Úterý 25. června 1985

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Marušákovi. Slovo má poslanec František Mařas, připraví se poslanec Jan Kotvald.

Poslanec František Mařas: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, při projednávání zprávy předsedy Nejvyššího soudu o stavu socialistické zákonnosti ve zdravotním a sociálním výboru České národní rady jsme si byli vědomi, že dodržování socialistické zákonnosti odráží právě tak stav společenské kázně, jako práci celé justice a orgánů státní správy i úroveň právního řádu a právního uvědomění našeho lidu.

S potěšením zjišťujeme, že justice i orgány státní správy svědomitě chrání zájmy naší socialistické společnosti i práva občanů, že jsme zemí s vysokou právní kulturou.

Protože účinnost práce prokuratur a soudů je závislá na pohotovosti řízení a jeho administrativním zajištění podporujeme žádoucí zajištění stabilizace administrativních pracovnic soudů a prokuratur a úpravu jejich platových podmínek na úroveň srovnatelnou s hospodářskou sférou. Na úseku sociálního zabezpečení občanů přinesla opatření ministra práce a sociálních věcí ve značné míře snížení soudních sporů o nároky na starobní a invalidní důchody.

Velkou pozornost jsme věnovali vysokému stavu rozvodovosti postihující nezletilé děti. Ukazuje se, že mladí lidé nevstupují do vztahů mezi mužem a ženou a do manželství se žádoucí odpovědností, s potřebným společenským uvědoměním. Je nám jasné, že náprava je především v oblasti výchovy k rodičovství, manželství a mateřství, která musí začínat již v předškolním věku a pokračovat až do dospělosti. Proto si však myslíme, že je třeba, aby bylo s maximální odpovědností přistupováno k posuzování v rozvodovém řízení, zda manželství plní svoji společenskou funkci.

Podle našeho poslaneckého názoru je žádoucí, aby soudy v rozvodovém řízení nejen zkoumaly, zda rozvrat manželství je hluboký, ale rovněž zda je trvalý. Uvědomili jsme si, že v našem zákonu o rodině není ustanovení umožňující návrh na rozvod zamítnout z důvodu lehkomyslného přístupu k manželství, i když tak některé soudy přece postupují. Oceníme, jestliže Nejvyšší soud tuto věc přezkoumá a případně přizná tuto možnost výkladem odstavce 2 § 23 zákona o rodině.

S ohledem na to, že péče o osoby propuštěné z výkonu trestu na svobodu patří do resortu práce a sociálních věcí, věnovali jsme pozornost také otázkám kriminality a jejím příčinám.

Náš výbor považuje za velmi důležité, abychom měli dost sociálních kurátorů na úrovni, aby s nimi bylo projednáno propuštění potrestaných v dostatečném časovém předstihu, aby se mohla učinit dobrá opatření k jejich pracovnímu začlenění do vhodného pracovního kolektivu a aby se ubytováním nedostávali do společnosti s jinými potrestanými. Zejména se přimlouváme za to, aby ve výkonu trestu před jeho ukončením byli vedeni k samostatnosti a odpovědnosti při obstarávání svého života na svobodě.

Mnoho je třeba udělat k upevnění právního vědomí vůbec, ale zejména u mladistvých. Především ve škole by měla být těmto otázkám věnována trvalá pozornost. Dříve než se mladistvým předají občanské průkazy, měli by projít přesvědčivým a názorným poučením o ustanoveních trestního zákona, zákona o rodině a občanského zákoníku.

V připravované novelizaci trestních zákonů bude třeba hledat cesty, jak vyjádřit postih rodičů zanedbávajících výchovu dětí a mladistvých do té míry, že to končí jejich trestnou činností. Jsme pro vytvoření dobrých podmínek pro využití volného času řádným způsobem, ale také pro velmi rychlé a přísné postihy výtržnictví všeho druhu - na ulici, na zábavách i na sportovních utkáních a po nich. Výbor se shodl na tom, že ještě nenastaly podmínky pro nynější postihy protispolečenského chování, za něž považujeme právě tak neplacení výživného, jako narušení styku s rozvedeným rodičem.

Na úseku zdravotnictví považujeme za nutné i nadále zachovat dosavadní úpravu lékařského tajemství a právně upravit postup při podávání lékařských zpráv a posudků pro orgány činné v trestním řízení, jakož i řešit právní otázky transplantací a pokusů v léčebně preventivní činnosti i ochranu nenarozených dětí počatých umělým oplodněním a jiným než obvyklým způsobem.

Ověřili jsme si, že oblast veřejného pořádku zejména významně narušují činy pod vlivem alkoholu. Alkoholismus a toxikomanie jsou jevy, které v naší socialistické společnosti sice nenabyly takového rozsahu jako v kapitalistické společnosti, ale i tento rozsah nás znepokojuje a je třeba udělat opatření represí i výchovou.

V této souvislosti jsme opět ve výboru důrazně upozornili na potřebu dořešit zákonné normy boje proti alkoholismu, toxikomanii a nikotinismu. Je potřeba se vážně zamyslet i nad zavedením systému do léčby toxikomanů a alkoholiků. Doporučili jsme ministru zdravotnictví, aby byl propracován celý komplex otázek souvisejících s latencí a léčbou obtížných případů v psychiatrických ústavech.

Využíváme příležitosti, že jsou přítomni zástupci orgánů trestního řízení a chci je upozornit, že se množí případy urážek a inzultací vůči zdravotnickému personálu, jestliže nevyhoví přání pacienta. Uvedu příklad: lékařka upozorní mladou maminku, že má neumyté dítě a obratem dostane od této maminky několik políčků. To není jediný případ. Chtěl bych se ještě zastavit u dalšího problému, kterým je úplatkářství, i když jsou ministerstvem zdravotnictví přijímána opatření proti tomuto nešvaru, ale dosud se podle mého názoru jeho skrytou formou nedaří plně odstraňovat. Myslím si, že to bohužel vrhá stín na vynikající úspěchy našeho zdravotnictví. Naopak projev vděčnosti uzdraveného člověka věnováním květin těm, kteří se o něj obětavě starali, nepovažuji za žádný záporný jev.

Vážené soudružky a soudruzi,

na západ od naší hranice je kapitalistické zřízení vyznačující se nejen úpadkem morálky a nárůstem kriminality, ale i povyšováním zločinu na státní politiku. Této patologické ideologii musíme čelit velmi dokonalou výchovou k socialistické morálce a socialistickému uvědomění, k lásce k člověku a k socialistické vlasti, tedy i výchovou citovou. Zejména musíme trvat na tom, aby vedoucí na všech stupních, i my, veřejně činní, jsme dávali ostatním občanům i dětem a mladistvým dobrý a následováníhodný příklad svým osobním životem a svým zaujetím pro socialistický způsob života. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Mařasovi, slovo má poslanec Jan Kotvald připraví se poslankyně Anna Langerová.

Poslanec Jan Kotvald: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, na základě individuálních průzkumů v přípravě na jednání výboru o stavu socialistické zákonnosti došli jsme k závěru, že organizace resortů průmyslu, stavebnictví a české geologie se v okruhu své působnosti zabývaly v roce 1984 systematičtěji a ve větším rozsahu ochranou národního majetku, který jim byl svěřen do správy. Důsledněji než v minulém období se zaměřovaly jak na oblast prevence, tak na odhalování protispolečenských jevů ke škodě národního majetku a postih jejich pachatelů, a to i v případech, které byly v dřívějším období pro malou výši škod opomíjeny.

Preventivní činnost spočívala zejména ve vydávání komplexních souborů opatření k posílení ochrany národního majetku v jednotlivých VHJ i organizacích, v technicko-organizačních opatřeních ke zvýšení ostrahy národního majetku a jeho zabezpečení proti poškození, zničení nebo zcizení, v prohloubení výchovného působení na pracovníky v součinnosti se společenskými organizacemi. Za tím účelem byly organizovány pracovní semináře, školení a další formy vzdělávání, na kterých byli pracující seznamováni především se soubory opatření k zamezování a postihu neoprávněného obohacování a dodržování socialistické zákonnosti, se zásadní právní úpravou dodavatelsko-odběratelských vztahů a s problematikou smluvní a dodavatelské kázně. Taktéž byla objasňována nezbytnost postihu nekvalitní výroby, zdůrazněno zvyšování její efektivnosti a pozornost byla věnována uplatňování poznatků vědy a techniky v praxi.

Zdálo by se tedy, že v této oblasti bylo vykonáno dost, ale není tomu tak.

Ve výchovné a kádrové práci, dále pak v ostraze a ochraně majetku v socialistickém vlastnictví, v jeho evidenci a dalších úsecích, kde vzdor všem preventivním opatřením, která byla učiněna i v souvislosti s Dopisem předsednictva ÚV KSČ, nejsou vždy dostatečně odstraňovány příčiny, které trestnou činnost umožňují.

Typické je to u stavebnictví, kde má kriminalita zvláštní rysy. I když počet stíhaných osob z tohoto úseku se řadí v okrese České Budějovice na páté místo za průmysl, zemědělství, dopravu a obchod, jde přesto o frekventovaný úsek kriminality. Souvisí to s charakterem stavební výroby, s možností a potřebou skladování, rozsáhlostí stavebních objektů a ztíženými možnostmi ostrahy, jakož i tím, že řada věcí je zabudována a dodatečně se obtížně zjišťuje rozsah trestné činnosti. Problémy se vyskytují i s nutností řady doplňujících řemesel - elektrikáři, klempíři, truhláři, vodoinstalatéři a další, v souvislosti s dopravou stavebního či jiného materiálu apod. Potíže vznikají i s celkovou evidencí, hospodárností při používání materiálů, s rozsáhlou problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i s požární bezpečností zvláště při svářečských a instalačních pracích.

Nelze odhlédnout ani od faktu, že na stavbách je používáno materiálu, který je žádaný, vítaný pro soukromé osoby, použitelný pro výstavbu rodinných domků, chat, rekreačních objektů a může být zdrojem i pro nepoctivé pracovníky vlastních stavebních organizací pro melouchářskou práci v různých oborech. V důsledku zcizování tohoto materiálu byla v uplynulém roce stíhána řada osob.

Např. dva pracovníci Pozemních staveb České Budějovice vykázali a nechali si proplatit práce na výstavbě vodojemů, které nevykonali, a poškodili tak podnik o částku nejméně 5000 Kčs. Řidič Okresního stavebního podniku České Budějovice na různých stavbách odcizoval stavební a instalační materiál v hodnotě téměř 5000 Kčs a tento si služebním vozidlem odvážel domů. Podobně si počínal i montér Pozemních staveb, který odcizil obdobné věci vlastní organizaci v hodnotě přes 2500 Kčs. Vedoucí střediska Krajského zemědělského stavebního podniku v Českých Budějovicích po dlouhou dobu odcizoval na svém pracovišti stavební a další materiál, především elektrikářský a způsobil uvedené organizaci škodu přes 14 000 Kčs.

Při prověrkách v resortu ministerstva průmyslu ČSR zaměřených na plnění vybraných ustanovení vyhlášky č. 156/75 Sb., o správě národního majetku, byla uplatněna kárná opatření podle zákoníku práce vůči odpovědným pracovníkům: výtka ve 262 případech, důtka v 52, krácené prémie v 52 případech, 2 pracovníci odvoláni z funkce, 10 případů bylo předáno orgánům činným v trestním řízení a vůči 977 pracovníkům uplatněna náhrada škody. Z toho bylo značné procento sankcí za porušování technologické kázně.

Vedle případů rozkrádání byly zaznamenány i majetkově a společensky mimořádně závažné trestné činy útoku proti socialistickému majetku. V poslední době šlo např. o úmyslně založený požár skladu v závodě 09 o. p. Koh-i-noor v Trhových Svinech a mimořádně rozsáhlý požár v českobudějovickém závodě Jihočeské papírny, kde - jak se domnívám - rovněž sehrála svou roli nízká ochrana národního majetku.

Řada nejasností vyúsťujících až do trestné činnosti je na úseku správy národního majetku. I když novou vyhláškou č. 90/1984 Sb., byl vytvořen prostor pro možnost uspokojování potřeb občanů v oblasti služeb i organizacím, které běžné služby neposkytují, je ji třeba dopracovat. V tomto směru by bylo žádoucí vypracovat publikaci usměrňující odprodej výhledového materiálu, podle níž by se v praxi mohly socialistické organizace při poskytování služeb občanům řídit bez rizika nesprávného pochopení základní, vcelku značně obecné úpravy obsažené v citované vyhlášce.

K častým nejasnostem dochází též při stanovení úplaty spojené např. se zapůjčováním drobných stavebních mechanismů. Nevyjasněnost v tomto směru přitom existuje i na straně příslušných státních orgánů. V konkrétním případě vytkla finanční správa organizaci skutečnost, že při zapůjčení míchačky nebyla stanovena úhrada ve smyslu ceníku platného pro veřejné půjčovny začleněné v místním hospodářství. K následnému dotazu bylo Českým cenovým úřadem sděleno, že tento ceník nelze mimo sféru veřejných půjčoven použít, avšak konkrétní postup doporučen nebyl.

Soudružky a soudruzi, při posuzování úrovně dodržování socialistické zákonnosti v pracovně právních vztazích vyplynul požadavek, aby zvláště pracovníci kádrově personálních útvarů jednotlivých organizací a závodů byli dostatečně obeznámeni s pracovně právními předpisy. Ověřil jsem si, že v řadě organizací jsou písemné pracovní smlouvy mezi pracovníkem a organizací uzavírány až po určitém čase od skutečného nástupu pracovníka do práce, čímž dochází automaticky k neplatnosti ujednání o zkušební době. Některá pochybení jsou také při vymezování druhu práce v pracovních smlouvách. Problematice řádného, tj. určitého vymezení sjednaného druhu práce v pracovních smlouvách bude nutno věnovat mnohem větší pozornost, zejména v souvislosti se zaváděním ZEUMS, neboť v nových výnosech FMPSV o odměňování pracovníků je řada funkcí vymezena jen zcela rámcově. Bez bližšího zkonkretizování v pracovní smlouvě by mohly být tyto smlouvy posouzeny pro neurčitost jako neplatné.

Také nedostatky jsou v oblasti mzdově právní. Dle výkladu nejvyšších soudů z hlediska výše nároků na mzdu rozhoduje zásadně práce, kterou pracovník fakticky vykonává. Není proto možné zařadit pracovníka do jiné tarifní třídy než té, která svým popisem práce odpovídá jeho skutečnému výkonu práce. V současné mzdové praxi však převládá názor, že i když pracovník koná práce systémově zařazené do určité tarifní třídy, nelze mu přiznat plat v rámci této třídy, pokud nesplňuje předepsané kvalifikační předpoklady pro tuto práci, tj. příslušné vzdělání a praxi. Přitom jde o požadavky, ke kterým má být přihlíženo především při obsazování konkrétních pracovních míst, nikoliv však jako při odměňování prací konajících pracovníků, u nichž by měl rozhodovat právě jen skutečný výkon práce, tj. její druh, množství a kvalita. Právě v této oblasti se porušuje. Je proto žádoucí, aby hospodářští vedoucí důsledně dbali předpisů o zařazování pracovníků do funkcí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Kotvaldovi. Slovo má poslankyně Anna Langerová, připraví se ministr spravedlnosti České socialistické republiky dr. Antonín Kašpar.

Poslankyně Anna Langerová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, poznatky stálé pracovní skupiny předsednictva České národní rady pro životní prostředí o stavu socialistické zákonnosti při ochraně životního prostředí potvrzují, že právní úprava je schopna přispívat k řešení některých problémů v této oblasti a aktivně působit k prosazování takového chování, které je v souladu se zájmy socialistické společnosti. Při prosazování tohoto požadavku se ještě vyskytuje řada překážek. Dokazují to závěry různých zpracovaných vyhodnocení vycházejících z konkrétních poznatků ministerstva lesů a vodního hospodářství, Rady pro životní prostředí, České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, prokuratury, krajských národních výborů a dalších.

Především je zapotřebí se zabývat činností organizací, které životní prostředí poškozují. Z našich poznatků a průzkumů vyplývá, že stále přežívají názory, které vytrhují otázky péče o životní prostředí ze vzájemných souvislostí a mnohdy je považují za druhořadé. Obhajoba porušování právních povinností v oblasti péče o životní prostředí plněním výrobních a hospodářských úkolů svědčí často o nepochopení významu životního prostředí pro další zvyšování životní úrovně socialistické společnosti a její další rozvoj. Ukazuje to také na nízkou úroveň ekologického myšlení hospodářských pracovníků.

Jak jinak lze vysvětlit například jednání stavbyvedoucího Vodohospodářských staveb Brno na stavbě objektu Milo v Olomouci - Holici, který dal řidičům navážejícím zeminu pokyn, aby projížděli přes řádně označené území státní rezervace. Stavbyvedoucí dal dokonce průjezd upravit zemními stroji, čímž došlo ke zničení chráněných rostlin a poškození rezervace. Způsobená škoda činí přes 6 miliónů korun. Proti stavbyvedoucímu bylo zahájeno trestní stíhání.

Nepochopení a neochotu pečovat o životní prostředí ze strany některých organizací a jejich vedoucích pracovníků by bylo možné dokumentovat i malou snahou o splnění závazných pokynů orgánů hygienické služby k zajištění zdravých životních podmínek. V roce 1984 bylo například nutno zajišťovat plnění těchto závazných pokynů v Severomoravském kraji ve 151 případech nařízením výkonu rozhodnutí, správní exekuce.

Tento závěr lze dále dokumentovat i nedostatečným zaměřováním kontrolní činnosti organizací na otázky životního prostředí, ač tato povinnost vyplývá ze zásad kontroly v národním hospodářství a ve státní správě. Poznatky z prokurátorských prověrek provedených v poslední době, koncem roku 1984 a v prvním čtvrtletí 1985, v Severočeském a Severomoravském kraji ukazují, že zhruba polovina organizací nepočítá v kontrolní činnosti s úkoly na úseku životního prostředí. Navíc se v organizacích neprovádí ani kontrola plnění závěrů a opatření vycházejících ze závěrů kontrol provedených orgány vnější kontroly.

Vedle výchovy, plánování a ekonomického stimulování má pro péči o životní prostředí zvláštní význam činnost těch orgánů státní správy, jimž je svěřena právními předpisy působnost v této oblasti. Přísluší jim vedle organizování provádět kontrolu dodržování právních předpisů, rozhodovat a vyvozovat odpovědnost za porušení právem stanovených povinností. Smyslem této činnosti správních orgánů, především národních výborů, je zajišťovat prosazování zájmů společnosti a státu.

Je nepochybné, že národní výbory vynakládají na ochranu životního prostředí velké úsilí a že i jejich správní činnost v této oblasti je možno hodnotit jako přínos k ochraně životního prostředí. Vedle toho je však tato činnost provázena některými opakujícími se negativními jevy, které k upevnění kázně a discipliny nepřispívají.

Jde především o nedostatky v kontrolní činnosti, která mnohdy postrádá soustavnost, důslednou orientaci na hlavní problémy a vyvozování přiměřených závěrů a opatření z provedených kontrol. Slabým místem kontrolní činnosti národních výborů, ale i jiných inspekčních orgánů je nedůsledné zjišťování příčin nedostatků a osob, které za ně zodpovídají. Lze to dokumentovat například na plánech ozdravných opatření, které mají být podle platné úpravy komplexním nástrojem ke zlepšování jednotlivých zdrojů znečištění. Jak vyplývá z poznatků prokuratury v České socialistické republice, zatím plány ozdravných opatření toto poslání neplní. Uložené právní povinnosti organizace neplní, národní výbory tento stav mnohdy berou na vědomí, neprovádějí kontrolu jejich vypracování, úplnosti a zejména plnění. Kontrolní činnost národních výborů nemá patřičnou úroveň i na úseku vodního hospodářství, ochrany čistoty ovzduší apod.

Účinnost právní ochrany životního prostředí snižují i nedostatky v rozhodovací činnosti národních výborů v této souvislosti je možno poukázat na průtahy v řízení, rozhodování na základě neúplných skutkových zjištění, nekonkrétnost ukládaných opatření a účelové rozhodování v rozporu s právem. V rozhodovací činnosti národních výborů by se zejména měla vyloučit účelovost, která svědčí o tom, že při rozhodování v některých případech převažují lokální a nikoliv celospolečenské zájmy. Týká se to hlavně vyvozování odpovědnosti za porušení právních předpisů.

Postupně se zvyšuje úroveň kontrolní činnosti České technické inspekce ochrany ovzduší a České vodohospodářské inspekce. Její rozsah je značný. Například pracovníci České vodohospodářské inspekce v Ostravě a Přerově provedli v roce 1983 698 kontrol. Rozsah kontrolní činnosti zanechává však někdy svůj vliv na její kvalitě. Nedostatky kontrolní činnosti se pak zákonitě projevují v rozpačitosti národních výborů při rozhodování o sankcích, snahách o vydávání takových rozhodnutí, proti nimž nevznikne odpor, a nízkém rozsahu vyvozování odpovědnosti proti konkrétním osobám.

Pokud jde o trestní postih, je třeba především uvést, že trestní zákon nemá speciální skutkovou podstatu, která by po stránce trestní chránila zájmy společnosti na tvorbě a ochraně životního prostředí. Jednotlivá jednání jsou proto podřazována pod skutkové podstaty trestních činů nebo přečinů, jejichž formální a materiální znaky byly protiprávním jednáním naplněny. Rozsah trestního postihu není velký. Nejčastěji se vyskytujícím trestním činem je trestný čin porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 130 trestního zákona, tedy trestný čin, kterého se dopouštějí vlastní zaměstnanci podniku. Tím se potvrzuje, že k největšímu počtu případů porušení zájmů společnosti na tvorbě a ochraně životního prostředí došlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Menší počet případů se týká osob, které životní prostředí porušují nikoliv v souvislosti s činností podniku. Jde vesměs o postih pro trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, spáchaném úmyslně nebo z nedbalosti podle § 136, 137 trestního zákona.

Pokud jde o formy trestné činnosti postihovány jsou případy otravy ryb průnikem močůvky, popřípadě vypouštění chemikálií do vodních toků. Dochází rovněž k postihům za neoprávněné kácení stromů rostoucích mimo les. Závažný byl případ vykácení 31 topolů na pozemku Místního národního výboru Raclavice, okres Přerov, kde byla způsobena škoda 252 220 korun. Obdobně byli stíháni předseda a hlavní agronom JZD za vykácení větrolamu u obce Libochovičky, okres Kladno, kde byla způsobena škoda 839 tisíc korun.

V rámci prevence a koordinace boje proti kriminalitě a jiným negativním jevům bude nutné působit na inspekční orgány i na správní orgány, projednávající podle zvláštních předpisů jednotlivé případy narušování životního prostředí. Jednak aby zajistily kontrolu odstranění konkrétních nedostatků na základě upozornění vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, případně prokurátora, jednak aby důsledněji plnily povinnosti oznamovat trestné činy a přečiny podle § 8, odstavce 1 trestního řádu prokurátorovi nebo orgánům SNB.

V současné době je tedy zejména třeba:

- orientovat dozor prokuratury na dodržování právních předpisů orgány, do jejichž působnosti patří ochrana životního prostředí

- působit k tomu, aby příslušné řídící a kontrolní orgány důsledně odhalovaly a postihovaly porušování zákonnosti organizacemi a jednotlivci

- dbát na důsledné vyvozování trestní odpovědnosti

- působit k tomu, aby odpovědné orgány čelily snahám hospodářských organizací vyhýbat se odpovědnosti za ochranu životního prostředí a náročnějšímu zajišťování úkolů v této oblasti.

Na závěr dva příklady z mého volebního obvodu. Přímo ve Dvoře Králové se začal již budovat agrochemický podnik, a to na místě, kde jsou podzemní zdroje pitné vody pro celé město a okolí. Odborníci se vyjadřují, že tento záměr je velice riskantní, i při dodržení všech zabezpečujících opatření, proti možnosti znečištění těchto zdrojů.

Další případ z Jánských Lázní. Výběr staveniště pro stavbu 88 garáží je asi 50 - 100 metrů od zatím čistého horského potoka, 20 metrů od rodinných domků a asi 400 metrů od centra těchto lázní.

Lidský faktor při obsluze v obou případech nelze vyloučit, a jsem přesvědčena, že hraje velikou roli. Kdo bude souzen za to, že za 10 - 20 let se projeví jakékoliv znečištění některých z těchto zdrojů? Voda může být znečištěna na dlouhá léta, možná, že i navždy.

V červnu 1984 byl uveřejněn v deníku Práce článek z jednání Slovenské národní rady, který mě velmi zaujal. Vystoupil poslanec Slovenské národní rady národní umělec Vladimír Mináč, a cituji z jeho vystoupení:

"Pro život je třeba dobré, zdravé a živé vody. Bez vody není života. Pokud nebude mít prioritu voda, nebude už žádné priority."

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP