V okrese Blansko, kde mám volební obvod, jsem si ověřoval, jak okresní národní výbor uplatňuje svou působnost na úseku, který je velmi citlivý, protože se dotýká toho, co je pro člověka nejcennější - jeho zdraví.

Volené orgány okresního národního výboru, to je plenární zasedání, rada a zdravotní komise okresního národního výboru se úrovní zdravotnické péče o obyvatelstvo okresu pravidelně zabývají.  

Usnesení, která tyto orgány přijímají, jsou konkrétní a kontrolovatelná. Jsou orientována nejen k voleným orgánům okresního národního výboru a jeho odborům, ale též národním výborům základního stupně. V usneseních jsou doporučovány i úkoly pro okresní odborovou radu, okresní Svaz družstevních rolníků a okresní výbor Československého červeného kříže.

Zvlášť je nutno ocenit, že okresní národní výbor ve svém plenárním zasedání v září 1982 přijal zásadní usnesení, jehož realizace má zajistit rozvoj zdravotnictví v okrese do konce tohoto volebního období. Schválená opatření sledují nejen zabezpečení vlastních úkolů zdravotnických zařízení, ale stanoví i úkoly pro zdravotní komisi okresního národního výboru, která dvakrát ročně hodnotí úroveň zdravotní péče. Při uplatňování své iniciativy a kontrolní funkce se zdravotní komise zaměřuje na sledování kvality poskytovaných zdravotnických služeb, zejména na délku čekacích dob v ordinacích a projednává soustavně připomínky a náměty občanů, směřující k lepšímu uspokojování jejich požadavků na zdravotní péči.

Usnesení zavazuje i národní výbory základního stupně v okrese projednávat nejméně jednou za rok úroveň zdravotnických služeb a zabývat se též dodržováním hygienických předpisů závodů. Doporučení okresní odborové radě a okresnímu svazu družstevních rolníků sledují, aby tyto orgány dvakrát ročně projednávaly stav nemocnosti a kontrolovaly vedení hospodářských organizací, jak zpracovávají rozbory zdravotního stavu svých pracovníků, včetně plnění opatření ke zlepšení pracovního prostředí.

V souvislosti s přípravou této schůze provedla skupina poslanců výboru pro národní výbory a národnosti průzkum v okrese Jindřichův Hradec, jehož jsem se též zúčastnil. Navštívili jsme i některá zdravotnická zařízení jako okresní nemocnici v Jindřichově Hradci, nemocnici v Dačicích a zdravotní středisko v Suchdole nad Lužnicí a v Třeboni. Získali jsme poznatky nejen od funkcionářů a pracovníků okresního národního výboru a okresního ústavu národního zdraví, ale též od zdravotnických pracovníků přímo v zařízeních. Přitom jsme se zaměřili především na úroveň řízení zdravotnictví. Zjistili jsme, že voleným orgánům okresního národního výboru jsou okresním ústavem národního zdraví nebo zdravotní komisí předkládány kvalifikované rozbory, na jejichž základě může okresní národní výbor přijímat konkrétní opatření.

Jsme si plně vědomi, že rozvoj zdravotnictví je určován státním plánem a že nelze tedy požadovat pokrytí všech, třeba i potřebných věcí nad tento plán. Přesto však jsou některé potřeby, které lze řešit v rámci plánu, a to vyšší kvalitou plnění plánovaných úkolů.

I to jsme si ověřili v průzkumech v Chomutově, v Uherském Hradišti a v Praze. Zaostává údržba a modernizace stávajících zdravotnických zařízení a v některých případech je nutné uzavírat nemocniční provozy pro havarijní stav objektů. Současný stav pracovníků údržbářských provozů odpovídá jen nejnutnějším potřebám údržby a oprav zdravotnických zařízení. Předpokládané zabezpečování údržby dodavatelským způsobem např. Okresním stavebním podnikem Chomutov, se daří jen v ojedinělých případech.

Přitom neustálý rozvoj zdravotnictví a zdravotnické techniky klade zvýšené nároky na údržbu a zajišťování provozu těchto zařízení. To souvisí i s nutností rozšířit rozsah údržby o další profese, které až dosud nebyly nutné.

Stále ještě přetrvává stav, kdy při výstavbě sídlišť zaostává občanská vybavenost a zdravotnická zařízení jsou dokonce jedny z posledních objektů této vybavenosti. To vyvolává problémy v zajišťování zdravotnických služeb obyvatelům osídlovaného, ale ještě nedokončeného sídliště, nutnost zřizovat provizorní lékařská pracoviště v bytech a jiných prostorách, které je nutno k tomu účelu upravovat. Je proto i na národních výborech, aby důslednějším uplatňováním svých pravomocí působily k včasnému zabezpečování občanské vybavenosti nových sídlišť.

Projevují se i nerovnoměrnosti v umísťování lékařů. Například v Severočeském kraji chybí v současné době 100 lékařů a dalších 120 lékařských míst je řešeno nadúvazky. Lékaři chybí i v některých okresech Západočeského kraje. Zde velmi záleží na iniciativě národních výborů, aby vytvářením vhodných podmínek

- zejména zabezpečováním bytů - pomáhaly řešit tento problém. Je třeba zároveň vidět, že tato otázka je složitější a neodvisí jen od přidělování bytů, případně vytvářením dalších vhodných podmínek národními výbory. Větší roli by v tomto směru měla sehrát politickovýchovná práce lékařských fakult. Jejím výsledkem by mělo být přesvědčení absolventů, že morální povinností každého z nich je přijmout místo v těch oblastech, kde to společnost nejvíce potřebuje.

Při rozvíjení a zkvalitňování zdravotnické péče mají významnou úlohu volební programy Národní fronty.

V investiční části akce "Z", jak ukázalo hodnocení plnění volebních programů za rok 1983, jsou volební programy zaměřovány na menší, ale velmi potřebné akce, mezi něž patří i vybudování nebo rekonstrukce budov zdravotnických středisek a jeslí.

Soudružky a soudruzi poslanci, na zdravotnictví vynakládají národní výbory velké částky. V roce 1983 činily jen neinvestiční výdaje 15,4 miliard Kčs. Jsou to obrovské prostředky, které naše socialistická společnost vynakládá na zajištění jednoho ze základních občanských práv, to je právo na bezplatnou zdravotní péči.

Proto zůstává i nadále jednou ze základních povinností národních výborů sledování efektivního využívání vynakládaných prostředků. Dále je nezbytné dlouhodobě a cílevědomě provádět rozbory zdravotního stavu obyvatelstva krajů, okresů i míst a z jejich výsledků vyvozovat konkrétní závěry v praxi. Významným nástrojem národních výborů k dalšímu zkvalitňování péče o zdraví lidu je možnost zřizovat a řídit krajské a okresní odborníky.

Ve zprávě vlády České socialistické republiky pro 13. schůzi České národní rady se uvádí, že činnost národních výborů, především na úrovni okresních a městských národních výborů, neodpovídá vždy současným nárokům na zvyšování celospolečenské péče o zdraví. Doplnil bych to ještě o zkušenost z našich průzkumů, že to platí i pro některé krajské národní výbory. Měly by více uplatňovat svou koordinující funkci a nepřipustit neodůvodněné rozdíly při zabezpečování potřeb jednotlivých okresů v rámci zajišťování zdravotnické péče.

Dále bylo ve zprávě vlády přednesené ministrem zdravotnictví České socialistické republiky uvedeno, že je nutné zvýšit odbornou úroveň pracovníků odborů sociálních věcí a zdravotnictví a zdravotních komisí národních výborů. To ovšem platí i pro ostatní odbory a komise a bylo na to poukázáno i v závěrech 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Zvyšovat úroveň práce národních výborů na tomto úseku je však nejen jejich záležitostí, ale i úkolem ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky. Odpovědnost ministerstev za výkon státní správy v národních výborech byla - jak víme - posílena novelami zákona o národních výborech, přijatými Českou národní radou v roce 1982. Jde zejména o řízení činnosti národních výborů po odborné stránce na základě vládou schválených koncepcí rozvoje jednotlivých odvětví a také o odbornou pomoc při zabezpečování úkolů a zdokonalování metod práce.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kotoulkovi. Slovo má poslankyně MUDr. Marcela Černá, připraví se poslanec ing. Josef Meier.