Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru zdravotnictví ČSR soudruhu Prokopcovi za jeho zprávu.

Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů České národní rady místopředsedovi ČNR dr. Čestmíru Adamovi.

Společný zpravodaj místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi. V programových dokumentech naší socialistické společnosti zaujímá péče o zdraví lidu významné místo. Soustavná, možnostem národního hospodářství odpovídající a plánovitě zabezpečovaná péče o zdraví se neomezuje jen na záležitosti, které bezprostředně ovlivňují zdraví občanů, ale věnuje pozornost i takovým vlivům, které působí na zdraví lidu sice odvozeně, ale velmi účinně. Jedná se zejména o působení na trvalý růst životní úrovně obyvatelstva, o zabezpečování existenčních jistot, o tvorbu a ochranu životního prostředí, o způsob života a o další faktory, z jejichž vzájemného působení a prolínání vycházejí pozitivní i negativní podněty na zdraví občanů. Z toho vyplývá, že péči o zdraví lidu nezajišťují v naší společnosti jen zdravotnické orgány, ale přispívá k ní soubor činností jiných státních orgánů, společenských organizací a občanů. Jako pro ostatní oblasti života společnosti, tak i pro zdravý způsob života platí, že nikdo není jen objektem působení, ale i jeho subjektem. I občané musí svým osobním životem, ochranou vlastního zdraví a prací ve prospěch společnosti napomáhat k zabezpečování cílů a zájmů socialistické zdravotní politiky.

Zdravotnický systém, aplikovaný v naší zemi, demonstruje přednosti socialismu před kapitalismem způsobem, který je průkazný pro každého občana. Bezplatná a na vysoké úrovni poskytovaná péče všem občanům je vymožeností, kterou si naši občané ne vždy a v plném rozsahu a dosahu uvědomují.

Od organizačního sjednocení v roce 1951 prošlo naše zdravotnictví úspěšnou cestou. Naše zdravotnická soustava tvoří dnes rozsáhlý a jednotný zdravotní a hospodářský, technický, provozní a sociální systém, zahrnující hygienické stanice, nemocnice, odborné léčebny, polikliniky, obvodní a závodní zdravotnická střediska, kojenecké ústavy, lékárny, zdravotnickou výrobu a zásobování i vlastní vědeckovýzkumnou základnu a mnoho lázeňských ústavů.

Dosáhli jsme vynikající úspěchy v boji proti přenosným nemocem, a to jednak prováděním hygienických opatření, ale zejména soustavným preventivním očkováním. Mezi největší úspěchy můžeme počítat úplnou likvidaci dětské obrny. Tak například onemocnění záškrtem nebo dávivým kašlem se dnes vyskytuje jen v nepatrném počtu případů.

Mimořádná pozornost se věnuje zdravotnímu stavu nové generace. Péče o zdravý vývoj dětí začíná již před jejich narozením preventivními prohlídkami nastávajících matek. Patříme mezi státy s nejnižší mateřskou, novorozeneckou a kojeneckou úmrtností.

Všeobecně jsou známy úspěchy, kterých naše medicína dosáhla při léčení srdečních onemocnění, při provádění transplantací a léčebně dalších závažných onemocnění. Úspěchy a nové možnosti zdravotnictví jsou výsledkem dlouhodobé a cílevědomé zdravotnické politiky KSČ. Péče je zaměřena nejen na dokonalejší léčbu nemocí, ale především na ochranu před jejich vznikem a stále výrazněji i na aktivní rozvíjení tělesného a duševního zdraví a na prodlužování tvořivého lidského života.  

Průzkumy a jednání výborů a stálých pracovních skupin, organizované besedy na národních výborech a v dalších organizacích i ve spolupráci s odborovými orgány prováděné při přípravě na toto jednání ČNR, přinesly poznatky jednoznačně dokládající, že ústavou a zákony založená práva občanů na bezplatnou zdravotní péči jsou uplatňována, že zdravotní stav našeho lidu je možno považovat za dobrý. Je to výsledek soustavného uplatňování zdravotnické politiky KSČ, kterou pojímá do svých programových prohlášení vláda ČSR a dále rozpracovává ministerstvo zdravotnictví.

Je třeba ocenit každodenní úsilí našich zdravotníků o realizaci této zdravotnické politiky a zejména pak národních výborů, které mimo plánem stanovené úkoly a prostředky využívají místní možnosti a zdroje a vytvářejí tak pro rozvoj zdravotní péče prostorové a finanční podmínky.

Dosáhli jsme dobré úrovně zdravotního stavu našeho lidu působením celé socialistické společnosti, zejména vlivem socialistických životních a sociálních jistot a stálým zdokonalováním jejich obsahu.

Jestliže jsme tuto péči uskutečnili již podle komunistické zásady potřebnosti, neznamená to, že by občan byl zbaven povinnosti pečovat o zdraví své a své rodiny. Je třeba podtrhnout, že zdravý způsob života je základem zdraví a že socialistické zdravotnictví řeší nepříznivé následky vlivů přírody a škodlivého jednání lidí. Je zcela nepřijatelné trpně přihlížet k sebepoškozování zdraví nezodpovědným požíváním lihovin a omamných látek, nepracovními úrazy způsobenými nedbalostí i nezdravým způsobem života.

Racionální výživa v přiměřeném množství, dostatek spánku a pobytu na vzduchu, otužování, všestranný přiměřený tělesný pohyb a dobré mezilidské vztahy jsou v silách každého jednotlivce. Naše socialistická společnost k tomu vytváří podmínky.

Nikdo nemusí s nemocí pracovat, ale také nemůžeme připouštět předstírání nemoci sledující únik z povinností pracovního poměru. Všem pracujícím jsou poskytovány nemocenské dávky mající za cíl existenčně zajistit nemocného při ztrátě výdělku v době nemoci, ale nechceme a nebudeme je vyplácet bulačům a simulantům.

Jedním z největších a nesporných úspěchů našeho zdravotnictví je prevence. Soustava opatření předcházejících vzniku nemocí se musí stát v budoucnu předmětem hlavního směru vývoje našeho zdravotnictví.

Vědeckotechnický rozvoj a jeho uplatňování přináší kvalitativní změny ve výrobních postupech, omezování fyzicky namáhavé práce, ale současně klade vyšší nároky na psychickou a nervovou soustavu. S tím je nutno počítat při vstupních lékařských prohlídkách a využívat při rozmísťování pracovníků a stanovení principů organizace práce vědecké poznatky.

Velmi odpovědně je třeba také zacházet s chemizací. Přísné dodržování předepsaných pracovních postupů a dávek musí se stát věcí nejen občanského smyslu pro povinnost vůči celé společnosti, ale také soustavného prověřování a bezvýjimečných postihů viníků. To platí pro celý soubor otázek životního prostředí. Každý občan o ně musí pečovat na pracovišti i v bydlišti a hledat cesty k jeho zlepšení. To není jen otázka nákladných zařízení, ale také obecné občanské kázně.

Jsou ovšem území, která mají zhoršené životní prostředí v důsledku určitého nahromadění výrob znečišťujících životní prostředí. Všichni můžeme přispět ke snížení této zátěže snižováním spotřeby paliv, energie, chemikálií, atd. Pro lidi, kteří tam pracují a žijí, uplatňujeme soustavná ozdravná opatření.

Z poslaneckých průzkumů dále vyplývá, že v celé soustavě zdravotnických zařízení a jejich činnosti zůstává do budoucna prvořadým úkolem zvýšit úroveň a kvalitu léčebné, preventivní a rehabilitační péče. Cesty a cíle stanovily závěry XVI. sjezdu KSČ. Další zásadní úkoly vyplývají pro zdravotnictví z X. všeodborového sjezdu.

Soudružky a soudruzi, klíčovou oblastí, v níž se především rozhoduje o kvalitě a účinnosti zdravotnických služeb je sféra řízení. Faktorem, který zásadně ovlivňuje úroveň řízení na všech stupních, je sjednocení přístupů ve stanovení hlavních směrů a postupné realizaci dlouhodobé zdravotně politické linie, přičemž závažnou úlohu při realizaci zdravotnické politiky KSČ mají naše národní výbory. Do jejich působnosti a odpovědnosti spadá nejen zřizování zdravotnických zařízení a rozhodování o jejich síti, ale také jejich řízení plánem a rozpočtem, jmenování vedoucích pracovníků a stanovování zdravotnické politické linie na jejich území.

Národní výbory si donedávna stěžovaly, že nemají podmínky pro odborné řízení zdravotnictví. Ministr zdravotnictví proto svým předpisem zřídil pro každý obor medicíny hlavní, krajské a okresní odborníky, z nichž krajské a okresní jmenují rady národních výborů. Rady mají však i povinnost dát si od těchto svých podřízených předkládat zprávy o výkonu důležitých funkcí a vyžádat si i stanoviska odborníka vyššího stupně řízení. Zatím se tak podle našich informací neděje. Poukazuje se na to, že zdravotnictví nemá výstupní kontrolu, ale že nic nebrání národním výborům v tom, aby rozhodly, že posudková lékařská služba a prosektoři budou podléhat přímo řediteli ústavu národního zdraví a že budou tuto úlohu plnit. Právě tak mají národní výbory možnost prosadit plné uplatnění leninské zásady jednoho vedoucího na všech stupních řízení uvnitř zdravotnických zařízení. Zejména je třeba zdůraznit, že rady národních výborů musí zajišťovat plnění zdravotně politické linie a soustavně posuzovat zdravotní stav obyvatel ve svém území.

O kvalitě a efektivnosti péče poskytované ve zdravotnických zařízeních rozhoduje jak úroveň organizace a řízení, tak i počet a odborná a politickomorální kvalifikace pracovníků, vybavenost a uspořádání soustavy sítě zdravotnických zařízení, zásobování léky a zdravotnickým materiálem a zdravotnickými přístroji. Národní výbory musí dbát také o soulad rozsahu a skladby odborných zdravotnických služeb s rozsahem a skladbou hlavních skupin nemocí a zařazovat podle toho mladé absolventy do předatestační přípravy. Poslanci při svých průzkumech zjistili, že slabým místem léčebně preventivní péče je péče o dorost a vysokoškolské studenty, jakož i rozpoznávání a léčení nemocí dýchacího, pohybového a trávicího ústrojí i nemocí spojených s náhlými mozkovými příhodami. Pozornost si zasluhují i tak zvané nepřitažlivé obory, jako je oční, ušní a nosní lékařství.

Přes prostředky vložené do zlepšení základny zdravotnictví přetrvává v technickém stavu budov řada nedostatků. Vyplývají zejména z poměrně vysokého stáří objektů, zvláště lůžkového fondu. 21 % z nich je starších 50 let, dalších 21 % starších 75 let a 8 % starších 100 let. Nejvíce nemocničních lůžek, která jsou umístěna v budovách věkové struktury nad 50 let, je v moravských krajích a v hl. m. Praze.

Materiálně technická základna zdravotnictví je poměrně rozsáhlá. Svým rozmístěním představuje síť menších zařízení neodpovídající současnému a perspektivnímu rozvoji a rozmístění výrobních sil a svým stavebním provedením a stavebním stavem nemá v řadě případů předpoklady pro provádění hospodárné a společensky efektivní intenzivní léčebně preventivní péče. Při zakládání dalších směrů investiční politiky vystupují do popředí včasné opravy a stálá údržba existujících zařízení, dobudování sítě územních a závodních poliklinik a budování lůžkových zařízení intenzivní a velmi intenzivní péče.

Tento úkol vystupuje do popředí s přihlédnutím k tomu, že přes uvádění nových zdravotnických kapacit do provozu počet lůžek ve zdravotnických zařízeních v podstatě stagnuje. Opožděné uvádění některých nových kapacit do provozu a nutnost vyřazovat při prováděných rekonstrukcích některé lůžkové kapacity dočasně z provozu je jednou z příčin, že se jen pozvolna daří uskutečňovat záměr v rozšiřování počtu lůžek v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Pokud jde o údržbu a opravy, musí je zabezpečit národní výbory přednostním nasazením kapacit místního stavebnictví. Nedostatečné plnění tohoto úkolu vytváří tlak na budování vlastních, někdy i rozsáhlých stavebních čet ve zdravotnických zařízeních, což není posláním zdravotnictví, a nepříznivě ovlivňuje i skladbu pracovníků ve zdravotnických zařízeních.

Při zajišťování výstavby zdravotnických zařízení je žádoucí pracovat s dlouhodobým zcela racionálním projektem sítě zdravotnických zařízeni patřičně zakotvených v územních plánech. Při projektování nových zdravotnických budov musí zdravotníci v dohodě se stavbaři použít co nejmenší počet konstrukčních řešení, dalekosáhle využívat výhod typizace a opakovaných projektů a pozornost zaměřit na co nejdokonalejší rozmístění uvnitř objektu, aby se drahocenný čas zdravotníků neztrácel zbytečně dlouhými pochůzkami uvnitř objektů a areálů.

Vědeckotechnický rozvoj plně pronikl i do zdravotnictví a uplatňuje v něm své špičkové poznatky - elektroniku, magnetickou resonanci, biotechnologii a další pokrokové směry. Máme poznatky ukazující, že světový vývoj půjde cestou posilování špičkové přístrojové techniky v ambulantních zařízeních a že podíl výkonů v ambulantní péči bude stoupat a naopak podíl výkonů v lůžkové složce klesat, že nové dokonalejší přístroje umožní široce založenou prevenci řadovým vyšetřováním větších souborů obyvatelstva v boji proti dalším chorobám.

Je potřebné, aby se otázce vybavování našeho zdravotnictví moderní přístrojovou technikou věnovala stále větší pozornost. Zkušenosti učí, že se to naší společnosti bohatě vyplatí.

Setkali jsme se s řadou kritických připomínek na provádění oprav a údržby zdravotnické techniky. Mnoho připomínek bylo vzneseno na dodávky výrobků pro léčiva i zdravotnického materiálu. Novelizovaný hospodářský zákoník zakotvil přednostní povinnost dodavatelů uspokojovat potřeby zdravotnictví. Politický rozhled by měl každého vedoucího pracovníka i bez povinností vyplývajících ze zákona vést k tomu, že musíme dodávkami plně zajistit potřeby péče o zdraví našeho lidu a postupně odstraňovat závislost na dovozech, zejména z nesocialistických zemí.

Ve sféře zdravotnictví pracovalo v ČSR v roce 1982 skoro 220 tisíc pracovníků, z toho zhruba 30 tisíc lékařů. Na jednoho lékaře připadalo necelých 300 obyvatel.

Jak ukázaly poslanecké průzkumy, existují ve vybavenosti jednotlivých územních zdravotnických zařízení i jednotlivých oborů léčebně preventivní péče neodůvodněné rozdíly a nerovnoměrnosti v kádrovém i hmotném zajištění. Je to ovlivněno různými faktory, které v minulosti působily na vývoj zdravotnictví v jednotlivých oblastech. Předpokládáme jistě právem, že zejména krajské národní výbory budou dbát o odstraňování těchto rozdílů a nerovnoměrností.

Není věcí jenom resortu zdravotnictví, ale i školství a práce a sociálních věcí, aby počty absolventů odborných zdravotních škol středních i vysokých odpovídaly reálným potřebám a možnostem nejen národního hospodářství, ale i jednotlivých oblastí. Projevuje se určitý nesoulad mezi plánem lékařských míst a počty absolventů lékařských fakult. Přitom máme řadu míst neobsazených, např. v Severočeském kraji. Je to ovšem mj. i důsledek řady činitelů, např. i současného poměru studujících žen a mužů i skutečnosti, že absolvent, který do čtyř let po promoci neudělá I. atestaci, neztrácí oprávnění k výkonu povolání. Klademe si při nedostatku hygieniků otázku, zda hygienici mají získávat oprávnění k výkonu činností příslušejících absolventům všeobecného lékařství. Obracíme se z tohoto místa nejen na ministra školství, ale i na děkany lékařských fakult s prosbou, aby vychovávali své posluchače především pro práci v ambulantní službě. To úzce souvisí s požadavky, které nám byly při besedách tlumočeny - zlepšit výběr přijímaných studentů, zejména z hlediska jejich morálních a povahových předpokladů a působit na ně výchovně tak, aby si uvědomovali všechny morální a humanitní aspekty svého budoucího povolání.

Důraz položený na rozvoj tzv. linie prvního kontaktu v závěrech sjezdů KSČ prokázal svoji naprostou oprávněnost. Ministerstvo zdravotnictví na tomto poli mnoho vykonalo, mnoho musí ještě učinit zejména krajské a okresní národní výbory.

Je nespornou vymožeností, oceňovanou pracovníky organizací všeho druhu, že stále rozšiřujeme síť obvodních závodních lékařů. Jejich namáhavá a společensky významná práce je velice prospěšná tam, kde závodní lékaři po léta zůstávají na svém pracovišti. Vytvoření podmínek pro jejich stabilizaci znamená učinit zdravotníkům závodních ordinací Pracovní zátěž porovnatelnou s prací na jiných úsecích léčebně preventivní péče. Bude rovněž třeba zajistit i odvětvové odborné vedení závodních lékařů, neboť zdravotní podmínky jejich pacientů mají přímý vztah k technologii výroby toho kterého odvětví. Určitou úlohu tu mohou sehrát závodní ústavy národního zdraví.

Přes prováděná opatření se nedaří snížit procento pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. V roce 1983 bylo prostonáno 80 116 000 pracovních dnů. Rostou i výdaje na dávky při ošetřování člena rodiny. Pokládáme proto za žádoucí, aby národní výbory zaměřily svou pozornost a péči ústavů národního zdraví zejména na prevenci a léčení těch skupin nemocí, které jsou hlavními příčinami pracovní neschopnosti.

Realizace závěrů XV. a XVI. sjezdu KSČ kladoucí za cíl rozšíření a prohloubení léčebné rehabilitace i zapojování lázeňské léčby k doléčování nemocí léčených na lůžkových odděleních se osvědčila. Jsme plně přesvědčeni, že národní výbory za účinné pomoci ministerstva zdravotnictví ČSR zajistí společensky žádoucí rozvoj léčebné rehabilitace a návaznosti lázeňské péče v co nejširším měřítku.

Závažnou otázkou je také návrat do pracovního procesu osob se změněnou pracovní schopností. Projevuje se nedostatek vhodných pracovišť, mnohdy neochota vedoucích pracovníků tyto osoby zaměstnávat, což je způsobeno i tím, že nemáme vhodné a dostatečné zařízení sociální péče pro pracovní rehabilitaci.

Nejen pracující, ale i vedoucí pracovníci nám poukazovali na to, že pacienti tráví mnoho času v čekárnách ambulantních zařízení a že na každé vyšetření se jde v jiný den, což představuje velké ztráty pracovní doby. Objednací lhůty na vyšetření a léčebné zákroky jsou leckdy zdlouhavé a v řadě případů mají za následek déle trvající pracovní neschopnost. Setkali jsme se dále s tím, že úroveň ošetřovatelské péče i stravování pacientů je v některých lůžkových zařízeních neuspokojivá. Jsou i stížnosti na úroveň rozpoznávání a léčení nemocí.  

Průzkumy byly potvrzeny nedostatky v zásobování zdravotnictví obvazovým materiálem, rentgenovými filmy, chirurgickými nástroji, injekčními jehlami a stříkačkami pro jednorázové použití, náhradními díly ke zdravotnické technice a ve vybavenosti zdravotnictví dialyzačními přístroji. Mnoho připomínek bylo adresováno na způsob provádění servisu národním podnikem Chirana.

Soustavnou pozornost musí národní výbory věnovat vztahům mezi zdravotníky a léčenými občany, neboť nedostatky v těchto vztazích snižují společenské účinky naší léčebné preventivní a lázeňské péče.

Všeobecně bylo poukazováno na značné množství předpisů a zdůrazňováno, že různé novely, doplňky a směrnice je pro zdravotnického pracovníka téměř nemožné sledovat. To má svůj negativní dopad nejen na administrativní náročnost práce lékařů a dalších odborných pracovníků, ale i na úroveň a kvalitu řízení. Snížení rozsahu různých předpisů je proto důležitým předpokladem pro další prohloubení a zkvalitňování práce nejen lékařů, ale všech řídících pracovníků ve zdravotnictví. Stejně tak i soustavné úsilí o snižování administrativní zátěže zdravotníků, zejména působení na snížení nároků na vystavování různých potvrzení lékaři pro nezdravotnické účely.

Již delší dobu usilujeme o to, aby bylo přistoupeno ke zkvalitnění pražského zdravotnictví na základě systémové analýzy a systémového uspořádání při dodržení zásad efektivnosti a základních principů socialistického zdravotnictví, zejména jednoty ambulantní a lůžkové péče, a to s cílem poskytnout pražskému občanovi dobrou léčebně preventivní péči.

Soudružky a soudruzi, poslední léta ukázala, jakou pozornost věnuje KSČ a vláda ČSR při péči o zdraví lidu a rozvoji zdravotnictví v naší republice, jak i v celkově složitém mezinárodním vývoji jsou výdaje ze státního rozpočtu na zdravotnictví každoročně zvyšovány a jakým soustavným úsilím se pečuje o zajišťování léků pro naše nemocné, jak se naše zdravotní péče stále zdokonaluje. Je potěšitelné, že na tomto vývoji se podílejí nejen hospodářské, ale i společenské organizace. Oceňujeme příspěvek celé Národní fronty k tomuto úsilí, jehož hlavním nositelem je v dobrovolné občanské péči o zdraví občanů Čs. červený kříž, který se významně podílí na zdravotní výchově všeho obyvatelstva, na získávání bezplatných dárců krve a na přípravě obyvatelstva k poskytování první pomoci. Je proto věcí národních výborů nejen podporovat tuto činnost, ale aktivně zapojovat členy ČSČK do práce v komisích národních výborů.

Naším cílem je zdravý a tělesně i duševně zdatný člověk, který dá společnosti co nejvíce na poli placené i dobrovolné práce a dovede svou socialistickou vlast bránit v případě nutnosti. Zdravý způsob života je proto třeba rozvíjet a prosazovat ve všech sférách našeho společenského i osobního života.

Vycházíme z toho, že naše soustava zákonů platná pro oblast zdravotnictví, zvláště zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, odpovídá i současným potřebám. Jsme připraveni projednat návrhy dalších zákonů, zvláště o boji proti alkoholismu a jiným toxikomániím, včetně nikotinismu, zákona o umělém přerušení těhotenství, jakož i opatření, která povedou ke zvýšení účinnosti ochrany zdraví našich občanů. V období budování vyspělé socialistické společnosti vyznačujícím se intenzifikací na základě uplatňování vymožeností vědeckotechnického rozvoje nestojí naše zdravotnictví stranou. Náš biomedicinský výzkum vkládá do léčebně preventivní péče o náš lid stále nové objevy a poznatky. Jistě i náš průmysl bude v duchu závěrů 10. pléna ÚV KSČ k tomuto úsilí iniciativně přispívat na všech úsecích od kvalifikované chemie přes lékařské přístroje až po mikroelektroniku. A naše zdravotnictví půjde jako celá naše společnost cestou efektivního vynakládání prostředků, které vytváří pro tento účel svou prací náš pracující lid.

Soudružky a soudruzi, v průběhu přípravy na dnešní jednání České národní rady věnovaly výbory a stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pozornost řadě otázek, na které bylo ve zprávě společného zpravodaje poukazováno jen velmi stručně.

Jsem přesvědčen, že svými vystoupeními přispějí diskutující k tomu, aby Česká národní rada na závěr jednání přijala usnesení, které bude odpovídat významu projednávané problematiky a přispěje k další orientaci na zdokonalování péče o zdraví lidu v duchu závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Závěrem chci poděkovat všem pracovníkům zdravotnictví a všem pracovníkům státní zdravotní správy na všech úrovních řízení a funkcionářům a pracovníkům národních výborů a vládě ČSR za vše dobré, co vykonali pro péči o zdraví lidu při naplňování zdravotní politiky KSČ a našeho socialistického státu a vyslovit přesvědčení, že naše dnešní jednání bude pro ně podnětem k dalšímu zdokonalení této péče o našeho socialistického člověka.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji místopředsedovi České národní rady dr. Adamovi za zpravodajskou zprávu. Soudružky a soudruzi, jak bylo ve zprávě doporučeno, chceme přijmout v naší schůzi k projednávané zprávě vlády usnesení. Doporučuji proto, aby pro jeho přípravu byla zvolena pětičlenná návrhová komise ve složení: JUDr. Čestmír Adam jako předseda komise, členové komise poslanci a poslankyně Ladislav Cepl, MUDr. Marcela Černá, ing. Josef Meier a akademik Bohumír Rosický.