středočeského a Severočeského kraje. Výrobu osiv trav zajišťují specializované podniky. Do roku 1985 se pěstování krmných okopanin rozšíří na 30 tis. ha v ČSR. S postupným rozšiřováním počítáme i v dalších letech v návaznosti na zabezpečování sklizňové techniky.

Pro zabezpečení sklizně z mechanizačně nepřístupných a nezemědělských ploch bude i v dalších letech organizována výpomoc patronátních závodů, občanů bydlících na vesnici, složek Národní fronty, ÚV SSM a dalších. Počítáme i s dalším využitím činnosti drobných chovatelů a občanů, kteří zabezpečují smluvní výkrm hospodářských zvířat.

Postupnou specializací zemědělských podniků na pěstování léčivých, kořeninových a dalších speciálních plodin výrobně zabezpečujeme jejich celospolečenskou potřebu za aktivní spolupráce dalších resortů.

U všech zemědělských plodin budeme věnovat mimořádnou pozornost komplexnímu snižování ztrát v celém procesu výroby, především uplatňováním dostupných agrotechnických opatření, využíváním výsledků agrobiologických kontrol, snižováním sklizňových ztrát, lepším seřízením strojů a omezením skladovacích ztrát.

Základním cílem všech těchto opatření je dosáhnout dynamického rozvoje rostlinné výroby při zlepšení organizátorské a řídící práce a důslednějším využíváním dostupných intenzifikačních faktorů, včetně rychlejšího uplatňování nových poznatků vědy a výzkumu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

hlavnímu strategickému cíli - zvyšování soběstačnosti - jsou v linii XVI. sjezdu KSČ podřízeny i směry rozvoje živočišné výroby. I když plánovaný růst jejího objemu je nižší než v předcházejících pětiletkách, bude jeho zabezpečení, vzhledem k zásadnímu požadavku založit jej především na vlastních krmivech, značně náročné. Tomuto cíli urychleně přizpůsobujeme celou strukturu živočišné výroby a zabezpečujeme zejména zásadní obrat ve prospěch přednostního rozvoje chovu skotu.

Vláda ČSR již v prosinci 1972 svým usnesením č. 354 dala souhlas k realizaci koncepce rozvoje chovu skotu do roku 1985. Tato koncepce byla v listopadu 1975 usnesením vlády ČSR č. 274 upřesněna pro období až do roku 1990. Úkoly, které z těchto koncepcí vyplývají, byly časově splněny v početních stavech skotu celkem. Avšak ani zvýšenými zástavy v socialistickém sektoru se nepodařilo vyrovnat úbytky krav v soukromém sektoru. Úkoly stanovené směrnicí 6. pětiletky nebyly splněny u tržní produkce jatečného skotu a mléka.

Mléčná užitkovost na krávu a rok se v průběhu 6. pětiletky zvýšila na 3119 litrů. Přírůstky skotu ve výkrmu v tomto období však poklesly ze 740 g v roce 1975 na 710 g v roce 1980. Tento pokles denních přírůstků pokračoval do roku 1982 až na 630 g. Obdobný byl i vývoj v přírůstcích jalovic. Tato situace se promítla v prodlužování odchovu, v narůstání početních stavů a celkově i ve snižování kvality celého odchovu. Základní příčinou zastavení dynamického rozvoje chovu skotu v 6. pětiletce byla nezajištěná výroba a nižší kvalita především objemných krmiv.

Zemědělské podniky se v této době orientovaly na zvýšení produkce jatečných zvířat zvyšováním výroby jatečných prasat. To vede k vyšší spotřebě jadrných krmiv.

Zásadní obrat v dynamickém rozvoji chovu skotu nastal v závěru roku 1982. Tento příznivý vývoj pokračuje v průběhu letošního roku. V letošním roce se zvýšily denní přírůstky skotu ve výkrmu. Mimořádně příznivá situace se vytvořila ve výrobě a nákupu mléka. Lze očekávat, že letošní roční dojivost na 1 dojnici přesáhne v průměru republiky 3400 litrů.