- ve vysoké přesčasové práci
(2,01 % ),
- v nedostatečném ohodnocení namáhavé
práce žen v pletařském průmyslu,
kde je podle mého názoru nezbytné:
a) zvýšit dosavadní mzdové tarify na
úroveň ostatních průmyslových
odvětví,
b) dosáhnout výraznější diferenciace
v odměňování nárokem na zvýšení
kvalifikační třídy vyučené
švadleny po určitých letech,
c) přihlédnout ke specifice odvětví
a oborů průmyslu ČSR zaměstnávající
převážně ženy. Většina
z nich v předdůchodovém věku již
není schopna plnit vyšší výkonové
normy, takže jejich mzda například po třicetiletém
zaměstnání klesá a má negativní
vliv na výpočet důchodu,
- v nesprávném přístupu k objektivizaci
norem, které se při stejném strojovém
parku zvyšuje. Např. v roce 1986 došlo na mém
pracovišti k úpravě 70 % operací v průměru
o 6 %. To je ovšem naprosto nepřijatelné pro
ženy z domácnosti, které často po záuční
době odcházejí na jiná, z jejich hlediska
klidnější zaměstnání v
hodinové mzdě.
- v neutěšeném stavu šaten, sociálních
zařízení a v dalších oblastech
souvisejících s kulturou a estetickou úrovní
pracovního prostředí.
Chtěla bych závěrem zdůraznit, že
kolektiv pracujících, s nimiž jsem měla
možnost osobně hovořit na průzkumech
v koncernových podnicích Severočeské
chemické závody Lovosice, Chemické závody
československo - sovětského přátelství
Litvínov, v oborových podnicích Crystalex
Nový Bor a Sklotas Teplice vítají přestavbu
a podporují cíle stanovené XVII. sjezdem
KSČ, 7. a 9. zasedáním ÚV KSČ.
Musíme však zajistit, aby každý pracující
věděl, že jeho práce má z hlediska
celé společnosti smysl, je za ni spravedlivě,
morálně i finančně ohodnocen a jsou
mu k ní vytvářeny optimální
pracovní a sociální podmínky. Děkuji
za pozornost. /Potlesk./
Přcdseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Haně Fuchsové. Slovo má poslanec
Jaroslav Karbaš, připraví se poslanec František
Chabičovský.
Poslanec Jaroslav Karbaš: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, milí hosté, zúčastnil jsem
se průzkumu v Jihočeském kraji, který
byl organizován k přípravě 9. schůze
České národní rady. Navštívili
jsme se skupinou poslanců n.p. Jitex Písek, n.p.
Fezko Strakonice, n.p. Jihočeské papírny
Větřní a generální ředitelství
VHJ Koh-i-noor a jeho podniky.
Setkali jsme se s celou řadou skutečností,
názorů i stanovisek, které již zazněly
v přednesené zpravodajské zprávě
a ve zprávě vlády. Ty již opakovat nebudu,
ale rád bych se zmínil o některých,
s nimiž jsme se setkali v Jihočeském kraji.
Ve všech podnicích byla vyjádřena nespokojenost
s československým strojírenstvím,
které se k odvětvím ministerstva průmyslu
chová macešsky a poskytuje pro zabezpečení
výroby jen velmi málo strojů. Přitom
nejednou musel právě výrobce v lehkém
průmyslu nahradit výpadek strojírenství
při tvorbě deviz.
Dalším zdrojem nové techniky je dovoz a jak
všichni víme, příděl deviz na
nové stroje je velice omezen, ale současně
dochází i k vysokému nárůstu
cen. Není výjimkou, jak nás soudruzi v navštívených
podnicích upozornili, že pro srovnatelný výkon
je pořizovací cena strojů, a to i v Československu,
pětinásobkem ceny před 25 lety. V důsledku
toho všeho dochází v podnicích ministerstva
průmyslu k vysokému technickému zaostávání
výrobního zařízení. Např.
v Jihočeských papírnách Větřní
jsme viděli v provozu papírenský stroj, který
byl zakoupen od švýcarské firmy jako starší
již v roce 1961.
V n.p. Jitex Písek jsou vedle zastaralých strojů
i stroje nové. Zcela nepochopitelný byl pro nás
však poznatek, že pouze při nákupu nového
stroje dostane podnik devizové prostředky i na nákup
náhradních dílů. Stává
se, že podnik koupí takový náhradní
díl, který nikdy nevyužije, pouze jej skladuje,
protože skutečná potřeba náhradních
dílů se projeví až později. Proto
se domnívám, že by bylo účelné
ponechat část devizových prostředků
na účtu podniku, aby s nimi mohl disponovat podle
vzniklé potřeby.
Přesvědčili jsme se také, že
nejsou prostředky na modernizaci v době, kdy by
ji bylo třeba provádět. Teprve až nastane
mimořádná situace, řeší
se. Důkazem toho je i požár kartonážky
v Českých Budějovicích a její
znovuuvedení do provozu po 17 měsících
od vzniku požáru. Nechtělo se nám ani
věřit, že při povinnosti dodržet
velké množství platných předpisů
je možné, aby se něco takového podařilo.
Při rozhovorech s vedením, mistry i dělníky
se ukázalo, že předpisy se opravdu dodržet
nedaly. Všichni totiž byli vedeni snahou rychle zajistit
výrobu tak potřebných kartonů. A to
se skutečně podařilo. Aby se však nové
stroje z dovozu zaplatily, musely Jihočeské papírny
například vyvézt kartony přes podnik
zahraničního obchodu Jihočeským drůbežářským
závodům, a to za devizy. S takto prováděným
"zahraničním obchodem" jsme se bohužel
setkali i u jiných podniků v rámci resortu
ministerstva průmyslu.
Abychom se s poslanci přesvědčili, jak jsou
využívány základní prostředky,
navštívili jsme n.p. Jitex Písek a n.p. Fezko
Strakonice v odpoledních hodinách, kdy pracovaly
druhé směny. V obou podnicích pracují
převážně ženy, a to mnohdy ve velmi
těžkých pracovních podmínkách.
V diskusi s pracujícími jsme zjistili, že jsou
ochotni pracovat i na tři směny a podle potřeby
pracují, ale často na začátku čtvrtletí
chybí materiál. Stalo se např., že n.p.
Jitex Písek dostal devizové prostředky na
suroviny pro zajištění plánované
výroby prvního čtvrtletí 19 87 až
v dubnu téhož roku.
Také jsme hovořili o práci mistrů.
Podniky velice bolestně, jak se vyjádřili
dělníci například v n.p. Fezko Strakonice,
pociťují nedostatek kvalitních mistrů.
V minulosti býval mistrem ten nejlepší, který
prošel celou výrobou, rozuměl jí a uměl
jednat s lidmi. Dnes jsou sice mistry průmyslováci,
kteří však tuto funkci považují
především z výdělkových
důvodů za dočasnou a tomu odpovídá
i jejich přístup.
Vyslechli jsme také postesknutí na získávání
vysokoškoláků. Byli jsme informováni,
že Jihočeský kraj má minimum studentů
na vysokých školách právě v těch
oborech, které podniky potřebují. A protože
je vysokoškoláků nedostatek, vybírají
si práci, kterou přijmou. Mají především
zájem pracovat ve výzkumu, nikoliv v provozu. Zástupci
stranických organizací nás upozornili i na
to, že nejsou dobře připraveni po politické
stránce, nechtějí přijímat
odpovědné funkce, politicky pracovat s lidmi a řešit
jejich problémy.
To souvisí i se stabilizací kádrů.
V Jihočeském kraji jsou nízké zdroje
pracovních sil a současně budovaná
jaderná elektrárna v Temelíně odčerpává,
co se dá. Je zcela pochopitelné, že lidé
jdou do lepších pracovních podmínek.
Vždyť ve starých provozech, které jsme
viděli, přes všechna opatření
je poměrně zastaralé strojní vybavení,
nepřitažlivé pracovní prostředí,
nízké výdělky, vysoká intenzita
práce, časté přeřazování
z důvodu nedostatku materiálu pro výrobu
apod.
Soudružky a soudruzi, všechny podniky, které
jsme navštívili, jsou zapojeny do vnějších
ekonomických vztahů. Vývoz realizují
do socialistických i nesocialistických zemí.
Poslední období je složité především
pro podniky, jejich ž vývoz jo převážně
orientován do dolarových oblastí, což
je např. n.p. Fezko Strakonice. V té souvislosti
jsme si znovu připomenuli, že na náš export
působí, a to již řadu let, různá
opatření kapitalistického světa, např.
limitování dovozů, celní opatření,
diskriminace apod., ale také u řady výrobků
narůstá konkurence, a to převážně
z oblasti rozvojových zemí. Dochází
pak k neplnění vývozních úkolů.
Na to má však také vliv celá řada
vnitřních problémů, které ovšem
podniky nemohou vždy ovlivnit. Je to např. pozdní
uvolňování deviz na nákup materiálů,
neplnění dodávek tuzemských výrobků,
dodávky nekvalitních surovin a také ne vždy
je plán shodný s hmotnými bilancemi.
Také již dlouho hovoříme o cenách.
Při našem průzkumu k nim byla celá řada
připomínek. Především k metodice
tvorby cen, která je, jak nám připomenuli
například pracovníci generálního
ředitelství Koh-i-noor, velice složitá,
členitá dle odvětví, administrativně
a časově náročná a nepříznivě
působí na rychlejší zavádění
nových výrobků na trh a v neposlední
řadě, že metodika tvorby cen není v
souladu s metodikou sestavení plánu.
Soudružky a soudruzi, v n.p. Gama České Budějovice
jsme se setkali s lidmi zapálenými pro potřeby
našeho zdravotnictví. Podnik je zaměřen
na výrobu transfusních a infusních souprav
včetně doplňků a laboratorních
pomůcek. V současné době zaměřuje
svou pozornost na zavedení výroby speciálních
jednorázových stříkaček se
zatavenou jehlou a silikonovým pístem a obnovu vstřikovacích
forem jako rozhodujícího předpokladu rozvoje
výroby zdravotnických potřeb.
Protože všichni dobře víme, že potřeby
čs. zdravotnictví nejsou především
v jednorázové injekční technice uspokojovány,
shodli jsme se při průzkumu všichni v názoru,
že iniciativa a chuť lidí řešit vážné
nedostatky právě v oblasti zdravotnictví,
by neměly zůstat bez odezvy.
Ptám se proto místopředsedy vlády
a předsedy České plánovací
komise soudruhu Urbana, zda předložený ideový
návrh zavedení výroby jednorázové
injekční techniky v n.p. Gama bude realizován?
Z poznatků shromážděných při
přípravě této schůze je zřejmé,
žo se ministerstvo průmyslu dostalo do situace, kdy
jo k řešení moc problémů najednou.
Musí je s plnou vážností a odpovědností
řešit ruku v ruce česká a federální
vláda.
Je třeba problémy zhodnotit a stanovit pořadí,
ve kterém budou řešeny, a to tak, aby jednotlivé
etapy na sebe navazovaly. Vždyť na vyřešení
všeho a hned nemáme ani prostředky.
Soudruh ministr hovořil o strukturálních
změnách. Ano, je třeba provést restrukturalizaci,
útlum neperspektivních odvětví a selektivní
rozvoj nadějných výrob. To ale nelze bez
neustálého sledování vývojových
tendencí ve světě a jejich analyzování
v širších souvislostech a vazbách jak
v centru, tak v podnicích. Jinak si naše národní
hospodářství ani neudrží, ani
neupevní postavení mezi vyspělými
ekonomikami.
Je třeba rozmotat klubko problémů a ukázat
pracujícím, jak se resort, jeho jednotlivá
odvětví a každý jednotlivý podnik
bude dále rozvíjet. Jedině tak se nám
podaří nezklamat ty obětavé a pracovité
lidi, převážně ženy, se kterými
jsme se při průzkumech setkali, a naopak získat
jejich plnou podporu pro vše nové a nezbytné.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Jaroslavu Karbašovi. Slovo má poslanec František
Chabičovský a připraví se poslanec
Jaroslav Šafařík.
Poslanec František Chabičovský: Vážené
soudružky a soudruzi, problematika dalšího rozvoje
resortu ministerstva průmyslu České socialistické
republiky, kterou se dnes zabýváme, je velmi složitá.
A to jak z pohledu jeho současného stavu, tak i
velmi různorodého výrobního programu,
který zahrnuje rozsáhlý sortiment výrobků
určených nejen pro přímé užití
v obchodní síti, ale i pro další odvětví
národního hospodářství.
Na druhé straně však nelze opomenout skutečnost,
že rozvoj resortu ministerstva průmyslu je závislý
na úrovni a kvalitě výroby především
ve strojírenství, elektrotechnice, zemědělství
a stavebnictví.
Na jednání výboru České národní
rady pro obchod, služby a dopravu jsme se několikrát
zabývali nedostatky a problémy, které mají
svého společného jmenovatele v neplnění
plánovaných dodávek právě podniky
resortu ministerstva průmyslu a především
z odvětví lehkého průmyslu.
Jako jednu z příčin, proč lehký
průmysl neplní své úkoly, vidíme
v problematice pracovních sil, respektivě v jejich
stávajícím nedostatku. Tento stav je mj.
způsoben vysokou náročností na fyzickou
námahu, která vede v některých provozech
až k negativním dopadům na zdraví pracovníků,
zejména žen. Další příčina
spočívá v nižší hmotné
zainteresovanosti pracovníků a mnohde i v nedostatečném
vybavení sociálním a rehabilitačním
zařízením. Svoji negativní roli někde
sehrává i nedůsledné plnění
funkce územního plánu, a proto se stává,
že v blízkosti závodu, kde zdroje pracovních
sil s ohledem na technické vybavení výroby
jsou vyčerpané, se postaví další
výrobní podnik.
Jako další příčinu spatřujeme
v rozpadu materiálně technické základny
a tím i dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Ovšem tento stav se netýká pouze resortu ministerstva
průmyslu, ale prostupuje celým národním
hospodářstvím.
Bylo by možné vyjmenovat celou řadu dalších
příčin od úrovně řízení,
využití výrobních zařízení,
přes vlastní hospodaření, odborné
politické a morální kvality pracovníků.
Mnohé zde již zaznělo z hlavních vystoupení
i diskusních příspěvků poslanců.
Proto se krátce zmíním o důsledcích
těchto příčin na vnitřním
trhu, kterému zpráva vlády sice věnuje
svoji pozornost, ale z níž nevyplývá
jednoznačné a konkrétní řeš
ní, jak budou stávající rozpory mezi
výrobou a nabídkou trhu řešeny. Je to
oblast velmi citlivá, která zajímá
nejen každého poslance, ale i každého
našeho občana, který nakupuje v normální
obchodní síti. A také většina
připomínek, stížností a dotazů
občanů se dotýká těchto otázek.
Poměrně značná nespokojenost našich
občanů se dotýká oblasti odívání
a obuvi, která trvá již několik let.
A přitom je třeba si otevřeně říci,
že textilní výroba a výroba obuvi má
u nás dlouholetou tradici a v minulosti udávala
tato výroba krok v celosvětovém měřítku.
Jaká je však současná situace? Za necelé
3 roky této pětiletky nebylo dodáno do tržní
sítě několik miliónů párů
obuvi a sortiment, který vnitřní obchod nabízí,
nedává velké možnosti výběru.
Celkově lze říci, že jak v textilu,
tak i v obuvi se situace postupně zhoršuje a v minulém
roce se podařilo udržet trh jen proto, že obchodu
byly poskytnuty mimořádné devizové
prostředky na nákup zboží v zahraničí.
Předmětem oprávněné kritiky
je skutečnost, že výroba obuvi nedodržuje
stanovený tzv. cenový vějíř
vyrobené produkce. Například obchodní
organizace Obuv Gottwaldov měla z podzimní a zimní
kolekce z výroby 70 % výrobků ve vyšší
ceně, ačkoliv jejich podíl měl činit
pouze 30 %. Podobný stav se projevil i u nabídky
výrobků ve střední ceně, a
to vše na úkor výrobků v nízké
ceně. Požadavky obchodu na rok 1988 jsou Výrobními
podniky z kapacitních důvodů podstatně
kráceny a dále dochází k nehmotnému
růstu. Tak například při srovnání
letošního a loňského roku měla
obchodní organizace Obuv Gottwaldov v prvním čtvrtletí
k dispozici o 429 tisíc párů obuvi méně,
ale v cenách o 204 miliónů Kčs vyšších.
Nemůžeme být ani spokojeni s kvalitou vyráběné
obuvi. V našem Jihomoravském kraji bylo například
v uplynulém roce spotřebiteli reklamováno
více než 28 tisíc párů, což
je o 4,6 % více než v roce 1986.
Ještě horší je to s kvalitou tuzemského
zboží prodávaného v našem kraji
podnikem Textil a oděvy Brno, kde reklamace spotřebitelů
zaznamenaly nárůst o více jak 24 %. Obchod
rozporuje u výrobců zboží na letošní
rok za téměř 131 miliónů Kčs,
a proto zatím nejsou spotřebitelé jižní
Moravy uspokojeni pokud jde o osobní prádlo z tkanin,
pletené prádlo, textilní galantérii,
svrchní oděvy a pod.
Dobrá situace není ani u některých
dřevařských výrobků, zejména
stavebních prvků, tj. oken a dveří,
kde dochází v některých místech
k neschopnosti obchodu pokrývat v určitých
obdobích i potřeby individuální bytové
výstavby. Problémy v Jihomoravském kraji
rovněž máme se zabezpečením poptávky
po nábytkářských výrobcích,
kdy na letošní rok výroba nepokrývá
zboží za 63 mil. Kčs. Jde například
o 712 souprav kuchyní, 840 souprav ložnic, 330 souprav
jídelních koutů atd.
Všichni víme, že základním předpokladem
objemu výroby i jeho kvality je dostatek základních
surovin, na jejichž produkci se podílí i chemický
průmysl. Z přednesené zprávy není
také zcela jasné, jak bude dále organizována
výroba syntetických vláken a přitom
jde o jeden z hlavních problémů především
v pletařském, ale i konfekčním průmyslu.
Vlákna, která dnes vyrábíme, jsou
již zastaralá a o výrobky z nich zhotovené
ztrácí zájem i spotřebitel, a to přes
různé výprodejní úpravy cen.
Je zřejmé, že současná situace
vyžaduje zásadní řešení
i krátkodobého i dlouhodobého charakteru
a jsou v přímé vazbě na program modernizace
a strukturální přestavby celého spotřebního
průmyslu, s cílem posilovat výrobu vysoce
kvalitních a špičkových výrobků,
které bude možno vysoce zhodnocovat i na tuzemském
i zahraničním trhu.
Jsme toho názoru, že k zajišťování
potřeb trhu nelze přistupovat pouze z resortního
hlediska, ať již se jedná o ministerstvo průmyslu
nebo obchodu. Je třeba zodpovědně zvážit
celospolečenské přínosy, především
ekonomické efekty vývozu a dovozu, včetně
výhledových podmínek vlastních možností
i světového vývoje, abychom za několik
let neřešili ještě složitější
problémy než je tomu dnes. Děkuji za pozornost.
/Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Chabičovskému. Slovo má
poslanec Jaroslav Šafařík.
Poslanec Jaroslav Šafařík: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vážení hosté, chci hned v
úvodu zdůraznit, že jsme přivítali
rozhodnutí předsednictva České národní
rady zařadit problematiku ministerstva průmyslu
České socialistické republiky na pořad
plenární schůze.
Úspěchy, či spíše neúspěchy
tohoto resortu výrazně ovlivňují nejen
ekonomiku našeho státu, ale i spokojenost našich
obyvatel. Výkonnost resortu sice neroste v souladu s plánem,
ale přesto má vyšší dynamiku než
mnohé resorty federální nebo slovenské.
Při přípravě tohoto vystoupení
jsem si znovu prostudoval všechny zpravodajské zprávy
k rozpočtům, k závěrečným
účtům, k modernizaci vybraných výrob,
k zavádění ZEÚMS atd., které
jsem za sedm let jako stálý zpravodaj ve výboru
pro průmysl a stavebnictví přednesl.