Pondělí 19. prosince 1983

 

19. prosince 1983

/Začátek schůze České národní rady ve 13.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Zdeněk Krč, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr - předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

191 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, dovolte, abych zahájil 11. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně přivítal.

Vítám mezi námi vládu České socialistické republiky v čele se členem předsednictva ústředního výboru KSČ a předsedou vlády České socialistické republiky soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./

Vítám mezi námi člena předsednictva Slovenské národní rady a předsedu ústavně právního výnoru Slovenské národní rady soudruha prof. JUDr. Jaroslava Filo, CSc. /Potlesk./

Vítám všechny představitele ostatních ústředních státních orgánů a další host, kteří se účastní našeho jednání.

Soudružky a soudruzi, podle usnesení předsednictva České národní rady z 22. listopadu t. r. předkládám ke schválení tento návrh pořadu schůze:

I. Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního /tisk 74/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984 /tisk 73/

II. Společná zpráva výborů České národní rady /tisk 75/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí /tisk 66/

III. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 31. října do 19. prosince 1983 /tisk 78/

IV. Zpráva vlády České socialistické republiky o zabezpečování úkolů vyplývajících ze 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa a 4. schůze České národní rady

V. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 76/

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 77/

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh pořadu schůze. Máte k němu nějaké připomínky?

Nejsou. Zjišťuji, že ve schůzi je nyní přítomno 171 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme tedy k hlasování o pořadu schůze.  

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Schválili jsme pořad schůze a můžeme přistoupit k jeho projednávání.

Prvním bodem je

I

Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního /tisk 74/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984 /tisk 73/

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní vládní návrh ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci,

z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984.

Při sestavování předkládaného návrhu jsme důsledně vycházeli z koncepcí, záměrů a cílů hospodářské politiky, které byly vytyčeny na XVI. sjezdu Komunistické strany Československa a konkretizovány na jednotlivých zasedáních ÚV KSČ, zejména v závěrech listopadového 9. pléna. Pečlivě jsme dbali na to, aby byly zabezpečeny základní úkoly stanovené 7. pětiletkou. Plně jsme též přihlíželi i k převažujícím pozitivním ekonomickým výsledkům uplynulých tří let.

Vážíme si toho, že dochází k postupnému žádoucímu obratu v intenzifikaci hospodářského rozvoje a k lepšímu zhodnocování materiálových vstupů. I při nižší dynamice růstu zdrojů byla zajištěna plynulost hospodářského rozvoje.

Vyrovnali jsme se s požadavky na snížení objemu zdrojů ušlechtilých paliv a s důsledky nesplnění plánu rostlinné výroby v prvních dvou letech pětiletky. Přes pokračující diskriminaci v obchodní, finanční a úvěrové oblasti ze strany některých kapitalistických zemí, které v zahraničním obchodě musíme čelit, dosahujeme snížení zadluženosti ve volných měnách a kryjeme rozdíly ze zhoršených směnných relací mezi cenami vývozu a dovozu. Přesto udržujeme dosaženou vysokou životní úroveň a sociální jistoty pracujících. V neposlední řadě oceňujeme i tu skutečnost, že se podařilo zajistit rozpočtovou vyrovnanost a plynulé financování přijatých ekonomických záměrů.

Dosavadní zkušenosti jednoznačně potvrzují, že při naplňování ekonomického a sociálního programu strany jdeme správným směrem a že národohospodářská koncepce stanovená pětiletým plánem je reálná. V důraznějším usměrňování vývoje jsme našli aktivní odpověď na další zhoršování ekonomických podmínek. Prokázala se oprávněnost důsledného prosazování vnitřní i vnější rovnováhy při našem hospodářském rozvoji. Není také třeba zvláště dokazovat účelnost orientace na rychlejší úhradu našich platebních závazků v zahraničí, která odpovídá principiálním hospodářským zájmům a snižuje závislost na počínání kapitalistických politických a finančních kruhů. Proto i v dalším období bude třeba vysokou pozornost věnovat zvyšování vývozní schopnosti národního hospodářství.

Relativně dobré výsledky v plnění úkolů uplynulých let nás však nemohou vést k bezstarostnosti. Stále přetrvávají závažné negativní jevy, které zpomalují náš postup kupředu. Přiznejme si, že často vznikají zbytečně, ze subjektivních příčin, že pramení z nedostatků v řídící a organizátorské práci. Někteří vedoucí pracovníci stále ještě podléhají zastaralému způsobu myšlení, nezbavili se návyků z dob extenzívního rozvoje a málo se zaměřují na uplatňování intenzifikačních faktorů růstu.

Starosti nám děla zajišťování potřebného souladu mezi strukturou výroby a plánovaným užitím produkce. Nelze brát na lehkou váhu, že nekomplexní přístup k řešení této otázky vyvolává těžkosti v odbytu některých výrobků a promítá se do strukturálních problémů vnitřního trhu. Část výroby končí v nadměrných zásobách. Je nesporné, že umrtvováním vynaložené společenské práce, surovin i energie se oslabují pozitivní výsledky celého národního hospodářství. Získané poznatky svědčí o tom, že ani vědeckotechnický pokrok se dosud nestal plnohodnotnou součástí každodenního úsilí. Nemůžeme lehkovážně přehlížet skutečnost, že výroba se jen pomalu přizpůsobuje náročnějším požadavkům domácích spotřebitelů a složitějším úkolům vývozu, že jsme nedokázali zlepšit efektivnost zahraničního obchodu. I k této problematice je nutno přistupovat nejen odpovědněji, ale i s větší odvahou a rozhodností.

Jistě mi dáte za pravdu, že účinné řešení je spjato se soustavným zdokonalováním soustavy plánovitého řízení. Je nezbytné důsledněji propojit hmotná a hodnotová kritéria jak při sestavování státního plánu, tak při vytváření podmínek pro uplatnění iniciativy podniků a výrobně hospodářských jednotek. Vliv hodnotových nástrojů, zejména cen, financí a úvěru, se musí projevit ve výraznějším tlaku na cílevědomé zhodnocování zdrojů.

Možnosti a předpoklady pro uskutečňování našich záměrů v hospodářském a sociálním rozvoji pochopitelně ovlivňuje i další zhoršení mezinárodně politické situace. Její vývoj zákonitě prohlubuje naléhavost úkolů ve zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Tuto základní souvislost výstižně vyjádřil na nedávném 9. zasedání ÚV KSČ soudruh Vasil Biľak, když řekl: "Jedině obětavá, svědomitá, dobře organizovaná práce nám umožní vytvořit takové hodnoty, na jejichž základě bude možné pokrýt zvýšené výdaje na obranu a bezpečnost a současně zabezpečit hmotnou a kulturní úroveň lidu. Platí jako nikdy v minulosti, že jak budeme pracovat, tak budeme žít, i Gottwaldovo - buduj vlast, posílíš mír!"

Soudružky a soudruzi,

z uvedených skutečností a ze zhodnocení nových úkolů a potřeb naší ekonomiky jsme vycházeli při přípravě návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1984.

Předpokládáme, že jeho příjmy a výdaje budou vyrovnané, a to ve výši 147,5 mld Kčs. Společně s příjmy národních výborů a státních fondů se bude rozpočtová soustava České socialistické republiky opírat o 176,3 mld Kčs.

Nejdynamičtější složkou státních příjmů jsou ty, které plynou ze socialistického hospodářství. V roce 1984 naplní 56,5 % vlastních rozpočtových příjmů.

Jejich základem je tvorba zdrojů ve státních hospodářských organizacích. Tomu odpovídá i pozornost, kterou jsme při sestavování předkládaného návrhu - v návaznosti na věcné úkoly prováděcího plánu - věnovali efektivnosti výroby a úrovni hospodaření.

Tvorbu zisku státních hospodářských organizací řízených vládou ČSR plánujeme ve výši 34,8 mld Kčs. Proti roku 1983 stoupne o 5,6 % a bude převážně založena na relativní úspoře nákladů, zejména materiálových a režijních. V této souvislosti vystupuje do popředí kategorický požadavek spočívající v rozvinutí a ve zkvalitnění normotvorné činnosti. Víme, že do této oblasti směřuje hodně připomínek, a že stav, který zde přetrvává, nemůžeme trpět. Kritika nepořádků musí přivodit promyšlenou nápravu.

Značnou pozornost hodláme věnovat usměrňování tlaku na snižování nákladovosti. Je však třeba dodat, že zároveň vytváříme prostor pro zvýšení podílu nákladů na údržbu a opravy, a zvláště se zaměříme na urychlování žádoucích modernizací a rekonstrukcí. Vždyť svědomitá péče o národní majetek patří k důležitým a nenahraditelným povinnostem.

Cíle, které jsme si vytyčili v tvorbě zisku, názorně vyniknou tehdy, když si plně uvědomíme, že k růstu dochází při pokračujících strukturálních změnách ve výrobě. Její skladba se stále přizpůsobuje omezeným palivoenergetickým a materiálovým zdrojům, pokračuje tendence k vyššímu využívání a zhodnocování domácích surovin, zejména posilováním úlohy dřevařského, sklářského a keramického průmyslu. S předvídavostí a uvážlivostí se soustředíme na strukturální přestavbu ve stavebnictví, jejíž těžiště spatřujeme ve zvýšení kapacit na dokončování a na údržbu a opravy.

Soudružky a soudruzi, základním faktorem zvyšování efektivnosti národního hospodářství je urychlené využívání výsledků vědeckotechnického rozvoje. V souladu se závěry 8. zasedání ÚV KSČ jsme v poslední době přijali zásadní záměry, jimiž sledujeme řešení závažných problémů, které v této oblasti existují. Vláda ČSR usiluje o to, aby vědeckotechnický pokrok organicky prostoupil všechny části plánu a výrazně tak ovlivnil jejich plnění. Aktivnější přístupy hledáme i při financování rozvoje vědy a techniky.

Finančně podporujeme nejefektivnější směry. Důsledně se přitom snažíme diferencovat v rozsahu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na uplatňování vědy a techniky v jednotlivých odvětvích podle celospolečenských přínosů. Vyvíjíme tlak na praktické prosazování dosažených výsledků, především tím, že stanovené efekty vyřešených úkolů musí být důsledně zabezpečeny v investičním plánu a zahrnuty do rozpočtů a finančních plánů těch, kterým jsou svěřeny. Z prostředků státního rozpočtu nebudeme financovat takové výzkumné a vývojové úkoly, které nejsou skutečně a v celé šíři plně zajištěny. Prosazujeme rovněž, aby úlohy, které mají podnikový význam, byly výhradně financovány z vlastních zdrojů chozrasčotních organizací. Při dodržení těchto hledisek počítáme v návrhu státního rozpočtu na rok 1984 s 1,9 mld Kčs neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky. Kromě toho z vlastních zdrojů resortů, VHJ a podniků bude na tuto oblast vynaloženo dalších 2,4 mld Kčs.

Věda a technika a celková modernizace hospodářství jsou úzce spjaty s usměrňováním investiční výstavby. Na její technickoekonomickou úroveň nutno klást daleko větší důraz než dříve. V roce 1984 se na území ČSR, bez federálně řízených organizací, plánují investice ve výši 65,0 mld Kčs. Výsledky v plnění plánu v letošním roce, zejména vyšší tvorba zdrojů, umožnily oproti původním záměrům objemy investic poněkud zvýšit. To by v žádném případě nemělo vést k podcenění požadavků na intenzifikaci a na celkové zkvalitnění investičního procesu.

V souladu s koncepcí posilování účasti vlastních zdrojů organizací na financování investic se pro příští rok dále snižují dotace poskytované ze státního rozpočtu. Pro státní hospodářské organizace budou činit 1,4 mld Kčs, tj. 4,6 % z jejich investičních potřeb. Jsou určeny především pro zemědělství, kde se používají na akce, které zvyšují úrodnost půdy, snižují skladovací ztráty rostlinné produkce a povedou k růstu užitkovosti živočišné výroby. Dotujeme rovněž vodohospodářskou výstavbu a zřizování velkoškolek a cest v odvětví lesního hospodářství.  

Dodržení úrovně investic v plánovaném rozsahu bude závislé na hospodaření podniků. Část strojních investic a staveb do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů v průmyslu a ve stavebnictví, v rozsahu 7 % plánovaného objemu, musí být zajištěna dodatečnou mobilizací vlastních zdrojů v podnikové sféře. Tím posilujeme prvky chozrasčotního hospodaření podniků v souladu se Souborem opatření ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství.

Je nezbytné, abychom se soustředili na překonávání extenzivních tendencí v investování, snižování rozestavěnosti, zkracování doby výstavby a na postupné řešení dalších vleklých nedostatků naší investiční výstavby.

Předpokládáme, že všestrannému naplňování tohoto požadavku účinně napomůže i nová vyhláška o fakturování a placení investičních prací a dodávek. Podle ní se uhradí jen ucelené kvalitně provedené investiční dodávky, které mohou samostatně sloužit provozu. Citelně budou postiženi dodavatelé, kteří budou překračovat plánované lhůty výstavby.

Negativním jevem investičního procesu je také nedodržování projektových parametrů staveb. Není sporu o tom, že se tím naše společnost ochuzuje o miliardové hodnoty produkce a zisku. Proto budeme dbát, aby do prováděcích i finančních plánů investorů byly plně promítnuty přínosy z nových investic podle plánovaných termínů uvádění kapacit do provozu, náběhových křivek a stanovených technickoekonomických parametrů. Tak zainteresujeme investory, aby reálněji zvažovali potřeby, svědomitěji usilovali o efektivnost a zvyšovali vůči dodavatelům tlak na dodržení termínů. Víme, že se tu dnes někdy projevuje až nepochopitelná shovívavost.

Významným zdrojem zvyšování efektivnosti národního hospodářství je zlepšení hospodaření se zásobami. I když v letošním roce dochází k mírnému zkrácení doby obratu zásob v hlavních odvětvích, nemůžeme být se současným stavem spokojeni. Rozsah zásob, v nichž je vázán zhruba roční vytvořený národní důchod, i tempo jejich uvolňování, jsou v příkrém rozporu s potřebami naší ekonomiky. Je to důsledek přetrvávajících problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích a nedostatečného sladění výroby se stále náročnějšími úlohami ve sféře vnitřního a zahraničního obchodu.  

Neuspokojivý stav v této oblasti nás nutí přijmout důraznější opatření. Nadále nemůže pro nás být cílem pouhé zpomalování růstu zásob. Společenský úkol je jednoznačný - postupně snižovat jejich absolutní výši. K jeho zajištění jsme pro rok 1984 přijali zásadu komplexnějšího ovlivňování přístupu organizací. V plánovaných stavech zásob k počátku roku se nebere v úvahu jejich případné překročení v roce 1983. Tím se vytváří tlak na likvidaci nadplánovaných zásob již od počátku kalendářního období. Závazný ukazatel doby obratu - zásob je zkrácen proti roku 1983 tak, aby jejich stavy v roce 1984 dosáhly pouze úrovně roku 1982. Sankční úroky za vyšší čerpání úvěru se budou promítat v plné míře do snižování použitelného objemu mzdových prostředků. Je přirozené, že tak dojde ke zvýšení bezprostřední zainteresovanosti pracovních kolektivů na příznivějším vývoji.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, velkou pozornost věnuje vláda ve své činnosti národním výborům. Oceňuje iniciativní úsilí poslanců a funkcionářů, zaměřené na účinnější plnění všech funkcí zastupitelských sborů v místech, okresech a krajích. Jde o skutečně rozsáhlé působení, které se dotýká rozhodujících úseků života společnosti. Vždyť jejich prostřednictvím je řízena značná část ekonomiky. Dbají o uspokojování oprávněných potřeb v oblasti sociální a kulturní, starají se o rozvíjení placených služeb, i té jejich části, která je hrazena ze společenských zdrojů. Je nesporné, že aktivita občanů přispívá k soustavnému zdokonalování jejich činnosti, je důkazem tvůrčího uplatňování principů socialistické demokracie a vede k rozšiřování účasti pracujících na řízení.

Objem rozpočtů národních výborů je pro příští rok stanoven ve výši 76,8 mld Kčs. Státní rozpočet ČSR se bude na krytí jejich výdajů podílet z více než 64 %. Neúčelové dotace dosáhnou 26,0 mld Kčs a účelové subvence 23,4 mld Kčs.

Tyto obrovské částky dokládají péči Komunistické strany Československa a socialistické společnosti o naplňování programových záměrů v komplexním rozvoji územních celků.

Státní rozpočet na rok 1984 počítá, že vlastními příjmy bude kryto téměř 36 % výdajů jejich rozpočtů. Zkušenosti ukazují, že musíme podstatně zvýšit péči o tyto příjmy a zlepšit také jejich správu. Nejde jen o otázku financování, ale i o důležitou ekonomickou a politickou záležitost. Souvisí to i s posilováním naší socialistické zákonnosti. Péče o vlastní příjmovou základnu se musí stát věcí celého národního výboru - pléna, rady i všech jeho pracovníků a funkcionářů.

I v rozpočtové politice prosazujeme v této oblasti nekompromisní postoje. Rozhodně nebudeme váhat a poskytované prostředky zkrátíme tam, kde se při získávání vlastních příjmů objeví nedbalost při zajišťování zákonných nároků společnosti.

Nezastupitelnou úlohu mají národní výbory v oblasti služeb obyvatelstvu. Na jejich rozvoj se díváme jak z ekonomických, tak i ze sociálních a politických hledisek. A z toho je třeba všude vycházet. Velmi důkladně se touto problematikou zabývalo 6. zasedání ÚV KSČ, které vytýčilo jednoznačné úkoly. V plánu a v ekonomických nástrojích, včetně stanovení nových maximálních cen, byly vytvořeny podmínky pro další vzestup. Je na národních výborech, jak tyto možnosti dokáží využít. Chci podtrhnout, že výsledky dosažené v letošním roce vytvořeným ekonomickým podmínkám zatím neodpovídají, a to jak v rozsahu, pohotovosti a kvalitě služeb, tak i ve snižování nákladů, zejména režijních, v odstraňování zbytečné administrativy a ve zvyšování pružnosti řízení. S těmito problémy se bezesporu setkáváte i ve svých volebních obvodech. K usměrňování placených služeb je žádoucí přistupovat energicky a uvážlivě a soustředit se především na systematické uspokojování konkrétních oprávněných požadavků občanů. Jejich spokojenost se musí stát rozhodujícím kritériem úspěšnosti naší práce.

Ve veřejně prospěšných službách finančně podporujeme a zajišťujeme především rozvoj prioritních oborů, tj. čištění obcí, odvoz odpadků, veřejné osvětlení a péči o veřejnou zelen. Budeme vystupovat proti současné praxi některých zastupitelských sborů, které prostředky určené pro tyto obory nesprávně používají k jiným účelům. Není možné nadále pokračovat v tom, aby z celkových výdajů na veřejně prospěšné služby činily výdaje na prioritní obory méně než 60 %.

Velké úkoly čekají národní výbory na úseku bytové výstavby. V roce 1984 počítá státní plán s tím, že přes 55 tisíc rodin získá nový byt. Zahájíme výstavbu dalších 63 tisíc bytů a dokončíme objekty občanské a technické vybavenosti. Zvýšené investice do bytové výstavby by měly zajistit naplnění záměrů, které sleduje tato pětiletka Je třeba ovšem zdůraznit, že splnění stanovených úkolů bude velmi náročné. Jsme přesvědčeni, že jejich zabezpečení se neobejde bez mimořádného úsilí stavebních organizací a národních výborů a že přitom musíme též výrazně zvýšit kvalitu a ekonomiku stavění.

Zvýšenou pozornost ze strany národních výborů a stavebních organizací si vyžádá modernizace bytového fondu. Přiznejme si, že zatím nepokračuje žádoucím tempem a že zde existuje hodně nedostatků. Analýzy prokazují, že jejich příčiny spočívají v subjektivní rovině. A to je bezesporu závazný podnět k rychlé nápravě.

Zásadně bude zapotřebí změnit přístup národních výborů a jimi řízených bytových organizací k péči o bytový fond, o jeho opravy a údržbu. Na tento úsek naše vláda uvolňuje značné zdroje. Současný stav domů však zdaleka neodpovídá tomu, že na jeden komunální byt vynakládáme téměř 8 tisíc Kčs ročně. Na tomto úseku přetrvává hrubá nehospodárnost jako důsledek nízké úrovně řízení a kontroly. Budeme proto působit na to, aby byly posilovány prostředky na opravy a údržbu bytového fondu, zejména vnější, a to i na úkor ostatních výdajů. Nutno rázně skoncovat s tím, aby při rostoucích dotacích na pokrytí ztrát bytového hospodářství relativně a dokonce i absolutně klesaly částky věnované tomuto účelu.

Nelze přehlížet ani tu skutečnost, že přestože nájemné v ČSSR patří k nejnižším na světě a zdaleka nekryje náklady spojené s provozem bytového fondu, někteří občané ani tyto nízké částky neplatí. Není dokonce výjimkou, že svým nešetrným užíváním byt doslova ničí. Je třeba prohloubit kontrolní funkci nejen bytových organizací, ale i národních výborů a zákonnými prostředky přimět nezodpovědné jedince k dodržování kázně. Ke zvýšení tlaku v této oblasti odečítáme v roce 1984 národním výborům nezaplacené nájemné od dotace ze státního rozpočtu. Dá se předpokládat, že péče o inkaso nájemného se tím podstatně prohloubí.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP