Čtvrtek 21. dubna 1988

/Začátek schůze České národní rady v 10.00 hodin/

Přítomni:

Předseda České národní rady Josef Kempný, místopředsedové České národní rady Milan Vondruška, Marie Jarošová, Zdeněk Krč, Oldřich Burský a Josef Kaňa.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Ladislav Adamec, místopředsedové vlády Bohumil Urban, Jaroslav Tlapák, Zdeněk Horčík a Rudolf Hegenbart, ministr financí Jiří Nikodým, ministryně práce a sociálních věcí Nasťa Baumruková, ministr školství Karel Juliš, ministr kultury Milan Klusák, ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr vnitra Josef Jung, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr stavebnictví Jaroslav Vávra, ministr zemědělství a výživy Ondřej Vaněk, ministr lesního a vodního hospodářství František Kalina, ministr obchodu Josef Ráb, ministr - předseda Výboru lidové kontroly Jan Motl a ministr Karel Löbl.

185 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR Josef Kempný: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, zahajuji 10. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Dovolte mi, abych mezi námi srdečně uvítal vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ, soudruhem Ladislavem Adamcem. (Potlesk.)

Vítám mezi námi představitele a pracovníky Českého báňského úřadu a Českého geologického úřadu, představitele dalších ústředních orgánů a všechny ostatní hosty.

Soudružky a soudruzi, než přistoupíme k projednávání programu, prosím, abyste omluvili předsedu vlády soudruha Ladislava Adamce z části našeho jednání, protože se zúčastní slibu nově jmenované federální vlády u prezidenta republiky. Zároveň se omluvil, že nemůže vystoupit s odůvodněním vládního návrhu zákona České národní rady - podle I. bodu našeho programu - a pověřil tím soudruha místopředsedu Zdeňka Horčíka. Doufám, že proti tomu nejsou námitky. (Nebyly.)

Soudružky a soudruzi, nejprve schválíme pořad schůze tak, jak byl uveden na pozvánce. Je to

I. Vládní návrh zákona České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky (vládní návrh - tisk 67, společná zpráva výborů - tisk 66),

II. Vládní návrh zákona České národní rady o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě (vládní návrh - tisk 54, společná zpráva výborů a její dodatek - tisky 58 a 65),

III. Vládní návrh zákona České národní rady o provádění geologických prací a o působnosti Českého geologického úřadu (vládní návrh - tisk 55, společná zpráva výborů a její dodatek - tisky 59 a 68),

IV. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 12. do 21. dubna 1988 (tisk 64).

Jsou k tomuto návrhu pořadu nějaké připomínky? (Nebyly.)

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 185 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy hlasovat o návrhu pořadu, jak jsem ho přednesl.

Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Pořad byl schválen.

Můžeme tedy přistoupit k projednávání prvního bodu, to je

I.

Vládní návrh zákona České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky(vládní návrh - tisk 67, společná zpráva výborů - tisk 66)

Z pověření vlády ČSR, jak už jsem říkal, odůvodní vládní návrh zákona místopředseda vlády soudruh Zdeněk Horčík, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády soudruh Zdeněk Horčík: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Tak jako vláda ČSSR a vláda SSR předložily návrh změn v soustavě ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy Federálnímu shromáždění ČSSR a Slovenské národní radě, tak i vláda ČSR předložením významného návrhu zákona ČNR o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR plní úkol, to je právním prostředkem - zákonem - realizovat úkoly vyplývající ze závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa, který vytyčil strategii urychleného sociálně ekonomického rozvoje, včetně přestavby jejího hospodářského mechanismu.

Tímto návrhem zákona vláda zejména reaguje na závěry 7. a 9. zasedání ÚV KSČ - vytvořit na úrovni vlád, ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy podmínky k tomu, aby se racionalizací organizačního uspořádání ústředních orgánů státní správy, novým vymezením jejich vzájemných vazeb a kompetencí, odstraněním duplicity jejich činnosti, lépe postupně realizovaly základní úkoly přestavby celého systému společnosti včetně přestavby hospodářského mechanismu.

Proč vlády na podkladě politických direktiv urychlily předložení návrhu na přestavbu centra? Je tomu tak proto, že se v průběhu prací na přestavbě ukázala politická nutnost toho, aby v zájmu urychlení přestavby to byly nové ústřední orgány státní správy, které nejen změnou forem své organizace, ale zejména zásadním změněním obsahu svých působností, forem a metod své práce, budou svým významným podílem přispívat k tomu, aby se postupně, ale rychle a nezadržitelně vytvořily podmínky pro lepší a účinnější využívání všech předností socialismu, které spočívají zejména v úplném využívání socialistických výrobních vztahů a co nejlepší mobilizaci tvůrčí iniciativy pracujících v podmínkách nejširšího rozvinutí socialistické demokracie.

Zmenšení počtu ústředních orgánů státní správy není tedy výlučným cílem, ale prostředkem k tomu, aby výrazné změny jak v pojetí činnosti průřezových orgánů, tak v pojetí činnosti odvětvových orgánů vlád, zvýšení samostatnosti socialistických organizací a posilování jejich vzájemných horizontálních vztahů umožnilo posun řízení systémového charakteru, založeného na uplatňování jednotných ekonomických kritérií a dlouhodobých normativů se současným výrazným omezením operativních, krátkodobých, ale i administrativně direktivních zásahů do činnosti národního hospodářství a národních výborů.

Nové organizační uspořádání vytváří podmínky k posílení jednotného centra a zvýšení úrovně efektivnosti jeho práce omezováním nežádoucího resortismu odvětvových orgánů a úzkého funkcionálního pojetí činnosti průřezových orgánů.

Tyto skutečnosti je nutno podtrhnout, protože se nejen mění obsah a charakter ústředních orgánů státní správy, ale v důsledku toho je nutno změnit setrvačnost pohledu na tyto orgány.

Komplexnější podoba jednotlivých ústředních orgánů a změna obsahu, stylu a metod jejich práce by měly přispět k tomu, aby centrum koncepčněji, všestranněji a kvalitněji řešilo a zabezpečovalo úkoly v souvislosti s dalším vědeckotechnickým, ale i ekonomickým a sociálním rozvojem naší společnosti. Mají vytvořit podmínky k tomu, aby jakékoli nedostatky v činnosti ústředních orgánů státní správy, odporující těmto záměrům, se co nejrychleji odstranily z jejich činnosti.

To klade přirozeně veliké nároky na vedoucí ústředních orgánů státní správy.

Je třeba také zdůraznit, tak jak to zaznělo 19. dubna na zasedání Federálního shromáždění, že předložený návrh zákona je nutno chápat jako nedílnou součást celého souboru změn právního řádu, realizujícího všechny záměry, o nichž jsem již hovořil.

Je vám známo, že to budou zejména návrhy zákona o státním podniku, o zemědělském družstevnictví, bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, novely hospodářského zákoníku, zákona o hospodářských stycích se zahraničím a nezbytné úpravy zákona o národních výborech, zákona o vnitřním trhu apod.

Soudružky a soudruzi, obecná východiska a záměry související s přestavbou centrálních orgánů, která jsem uvedl v úvodu, naplňuje i vám předložený návrh zákona ČNR o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. O které nejdůležitější změny jde?

Nové chápání komplexního národohospodářského plánu a z něho vyplývající požadavek rozvinout a prohloubit vypracování prognóz dlouhodobých výhledů i pětiletých plánů hospodářského a sociálního rozvoje a jejich užší sepětí zejména se zvlášť významnou oblastí rozvoje vědy a techniky, vyústilo v návrh sloučit činnost dosavadní České plánovací komise s činností dosavadní České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v oblasti vědeckotechnického rozvoje do nového ústředního orgánu státní správy, kterým bude Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj. Současně se navrhuje přenést na tento nový orgán dosavadní působnost, kterou vykonávalo ministerstvo práce a sociálních věcí na úseku plánování práce a mezd a dosavadní působnost Českého cenového úřadu na úseku plánování vývoje cen.

Záměr vytvořit ústřední orgány s širší působností, které by zabezpečovaly rozvoj ucelených národohospodářských komplexů anebo jiných činností, popř. sloučit řízení příbuzných úseků státní správy, odůvodňuje vytvoření nového ministerstva financí, cen a mezd.

Na toto nové ministerstvo přejde dosavadní působnost ministerstva financí, Českého cenového úřadu a z dosavadního ministerstva práce a sociálních věcí jeho působnost v oblasti mezd a jiných odměn za práci. Na toto ministerstvo však nepřejde jejich působnost na úseku plánování práce a mezd a na úseku plánování vývoje cen, které přejdou na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj.

Obdobné důvody, zejména potřeba jednotně řešit otázky související s komplexní péčí o člověka, vedly k vytvoření nového ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, na které přejde dosavadní celá působnost ministerstva zdravotnictví a dosavadní působnost práce a sociálních věcí, s výhradou věcí, které přejdou, jak jsem již uvedl, na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a na nové ministerstvo financí, cen a mezd.

Dále se navrhuje vytvořit nové ministerstvo výstavby a stavebnictví, na které přejde působnost dosavadního ministerstva stavebnictví a z České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj její dosavadní působnost v oblasti investičního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu. Na nové ministerstvo však nepřejde působnost dosavadní České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádět státní expertizy investic. Tuto činnost bude v zájmu zajištění její objektivizace vykonávat Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj.

Novému ministerstvu lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu se navrhuje ponechat dosavadní působnost, kterou vykonávalo ministerstvo lesního a vodního hospodářství, a vzhledem k návaznosti na lesní hospodářství převést také působnost, kterou dosud vykonává ministerstvo průmyslu v oblasti průmyslu papíru a celulózy a v oblasti dřevozpracujícího průmyslu, do něhož patří podle platné právní úpravy i průmysl nábytkářský.

Jednou z významných součástí sociálního a ekonomického rozvoje naší společnosti je i nezbytnost zabezpečit odpovídající životní prostředí. Vzhledem k tomu je třeba věnovat tvorbě a ochraně životního prostředí zvýšenou pozornost, a to i po linii ústředních orgánů státní správy.

Zde je třeba zdůraznit skutečnost, že životní prostředí je podmiňováno celou řadou faktorů ekonomických, sociálních, sociologických apod., a celou řadou složek, které nejsou jen v působnosti ČSR, ale i v působnosti ČSSR. Upravují je na podkladě ústavního zákona o čs. federaci nejen zákony národních rad, ale i zákony Federálního shromáždění a patří tedy do působnosti mnoha ministerstev a ústředních orgánů státní správy federace a republik.

Pokud jde o složky životního prostředí, lze jen namátkově uvést vytváření zdravých životních a pracovních podmínek, péče o zdravotně nezávadné potraviny, zdraví neohrožující výrobky, ochrana před znečišťováním ovzduší, vody, půdy, lesů, rostlin, živočichů, rázu krajiny, nerostného bohatství, ochrany před důlní činností, hlukem apod.

Při této příležitosti je možno ocenit práci poradního orgánu vlády ČSR - Rady pro životní prostředí, která v rámci svého statutu poradního orgánu učinila první kroky k poznání této nezměrně široké, komplikované a navzájem propojené problematiky.

Ale život vyžaduje dát podnět k zásadnějšímu řešení této otázky. Tím je návrh, aby jednomu, tentokrát ústřednímu orgánu státní správy, byla svěřena působnost v této oblasti. Proto se doporučuje, aby tímto ústředním orgánem státní správy pro věci životního prostředí bylo ministerstvo vnitra a životního prostředí. Přitom pod pojmem ústřední orgán státní správy ve věcech životního prostředí se rozumí, že tento orgán by například pro vládu zpracovával, s využitím podkladů činnosti ostatních orgánů, součinností s ostatními orgány, návrhy celostátních koncepcí k ochraně životního prostředí, plány zabezpečení těchto koncepcí, organizoval a koordinoval z hledisek nejvyššího zájmu ochrany a tvorby životního prostředí, i kontroloval, jak ostatní orgány plní své úkoly a povinnosti při ochraně jednotlivých složek životního prostředí a jak touto svou činností ovlivňují životní prostředí.

Svou činností by na úseku ústředních orgánů státní správy pro věci životního prostředí byl garantem urychlení základního řešení této problematiky v novém zákoně o životním prostředí, s jehož tvorbou se počítá ve směrnici pro přestavbu hospodářského mechanismu.

Navrhuje se proto dosavadní působnost ministerstva vnitra rozšířit o výkon státní správy ve věcech životního prostředí a v souvislosti s tím upravit i název tohoto ministerstva.

Význam pro další rozvoj naší společnosti má i péče o zdravý vývoj našeho obyvatelstva. Vzhledem k tomu je třeba též ze strany státních orgánů věnovat problematice mládeže a tělovýchovy zvýšenou pozornost. Proto se navrhuje novému ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy svěřit vedle dosavadní působnosti ministerstva školství také působnost ústředního orgánu státní správy pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport a turistiku.

I zde stojí před tímto novým ústředním orgánem státní správy úkol řešit sice zásadně, ale i rychle ve spolupráci s ostatními státními a společenskými organizacemi úkoly, jež budou na toto ministerstvo kladeny.

Předložený návrh zákona České národní rady dále bere v úvahu i některé již dříve provedené změny a dále i další změny, jež vyplývají z návrhu zákona, a stanovuje tak v zájmu zabezpečení právní kontinuity a právní jistoty tyto skutečnosti a zejména na které orgány přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z rušených ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

Přitom všem plně respektuje všechny skutečnosti vyplývající z ústavního zákona o československé federaci v rámci výlučné působnosti České socialistické republiky a společné působnosti Československé socialistické republiky a České socialistické republiky. Navazuje na koncepci, jež byla zvolena přijetím zákona číslo 2 z roku 1969.

Vážené soudružky a soudruzi, novým rozdělením působnosti v oblasti některých ministerstev a některých jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky dojde ke zrušení České plánovací komise, České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, ministerstev financí, práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, vnitra, stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a ministerstva obchodu, dále Českého cenového úřadu a Českého úřadu pro tisk a informace.

Výkonem jejich působnosti budou pověřeny nově tvořené orgány. Předložený návrh zákona České národní rady se tedy nedotýká dosavadních ministerstev spravedlnosti, zemědělství a výživy, Výboru lidové kontroly, Českého statistického úřadu, Českého úřadu geodetického a kartografického, Českého geologického úřadu, Českého báňského úřadu a České komise pro vědecké hodnosti.

Celkově se tedy počet ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky sníží o čtyři, z toho o dva orgány, v jejichž čele byl člen vlády ČSR.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP