Pondělí 25. června 1984

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Antonymu. Slovo má poslanec Otakar Novotný. Připraví se poslanec Stanislav Chytráček.

Poslanec Otakar Novotný: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy se v souvislosti s hodnocením podkladů pro uzavření státního závěrečného účtu za r. 1983 zabývala některými dopady zahraničně obchodních transakcí do naší ekonomiky. Při oceňování přínosů devizově návratných úvěrů poskytovaných Státní bankou Československa k podpoře vývozních schopností naší ekonomiky a omezování nežádoucích dovozů z volně měnových oblastí jsme dospěli k závěru, že akce plní své vymezené poslání, je orientována na realizaci efektivních akcí a pomáhá účinněji odhalovat a realizovat rezervy, kterých jak ukázal náš průzkum je v odvětvích ekonomiky ČSR dostatek.

Hodnota devizového přínosu u akcí devizově návratných úvěrů vykazovala v prvních třech letech 7. 5 LP stoupající tendenci. Jestliže každá takto investovaná koruna v roce 1981 přinesla devizový výnos 0,83 hal., tak v roce 1982 již 1,04 Kčs a v roce 1983 dokonce 1,14 Kčs.

S touto skutečností nekoreluje však sdělení Státní banky československé, že v současné době poklesl zájem hospodářských orgánů a organizací o devizově návratný úvěr. Hledali jsme příčinu tohoto zcela nepochopitelného nezájmu, vždyť v současnosti tvoří devizově návratný úvěr podstatnou ne-li výlučnou možnost k nákupu špičkové světové techniky volnoměnové oblasti.

Dospěli jsme poněkud k odlišným závěrům než uvádí SBČS i Česká plánovací komise. Jsou ve vysoké rizikovosti akcí a ve stanovených podmínkách pro devizově návratné úvěry. S prostředky na devizově návratný úvěr počítá státní plán. K tomuto účelu bylo v 6. 5 LP vyděleno na 3,5 mld a v 7. 5 LP 6,2 mld devizových prostředků. Z toho část těchto prostředků zabezpečuje jmenovité akce státního plánu. Tyto akce se promítají do hospodářských plánů VHJ a podniků. Ostatní jsou přidělovány na základě výběrového řízení v průběhu pětiletky, takže se do hospodářských plánů zařazují dodatečně a jsou zajišťovány mimo vybilancované vstupy. Každá takováto akce byť sebeefektivnější se těžko dodavatelsky zajišťuje, je prosazována jako akce nad plán, což působí disharmonii v odběratelsko-dodavatelských vztazích, což je jednou z příčin, že odběratelsko-dodavatelské vztahy trvale zůstávají nejslabším článkem plánovitého řízení rozvoje naší ekonomiky.

Tvrdé podmínky stanovené pro realizaci akcí v rámci devizově návratných úvěrů spolu s růstem vývozních úkolů stanovených plánem vytváří značná rizika pro investorské organizace. To je hlavní příčina poklesu zájmů o devizově návratný úvěr. Zmírnění doby návratnosti provedené SBČS v poslední době a rozšíření kriterií, včetně možností získat devizově návratné úvěry i na neinvestiční dovozy zájem jistě zvýší. Přesvědčili jsme se, že resorty mají zásobník akcí. Nejvíce jich má ministerstvo průmyslu ČSR, a to v rozsahu 1,4 mld. U ostatních resortů to již je slabší.

Přes uvedené jsme toho názoru, že takovéto "boční" devizové injekce (dříve to byl fond ministerstva vnitřního obchodu na zajištění tržních fondů) v plánovitém hospodářství působí spíše chaoticky a doporučujeme, aby uvolňování deviz na nákup techniky z oblasti volných měn bylo plánovité a vycházelo ze státní technické politiky a aby se stalo součástí hospodářských plánů v plném rozsahu. To vyžaduje především přímou účast státních orgánů odpovídajících za technickou politiku a zejména pak hluboké propracování záměrů a cílů technické politiky zajišťované touto cestou resorty a VHJ.

Jen tak dosáhneme, aby se řešila komplexněji úzká místa naší ekonomiky, a aby se efektivnost a rentabilita našeho národního hospodářství opírala o plánovitě založenou inovaci výrobků, výrob a technologií na úrovni dosažené ve vyspělých státech.

Jsme přesvědčeni, že náš názor je plně v souladu se závěry 8. zasedání ÚV KSČ.

Byli bychom neradi, kdyby naše připomínka byla pochopena jako nedůvěra k pracovníkům státní banky. Jejich účast na řízení dovozu progresivní techniky z volnoměnových oblastí pokládáme nadále za nutnou a samozřejmou již proto, že dosavadní praxe s devizově návratnými úvěry dává pracovníkům SBČS plné absolutorium.

Zabývali jsme se rovněž podílem zahraničního obchodu na zajištění dobrého zásobování vnitřního trhu. Jeho účast je nesporně pozitivní a pomohl zacelit mnohé rezervy. Zaslouží to uznání zejména proto, že se náš zahraniční obchod v poslední době setkává s extrémními potížemi vyplývajícími z výkyvů nabídky a poptávky, výkyvů cen a diskriminačními a protekcionářskými opatřeními na kapitalistických trzích.

V této souvislosti jsme se zabývali s kritickou připomínkou výboru ČNR pro zemědělství a výživu na dovoz ovoce, zejména jablek v letech 1982 - 83, tedy v letech s nejvyšší poválečnou úrodou zejména jablek. Jak je známo, tato úroda se nestačila zpracovat, ani využít a kvalitní jablka se krmila. Mnoho se jích zejména padaných za nevýhodných podmínek vyvezlo.

Zjistili jsme, že kritika zemědělské veřejnosti, z které výbor pro zemědělství a výživu vycházel, byla oprávněná. V obou dvou letech byl plánovaný dovoz překročen místo toho, aby byl vhodnými obchodně-politickými opatřeními omezen. V roce 1982 byl překročen o 26 %, tj. o 6822 tun, což lze vysvětlit argumenty VHJ Obchodu ovocem a zeleninou a Koospolu, že jablka byla nutná na krytí požadavků maloobchodu v prvé polovině roku. V roce 1981 byla totiž u nás neúroda jablek a vnitřní trh kryl téměř výlučně dovozem více jak 60 tisíc tun jablek, což bylo 3,7x více, než uvažoval původní plán dovozu.

Tímto ani žádnými jinými obchodně politickými důvody nelze však zdůvodnit překročení dovozu jablek v roce 1983, kdy byl plán překročen o 10 546 tun, tj. o 52 %.

Vysvětlivku, kterou nám VHJ Obchodu ovocem a zeleninou dala nelze akceptovat a je v podstatě zdůvodňována vysokým tlakem maďarských partnerů. Věříme, že z této nesprávné praxe byly vyvozeny závěry a že se nebude opakovat.

Přednesené stanovisko nic nemění na pozitivních výsledcích loňského roku a stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy se připojuje k návrhům na schválení státního závěrečného účtu České socialistické republiky. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Otakaru Novotnému, slovo má poslanec Stanislav Chytráček.

Poslanec Stanislav Chytráček: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, zdravotnická výroba v roce 1983 nejen splnila, ale i překročila plánem stanovené úkoly, a to jak z hlediska celkového užití, tak i ve vývozu do socialistických i nesocialistických států. Rozdílový ukazatel ve vývozu byl rovněž příznivější, než ukládal plán. Vcelku jsme mohli konstatovat, že pozornost zaměřená na splnění kvalitativních ukazatelů přinesla pozitivní výsledky v hospodaření jak výrobních organizací, tak i ve zdravotnickém zásobování.

Zvýšenou pozornost jsme při projednávání závěrečného účtu za rok 1983 věnovali vývoji procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz.  

Proti roku 1982 se toto procento zvýšilo o 0,12 bodu. V roce 1983 bylo prostonáno celkem 80 mil. 116 tisíc kalendářních dnů, což je druhý nejvyšší počet prostonaných dnů v posledních 10 letech. Co poněkud zmírňuje tento nepříznivý vývoj je pokles průměrné délky onemocnění. Ve srovnání s rokem 1982 vzrostly v minulém roce výdaje na dávky nemocenského pojištění pracovníků o 285 mil. Kčs, tj. o 6,4 %, tedy rychleji než příjmy z mezd.

Vývoj v roce 1983 byl ovlivněn chřipkovou epidemií, která začala v únoru a pokračovala v měsíci březnu. Počet nově hlášených případů krátkodobých onemocnění se v těchto měsících pohyboval kolem 400 tisíc. Ve IV. čtvrtletí došlo ke zvýšení počtu případů ve skupině zánětů horních cest dýchacích. V průběhu roku se dále zvýšily nemoci meziobratlových plotének, a to o 4,7 %

Ve zdravotním a sociálním výboru věnujeme těmto otázkám pozornost nejen proto, že úzce souvisí se společenskými výdaji, ale současně také proto, abychom mohli posoudit, jak je naplňováno jedno z přijatých opatření zakotvených v "Souboru opatření k základnímu zaměření a úkolům rozvoje péče o zdraví lidu v letech 1981 až 1985 rozpracovaných podle závěrů XVI. sjezdu a 4. zasedání ÚV KSČ".

S dosavadním vývojem po roce 1980 nemůžeme být spokojeni. Zastáváme názor, že je třeba nejen analyzovat příčiny vývoje pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, ale s přihlédnutím k dlouhodobější skladbě onemocnění, která tento vývoj zapříčiňují, urychleně realizovat opatření k omezení a snížení těchto druhů onemocnění.

Spolu s růstem výdajů na dávky nemocenského pojištění se zvyšují i dávky na podporu při ošetřování člena rodiny. V roce 1983 se tyto výdaje zvýšily proti roku 1982 o více jak 6,5 %, tedy rychleji než dávky nemocenského.

Podpora při ošetřování člena rodiny je jednou z nejčastějších dávek nemocenského pojištění. Poskytování této dávky je ovlivněno nejenom počtem zaměstnaných žen, jejich dosaženou průměrnou mzdou, počtem dětí ve věku 1 až 10 let, kdy je dávka nejvíce uplatňována, ale jak vyplynulo z šetření České správy nemocenského pojištění v roce 1983 v mnoha případech i postupem odborových orgánů při jejich přiznávání na závodech. Odborové orgány v závodech přihlíží k délce potřeby ošetřování, závažnosti onemocnění, početnosti rodiny a v neposlední řadě i četnosti žádostí u téhož pracovníka, kde se do jisté míry odráží i závažnosti dětského onemocnění.

V roce 1983 bylo v ČSR podle statistických údajů o počtu živě narozených dětí sledovaných Českou správou nemocenského pojištění zhruba 1 mil. 684 tisíc dětí ve věku 1 - 10 let. Podpora při ošetřování člena rodiny byla vyplacena celkem ve 2 237 820 případech. Průměrná výše dávky činila téměř 196 Kčs na jeden případ ošetřování. Ve srovnání s rokem 1982 bylo proplaceno o 51 136 případů více, finanční náklady se zvýšily o 26 mil. 890 tisíc Kčs.

Dalším negativním jevem v roce 1983 bylo, že se dále zvýšil počet invalidních dětí, na které se vyplácejí příplatky k přídavkům na děti.

Pokládáme za účelné analyzovat tento vývoj nejen po medicínské stránce, ale rádi bychom podpořili nastoupenou cestu v některých místech, kde uvolněné kapacity předškolních zařízení v důsledku nižší populace využívají k rehabilitaci dětí, případně k dalším formám doléčování, čímž uvolňují matky dětí k návratu do pracovního procesu.

Podle "Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985" se předpokládá rozšířit ve zdravotnictví lůžkový fond. Skutečnost, že ku konci roku 1983 byl celkový lůžkový fond v ČSR nižší než ku konci roku 1980 nedává dostatečné předpoklady k naplnění této direktivy. Je to důsledek havarijního stavu některých zdravotnických zařízení, nutnosti dočasného vyřazování při prováděných rekonstrukcích i opožďování v investiční výstavbě.

V oblasti sociální péče pozorně sledujeme naplňování záměru v umísťování osob do zařízení sociální péče, zvláště mentálně postižené mládeže. S určitým uspokojením konstatujeme, že národ ní výbory ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR usilují o to, aby do konce 7. pětiletky byly v zařízeních sociální péče umístěny všechny mentálně postižené děti, které se o umístění ucházely ke konci roku 1980. Dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že se podaří tento záměr splnit, bude však nutno vyvinout v letošním i příštím roce nemalé úsilí národních výborů při zabezpečování tohoto úkolu.

Znepokojuje nás v souvislosti s tímto řešením, že v průběhu let 1981 - 1985 byly podány další žádosti o umístění tělesně a mentálně postižených dětí v zařízeních sociální péče. Ke konci roku 1983 byl počet podaných žádostí a neumístěných dětí na úrovni 85 % stavu ku konci roku 1980. To nasvědčuje tomu, že v průběhu této pětiletky se podaří tento závažný problém řešit jen zčásti. Bude proto nutno přihlížet k docíleným výsledkům při přípravě návrhu 8. pětiletky a hledat cesty, jak tento záměr dovést k úspěšnému konci.

Soudružky a soudruzi, při projednávání kapitol státního závěrečného účtu ČSR za rok 1983, přikázaných zdravotnímu a sociálnímu výboru, jsme konstatovali, že hospodaření v rámci svěřených kapitol probíhalo v roce 1983 v souladu se stanovenými hospodářskými direktivami. Z pověření zdravotního a sociálního výboru doporučuji předložený vládní návrh státního závěrečného účtu za rok 1983 ke schválení.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Stanislavu Chytráčkovi. Slovo má poslankyně Anna Kocurová.

Poslankyně Anna Kocurová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém vystoupení bych chtěla věnovat pozornost otázkám dodavatelsko-odběratelských vztahů, které mají pro úspěšný chod ekonomiky zásadní význam. Proto také Soubor opatření ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství uložil věnovat zvláštní pozornost formování dodavatelsko-odběratelských vztahů v procesu tvorby plánu a zvyšování účinnosti smluvního systému.

K naplnění těchto úkolů byla v roce 1980 vydána vyhláška o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu. Při poslední novelizaci hospodářského zákoníku, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1983, byly základní principy formování dodavatelsko-odběratelských vztahů od stádia přípravy státních plánů vtěleny přímo do hospodářského zákoníku. Nová úprava vychází z koncepce, že základy těchto vztahů se vytvářejí již v období přípravy plánu, tedy v době, kdy je nutné, aby dodavatelé znali potřeby odběratelů a odběratelé věděli, zda záměry, s nimiž uvažují v plánech, jsou vůbec realizovatelné.

Není to poprvé, kdy se touto problematikou zabýváme, abychom posoudili, jak se daří upevňovat hospodářskou disciplínu v dodavatelsko-odběratelských vztazích a jak k tomu napomáhají právní předpisy. Těmto otázkám věnujeme trvalou pozornost v ústavně právním výboru.

Naše poznatky ukazují na některé nedostatky při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v období sestavování plánu, a to jak v podnikové sféře, tak i ve sféře hospodářského řízení. Nejsou totiž ojedinělé případy, kdy k jejich projednání v okruzích stanovených již zmíněnou vyhláškou vůbec nedochází. Stává se tak obvykle tehdy, jestliže odběratel byl v předchozích obdobích ve svých požadavcích běžně uspokojován, a proto nepovažuje projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů za potřebné. Samotné projednání bývá často značně formální. Není také výjimkou, že plány jsou schvalovány, aniž by rozpory v dodavatelsko-odběratelských vztazích byly odstraněny. K jejich řešení se přistupuje až v průběhu plnění plánu a pak je nelze buď vůbec odstranit, nebo jen s obtížemi, a to na úkor již existujících vazeb. Nejsou ojedinělé ani případy, kdy orgány hospodářského řízení řeší předložené rozpory se značným časovým odstupem nebo o rozporu nerozhodnou vůbec.  

Jak jsem si ověřila u orgánů hospodářské arbitráže, nebyly například ve II. pololetí 1983 vyřešeny rozpory mezi zdroji a potřebami v oblasti dodávek dětské konfekce. Četné předsmluvní spory mezi podniky Obchod textilem a Oděvy proti Severce, n. p. Cvikov ukazují, že nadřízené orgány ani na základě signalizací arbitráže nestanovily včas účinná opatření k odstranění tohoto rozporu. Rovněž nebyla příslušnými řídícími orgány řešena problematika lisovaných dřevovláknitých desek z dovozu. Na základě mezivládních dohod byl vydán plánovací akt na dovoz těchto desek. V důsledku omezení bytové výstavby a zřejmě i v důsledku uvedení výrobních kapacit na výrobu těchto desek u nás do provozu se potřeba dovozu podstatně snížila. Proto se tuzemští odběratelé bránili uzavřít hospodářské smlouvy, což odůvodňovali tím, že dovoz nepotřebují, že jim vznikají značné nadbytečné zásoby, pro které nemají skladovací prostory a že jejich potřebu stačí krýt výroba dřevovláknitých desek v tuzemsku. Podle mých informací mají být na tuto položku uzavřeny zahraniční smlouvy i v roce 1984. Zmíněné přehledy ukazují na nedostatky v projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů i v plánovací činnosti.

Novela hospodářského zákoníku zavedla institut hospodářských pokut. Porušování povinností, které jsou stanoveny pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a pro řešení příslušných rozporů, mohou být též důvodem pro uložení hospodářské pokuty. Bude tedy na místě, aby tohoto institutu hospodářského práva bylo plně využíváno v zájmu upevnění hospodářské kázně s cílem zabezpečit úkoly vyplývající ze 7. pětiletého plánu.

K upevnění smluvní kázně a zvýšení významu majetkových sankcí byla v novele hospodářského zákoníku zdůrazněna povinnost účtovat a vymáhat majetkové sankce. Protože v rozporu se zájmy společnosti organizace někdy od této povinnosti ustupovaly (zpravidla proto, aby si do budoucna nenarušily vzájemné vztahy), bylo do hospodářského zákoníku zařazeno nové důležité ustanovení. Za podmínek stanovených zákonem uloží orgán hospodářské arbitráže povinnost odvést do příslušného státního rozpočtu částku, která měla být jako penále zaplacena. Ověřila jsem si, že v průběhu uplynulého roku uložila Státní arbitráž ČSR takový odvod celkem v 65 případech, což dokladuje, že toto ustanovení má svůj smysl a účel.

Soudružky a soudruzi, rok 1983 byl prvým rokem účinnosti novely hospodářského zákoníku. Nová právní úprava se postupně uváděla do života a současné poznatky ukazují, že se již dostává do povědomí hospodářské veřejnosti a začíná působit. V této souvislosti mi dovolte několik poznámek k právně ekonomické propagandě. Vím, že bylo věnováno mnoho úsilí k tomu, aby hospodářští právníci a ostatní pracovníci si co nejdříve osvojili novelizovaný hospodářský zákoník. Myslím si však, že je třeba i nadále prohlubovat tuto výchovnou činnost, která by podle mého názoru měla být více než dosud zaměřena též na vedoucí hospodářské pracovníky. Jde o to, aby se i nové principy hospodářského práva uplatňovaly plněji i v řídící činnosti.

Jedním z předpokladů dodržování zákonnosti v národním hospodářství je také zkvalitňování úrovně právní služby v podnicích, výrobně hospodářských jednotkách a v ústředních orgánech. I touto otázkou jsme se v našem výboru nejednou zabývali. Myslím si, že postavení právní služby v ekonomické oblasti není vždy vedoucími pracovníky plně doceněno. O tom svědčí i ta okolnost, že úsilí o snížení administrativních pracovníků se mnohde dotklo právních útvarů a jejich postavení.

Právní služba v jednotlivých resortech je metodicky řízena příslušnými ministerstvy. Koordinaci tohoto metodického řízení zabezpečují orgány hospodářské arbitráže. Jeví se vhodné ověřit v jednotlivých resortech, jaký je stav organizace a postavení této služby. Získané poznatky by jistě přispěly k řešení některých problémů na tomto úseku.

Soudružky a soudruzi, 10. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa znovu zdůraznilo požadavek upevňování socialistické zákonnosti, pořádku a zvyšování státní, plánovací a pracovní disciplíny na všech stupních a úsecích. 

Chtěla jsem proto ve svém vystoupení zdůraznit, že nezbytným předpokladem k naplnění tohoto požadavku je důsledné uplatňování a dodržování hospodářskoprávních předpisů všemi socialistickými organizacemi a orgány hospodářského řízení.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Anně Kocurové. Slovo má poslanec František Přibyl.

Poslanec František Přibyl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v rámci přípravy na dnešní schůzi ČNR projednal kulturní a školský výbor plnění plánu a rozpočtu v kapitolách školství, kultury a sdělovacích prostředků.

Úvodem chci poznamenat, že od samého počátku minulého roku jsme věnovali v tomto směru mimořádnou pozornost využívání společenských prostředků v kultuře, tak jak to odpovídalo zájmu našeho předsednictva České národní rady. Po předcházejícím náročném průzkumu byla tato problematika projednána v našem výboru 10. března m. r. Zástupcům ministerstva kultury, čsl. filmu, rozhlasu a televize bylo zdůrazněno, že sice naše společnost nechápe umění v komerčních hodnotách, ale čerpání stamiliónových částek, ročně vynakládaných na uměleckou sféru a kulturně uměleckou činnost musí být podřízeno daným ekonomickým principům a to bez toho, že by musel být omezován kulturní rozvoj a tím oslabován i vliv a význam práce v kultuře v naší společnosti. Naše náměty a doporučení směřovala k odkrývání a využívání materiálových a finančních rezerv, lepšímu využívání základních fondů, omezování nebo nahrazování dovozů strojů a zařízení z nesocialistického zahraničí, hledání nových zdrojů pro export a řada dalších.

Obdobně pak i předsednictvo České národní rady, které se využíváním společenských prostředků v kultuře zabývalo 26. 4. m. r., položilo důraz jak na nutnost zvyšování účinnosti a celkové úrovně naší kultury, tak i zvyšování hospodárnosti. Jsem toho názoru, že obě jednání - jednání předsednictva ČNR především - značně a to pozitivně - ovlivnila činnost tohoto úseku.

Tak např. hospodářské organizace v odvětví kultury splnily svoje úkoly v oblasti kultury, hudby, výtvarného umění, realizaci výstav, výrobků umělecko řemeslné práce a výrobků lidového umění; Čs. film vyrobil 35 celovečerních distribučních filmů - vesměs barevných (je to oproti plánu o 1 navíc), dále vyrobil 169 ostatních distribučních a 1073 hraných a ostatních filmů, přemluveno do české verze bylo 88 celovečerních a 3 krátké filmy. Splněn byl i dramaturgický plán na rok 1983.

Rovněž Čs. televize splnila úkoly stanovené ideově tematickým plánem, výrobní směrnicí i hospodářským plánem, zvýšila výrobu barevné produkce na 85,4 % z celkového objemu a o 8,3 % překročila plán barevného vysílání (celkový podíl dosáhl 84,4 %). Úspěšně zajistila plnění nadlimitní investiční výstavby, zejména u rozhodujících staveb, oproti plánu lépe využila zásob a dále zvýšila efektivnost resortní výzkumné činnosti. Splnila dobře i všechny ukazatele programu hospodárnosti, náklady na jednu hodinu výroby programu zůstaly pod hranicí, určenou plánem. Výsledkem je splnění plánovaných příjmů na 104,9 % zatímco rozpočtové náklady byly čerpány na 91,5 %. Tento pozitivní vývoj i výsledky jsou důstojnou tečkou za oslavami 30. výročí vzniku Čs. televize v roce 1983.

Také Čs. rozhlas dosáhl při plnění plánu a rozpočtu uplynulého roku celkově dobrých výsledků. Plánované příjmy překročil o 2,5 % zatímco rozpočtované náklady čerpal pouze na 97,5 % a dosáhl tak lepšího hospodářského výsledku o více než 23 mil. Kčs. Přitom splnil plánované výkony jak v domácím, tak i zahraničním a stereofonním vysílání. Lze říci, že naplnil i rozhodující programové cíle a pohotově reagoval na všechny významné domácí i zahraniční události.

Za uplynulý rok vzrostl počet evidovaných rozhlasových přijímačů o 27 818 a dosáhl počtu téměř 3132 tis. - mimo to účastníků rozhlasu po drátě bylo přes 456 tis.  

V návaznosti na svoji informaci na našem prosincovém zasedání ČNR k plánu a rozpočtu na letošní rok - týkající se výstavby nového rozhlasového střediska v Praze 4 dodávám, že podle informace vedení Čs. rozhlasu byla 1. etapa druhé stavby tohoto střediska zařazena do státního prováděcího plánu k zahájení v r. 1984 jako závazný úkol státního plánu. Je to dobrý příslib pro urychlené vybudování tolik potřebného zařízení našeho rozhlasu.

Přes další zlepšení v plnění kulturně výchovných cílů v uplynulém roce, přes celkově příznivé plnění plánu a čerpání rozpočtu v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, zůstalo plnění některých dílčích úkolů pod žádoucí úrovní.

Například byl mírně překročen limit podílu celkových nákladů na výkonech. Pro VHJ Supraphon, která má na tom největší podíl, byl pro rok 1984 stanoven kontrolní režim. V odvětví kultury se nepodařilo splnit úkoly ve vývozu do nesocialistických zemí a opakovaně se nepodařilo zajistit splnění plánu stavebních prací. Za úspěch nelze považovat ani pokles návštěvnosti u Čs. cirkusů a varieté a u stálých kin. Nepodařilo se překonat u Čs. filmu potíže, plynoucí z nedostatku filmové suroviny. Objem investic nezajistil ani Čs. rozhlas - plnění činilo 64 %, nečerpán zůstal i plán oprav a udržování a přetrvává nedostatečné využití vozidel. Obdobně nebyly splněny investice do 2 mil. Kčs a objem údržbových prací v Čs. televizi apod.

Aniž si v našem výboru činíme nárok na hodnocení dosažených kulturních výsledků, konstatovali jsme - vycházejíce z poznatků ve svých volebních obvodech - že i v uplynulém roce dosáhly naše sdělovací prostředky i naše kultura řady velmi dobrých výsledků, ale že současně se produkují některé práce, které z hlediska přínosu pro společnost nepřináší žádoucí výchovné efekty, zaostávají za současností a mají malý ohlas u naší veřejnosti. Výsledky úsilí našich pracujících vyžadují, aby umění zobrazovalo jejich život. Proto nedostatečná ideovost v obsahu, interpretaci i propagace západních směrů v populární hudbě, vydávání někdy zbytečných knih a produkce filmů nepřispívá ani ke zvyšování úrovně kulturní tvorby a jejího výchovného účinku, ale stává se neúnosným i z hlediska účelného vynakládání společenských prostředků. 

Vážené soudružky a soudruzi, významnou položkou našeho rozpočtu, a tedy i projednávaného závěrečného účtu za r. 1983, je odvětví školství, a to ústředně řízené i v působnosti národních výborů. Ve školství byly naplňovány úkoly, stanovené usnesením vlády ČSR č. 191 z r. 1981 a to v návaznosti na dokumenty o československé výchovně vzdělávací soustavě. Nedávná celostátní konference učitelů, která svým významem přerostla školský rámec a stala se věcí celospolečenskou, podrobně zhodnotila také plnění cílů naší školské politiky.

Pokud jde o plnění rozpočtu byly příjmy za ústředně řízené školství splněny na 106,1 % a výdaje v konečné podobě čerpány na 98,1 %. Beze zbytku byl splněn také program hospodárnosti. Dobrých výsledků bylo dosaženo v plnění plánu investic. Rovněž obě ústředně řízené hospodářské organizace Státní pedagogické nakladatelství a n. p. Komenium splnily všechny závazné ukazatele a limity. Byl splněn plán nově přijímaných studentů na vysoké školy, i když oproti r. 1982 byl v souladu se záměrem o 1400 studentů nižší.

U škol v působnosti národních výborů lze plnění plánu výkonů celkově charakterizovat jako pozitivní, neboť v převážné většině škol a školských zařízení nebyly zaznamenány výraznější odchylky od stanovených úkolů. V porovnání s rokem 1982 vzrostly výkony u škol pro mládež vyžadující zvláštní péči o 4,4 %, počty chovanců v dětských domovech vzrostly o 3 %, výkony školních družin a klubů se zvýšily o 2,5 %, školních jídelen o 2,2 %, základních škol o 2,1 %, studijní obory na středních odborných učilištích o 1,3 % a lidových škol umění o 0,9 %. Naopak mateřské školy a všechny typy středních škol zaznamenaly v r. 1983 především vzhledem k poklesu příslušných populačních ročníků snížení úrovně výkonů.

Výdaje na školství v působnosti národních výborů byly v uplynulém roce překročeny oproti rozpočtu o 628 mil. Kčs. Toto vysoké překročení bylo kryto zejména doplňkovými zdroji národních výborů a účelovými prostředky zajištěnými v rezervách státního rozpočtu ČSR na úhradu specifických potřeb školství. Částečně přispělo i ministerstvo školství ze svého rozpočtu.

Těmito opatřeními bylo řešeno z části vybavování nových kapacit škol a školských zařízení, pobyt dětí z oblastí se znečištěným ovzduším ve školách v přírodě, bezplatné přesnídávky, podávané dětem v oblastech Severočeského a Západočeského kraje, vybavení školních jídelen v Praze pro přípravu Československé spartakiády 1985, vybavení a provoz sportovních škol, přístavby a nástavby škol a školských zařízení a další.

Nejde tedy o rozpočtovou nekázeň, ale o výdaje jednotlivě řádně dokladované a v průběhu roku posílením rozpočtu kryté. Ze strany národních výborů jde o cílevědomou snahu vytvořit za účinné pomoci ústředních orgánů potřebné materiální předpoklady pro práci škol a školských zařízení včetně plnění úkolů Dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že při projednávání zmíněných kapitol jsme v kulturním a školském výboru zaznamenali další pozitivní vývoj v uplynulém roce jak v plnění cílů kulturní a školské politiky, v plnění výkonů, tak i v růstu rozpočtové kázně. Zdůraznili jsme také kromě celé řady námětů a doporučení, že je možné a nezbytné i nadále využívat vnitřní zdroje každého resortu k plnění plánu a rozpočtu včetně programu hospodárnosti.

Za kulturní a školský výbor doporučuji proto předložený návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1983 schválit. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP