Česká národní rada 1986 – 1990

9. Při přípravě příští pětiletky v oblasti obchodu a služeb bude náročně posouzena specifická nabídka zboží pro děti a mládež, zejména v oblasti výživy, oblékání a obuvi, potřeb pro volný čas a vzdělávání.

10. Vláda povede národní výbory k cílově programovému přístupu k jednotlivým skupinám mládeže, jejich zájmům a potřebám. Budou vytvářeny předpoklady ke zvyšování podílu mladých lidí na správě veřejných záležitostí ve všech úsecích života územních obvodů.

11. V součinnosti se zastupitelskými sbory, orgány Národní fronty a společenských organizací v ní sdružených vláda posoudí stav legislativního vyjádření práv a povinností mládeže a postavení její organizace. Bude pokračovat v pravidelném společném posuzování otázek péče o děti a mládež s představiteli mladé generace, v širším zapojení mladých lidí do tvorby a projednávání zejména dlouhodobějších plánů a programů rozvoje ČSR.

Soudružky a soudruzi, uvedené základní programové cíle a úkoly v zabezpečení všestranné péče o mladou generací ČSR a její aktivizaci považují vláda i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za východisko společné další programotvorné činnosti, která se bude realizovat v těsné spolupráci se všemi ústředními orgány státní správy i společenských organizací. Jde o určitý stručně vyjádřený Program otevřeného charakteru, který na základě dnešního jednání, dalších diskusí a v intencích politických záměrů v nejbližší době budeme dál rozpracovávat, koordinovat jednotlivá opatření s federální vládou a vládou SSR. Znovu zdůrazňuji, že nezbytným předpokladem k naplnění všech uvedených úkolů je těsná spolupráce s ústředním výborem Národní fronty ČSR, s Českým ústředním výborem SSM a dalšími společenskými organizacemi. Náročné bude ekonomické prověření možností zabezpečení uvažovaných úkolů. více a intenzivněji budeme muset využívat existujících zařízení. Proto vláda přistoupí ke zpracování harmonogramu konkrétních úkolů, a to v takové podobě, která by umožňovala reálná etapová řešení a společenskou kontrolu prokazatelně dosažených výsledků.

Chtěl bych v závěru vyjádřit znovu přesvědčení vlády i své přesvědčení osobní, že mládež České socialistické republiky stojí za to, abychom do ní, do jejího všestranného rozvoje a aktivizace vkládali nejen naděje, ale i práci, prostředky a osobní úsilí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu Julišovi za přednesení zprávy.

Nyní prosím společnou zpravodajku poslankyni Marcelu Černou, aby přednesla zprávu výboru ČNR.

Zpravodajka poslankyně Marcela Černá: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! V současné etapě přestavby a realizace strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje našeho státu a ve smyslu usnesení 7. a 9. zasedání ÚV KSČ si s plnou odpovědností klademe otázku, jakých výsledků jsme dosáhli při plnění závěrů předsednictva ÚV KSČ z října 1986 O úkolech ve výchově mladé generace po XVII. sjezdu KSČ.

Základní stanoviska, včetně východisek pro odstranění zjištěných nedostatků a rezerv, zazněla již ve zprávě vlády České socialistické republiky, kterou přednesl ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČSR akademik Karel Juliš. Zdůrazňuji tuto okolnost zejména proto, že dnešní jednání je výsledkem roční kolektivní přípravy, s rozsáhlou poznávací a programotvornou činností.

Po celé přípravné období garanční výbor ČNR pro kulturu a výchovu úzce spolupracoval se zpravodaji všech ostatních výborů, kteří se také zúčastnili dvou politickodborných seminářů a čtyř mezivýborových poslaneckých průzkumů ve Středočeském, Jihomoravském, Západočeském a Severočeském kraji.

V této souvislosti mi dovolte ocenit soudružskou pomoc, kterou nám poskytla vedení všech 4 KNV a komise pro mládež a tělesnou výchovu i optimální podmínky pro poslanecké průzkumy vytvořené na územích okresů Děčín, Příbram, Blansko a Sokolov.

Významnou pomoc představovaly konzultace s oddělením společenských organizací a národních výborů ÚV KSČ. Cenné poznatky, náměty a zkušenosti jsme získali od krajských a okresních výborů Komunistické strany Československa.

Také důsledně a od počátku cílevědomě vedená koordinace s ČÚV SSM, ČÚV ČSTV, Aktivem mladých poslanců při ČÚV SSM, přinesla řadu dalších cenných zkušeností, zejména z hlavního města Prahy, Východočeského a Severomoravského kraje.

Úzká a dělná byla rovněž spolupráce s Úřadem vlády ČSR a od dubna tohoto roku také s nově vytvořeným ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Při zpracování výsledků bylo využito teoreticko-analytických a prognostických studií Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV, a dále stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro mládež, tělesnou výchovu a sport, jejíž činnost byla ukončena v závěru IV. volebního období. Užitečnou pomoc představovala spolupráce s odborem souhrnných informací Kanceláře ČNR.

Výsledky této naší činnosti, včetně závěrů formulovaných při projednávání ve všech výborech České národní rady byly předány zpracovatelům zprávy, předložené našemu dnešnímu jednání.

Soudružky a soudruzi, po vyslechnutí zprávy vlády o komplexním rozvoji péče o mladou generaci mi dovolte shrnout zásadní poznatky, které zazněly při projednávání tezí zprávy vlády v jednotlivých výborech ČNR i při setkání poslanců s voliči.

Především platí, že řada opatření přijatá v posledním období na úrovni stranických, státních a zákonodárných orgánů federace, České i Slovenské socialistické republiky bude řešit právě ty nejpalčivější problémy, o nichž se na zasedání našich výborů tolik diskutovalo.

Mám zde na mysli všechny zákonné normy zaměřené k přestavbě hospodářského mechanismu ČSSR, Programové prohlášení vlády ČSSR z května tohoto roku, přípravu koncepce státní rodinné politiky s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, analýzu československé výchovně vzdělávací soustavy, připravenou ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy obou národních republik, dokument ÚV NF ČSR "Společný postup orgánů Národní fronty a organizací v ní sdružených při přípravě mladé generace na život a práci po XVII. sjezdu KSČ" i podklady pro připravované zasedání ÚV KSČ k otázkám ideologické práce.

Připomínám zejména sféru rodiny a vzdělávání, oblast vědeckotechnické aktivity dětí a mládeže, rozvoj péče o mladé talenty pro rozhodující progresívní obory společenské práce, přípravu dělnické mládeže. Dále jsou to problémy mladých lidí v pracovním procesu, jejich sociální, bytové a zdravotní podmínky, otázky kolem účelného využití volného času, ochrana mladé generace jako celku před negativními jevy včetně toxikománií. Připomínky zazněly - jak již bylo zmíněno i ve zprávě vlády - také k podílu mladých na řízení společnosti a formování státní politiky vůči dětem a mládeži.

Péče socialistického státu o mladou generaci má u nás dobrý základ a přinesla řadu konkrétních pozitivních výsledků v oblasti zdravotnictví, školství, práva, ekonomiky a dalších.

Socialistický stát vybudoval základy socialistického školského systému a otevřel všem schopným a talentovaným mladým lidem, zejména z dělnických a rolnických vrstev, přístup k bezplatnému vzdělání. Byl vybudován systém péče o matku a dítě, bezplatná zdravotní péče vytvořila dobrý základ pro zdravý vývoj dětí a mládeže.

Je zabezpečena právní ochrana dětí a mladistvých, nebývale se zlepšilo postavení dělnické mládeže, podstatně vzrostla životní úroveň mladých lidí, výrazně se zvýšila jejich kulturní a vzdělanostní úroveň, byly odstraněny základní existenční problémy mladých pracujících a existují široké možnosti pro využívání volného času. Úspěchy uplynulých 40 let jsou nezbytným východiskem pro formování komplexního programu kvalitativně vyššího a dokonalejšího řešení otázek působení socialistického státu na mládež jako celek.

Objektivní pohled na současný stav dialektického vztahu mezi socialistickým státem a mladou generací i vývoj především v posledních 10 letech však ukazuje, že v této sféře existuje i řada vážných problémů a nedostatků. Závažná jsou zejména úzká místa v jednotném působení na mládež.

Nemůžeme se smiřovat zejména se zformalizováním a defenzívností komunistické výchovy mládeže, které se mnohde projevují. Účinnější bariéry je třeba stavět proti působení antikomunistické propagandy, idealizaci spotřebního stylu života, projevům netřídního pacifismu a kosmopolitismu, proti buržoazně liberalistickým iluzím o možných přístupech k řešení společenských problémů.

Nedostatečné řešení závažných problémů a potřeb mladé generace, protektorský vztah k mládeži - to vše vedlo k tomu, že určitá část mládeže ztratila smysl pro politickou a společenskou angažovanost, nenašla socialistickou perspektivu svého života, deformovala svůj způsob života.

Nemůžeme a nesmíme přehlížet vzrůstající antikomunistickou propagandu a ideologickou diverzi, zaměřenou v mnoha směrech právě na mladou generaci. Cílem tohoto rozvratného působení je zpochybnit hodnoty socialismu, znevážit politiku strany, těžit z toho, že mladí lidé nemají takové životní zkušenosti jako starší generace.

Stále platí, že uvolňování mezinárodního napětí neznamená odzbrojení a defenzivní přístupy v ideologické oblasti. Naopak, širší vzájemné setkávání lidí žijících v různých společenských systémech otevírá nové možnosti a příležitosti pro třídního protivníka, který se jich bude snažit využít ke svým nepřátelských záměrům.

Vyvstává proto naléhavá potřeba postavit před mladé lidi a celou společnost politický program vymezující postavení a úlohu mládeže v náročném procesu strategie urychlení a přestavby, zároveň získat mládež pro tyto cíle. Je nezbytné dát mládeži jasnou perspektivu jejího dalšího vývoje v socialistické společnosti, jejího postavení a role při řešení základních úkolů ve sféře politického, společenského a materiálního života. Plně ji zapojit do současných celospolečenských změn, které směřují k obnově vysoké dynamiky socialismu, k růstu jeho ekonomické a morální síly, k vzestupu jeho autority ve světě.

V mladých lidech, v jejich elánu, vědomostech a schopnostech má naše společnost velký potenciál k nezbytnému posílení tvorby hodnot materiálních i duchovních. Bez aktivní účasti mládeže na tvorbě zdrojů ve výrobě, ve vědě, v kultuře a v celém veřejném životě se nepodaří naplnit i oprávněné požadavky mladých lidí samotných.

Považujeme za potřebné jednoznačně ukázat, že společnost a její orgány znají a plně si uvědomují závažné potřeby a problémy mladé generace, že je v souladu s možnostmi politického a ekonomického vývoje společnosti účinně a postupně je řešit. Zásadně prokázat, že vedení společnosti s mládeží počítá, potřebuje ji, váží si ji, spojuje s ní budoucnost našeho státu, že bude ve sféře politiky, ekonomiky i kultury připravovat pro mladé lidí souhrn konkrétních opatření a podmínek pro její zdravý rozvoj.

Ve světle všech těchto záměrů se ukazuje naléhavá potřeba daleko promyšlenější koncepce a koordinace mezi jednotlivými resorty, organizacemi a institucemi, které se otázkami mladé generace zabývají. v tomto smyslu, v souladu se závěry 7. a 9. zasedání ÚV KSČ a zmíněného dokumentu ústředního výboru Národní fronty ČSR, připadá nezastupitelná úloha v práci s mládeží orgánům a organizacím sdruženým v Národní frontě, které mohou výrazně svými specifickými prostředky přispět k formování morálního profilu mladé generace a všestrannému rozvoji jejich zájmových aktivit.

Nejde v žádném případě o přehlížení nebo podceňování dosažených významných úspěchů a práce ve sféře péče o mladou generaci, která se ve velké míře sama a z vlastní iniciativy zasloužila o vznik řady vědeckotechnických aktivit, zasáhla významným způsobem do tvorby a zavádění inovací. Vždyť za třetinu vynálezů vděčíme právě mladým lidem do 35 let, naše mládež dosáhla významných úspěchů v mezinárodních vědeckotechnických, matematických, uměleckých a sportovních soutěžích.

Proto nám musí jít o důsledné soustředění všech materiálových a lidských sil ve vertikální i horizontální úrovni, k dosažení rychlejších a účinnějších pozitivních výsledků tak, jak to vyžadují potřeby strategie urychlení, přestavby a demokratizace.

Souhrnné posouzení této problematiky v dlouhodobém časovém kontextu, včetně vytipování nejdůležitějších a aktuálních problémů řešitelných v souladu s existujícími materiálními, kádrovými a společenskými možnostmi v blízké době, je základem pro vyšší stupeň komplexního řešení problémů mladé generace v ČSSR. Toto posouzení plně navazuje na činnost dosavadních státních orgánů a společenských organizací, respektuje a využívá osvědčené cesty přípravy a výchovy dětí a mládeže i zkušenosti z institucionální dělby práce na tomto úseku. V neposlední řadě k aktuálním problémům patří i zdravý fyzický vývoj mladé generace, celkový pohybový režim, stav fyzické zdatnosti dětí a mládeže a s tím související podmínky pro provozování tělesné výchovy, sportu a turistiky ve volném čase. Prostředkem k dalšímu pozitivnímu posunu v této oblasti se bezpochyby stane i Československá spartakiáda 1990.

Usnesení 9. zasedání ÚV KSČ a na něj navazující změny v uspořádání centrálních orgánů státní správy federace a republik, vytváří odpovídající podmínky k dalšímu postupu kupředu. Vznik ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČSR na úrovni republikových vlád je závažných krokem k postupnému řešení výše uvedených nedostatků v jednotném působení společnosti na mladou generaci. V této souvislosti znovu připomínám to, co zaznělo ve zprávě vlády, že považovat nově vytvořené ministerstvo za jediný státní orgán odpovědný za péči o mladou generaci by bylo chybné a politicky nesprávné. Za komplexní rozvoj mladé generace nese odpovědnost celá společnost, každý její člen.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem i k tomu, co bylo uvedeno ve zprávě vlády a v usneseních výborů k předloženým tezím, doporučuji, aby Česká národní rada po rozpravě v konstatační části usnesení zdůraznila, že splnit koncepční záměry vytyčené XVII. sjezdem KSČ předpokládá získat pro cíle přestavby mladou generaci, všestranně ji připravit na budoucí náročné úkoly a plynule mladé lidi začleňovat do všech společenských procesů.

V současné situaci však nestačí pouze programové cíle a úkoly proklamovat, je nezbytné připravit dlouhodobý program konkrétních, termínovaných a kontrolovatelných úloh jednotlivých státních orgánů a organizací v tomto procesu. K realizaci takto formulovaných cílů musí být koncentrovány všechny společenské síly a prostředky, mobilizovány finanční, hmotné i duchovní zdroje a do přípravy, realizace a kontroly těchto opatření zapojena široká veřejnost prostřednictvím národních výborů i organizací sdružených v Národní frontě.

Vládě ČSR by mělo být v usnesení doporučeno zpracovat do konce 1. pololetí 1989 konkrétní program státní péče o mládež v podmínkách ČSR a při jeho tvorbě přihlédnout k připomínkám obsaženým ve zprávě společné zpravodajky a v rozpravě. V souladu s přednesenou zprávou vlády je za profilující problémové okruhy při jeho tvorbě třeba považovat:

1. Zlepšení stability a plnění základních funkcí mladých rodin. Připravit účinná opatření k výchově k manželství a rodičovství, dořešit otázky materiální základny mladých manželství a přijmout urychlené a zásadní opatření v bytové politice. K otázce bytů pro mladé lidi je nutno říci, že jsme se s ní setkávali na průzkumech jako s jedním z nejvážnějších problémů. Tyto zkušenosti potvrzují znalosti každého z nás ve volebních obvodech i frekvence této otázky ve sdělovacích prostředcích a v diskusích mezi širokou veřejností. Vycházíme z toho, že jde o federální problematiku, o níž se již hodně mluvilo a napsalo. Dnes však již musí přijít čin a my jako poslanci nejvyššího zákonodárného sboru ČSR budeme podporovat všechny pozitivní návrhy, které pomohou dořešit mnohdy velmi složitou situaci mladé generace v této oblasti.

2. Stav péče o zdraví mládeže dorostového věku a vysokoškolských studentů, včetně úrovně hygieny školního prostředí, režimu dne a výživy. V této souvislosti přijmout i účinná opatření k potlačování zdraví škodlivých návyků určité části mládeže, jako toxikománie, alkoholismu a jiných.

3. V oblasti školství posoudit na základě připravené analýzy a široké diskuse

- účinnost dosavadních forem a metod práce všech stupňů a druhů škol, včetně jejich řízení. Za prioritní považovat odpovědnou a efektivní přípravu mládeže na dělnická povolání. Poznatky z volebních obvodů jasně ukázaly, že ne všude se můžeme pochlubit s úrovní učňovského školství. Poslanci shodně připomněli, že nelze nadále připouštět, že dnešní učňovský dorost se mnohdy učí na strojích z první poloviny tohoto století. Jak máme takto získat mládež pro vědeckotechnický rozvoj a jak můžeme takto vytvářet hrdost na dělnickou profesi, vytvářet dělnickou třídu pro příští tisíciletí?

- vztahy rodiny a školy, školy a veřejnosti, školy, veřejnosti a pracovních kolektivů, již ve školním roce 1988/1989 realizovat úpravy v rozsahu učiva na základních školách a v dalších letech pak na středních školách,

- hledat možnosti rozvoje materiální základny školství,

- posoudit otázky práce vysokého školství v souvislosti s přípravou nového vysokoškolského zákona,