Předseda České národní rady
Josef Kempný, místopředsedové
České národní rady Milan Vondruška,
Marie Jarošová, Zdeněk Krč,
Oldřich Burský a Josef Kaňa.
Členové vlády České socialistické
republiky, předseda vlády Ladislav Adamec,
ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým,
ministr kultury Milan Kymlička, ministr spravedlnosti
Antonín Kašpar, ministr vnitra a životního
prostředí Václav Jireček, ministr
průmyslu Petr Hojer, ministr výstavby a stavebnictví
Jaroslav Vávra, ministr zemědělství
a výživy Ondřej Vaněk, ministr
lesního a vodního hospodářství
a dřevozpracujícího průmyslu František
Kalina, ministr obchodu a cestovního ruchu Josef
Ráb, ministr - předseda Výboru lidové
kontroly Jan Motl, ministr Karel Löbl.
181 poslanců České národní
rady podle prezenční listiny.
Předseda ČNR Josef Kempný: Vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, zahajuji 11. schůzi České národní
rady a všechny vás srdečně vítám.
Především mi dovolte, abych mezi námi
uvítal členy vlády České socialistické
republiky v čele s jejím předsedou, členem
předsednictva ÚV KSČ soudruhem Ladislavem
Adamcem.
Vítám mezi námi i představitele ústředních
orgánů a všechny ostatní hosty.
Jak všichni víte, došlo v nedávné
době k některým změnám ve složení
vlády České socialistické republiky.
Proto bych chtěl představit její nové
členy: ministra vnitra a životního prostředí
soudruha Václava Jirečka a ministra kultury
soudruha Milana Kymličku.
Ještě jednou jim přeji mnoho úspěchů
v jejich činnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme
ke schválení pořadu dnešní schůze.
Původní návrh pořadu, jak je uveden
na pozvánce, navrhuje předsednictvo ČNR rozšířit
tak, jak vám byl pro informaci návrh celého
pořadu rozdán. Bude tedy pořad našeho
jednání sestávat z těchto bodů:
I. Návrh skupiny poslanců na zařazení
poslanců České národní rady
do výborů České národní
rady
II. Vládní návrh usnesení České
národní rady o státním závěrečném
účtu České socialistické republiky
a o závěrečných účtech
státních fondů České socialistické
republiky za rok 1987
III. Vládní návrh zákona České
národní rady o působnosti orgánů
České socialistické republiky v sociálním
zabezpečení
IV. Vládní návrh zákona České
národní rady, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech
V. Vládní návrh zákona České
národní rady, kterým se mění
a doplňuje zákon České národní
rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě
VI. Návrh předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky na zproštění
funkce předsedy Nejvyššího soudu České
socialistické republiky
VII. Návrh předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky na volbu předsedy Nejvyššího
soudu České socialistické republiky
VIII. Návrh ústavně právního
výboru České národní rady na
zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce
IX. Návrh předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky na volbu některých
soudců z povolání k soudům České
socialistické republiky
X. Zpráva vlády České socialistické
republiky o komplexním rozvoji všestranné péče
o zdravý růst mladé generace a uplatnění
jejích schopností při budování
vyspělé socialistické společnosti
XI. Zpráva předsedy České národní
rady o činnosti předsednictva České
národní rady za dobu od 21. dubna do 27. června
1988.
Máte k tomuto návrhu pořadu nějaké
připomínky nebo doplňky? Nejsou.
Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno
165 poslanců a že Česká národní
rada je schopna se usnášet.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní
schůze, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím je pořad 11. schůze České
národní rady schválen.
Soudružky a soudruzi, přistoupíme tedy k projednávání
prvního bodu pořadu schůze, kterým
je
V souvislosti se změnami ve vládě České
socialistické republiky podala skupina poslanců
návrh na doplnění našich výborů.
Jde o některé poslance, kteří do výborů
nebyli dosud zařazeni, jak je uvedeno v předloženém
sněmovním tisku.
Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k tomuto návrhu
nějaké připomínky nebo dotazy? Nejsou.
Doporučuji, abychom o celém návrhu, jak je
předložen v tisku 80, hlasovali najednou.
Jsou nějaké připomínky k tomuto hlasování?
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí, aby Česká národní
rada zvolila
- poslance Zdeňka Horčíka do výboru
České národní rady pro národní
výbory a národnosti,
- poslance Josefa Junga do zdravotního a sociálního
výboru České národní rady a
zároveň stanovila počet členů
tohoto výboru na 21,
- poslance Milana Klusáka do ústavně právního
výboru České národní rady a
zároveň stanovila počet členů
tohoto výboru na 21,
ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Zařazení poslanců jsme jednomyslně
schválili.
Tím jsme projednali první bod našeho pořadu
a můžeme přistoupit k projednání
dalšího, kterým je
Z pověření vlády České
socialistické republiky odůvodní předložený
vládní návrh ministr financí, cen
a mezd České socialistické republiky soudruh
Jiří Nikodým, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vláda České socialistické
republiky mne pověřila, abych podal výklad
k návrhu státního závěrečného
účtu za rok 1987 a seznámil vás s
tím, jak hodnotí výsledky finančního
hospodaření i tendence ekonomického rozvoje,
které se v těchto výsledcích projevují.
Státní rozpočet České socialistické
republiky byl za rok 1987 uzavřen jako vyrovnaný
v objemu 158,1 mld Kčs. To v zásadě odpovídá
proporcím zákona České národní
rady o státním rozpočtu na rok 1987. vláda
ČSR však byla nucena provést v rámci
svých zmocnění některé změny
ve struktuře plánovaných příjmů
i výdajů sledující zabezpečení
rozpočtové vyrovnanosti. Šlo především
o řešení důsledků zreálnění
úkolů státního plánu a s tím
spojené snížení tvorby zisku. K nejvýraznější
změně došlo u resortu ministerstva průmyslu
ČSR.
Nutno konstatovat, že hospodaření podle schváleného
rozpočtu na rok 1987 bylo značně napjaté.
Pokládám však za nutné v souvislosti
s tím upozornit, že napjatost byla založena již
při samotném sestavování rozpočtu.
V důsledku nevyváženosti zdrojů a potřeb
celé rozpočtové soustavy československé
federace byla do rozpočtu republiky zapracována
příjmová mobilizační položka
800 mil. Kčs. Rozpočtem zůstaly nepokryty
některé oprávněné potřeby
národních výborů, především
v oblasti fondu oprav, údržby a oprav silnic a zdrojů
k profinancování investiční části
akce "Z". O těchto skutečnostech jsem
Českou národní radu informoval již při
projednávání návrhu státního
rozpočtu na uvedený rok.
Rozpočtové výsledky byly negativně
ovlivněny přetrvávajícími extenzívními
tendencemi. Kvantitativní úkoly plánu byly
sice splněny, plánovaná efektivnost reprodukčního
procesu však nebyla dosažena. To se projevilo zejména
ve výpadku odvodu ze zisku u organizací ministerstva
průmyslu o 1,6 mld Kčs a ministerstva stavebnictví
o 270 mil. Kčs.
Ke zlepšení výsledků rozpočtového
hospodaření na druhé straně přispěly
úspory ve výdajích, především
pak vládou schválené snížení
neinvestičních výdajů ve výši
1 %, a překročení některých
příjmů, zejména daně ze mzdy.
Nedosažení plánované tvorby vlastních
zdrojů státního rozpočtu z hospodářství
řízeného vládou ČSR bylo hlavní
příčinou, že závěrečný
účet republiky skončil schodkem. K jeho vyrovnání,
tak, jak je uvedeno v předloženém státním
závěrečném účtu. byla
z přebytku závěrečného účtu
československé federace, jehož součást
tvoří i nevyčerpané účelové
subvence v ČSR, poskytnuta dotace 1,6 mld Kčs.
Jde o mimořádný postup, ke kterému
se při politice vysoké odpovědnosti a maximální
soběstačnosti podnikové sféry nelze
vracet. V příštích letech budeme usilovat
o to, aby rozpočtová vyrovnanost byla založena
na reálné tvorbě zdrojů, a to při
dostatečném uspokojování potřeb
české ekonomiky.
Důvody pomalého zlepšování efektivnosti
výroby, zvyšování produktivity práce
a růstu celkové kvalitativní úrovně
reprodukčního procesu v ČSR spatřujeme
mimo jiné i v neefektivním přerozdělování
prostředků prostřednictvím federálního
rozpočtu. Přesun zdrojů z české
ekonomiky byl ve své době nezbytný v zájmu
vyrovnání sociálně ekonomické
úrovně na celém území ČSSR.
Vyrovnání je však třeba provést
nejen na straně společenské spotřeby,
ale i na straně tvorby zdrojů, tj. efektivnosti,
kde zatím přetrvávají rozdíly.
Proto v návaznosti na jednání vlády
ČSR počátkem června letošního
roku provádějí příslušné
ústřední orgány analýzu stavu
a efektivnosti výrobní základny a rozdělování
zdrojů. Vládě ČSR jde o jejich co
nejúčinnější využití
ve prospěch dynamického rozvoje jednotné
československé ekonomiky. Přestavba hospodářského
mechanismu vyžaduje prosazovat i v hospodářském
a sociálním růstu jednotlivých oblastí
úzkou závislost na vytvořených zdrojích.
Ty musí být přednostně alokovány
v těch oborech a odvětvích, kde nejvíce
přispějí k růstu efektivnosti výroby,
ke zvyšování společenské produktivity
práce a tvorby finančních zdrojů.
V tom je základ budoucího růstu životní
úrovně obyvatelstva Československé
socialistické republiky.
Soudružky a soudruzi, úroveň rozpočtového
hospodaření je výrazně ovlivňována
hospodářskými výsledky podnikové
sféry. Chozrasčotním organizacím se
nepodařilo bezezbytku splnit plánované úkoly.
Nebylo dosaženo předpokládaného snížení
vlastních nákladů. V důsledku toho
byla tvorba finančních zdrojů nižší
proti plánu o 3,54 mld Kčs a v souvislosti s tím
nebyly splněny ani plánované odvody do státního
rozpočtu.
Nepříznivě v minulém roce působila
na rozpočtové hospodaření i nevhodná
struktura realizované produkce. Rozpor mezi zájmy
výrobních organizací a potřebami vnitřního
trhu se odrazil nejen v zásobovacích problémech,
ale i v nežádoucím vývoji daně
z obratu, která je zdrojem federálního rozpočtu.
Trh nebyl nasycen kvalitním spotřebním zbožím
s vyšším daňovým zatížením.
Nepodařilo se tak nahradit úbytek daně způsobený
zvýšenou spotřebou základních
potravin, zejména mléčných výrobků,
u nichž jsou uplatněny záporné sazby.
Proti roku 1986 se daň z obratu zvýšila pouze
o 0,6 % a byla nižší než předpokládal
plán. To jen potvrzuje skutečnost, že dosavadní
soustava plánovitého řízení
nevytváří předpoklady, při
kterých by podniky dávaly přednost uspokojování
spotřebitelské poptávky a potřeb odběratelů
před plněním objemových ukazatelů.
Problémy naší vnitřní ekonomiky
se promítají i do zahraničně obchodních
vztahů. Nízká technicko-ekonomická
úroveň vyvážené produkce, pomalá
inovace sortimentu, nedostatečné využívání
elektroniky a další nedostatky se promítaly
v dosahovaných realizačních cenách.
Na ekonomické nástroje v zahraničním
obchodě jsme vynaložili ze státního
rozpočtu 11,7 mld Kčs.
Za závažný problém považujeme vývoj
relace výkonů a mezd. Chceme, aby si pracující
vydělali a současně, aby za tyto peníze
dostali zboží a služby v požadovaném
množství, struktuře a kvalitě. Přestavba
hospodářského mechanismu vytváří
prostor k tomu, aby pracovní příjmy rostly.
Za svůj plat však musí každý odvádět
odpovídající množství kvalitní
práce. Zvyšování mezd bez adekvátního
růstu efektivnosti výroby a služeb nepřispívá
k růstu životní úrovně, ale vede
k inflačnímu napětí v ekonomice.
Extenzívní přístupy k plnění
úkolů státního plánu se promítaly
zejména do nových požadavků na investice,
na zvyšování dovozů a materiálových
vstupů. Nízká kvalita produkce a podceňování
dodavatelsko-odběratelských vztahů vyústily
v nežádoucí vývoj zásob. Namísto
plánovaného snížení došlo
v průběhu roku 1987 k jejich dalšímu
nárůstu. To se projevilo i ve vzestupu platební
neschopnosti organizací řízených vládou
ČSR.
V současné době je v zásobách
vázána hodnota odpovídající
svým objemem řádově ročnímu
národnímu důchodu. Proto také federální
vláda i naše vláda přijaly usnesení,
sledující snížení jejich stavu
o 24 až 25 mld Kčs, z toho v oblasti řízené
vládou ČSR o 3,8 mld Kčs. Vývoj zásob
v prvních 5 měsících letošního
roku však ukazuje, že splnění vládou
stanoveného úkolu vyžaduje zodpovědnější
přístup organizací a současně
i zpřísnění sankcí při
neplnění úkolů.
Těmito otázkami se intenzívně zabýváme.
V zájmu zlepšení vývoje zásob
a posílení zájmu organizací na zabezpečování
účinných opatřeních zvažujeme
například možnost blokace výplat záloh
a snížení ročních odměn
vedoucích pracovníků v případě
nežádoucího vývoje. i
Dlouhodobé problémy investiční výstavby
se projevily i v roce 1987. Dále se zvýšila
rozestavěnost, vzrostly rozpočtové náklady
bez adekvátního zlepšení technicko-ekonomických
parametrů staveb, prodloužily se lhůty výstavby,
přetrvávaly nedostatky v dodavatelsko-odběratelských
vztazích. Rovněž se nepodařilo v potřebné
intenzitě realizovat útlumové programy.
V roce 1987 přijala vláda zásadu, že
investiční výstavbu lze realizovat pouze
v rozsahu vytvořených zdrojů. Tento úkol
nebyl v plném rozsahu splněn. Řada organizací
připustila překročení plánovaného
rozsahu investic bez jejich řádného finančního
krytí. To se promítalo v nesplacených dodavatelských
fakturách, případně v promeškaných
splátkách investičních úvěrů,
což bylo další příčinou
zvýšení platební neschopnosti. Nepříznivá
je v tomto směru situace resortu průmyslu, kde ke
konci roku 1987 nestačily prostředky na úhradu
investic ve výši 417 mil. Kčs. Obdobně
chybělo v resortu stavebnictví 251 mil. Kčs.
Platební neschopnost je způsobena nejen nedobrým
vývojem zásob a nedostatky v investiční
výstavbě, ale projevuje se i v dalších
oblastech. V současné době probíhá
v hlavních resortech prověrka jejich příčin,
která má být dokončena do konce měsíce
června. přitom se zaměříme
především na prvotní platební
neschopnost. Opatření chceme orientovat na odstraňování
příčin a nikoliv až důsledků
tohoto nežádoucího jevu, který výrazným
způsobem narušuje plynulost reprodukčního
procesu.