K urychlení rozvoje by mělo přispět
i uplatňování komplexního experimentu
ve vybraných organizacích resortu. V letošním
roce se počet experimentujících organizací
zvýšil na 17 oproti 6 v roce 1987 a další
organizace se na experiment připravují.
Dosavadní, byť jednoroční, poznatky
z šesti experimentujících organizací
resortu potvrzují, že rozhodnutí politických
orgánů a vlády předem ověřit
rozhodující prvky připravovaného nového
hospodářského mechanismu bylo účelné
a správné.
V experimentujících organizacích se zvýšila
aktivita na všech stupních řízení.
Projevilo se to v jejich hospodářských výsledcích,
které jsou v porovnání s výsledky
resortu jako celku příznivější.
A co je závažné: v jejich činnosti se
prosazuje tendence k intenzifikaci celého reprodukčního
procesu. Dosavadní výsledky jsou převážně
pozitivní zejména:
- v oblasti zahraničního obchodu se osvědčuje
řešení vztahu experimentujících
organizací k nesocialistickým zemím především
formou devizového normativu, a to jak v růstu objemu
vývozu, tak i ve zvyšování úrovně
jeho efektivnosti,
- rovněž tak sloučení fondu technického
rozvoje s investičním fondem do fondu rozvoje, což
dává možnost racionálního užití
jeho prostředků k urychlení realizace poznatků
vědeckotechnického rozvoje a na efektivní
investiční akce,
- prohloubila se hmotná zainteresovanost a posílil
se zájem hospodářských pracovníků
i dělníků na zvyšování
zisku a na efektivnosti exportních úkolů,
- větší důraz je kladen na věcné
a operativní řízení výroby,
- zvýšil se tlak na zkracování inovačních
cyklů a na realizaci efektivních racionalizačních
akcí,
- pracující přijímají komplexní
experiment s porozuměním,
- vzrostla aktivita na výrobních poradách;
výrobní porady napomáhají k uplatňování
zásad experimentu v podmínkách jednotlivých
pracovišť,
- racionálněji jsou využívány
pracovní síly, zvláště pracovníci
režijního a administrativního aparátu.
Potvrzuje se nezbytnost promítnutí stanovených
pravidel do celé soustavy vnitropodnikového řízení
v zájmu účinnějšího uplatnění
chozrasčotu včetně forem hmotné zainteresovanosti
pracovníků. Je třeba vyzdvihnout odvahu experimentujících
organizací jít novou cestou a ocenit jejich velké
úsilí o likvidaci všech nežádoucích
bariér účinného uplatňování
zásad komplexního experimentu.
Na druhé straně průběh experimentu
dosud narušují neuspokojivé dodavatelsko-odběratelské
vztahy, zvláště pak situace v materiálně
technickém zásobování.
Ukazuje se, že přechod na nový systém
řízení musí být postupný,
avšak nemůže trvat dlouho, protože existence
dvou systémů vedle sebe vede k nežádoucím
komplikacím a zvyšuje administrativní náročnost
řízení.
Proto vláda přivítala usnesení předsednictva
ústředního výboru KSČ o urychlení
realizace přestavby hospodářského
mechanismu.
Návazně na závěry kontroly, kterou
v ministerstvu průmyslu provedla Ústřední
kontrolní a revizní komise KSČ ve druhé
polovině roku 1987 v součinnosti s oddělením
stranické práce v průmyslu ÚV KSČ
a Výborem lidové kontroly ČSSR, přijalo
ministerstvo průmyslu vlastní opatření
krátkodobé i dlouhodobé povahy. Předsednictvo
ústředního výboru KSČ na svém
zasedání 6. ledna t.r. toto opatření
schválilo a v souladu se závěry 7. zasedání
ÚV strany uložilo vypracovat v I. pololetí
letošního roku komplexní analýzu vývoje
ekonomiky resortu a opatření k obnově dynamiky
a efektivnosti jeho výroby ve zbývajících
letech 8. pětiletky.
Strategie urychlení sociálně ekonomického
rozvoje a přestavby hospodářského
mechanismu, inspirovaná XXVII. sjezdem KSSS a přijatá
v závěrech XVII. sjezdu KSČ, vytyčuje
základní východiska dalšího rozvíjení
naší ekonomiky a společnosti. Tato východiska
platí v plném rozsahu i pro další rozvoj
resortu ministerstva průmyslu České socialistické
republiky.
Sociálně ekonomická strategie rozvoje s výhledem
do roku 2000 je zaměřena na zvýšení
efektivnosti zhodnocovacího procesu a sleduje tyto hlavní
cíle:
- zvýšit přínos resortu k tvorbě
národního důchodu,
- zvýšit výkonnost resortu a trvalý
růst společenské produktivity práce,
- zajišťovat efektivně potřeby národního
hospodářství, zejména krytí
požadavků vnitřního a zahraničního
trhu,
- rozšiřovat zapojení do procesu mezinárodní
dělby práce,
- přispět ke zlepšení životního
prostředí.
Rozvoj jednotlivých oborů malotonážní
chemie bude diferencován ve vztahu k efektivnosti a uspokojování
tuzemských potřeb s prohloubením mezinárodní
dělby práce. Vzhledem k rozsáhlé diverzifikaci
těchto výrob nemůže československá
chemie plně uspokojovat kvantitativní i kvalitativní
tuzemské požadavky v celém sortimentu.
S přednostním rozvojem se počítá
zejména v těchto výrobkových skupinách:
- organická barviva a polotovary,
- biofaktory, potravinářské kyseliny, sladidla,
konzervanty,
- chemicky čisté a speciální látky,
- léčiva, farmaceutické polotovary,
- speciální plasty a pryskyřice.
V oboru zpracování ropy, petrochemie a základních
plastů bude rozvoj zaměřen na modernizaci
a další prohloubení zpracování
ropy a omezení jejího využívání
k energetickým účelům. Tento proces
byl zahájen v minulých dnech uvedením do
zkušebního provozu krakovací jednotky v Chemických
závodech československo-sovětského
přátelství Litvínov, která
umožní přeměnu topných olejů
na chemické suroviny a pohonné hmoty.
V gumárenské a plastikářské
výrobě dojde u pneumatik k úplnému
přechodu na radiální konstrukce a bezdušové
provedení, ve zpracování plastů na
speciální a plněné plasty.
V rámci strukturálních změn chemického
průmyslu bude nutno odpovědně řešit
obnovu některých morálně a fyzicky
zcela zastaralých základních výrob,
např. v Severočeských chemických závodech
Lovosice Některé z těchto výrob bude
nutné zcela utlumit a potřeby řešit
pomocí mezinárodní spolupráce.
Výstupy z chemie budou směrovány i nadále
do rozhodujících odvětví národního
hospodářství, tj. do zemědělsko-potravinářského
komplexu, strojírenství, elektrotechnického
průmyslu a stavebnictví. Zvýšená
pozornost bude věnována také potřebám
zdravotnictví. Koordinace záměrů krytí
potřeb těchto rozhodujících odvětví
národního hospodářství bude
vyžadovat jednotnou koncepci v rámci celé československé
socialistické republiky.
V průmyslu zpracování dřeva je klíčovým
úkolem komplexní zhodnocování dřevní
hmoty v objektivních podmínkách změn
jakosti a druhové skladby zpracovávaných
dřevin. Těžiště zhodnocovacího
procesu se přenese do druhovýroby. V prvovýrobě
musí být respektována zásada úplného
zhodnocení veškerého dřevního
odpadu i lesní štěpky, což platí
jak pro dřevařský, tak i celulózo-papírenský
průmysl.
Pro realizaci uvedených záměrů v dřevozpracujícím
průmyslu budou prosazovány především
tyto strukturální změny, které ve
svém důsledku zvýší stupeň
využití vytěžené dřevní
hmoty:
- v pilařské výrobě dojde ke zkvalitnění
produkce řeziva dalším rozšířením
předsoušení a adjustace,
- v dýhárenské výrobě se rozšíří
výroba mikrodýh a dýh se sníženou
tloušťkou. Ve výrobě překližek
a laťovek budou zaváděny nové typy výrobků
se speciálními mechanicko-fyzikálními
vlastnostmi a zkvalitněna jejich povrchová úprava,
- u stavebně-truhlářské výroby
budou zvýrazněny inovační tendence
na podporu modernizace bytového fondu
- v rámci toho zejména pak dodávky oken a
dveří tepelně a zvukově lépe
izolovaných,
- oborem s progresívními tempy růstu bude
výroba prvků pro montované stavby ze dřeva,
kde bude dále rozvíjena inovace sortimentu pro výrobu
rodinných domků a výroba Unimobuněk,
- v souladu se světovými tendencemi se bude postupně
měnit sortimentní skladba nábytku, stejně
tak u hudebních nástrojů a sportovních
potřeb.
V celulózo-papírenském průmyslu se
vývoj bude orientovat především na snížení
plošné hmotnosti papíru, na povrchové
zušlechťování papíru a lepenek,
rozšíření produkce obalových
materiálů s maximálním využíváním
sběrového papíru a na snížení
nepříznivých vlivů na životní
prostředí a čistotu vody. S větším
důrazem se bude pokračovat ve využívání
příznivých podmínek této výroby
pro moderní aplikace biotechnologií.
V průmyslu skla a jemné keramiky budou provedeny
v následujícím období zejména
kvalitativní změny v tradičních výrobních
a exportních oborech. Budou se vytvářet podmínky
pro pohotové přizpůsobování
poptávce na světovém trhu výraznějším
zlepšením adjustace a balení.
Bude zaváděna a rozšiřována výroba
světlovodných vláken a rozšířen
sortiment tepelně izolačních tkanin pro elektrotechniku.
U plochého skla a stavebního skla půjde o
další rozšiřování sortimentu
zušlechtěných skel a zvyšování
podílu exportu. U obalového skla se rozšíří
objem výroby odlehčených obalů a zkvalitní
se produkce drobných obalů s důrazem na potřeby
zdravotnictví a potravinářského průmyslu.
V odvětví textilního, oděvního
a kožedělného průmyslu je hlavním
úkolem zásadní strukturální
přestavba s cílem posilovat výrobu vysoce
kvalitních špičkových výrobků,
které bude možno efektivněji zhodnocovat na
tuzemském i zahraničním trhu.
Změny struktury se budou realizovat pokračující
komplexní modernizací vybraných výrob
a výrobních jednotek, především
ve finálních oborech a u těch prvovýrob,
které finální výrobu podmiňují.
Zvýší se postupně produkce jemnějších
druhů bavlnářských, lnářských
a vlnařských přízí, umožňující
žádoucí odlehčování tkanin
a úpletů. Poroste objem produkce oděvních
výrobků, zejména pro volný čas
a turistiku. Rozšíří se sortiment technických
tkanin při maximálním zhodnocování
druhotných surovin.
Za tím účelem se zvýší
využití dovážených surovin bavlny
a vlny. Budou uplatněny nové přístupy
k využívání domácích surovin,
zejména lnu, zvýšení podílu a
kvality vlny z tuzemska. V této souvislosti nelze opomenout
tradiční dobrou spolupráci lnářského
průmyslu s pěstiteli lnu, která se v nových
podmínkách přestavby hospodářského
mechanismu dále prohloubí ku prospěchu využívání
tohoto přírodního vlákna, z něhož
výrobky jsou žádané na světovém
trhu.
V koželužské výrobě se zvýší
podíl usní vyšší měkkosti
a kvality nezbytných pro výrobu vybraných
skupin obuvi a galanterních výrobků a zkvalitní
se povrchová úprava štípenkových
usní. Budou se lépe zhodnocovat Výrobky z
domácích kožešin. V těchto oborech
bude nutností zvýšit spolupráci s chovateli
domácích zvířat a s masným
průmyslem.
Ve výrobě obuvi se bude zvyšovat podíl
koženkové a usňové obuvi pro volný
čas a sport, bude se dále inovovat vycházková
a sportovní textilní a odlévaná obuv
v souladu s požadavky vnitřního a světového
trhu. Výroba bude
zaměřena na krytí potřeb speciální
ochranné obuvi pro pracující zejména
v průmyslu, zemědělství a zdravotnictví
a v
dalších oborech a odvětvích národního
hospodářství.
V moderní výrobě lehkého průmyslu
založené na vysoké kvalitě módnosti
a atraktivnosti se v podstatně vyšší míře
musí prosazovat tvůrčí invence pracovníků
předvýrobních etap, tj. návrhářů,
desinatérů a modelářů při
využití moderních systémů výpočetní
techniky.
Při provádění strukturálních
změn v odvětví textilního, oděvního
a kožedělného průmyslu budou uskutečněna
opatření na odstranění fyzicky namáhavých
a jednostranných prací cestou mechanizace, automatizace
a robotizace výroby. Tak se postupně budou zlepšovat
pracovní podmínky a pracovní prostředí.
Strukturální změny umožní snižovat
absolutní potřebu živé práce
v souladu se světovým vývojem, což ve
svých důsledcích povede k odstranění
přesčasové práce a práce o
sobotách a nedělích. Tím se zvýší
atraktivnost zaměstnání v těchto oborech,
ve kterých pracují převážně
ženy.
V polygrafickém průmyslu jde především
o zajištění potřeb společnosti
v souladu s cíli kulturní a školské
politiky a o rozšíření exportní
schopnosti modernizací rozhodujících uzlů
výroby. Návrh obnovy, rekonstrukce a modernizace
výrobní základny polygrafického průmyslu
byl již v naší vládě projednán
a je předkládán federální vládě
k řešení v rámci celé federace.
Závěrem k těmto tradičním odvětvím
průmyslu, která mají kořeny rozvoje
již v minulém století, lze říci,
že půjde o postupné strukturální
změny odpovídající efektivnějšímu
zapojení našeho průmyslu do mezinárodní
dělby práce a potřebám vnitřního
trhu. Proto návrh strukturálních změn
v lehkém průmyslu je zaměřen na výrobky
s vyšším zhodnocováním národní
práce a na výrazný útlum výrobků
exportně neperspektivních.
V poslední době byly zpracovány projekty
přestavby organizačních struktur výrobně
technické základny resortu. Vycházejí
ze schválených zásad a respektují
požadavek na to aby jako státní podniky byly
konstituovány organizace, které splňují
charakteristické znaky typu podniku ve smyslu návrhu
zákona o státním podniku. Projekty budou
ve stanovených termínech ve vládě
projednány.
Současně resort ministerstva průmyslu České
socialistické republiky hlouběji propracovává
návrh programu strukturálních změn
jednotlivých odvětví, jejichž podstatou
je postupný útlum neefektivních výrob
a urychlený rozvoj perspektivních výrob a
výrobků efektivně realizovatelných
na zahraničních trzích. Zároveň
s tím dojde ke změně ve věcném
zaměření vlastní vědeckovýzkumné
základny.
Restruktualizace vědeckovýzkumné základny
se zaměřením budoucího rozvoje vychází
z ocenění reálných možností
výzkumného potenciálu a jeho koncentrace
především do oblastí malotonážní
chemie, dřevin a dřevních materiálů,
netradiční sklářské výroby
a do zvýšení výkonnosti odvětví
textilního, oděvního a kožedělného
průmyslu. K vyššímu propojení v
inovačním procesu se bude pokračovat ve zřizování
vědeckovýrobních a výzkumně
výrobních jednotek ve spolupráci s Československou
akademií věd a s vysokými školami při
prioritním zabezpečování úkolů
komplexního programu zemí RVHP.
V plné šíři se bude využívat
rozšiřování mezinárodní
socialistické ekonomické integrace - mezinárodní
dělby práce - společné podnikání
a další formy spolupráce, zejména se
Sovětským svazem, což se projeví v dynamice
růstu produktivity práce.
Modernizace, automatizace a robotizace v produkci kvalitních
výrobků vyžadují vysoce kvalifikovanou
lidskou práci. Budou také vyžadovat soustavné
prohlubování kvalifikace řídících,
technických i ostatních pracovníků.
S tím souvisí i diferenciace odměňování
mezi jednotlivci i kolektivy, důslednější
uplatňování principu zásluhovosti
a bezprostřední vazby mezi výsledky práce
a mzdou. Nedílnou součástí sociálního
programu resortu je rozvoj učňovského školství
a další snižování fyzicky namáhavé
a monotónní práce. Hospodářské
organizace musí vytvářet ve spolupráci
s národními výbory podmínky pro zlepšení
sociální a občanské vybavenosti a
řešit i naléhavé problémy ekologické
cestou sdružování finančních
prostředků. Součástí stabilizačních
opatření bude i účinnější
řešení bytové otázky. K řešení
sociální problematiky bude nutné, aby hospodářské
organizace prohlubovaly spolupráci s Revolučním
odborovým hnutím, především využíváním
kolektivních smluv.
Nedílnou součástí realizace strukturálních
změn musí být ochrana životního
prostředí. Cílem je - v souladu s vytyčenými
úkoly státní koncepce ochrany životního
prostředí - dosáhnout do roku 2000 snížení
stavu znečištění na úroveň
počátku sedmdesátých let. Program
předpokládá, že bude vynaloženo
na ekologické akce, jako jsou čistírny odpadních
vod, odlučovače plynných a pevných
emisí včetně odsíření
spalin, skládky tuhých odpadů a kalů
více než 9 mld Kčs. S preventivním pojetím
ochrany životního prostředí úzce
souvisí i rozvoj nových výrobků, které
budou určeny pro provoz zařízení k
ochraně životního prostředí,
jde např. o chemikálie k úpravě vod,
netkané textilie k čistění ovzduší
a další. Součástí výrobních
procesů bude maximální využívání
odpadních surovin i v dalších úsecích
národního hospodářství při
důsledném respektování ekologických
hledisek.