Soudruh ministr Nikodým v úvodním slově
řekl, že přípravě plánu
na rok 1988 věnujeme velkou pozornost a že pracujeme
ve velmi složitých podmínkách. Chtěl
bych pro vás - poslance - tuto problematiku trochu rozvést
a přiblížit vám ji.
Např. v českém průmyslu neplníme
dva roky pětiletky. Za rok 1986 zůstalo vysoké
manko, za rok 1987 bude situace obdobná. Pro vaši
informaci musím říci, že ve výrobě
zboží v českém průmyslu za 2
roky pětiletky zůstaneme dlužni více
než 10 miliard Kčs, obdobně nesplníme
upravené vlastní výkony v této výši
a skoro o 11 mld. nesplníme zisk. To jsou zdroje, se kterými
se musí naše ekonomika buď nějak vyrovnat,
nebo musíme počítat s určitými
odpisy ve výdajích.
Při přípravě plánu na rok 1988
jsme stáli před problémem: buď pokračovat
v rozpisu plánu podle původní pětiletky,
tzn. naplánovat nereálná čísla,
nebo provést úpravu plánu, zpřesnění
plánu na r. 1988, tzn. určité snížení
plánu a počítat s tím, že vrátíme
lidem v továrnách jistotu, sebevědomí,
že plán začne mobilizovat a v roce 1989 a 1990
nastolíme určitou dynamičnost rozvoje.
Po dlouhých debatách v politických orgánech
i ve federální vládě, jsme se přiklonili
k tomu, že provedeme určitou úpravu plánu
na rok 1988. Aby mi bylo rozuměno: vyrobíme-li ovšem
méně zboží, musíme počítat,
že máme méně zdrojů. Jiná
ekonomika neexistuje. Přesto jsme přesvědčeni,
že se nám podaří zmobilizovat zdroje
k tomu, aby se plán začal plnit od počátku
roku, aby skončily všelijaké ty řeči
o nereálnosti plánu a abychom skutečně
začali společně mobilizovat.
A promiňte mi poznámku k tomu, co se k tomu říká
a kdo se obviňuje. Je skutečností, že
plán z centra nebyl reálný, neodrážel
reálné možnosti, ale také chozrasčotní
sféra nedostatečně mobilizovala. Taková
je pravda. My si z toho musíme vzít poučení
a takových chyb se v budoucnosti vyvarovat. Jdeme na upravený
plán. Sledujeme tím ještě jedno hledisko
- že již v průběhu prosince mohou být
podniky seznámeny s ukazateli plánů a stranické
organizace společně s ROH, SSM a dalšími
začít připravovat mobilizaci lidí.
Domníváme se, že to naší věci
prospěje a že se nám podaří skutečně
s tím plánem pohnout. Tolik k plánu průmyslu
pro rok 1988.
Druhá připomínka, která byla oprávněná
a já s ní, bohužel, musím souhlasit,
jsou kritická slova k plnění našeho
stavebnictví. Je mnoho složitostí v našem
stavebnictví, ale nelze připustit, abychom se v
příštím roce opakovali, že nám
chybí kámen, štěrk, písek a věci,
které jsou doma, a které byly zaviněny nedůsledností
vedoucích hospodářských pracovníků.
Tyto zdroje zde jsou, máme dokonce mechanizační
prostředky, nemáme využité soboty a
neděle, ale vymlouvat se na to, že není základní
prostředek - cihla, to národ nemůže
pochopit.
Zvláštní problém byl ve výrobě
cementu. Dokonce jsme museli přikročit k řadě
kádrových opatření, protože situace
v cementu byla zaviněna vinou subjektivního přístupu,
nikoliv objektivních příčin. V příštím
roce by se to opakovat nemělo. A stane-li se to, půjde
o chybu těch lidí, kteří jsou pověřeni
řízením a je třeba s nimi udělat
příslušné kádrové závěry.
Třetí problém, o kterém zde bylo hovořeno,
je vnitřní obchod. Soudruzi, myslím, že
si rozumíme - jestliže doma neplníme taková
kvanta výrobků, tak to ve vnitřním
obchodě musí být vidět. Bohužel,
celý spotřební průmysl je budován
na základě surovin, které musíme dovážet.
Jsou to vlna, bavlna, kůže, kaučuk atd. A na
to si musíme vydělat vývozem. Je třeba
vysoce ocenit práci lidí v průmyslu, kteří
splnili exportní úkoly za I. pololetí na
100 % a průmysl vyvezl přes 9 mld. Kčs do
západních zemí, více, než všechna
tři strojírenská ministerstva dohromady.
Jsou předpoklady, že i II. pololetí splníme.
Opravdu je třeba se poklonit před našimi lidmi,
kteří za mimořádně těžkých
podmínek tyto úkoly čestně plní.
Jinak bychom tu výrobu už někde zastavili,
protože bychom neměli devizy na základní
suroviny.
Pochopitelně, když jsme to vyvezli a plán se
neplní, chybí to na vnitřním trhu.
Proto jsou oprávněné připomínky,
že není sortiment a kvalita výrobků.
Děláme některá dílčí
opatření, že něco dovezeme ze socialistických
zemí, že provedeme určitou výměnu
a něco dovezeme, pokud máme devizy, i z nesocialistických
států. Ale to nemá vliv na to, abychom mohli
mluvit o radikálním zlepšení situace
na vnitřním trhu. Situace je špatná,
musíme se s tím v letošním roce nějak
vyrovnat a pro příští rok hledat východiska.
Musíme začít, jak jsem již zdůraznil,
od začátku roku pravidelně plnit. Jsou k
tomu vytvořeny podmínky. Chce to však jak z
centra, tak z chozrasčotní sféry táhnout
za jeden provaz. Budeme-li dělat jinou politiku, těžko
se dopočítáme.
Čtvrtá poznámka se týká problematiky
národních výborů. Soudruzi, my zakládáme
v naší politice zásadu, že prostředky
na opravy a údržbu být musí za každou
cenu. Proto si musí jednotlivé stupně národních
výborů zajistit kapacity. Bylo by přece nemorální
a nezodpovědné, kdybychom nechali stávající
bytový i nebytový fond padat. Prostředky
na to rezervujeme. Mohu dnes s plnou odpovědností
říci, že i na příští
rok jsou tyto prostředky zajištěny. Náš
rozpočet také počítá s plným
krytím akce Z.
Jsou dílčí problémy v oblasti zdravotnictví,
školství, kultury, které nemáme ještě
dnes uzavřené. Ale my disponujeme tak obrovskými
rezervami, které musíme využít. Nemůžeme
si dovolit ten přepych, abychom někde drželi
zbytečně školské správy, desítky
inspektorů a rozsáhlou administrativu. To platí
i o celé řadě našich nemocnic a kulturních
zařízení. Musíme se v těchto
věcech rozebrat a do té restrinkce pracovní
síly v těchto oblastech jít. U nás
nehrozí nezaměstnanost, každý bude mít
práci, každý bude mít možnost být
zaměstnán podle schopností a vzdělání.
Ale musíme od jednotlivých krajů a okresů
žádat větší náročnost
a důslednost. Aby mi bylo rozuměno, i v té
oblasti terciární sféry, v oblasti národních
výborů jsou zajištěny podmínky
k tomu, aby se nezhoršil stav. Ale bude záležet
na naší iniciativě, na naší zodpovědnosti,
na přístupu, který budeme volit.
My proto chceme urychlit zavedení nové soustavy
řízení. To není náš výmysl,
ale to je jediné východisko, jak věci pomoci.
Zjednodušit řízení, dát větší
prostor pro podnikavost, skutečně brát v
úvahu to, že na každém úseku musí
lidé na sebe vydělávat. Nemohou pořád
nastavovat ruce, že z centra dostanou všechno. Pokud
se nám to podaří, máme vyhráno.
I když víme, že to není otázka
měsíce nebo roku. Ještě zůstává
řada problémů, ke kterým se musíme
vrátit, které budeme muset řešit.
Soudruh Nikodým řekl, že se budeme k plánu
vracet. Já bych to chtěl potvrdit. My se dohodneme
s předsednictvem a s předsedou České
národní rady - jakmile budeme mít dokončené
práce na plánu roku 1988 - jakou formou vás
s tím seznámíme a jak vás požádat
o plnou podporu v mobilizaci.
I když jsem hovořil o úpravě plánu
směrem dolů, chci zdůraznit, že se nejedná
o žádný měkký plán. Jedná
se o velmi náročný plán s obrovskými
riziky. Nepodaří-li se nám začít
ten plán hned od počátku roku zajišťovat,
tak jsme dopadli špatně. Toho bychom se chtěli
vyvarovat.
Myslím si, že najdeme způsob, jak se seznámit
s věcmi, jak na vaše připomínky ještě
konkrétněji reagovat, jak se pokusit o to, abychom
našli ještě užší spolupráci
centra s chozrasčotní sférou, abychom viděli
správně připomínky, i to, kde je to
shora nedobře zajišťováno.
Chtěl bych své vystoupení ukončit
tím, že i v plánu na rok 1988 máme předpoklady
zajistit reálný plán, ale jen tehdy, když
půjde jak centrální, tak chozrasčotní
sféra společným pevným krokem. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
předsedovi vlády soudruhu Adamcovi. O slovo se přihlásil
soudruh ministr Nikodým.
Ministr financí ČSR Jiří Nikodým:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, Projednávání
problematiky plánu a rozpočtu jak ve výborech,
tak nyní na plénu ČNR ukazuje, jakou pozornost
věnují poslanci těmto otázkám.
O mnoha věcech jsme už hovořili ve výborech.
I dnes vyzněly některé diskusní příspěvky
v tom smyslu, jak nadále společně zajišťovat
úkoly přes plán i finanční
prostředky.
Chtěl bych doplnit s. předsedu vlády o některé
další konkrétnější poznatky
a příp. reagovat na vaši diskusi
Pokud se týká poznámky s. Mrázka k
preferenci jednotlivých učebních oborů,
považuji za potřebné, aby právě
na základě jeho doporučení příslušní
ministři vzniklou situaci prověřili a zjištěné
nedostatky projednali s ministerstvem práce a sociálních
věcí a s ministerstvem školství tak,
aby se dosáhlo nápravy.
Dále s. Mrázek ve zpravodajské zprávě
uvedl a dále vysvětlil s. předseda vlády,
pokud jde o údržbu a opravy bytového fondu,
že chybějících 1,6 mld. Kčs bude
zajištěno. To se týká i vodního
hospodářství, které zde bylo vzpomenuto.
Od prvopočátku však musejí mít
KNV jasno, co udělat, aby mohly přes dodavatelsko-odběratelské
vztahy tyto práce zajišťovat.
Pokud jde o Akci Z a tzv. nedostatek finančních
prostředků, vláda rozhodla, že se to
bude řešit diferencovaně, s přihlédnutím
k Severočeskému kraji a hl. m. Praze, kteří
jediní respektovali všechna naše finanční
doporučení a na Akci Z pro rok 1988 finanční
prostředky mají.
Jsme si vědomi některých problémů
ve zdravotnictví a ve školství. Především
je nutno zdůraznit, že základní plánované
úkoly ve školství i zdravotnictví jsou
rozpočtem zajištěny.
Já jsem ve své úvodní zprávě
řekl, že výdaje na společenskou spotřebu
rostou rychleji než roste národní důchod.
Soudružky a soudruzi, prosím, abychom si to všichni
uvědomili. Jestliže dojde k úpravě plánu
pro rok 1988, jak to s. předseda vlády řekl,
a my si myslíme, že to bude oprávněné,
tak je třeba si uvědomit, že tím méně
vytvoříme finančních prostředků.
Řekli jsme však, a vláda to tvrdě prosazuje,
že nebudeme krátit prostředky na školství,
kulturu, zdravotnictví atd.
Pokud se týká připomínky k potravinářskému
průmyslu, je třeba říci, že rozsah
investic, určený plánovacími komisemi
pro toto odvětví na 8. pětiletku nepřináší
potřebné zlepšení. Předpokládáme,
že je nutné toto změnit, a proto také
ke zmírnění tohoto stavu poskytuje i státní
rozpočet určité prostředky už
od r. 1985 pro potravinářský průmysl
na intenzifikaci oprav spojenou s modernizací prováděnou
z provozních prostředků. Za tři roky
(1985 - 87) jsme poskytli potravinářskému
průmyslu 750 mil. Kčs a počítáme
pro příští rok s minimálně
dalšími 200 mil. Kčs. Víme, že
i při těchto malých opravách má
tato intenzifikace smysl.
K problémům komplexní bytové výstavky
a modernizace mohu říci jenom to, že jak ve
státním plánu, tak ve státním
rozpočtu je komplexnost bytové výstavby zabezpečována
a nic nebrání tomu, aby komplexní bytová
výstavba byla realizována tak, jak je vyprojektována
a schválena. podporu komplexnosti jsme sledovali i při
úpravě fakturační vyhlášky.
Jestliže dochází k nějakým nesrovnalostem,
vznikají zejména z toho, že výstavba
bytů je pro stavební organizace výhodnější
než výstavba objektů občanské
a technické vybavenosti. Je třeba, aby se nad tím
zamyslely národní výbory a jejich investorské
organizace a tento ne plně správný přístup
dodavatelských organizací netolerovaly.
Pokud jde o modernizace bytového fondu, musím potvrdit,
že počátkem této pětiletky byla
veškerá agenda výrazně zjednodušena.
Stále se však ukazuje, že jsou ještě
některé nedostatky, o nichž zde byla také
řeč. Já předpokládám,
že Česká komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj při nejbližší
úpravě předpisů přihlédne
k těmto námětům. Skutečně
by se nemělo stát, aby administrativa byla překážkou
rychlé realizace modernizačních akcí.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte mi, abych vám závěrem jménem
vlády ČSR ještě jednou poděkoval
za váš angažovaný přístup
k projednávání návrhu státního
rozpočtu ve výborech i na dnešním plénu
ČNR. Náměty a připomínky, které
jste ve svých vystoupeních uvedli, budou cenným
zdrojem, který využijeme při řešení
všech problémů s plněním plánovaných
úkolů v roce 1988.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu ministru Nikodýmovi. Slovo má společný
zpravodaj soudruh Mrázek.
Poslanec Miroslav Mrázek: Soudružky a soudruzi,
končíme projednávání velmi
významného dokumentu, jakým beze sporu státní
rozpočet je. V průběhu jednání,
ale už v období jeho přípravy odezněla
řada kritických připomínek, námětů
i upozornění na mnoho problémů, které
tím nebo oním způsobem jsou středem
našeho společného zájmu nebo prostě
nějakým způsobem na sebe poutají pozornost.
I ve zpravodajské zprávě jsem se pokusil,
i když pochopitelně zdaleka ne vyčerpávajícím
způsobem, shrnout poznatky z jednání jednotlivých
výborů ČNR, názorů poslanců
i z poslaneckých průzkumů, které jsme
v minulém období my sami absolvovali. Osobně
bych byl nesmírně rád a se mnou jistě
i ostatní členové našeho zákonodárného
sboru, kdyby celá naše vláda i její
jednotliví členové pochopili, že to
vše bylo a je motivováno jenom jediným zájmem,
zájmem nás poslanců pomoci naší
vládě v řešení mnohdy složitých
problémů, které nás všechny svým
způsobem pálí a brzdí nás v
naší práci.
Soudružky a soudruzi, program urychlení sociálně
ekonomického rozvoje naší společnosti
je programem vpravdě historickým a my všichni
můžeme být právem hrdi na to, že
jsme účastníky procesu, jehož správné
zhodnocení provede asi až příští
generace.
Všichni víme, že základním prostředkem
uskutečňování tohoto programu je přestavba
hospodářského mechanismu. Realizace tohoto
úkolu je dnes úkolem číslo jedna pro
nás pro všechny bez ohledu na funkci či postavení,
jaké zastáváme. Shodujeme se na tom, že
celá naše veřejnost bude posuzovat výsledky
naší práce podle toho, jak rychle a jak účinně
se nám bude dařit řešit problémy,
odstraňovat nedostatky v naší hospodářské,
ale i politické praxi, jak rychle se budou zlepšovat
poměry na trhu, prostě jak se začnou komplexně
zlepšovat poměry u nás. Bez výhrad je
třeba souhlasit s názorem, že každý
musí začít s přestavbou u sebe. Musíme
si být ovšem vědomi toho, že ne všichni
máme ve složitém procesu přestavby stejné
postavení, z toho vyplývající odpovědnost
i práva a pravomoci.
Všichni jsme nepochybně schopni uvádět
příklady pracovního hrdinství jednotlivců
i celých pracovních kolektivů, které
jsou nejlepším důkazem toho, že lidé
chtějí pracovat, umějí se k práci
postavit. Na mnoho věcí však nemají
vliv a řada problémů a zejména jejich
řešení jde prostě mimo ně. A
to je jistě i jeden z důvodů toho, že
stále nedosahujeme takových výsledků,
jakých bychom chtěli dosahovat a jakých potřebujeme
dosahovat. Včera jsem se snažil při jednání
Klubu komunistických poslanců alespoň naznačit
některé příčiny, které
podle našeho názoru tento stav způsobují.
Většina z nás jsme schopni poukázat
na řadu problémů, řadu přežitých
směrnic, předpisů, nesprávností
apod. Kdybych zde uvedl třeba jen některé
zkušenosti z mé ředitelské praxe, tak
jsem přesvědčen, že mnozí z vás
by mi prostě nevěřili. Chtěl bych
zdůraznit, že jsme schopni na tyto problémy
poukázat, ale že je nejsme schopni změnit.
A zde se vracím ke svému názoru, že
ne všichni máme ve složitém procesu přestavby
stejné postavení. Obracím se proto s naléhavou
žádostí na naši vládu, ale nejen
na ni, ale i na představitele ostatních centrálních
i jiných orgánů, prostě na všechny,
kteří mají pravomoc a odvahu na to rozhodnout
tam, kde je rozhodnutí nezbytné pro to, aby bylo
možné v co možná nejširším
měřítku vytvořit celospolečenské
klima, ve kterém by bylo možné náročně
a důsledně realizovat vše to, co je pro další
úspěšný rozvoj naší socialistické
společnosti nezbytné.
Vytvoříme-li lidem v co možná nejširším
slova smyslu podmínky pro to, aby mohli pracovat dobře,
plynule a systematicky, nebudou ani náročné
úkoly našeho rozpočtu nesplnitelné a
při projednávání státního
závěrečného účtu za
rok 1988 budeme moci konstatovat, že jsme se s úkoly
beze zbytku vyrovnali a že jsme dosáhli významného
pokroku při dalším rozvoji naší
vyspělé socialistické společnosti.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
společnému zpravodaji poslanci Miroslavu Mrázkovi.
Soudružky a soudruzi, přeje si snad ještě
někdo z poslanců nebo členů vlády
slovo? Soudružka poslankyně Šustrová má
slovo.
Poslankyně Vlasta Šustrová: Mám
jeden dotaz z mého volebního obvodu, a to na soudruha
ministra obchodu. Jaká je situace v zásobování
uhlím?
V mém volebním obvodu v okrese Břeclav je
situace, dá se říci, kritická. Poukazuji
na to na všech schůzích ONV i OV KSČ.
Přes mnohé urgence nejsou schopny tyto orgány
situaci radikálně řešit nebo řešení
napomoci. Hlavně předsedové národních
výborů jsou z této situace znechuceni. Určitě
není jejich pozice mezi spoluobčany lehká.
Těžko se vysvětluje lidem, že uhlí
není kvalitní a má malou výhřevnost,
když v rodině není ani lopata uhlí,
a také to, že přes velký železniční
uzel Břeclav jdou kvanta kvalitního uhlí
mimo naše území a u nás rodiny nemají
čím topit.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudruhu
ministře, chceš na to odpovědět?