Zvýšení užitkovosti se promítlo i do plnění nákupních úkolů jatečného skotu a mléka. Celoroční plán bude překročen u jatečného skotu cca o 15 tis. tun a nákup mléka o více jak 300 mil. litrů.

Těchto výsledků bylo dosaženo především dobrým zabezpečením a lepší kvalitou objemných krmiv ze sklizně roku 1982. Současně se potvrdila skutečnost, že základní stádo krav i ostatního skotu má mnohem vyšší potenciální schopnosti, než jakých jsme schopni při omezených zdrojích krmiv využít.

Přes tyto limitující faktory objektivního charakteru se podařilo v roce 1982 zabezpečit následující spotřebu základních potravin na 1 obyvatele: u mléka /bez másla/ 247,2 litru, u masa 83,2 kg, u vajec 326 kusů, dále 27 kg tuků, 40,8 kg cukru, 83 kg brambor, 110 kg obilí v přepočtu na mouku, 72,6 kg zeleniny a 70,4 kg ovoce.

Na zabezpečování potřeby živočišných výrobků se stále ve větší míře podílí smluvní výkrm hospodářských zvířat u drobných chovatelů a zvyšování podílu samozásobení.

Také v následujícím období počítáme s dalším rozšířením smluvního výkrmu, ale jen v těch případech, kdy budou krmiva získávána z ploch, které nemohou být mechanizačně využívány socialistickými zemědělskými závody.

K výsledkům živočišné výroby, zejména pak chovu skotu, významně přispěly biologické služby i navazující chovatelské organizace.

Na podkladě dlouhodobých programů se prohloubila plemenářská práce, která přešla od dílčích postupů ke komplexnímu řešení šlechtitelského procesu. Parametry, které tyto programy stanovily, byly v řadě ukazatelů překročeny.

Řízení šlechtitelského a reprodukčního procesu se opírá o aktuální poznatky výzkumu a technického rozvoje. Realizační výstupy výzkumných úkolů z oblasti genetiky, racionální soustavy chovu skotu, reprodukční biologie i z oblasti výpočetní techniky byly v úzké součinnosti plemenářské služby a výzkumné vývojové základny provozně ověřeny a aplikovány bezprostředně do řídících a metodických postupů až do zemědělské výroby.

Jako příklad lze uvést rozpracování a realizaci komplexního selekčního programu, zavedení systému selekce ve stájích prvotelek, řízený postup hybridizace, šlechtění dojnějšího typu skotu apod.

Výzkumná a vývojová základna resortu i pracoviště ČSAV propracovala a ověřila ve spolupráci s organizacemi biologických služeb řadu progresivních biotechnických postupů řízení reprodukce. Nejširší uplatnění dosud nenalezly metody synchronizace říje, radioimunologické metody časného stanovení březosti krav a v posledním období jsou rozpracovány metody přenosu embryí. V široké míře se v chovu skotu využívá výpočetní techniky.

Během 6. pětiletky byla zahájena systematická výstavba a uznávání šlechtitelských chovů skotu jako základny pro zkvalitnění celé populace.

Dobře se rozvíjí specializace jednotlivých zemědělských podniků, okresů a krajů v oblastech chovu skotu s cílem maximálně využít daných přírodních a klimatických podmínek. Zejména jde o specializaci zemědělských podniků v horských a podhorských oblastech v chovu jalovic a zemědělských podniků v kukuřičné a řepařské oblasti pro výkrm skotu na podkladě vzájemných kooperačních smluv.

Lze konstatovat, že v 7. pětiletce se postupně daří realizovat usnesení 13. zasedání ÚV KSČ, záměry XVI. sjezdu KSČ a zejména pak závěry ze 4. zasedání ÚV KSČ z října 1981 ke změně struktury živočišné výroby ve prospěch chovu skotu, při plnění a překračování všech plánovaných úkolů v nákupu živočišných výrobků.

Soustředěným úsilím vlády ČSR byla realizována opatření resortu k postupnému usměrňování výroby jatečných prasat a drůbeže, která je náročná na jadrná krmiva. Naproti tomu se zvyšuje výroba mléka, jatečného skotu a telat. Plán hrubé produkce živočišné výroby za rok 1982 byl splněn na 104,7 %.

Naproti tomu se spotřeba jadrných krmiv na 1 litr mléka proti roku 1980 snížila o 0,03 kg a u přírůstků skotu o 0,15 kg, což představuje úsporu v rámci ČSR téměř 180 tis. tun jadrných krmiv.

Příznivý vývoj zaznamenal v posledních letech rozvoj technologie úpravy směsných krmných dávek, zušlechťování slámy, úpravy krmiv, neutralizace nadměrné kyselosti a využívání netradičních zdrojů.

Pozitivním prvkem je zavedení systému řízení výživy prostřednictvím středisek řízení výživy skotu v okresech. Jejich činnost je orientována na využívání rozborů krmiv, prováděných zemědělskými oblastními laboratořemi a na uplatnění výpočetní techniky při optimalizaci krmných dávek a řešení struktury celé krmivové základny.

Podobně jako zdraví zvířat a jejich výživa, tvoří základ budoucí produkce i úroveň ustajovacích kapacit. Přestože v 6. pětiletce bylo v ČSR vybudováno pro dojnice 152,6 tisíc ustajovacích míst a pro ostatní skot 455,3 tis. ustajovacích míst, dosahuje průměrná kapacita pro dojnice v ČSR jen 108 míst, u telat 106, u jalovic 83, ve výkrmu 117, a to je málo.

Při současné likvidaci části zcela nevyhovujících stájových kapacit došlo v průběhu 6. pětiletky k rozšíření počtu stájových míst, ale stavy skotu ve stejném období vzrostly více, než tyto ustajovací kapacity.

Ve vazbě na realizační výstupy úkolů rozvoje vědy a techniky jsme v projekci a výstavbě preferovali řešení, která měla při vysokém stupni mechanizace nejnamáhavějších prací komplexně stavebně konstrukčně a stavebně technologicky zajistit vysokou úroveň normy obsluhy a produktivity práce v chovu všech kategorií skotu.

V průběhu roku 1982 jsme revidovali některé dosavadní priority, určující směry projekce investiční výstavby s cílem více se orientovat na racionální řešení velkokapacitních staveb a maximálně využít investičních prostředků při současných úsporách všech druhů energií a při odpovídající provozní spolehlivosti staveb a zvýšení výroby kvalitní chlévské mrvy.

Neméně závažnou otázkou v oblasti chovu skotu bylo a je mechanizační zabezpečení dojicích, hnojných a krmných linek. Splnili jsme úkol vybudovat komplexní servis pro výrobu mléka se zaměřením na dojící a chladící techniku.

Ovšem rozhodujícím činitelem při zabezpečování komplexního rozvoje chovu skotu zůstává člověk, jeho kvalifikace, vztah ke zvířatům a obětavost, kterou vyžaduje náročný a nepřetržitý provoz.

Organizace výroby mléka a chovu skotu vůbec je vysoce náročná na úroveň řízení, a to jak vlastních technologických procesů výroby, tak i zajišťování chovu skotu kvalitními objemnými krmivy. Se zaváděním nových technologických postupů se zvyšují i požadavky na odbornou přípravu řídících pracovníků i ošetřovatelů. Jejich odborná a politická příprava se realizuje tak, aby byla v předstihu před vlastním zabezpečováním úkolů.

Přes prováděná opatření se v uplynulém období nedařilo zajišťovat ani potřebný počet lidí pro oblast chovu skotu, ani jejich kvalifikační a věkovou strukturu. Odráží se zde nedostatečná realizace projektových norem obsluhy v nových kapacitách, nedořešená organizace práce a zejména pak vlivy sociologického charakteru.

Z uvedených důvodů pracuje na úseku chovu skotu asi 13 % pracovníků v poproduktivním věku, čímž se zatím řeší nedostatek ošetřovatelů u mladších věkových kategorií.

Na dosavadních výsledcích rozvoje chovu skotu v uplynulém období i v současné době se vedle výrobní sféry a biologických služeb podílí i vědeckovýzkumná základna.

Z mnoha výsledků řešení a realizačních výstupů se v široké praxi uplatnilo kupříkladu řešení racionálního odchovu telat při uplatnění mléčných krmných směsí řešících úsporu mléčného tuku a standardizace podmínek odchovu telat.

V oblasti typizace, projekce a výstavby kapacit byly uplatněny nové a variantní technologické systémy pro ustájení všech kategorií skotu, vedoucí ke zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovních podmínek, snížení pracovní náročnosti a k racionální spotřebě krmiv.

Těmto požadavkům plně odpovídá zadání státního výzkumného úkolu "Racionální soustava chovu skotu" a zaměření dalších výzkumných prací.

V oblasti plemenářské práce přineslo značný efekt zavedení komplexního selekčního programu a další zpřesňování odhadu plemenné hodnoty spojené se souběžným zavedením komplexní plemenářské evidence. Uplatnění metod zušlechťování, užitkového a převodního křížení skotu v rozsahu 600 tisíc krav přineslo zvýšení užitkovosti v průměru o 300 kg na dojnici. To představuje zvýšení objemu výroby o 180 mil. litrů mléka ročně. Na základě využití genofondu černostrakatého skotu cestou převodného křížení se vytváří populace dojného užitkového typu skotu.

Dlouhodobé koncepční záměry v intenzifikaci chovu skotu vycházejí z odůvodněné spotřeby mléka a hovězího masa na období 7. a 8. pětiletky.

Do roku 1990 počítáme se stagnací stavů skotu zhruba na úrovni 3600 tisíc kusů s cílem vytvořit prostor pro intenzívní vývoj. Stavy krav ze současných 1310 tisíc kusů narostou na 1320 tisíc kusů. I zde počítáme s vyšší intenzitou chovu krav s tím, že průměrná roční dojivost na krávu vzroste na 3520 litrů. Uvedená užitkovost zajistí zvýšení tržní produkce mléka ze 4,1 miliard litrů v letošním roce na 4,3 miliard litrů v roce 1990. Podobná intenzita bude zajišťována i na úseku výkrmu skotu při produkci jatečného skotu, a to ze současných zhruba 490 tisíc tun na 540 tisíc tun.

Uvedené záměry vycházejí z dosažených výsledků minulých let, možností materiálně technického zásobování, výrobně technické základny a využití dosažených vědeckovýzkumných poznatků.

Předpokladem pro splnění cílů stanovených pro období do roku 1990 je využití růstových schopností u všech kategorií skotu a dosáhnout zvýšení denních přírůstků a porážkové hmotnosti na více než 500 kg.

Základem šlechtění skotu bude nadále komplexní selekční program, průběžně zpřesňovaný podle aktuálních poznatků vědy a vývoje materiálně technické základny.

Veterinární služba se zaměří na hlubší propracování komplexní prevence, která umožní udržet v naší republice beznákazovou situaci a zabezpečí snížení ztrát zvířat hynutím zejména telat a mladého skotu. Postupně se bude provádět ozdravení skotu od leukózy, z toho ve šlechtitelských chovech do roku 1985, a realizovat program tlumení mastitid.

Činnost veterinární organizace v celé naší republice je orientována na snížení výskytu parazitálních onemocnění skotu na pastvinách.  

V úzké spolupráci s výrobci a nákupními organizacemi se veterinární služba zaměří na zajištění vyšší kvality živočišných výrobků, zejména masa a mléka.

Investiční výstavba se pak zaměří především na zkvalitnění dosavadní výrobní základny, zlepšení vnitrostájové organizace a mikroklimatických podmínek a snížení pracnosti.

Dále tuto oblast orientujeme na prvkovou modernizaci objektů, inovaci technologických linek, zabezpečení potřebné klimatizace přirozeným větráním, zvýšení kapacity a zlepšení pracovních podmínek ošetřovatelů.

Zvláštní pozornost v tomto období věnujeme výstavbě doprovodných zařízení s ohledem na snížení skladovaných ztrát, snazší manipulaci s objemnými krmivy a na racionální přípravu vícesložkových krmiv.

V zájmu zlepšení věkové a kvalifikační struktury ošetřovatelů skotu bude nutné již pro 8. pětiletku zabezpečit 18 - 20 tisíc vyučených ošetřovatelů skotu.

Dále počítáme s rychlým a plošným uplatněním ověřených i nových poznatků domácího i zahraničního výzkumu.

Současně s tím bude nutno ve výrobě důsledněji eliminovat tzv. nestavební faktory, působící depresivně na užitkovost a zavést dokonalejší techniku chovu a organizaci výrobních procesů.

V zemědělských podnicích se optimalizuje struktura krmných plodin se záměrem postupně vyrovnávat bílkovinoenergetický poměru 1:6. Tento záměr se bude postupně realizovat oblastním rozšířením výroby kvalitních kukuřic a ploch krmných okopanin na cca 50 tis. ha do roku 1990. Na 1 dobytčí jednotku chceme v r. 1985 zabezpečit takovou výrobu, která by zabezpečovala 4,5 tun objemných krmiv v sušině, tj. 5,25 tun v seně.

Na činnost středisek řízené výživy budou postupně do roku 1985 napojeny všechny zemědělské podniky, a tím vytvoříme podmínky pro plošnou realizaci využití výpočetní techniky k optimalizaci výroby krmiv a racionalizace krmných dávek a rychlé aplikace vědecko-výzkumných poznatků do výživy zvírat.

U masného průmyslu jsou vytvářeny podmínky k postupnému zvyšování nákupu jatečného skotu na pevno v mase, a tím k objektivnímu zhodnocení jeho kvality.

Postupně zlepšíme situaci ve zpracovatelských a skladovacích kapacitách. V současném období je dáván do provozu Masokombinát Brno, před dokončením je Masokombinát v Olomouci a v následujícím období počítáme s výstavbou Masokombinátu Liberec, České Budějovice a další. V mlékárenském průmyslu nám chybí zejména kapacity pro výrobu sýrů, kde chceme vedle výstavby nové mlékárny v Brně řešit situaci především cestou rekonstrukcí a modernizací.

Při skladování potravinářských výrobků jde zejména o nedostatečnou kapacitu mrazíren. V letošním roce je dávána do provozu nová kapacita v Kunovicích se skladovacím prostorem 10 tis. m³, dále je připravována výstavba mrazíren Dašice, Opava a dalších.

Záměry, které jsem uvedl v rozvoji rostlinné výroby i chovu skotu, jsou zpřesňovány v ročních prováděcích plánech 7. pětiletky a budou základem pro základní směry rozvoje pro 8. pětiletku.

Soudružky a soudruzi,

v přednesené zprávě o plnění úkolů v rozvoji rostlinné výroby a v chovu skotu při realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ v podmínkách České socialistické republiky se ukazuje, že jde o trvalý a dlouhodobý proces, jehož cílem je zabezpečit plynulé zásobování trhu potravinami.

Přes příznivé výsledky výroby obilovin a živočišné výroby je proti loňskému roku letošní sklizen kukuřice na siláž v naší republice nižší o 3,5 mil. tun a nižší sklizní cukrovky proti loňsku bude chybět ve zdrojích krmiv cca 1,5 mil. tun řepných skrojků a řízků. Bude třeba mobilizovat iniciativu všech pracovníků v zemědělství k překonání místních problémů.

Nižší zdroje objemných krmiv jsou sice velké, ale my můžeme zlepšenou organizátorskou prací, využitím netradičních krmiv, využitím vědeckých poznatků podstatně ovlivnit plnění plánovaných úkolů v příštím roce.

Vláda ČSR zdůrazňuje, že výživa obyvatelstva je celospolečenskou záležitostí. Prostřednictvím vás, soudružky a soudruzi poslanci, se obracím na všechny občany se žádostí o podporu záměrů vlády ČSR a resortu ministerstva zemědělství a výživy na všech úsecích rozvoje rostlinné výroby a chovu skotu při vytváření tlaku na hospodárnost a efektivnost výroby, zejména na využívání krmiv. Zároveň děkuji za pomoc, kterou zemědělství poskytujete při zabezpečování špičkových a sezónních prací.

Dovolte mi, abych úplně na závěr, ocenil vaši každodenní obětavou práci, kterou na svých pracovištích, ve svých volebních obvodech přispíváte k zabezpečování realizace úkolů programového prohlášení vlády ČSR, úkolů vytýčených XVI. sjezdem Komunistické strany Československa.

Zároveň vám děkuji za náměty, poznatky a připomínky, které jste získali při poslaneckých průzkumech a které vyplynuly z jednání jednotlivých výborů České národní rady. Vláda náměty vyhodnotí a zajistí jejich rozpracování do konkrétních opatření.

Ještě jednou vám děkuji jménem vlády za vaši angažovanost a poskytovanou pomoc. /Potlesk./