Česká národní rada 1986 – 1990

Na průzkumech se nám plně potvrdily poznatky o našem školství, které byly včleněny do zprávy o analýze československé výchovně vzdělávací soustavy, tak jak byla projednána vládou a tak jak se výbory ČNR na přípravě tohoto dokumentu svými připomínkami mohly podílet.

V kulturní oblasti poslanci konstatovali, že pro zabezpečování kulturně výchovné činnosti v místech je významným přínosem spolupráce národních výborů s organizacemi Národní fronty. Spočívá jednak v podílu na zabezpečení akcí a jednak v získávání patronátů a účasti pracujících. I oblast kultury se potýká s nedostatkem finančních prostředků.

Poslanci se též seznámili s určitými nevyhovujícími způsoby řízení kultury z několika centrálních míst bez jejich vzájemné koordinace. Jeden národní výbor, respektive jeho oddělení pro kulturu je řízeno po stránce odborné z různých míst resortu kultury, jejichž vyhlášky zamlžují jednoznačně pojatý zákon o kultuře z padesátých let. V této oblasti se zatím přestavba neprojevila. Restrikcí předpisů byly k 1. 1. 1988 zrušeny některé předpisy, které v současné době chybějí. Konkrétně nám byly uváděny předpisy o správě památek, což považujeme za významné.

Poslanci se na svých průzkumech mohli seznámit i s naplňováním ekologických programů. Jejich parlamentní kontrola bude hlavním bodem jednání 14. schůze ČNR. Všechny naše poznatky byly proto pečlivě zaregistrovány. Vítáme však rozhodný přístup české vlády k řešení ekologických problémů, který ve svém vystoupení podrobně rozvedl předseda vlády soudruh František Pitra.

Soudružky a soudruzi poslanci, poznatky, které jsem uvedl, jsou dlouhodobějšího charakteru a opakovaně se s nimi při našich průzkumech setkáváme. Předpokládáme, že jejich řešením se bude vláda důsledně zabývat. Zjištěné nedostatky z průzkumu byly v podrobné formě předány naší vládě. V jejich konkrétních řešeních má vláda České socialistické republiky naši pomoc a plnou podporu. Děkuji vám za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Rosickému. Slovo má poslanec Mečl, připraví se poslankyně Lacinová.

Poslanec Josef Mečl: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor se od počátku pátého volebního období zabýval především posuzováním a projednáváním vládních návrhů zákonů České národní rady.

Česká národní rada v tomto období projednala a schválila 17 republikových zákonů, prakticky všechny orgány posoudily též řadu federálních zákonů, tam, kde o to požádal předseda Federálního shromáždění.

Projednáváním těchto zákonů - republikových i federálních - se ČNR podílela též na vytváření právního základu přestavby hospodářského mechanismu. Zejména u republikových zákonů usiloval ústavně právní výbor ve spolupráci s ostatními výbory a orgány České národní rady o zdokonalení předložených návrhů. Na základě zpráv výborů byly zapracovány do návrhů zákonů připomínky poslanců směřující ke zvýšení účinnosti těchto aktů a k prohloubení celkové souladnosti našeho právního řádu. Jednalo se např. o takové návrhy, jako byl zákon o umělém přerušení těhotenství, o změnách v organizaci a působnosti ministerstev, o zákon, kterým se měnil a doplňoval zákon o národních výborech i o novelu zákona o vnitřním obchodě. výbor zabýval též návrhy ministerstev na vydání příslušných prováděcích předpisů. Je třeba otevřeně konstatovat, že situace v počtu prováděcích předpisů, které jsou k jednotlivým zákonům vydávány, se v zásadě nezměnila. Příslušná ministerstva i nadále počítají s tím, že zákon bude prováděn vyhláškami ministerstva, jinými slovy nadále přežívá stav, že k realizaci zákona, k jeho uvedení do života je třeba připravit a vydat řadu vyhlášek. To podle mého názoru oslabuje autoritu zákona a také neodpovídá všeobecně uznávanému principu tvorby socialistického právního řádu, tj. zásadě svrchovanosti zákona.

Podle našeho názoru je zapotřebí, aby především vláda náročně zvažovala odůvodněnost vydávání prováděcích předpisů a požádala legislativní radu, aby se těmito otázkami zabývala. Takový postup by nebyl v rozporu s pravomocí a ústavní odpovědností ministrů na tomto úseku.

Ze zásad přestavby hospodářského mechanismu vyplývá, že právní úprava se má uskutečňovat především zákonodárnou činností národních rad a Federálního shromáždění. Dosavadní postup, který se týká i ostatních úseků společenského života, však svědčí o tom, že se tato zásada ještě neprosadila. Je třeba připomenout - a vycházím přitom z jednoty čs. právního řádu - že tato poznámka se týká i federálních zákonů a prováděcích předpisů vydávaných ústředními orgány federace, které mají samozřejmě svou platnost na území České socialistické republiky.

K novele zákoníku práce se předpokládá vydat nebo novelizovat několik desítek prováděcích předpisů. Ústavně právní výbor se na svých zasedáních pravidelně zabýval a zabývá zjednodušováním právního řádu. Doporučujeme v této souvislosti, aby Česká národní rada na základě zprávy vlády projednala v příštím roce výsledky realizace usnesení vlády č. 335 z roku 1986, ve druhé etapě realizace tohoto opatření české vlády, to znamená po prověrce směrnic a instrukcí má dojít též k redukci obecně závazných předpisů vydávaných ústředními orgány státní správy v ČSR.

Nejvyššími stranickými a státními orgány bylo několikrát zdůrazněno, že nejde pouze a již vůbec ne na prvním místě o jakousi legislativně technickou nebo čistě právnickou záležitost. Jde o závažný politický úkol - zvýšit účinnost čs. právního řádu, jeho přehlednost a vnitřní souladnost, o to, aby právní řád jednoznačně uváděl do života politické zásady právních úprav a nerozmělňoval je ve velký počet prováděcích předpisů.

Existující stav však vede k tomu, že dynamická část právní regulace se ponechává, svěřuje vyhláškám a zákon pak má často charakter jen velmi obecné rámcové úpravy. Tím si resorty do značné míry usnadňují odbornou přípravu návrhů zákonů, těžiště je spatřováno v přípravě obsáhlých vyhlášek a měnícím se podmínkám ve společnosti, nejrůznějším novým skutečnostem se přizpůsobuje především nebo pouze příslušný prováděcí předpis.

Spolu s některými dalšími skutečnostmi - a hovořil o tom také poslanec Rosický - to pak vede k tomu, že pro státní orgány, organizace i občany je směrodatná vyhláška, kterou používají v běžné praxi místo zákona. Všechno podstatné má být uvedeno v zákoně a objeví-li se nové skutečnosti, zjistí-li se, že ustanovení zákona neodpovídají současným potřebám, je třeba měnit zákon. Tomu není třeba se v žádném případě vyhýbat. Navíc je to dokladem toho, že zákon je skutečně živým prostředkem regulace vztahů ve společnosti. Zákon pak také jako akt zákonodárného sboru, jako dokument, návrh připravený vládou je podle našeho názoru schopen překonávat nadbytečný resortismus, kdežto prováděcí předpisy již způsobem svého vzniku, přijímání a vydávání naopak tento resortismus v právním řádu podporují.

Přitom, soudružky a soudruzi, musíme vycházet z toho, že dnes připravované nebo i platné zákony téměř všechny již svojí strukturou i obsahem předpokládají, že se budou aplikovat spolu s prováděcími předpisy. A za tohoto stavu je i věcí pořádku a kázně, aby takové předpisy byly podle příslušného zmocnění včas vydány. Zatím nebyly vydány některé dílčí předpisy, prováděcí předpisy - např. k zákonu o požární ochraně, k novele zákona o státní ochraně přírody, k zákonu o hornické činnosti, výbušninách a báňské správě, k zákonu o geologických pracech i k novele zákona o národních výborech.

Ústavně právní výbor při projednávání návrhů republikových zákonů posuzuje nejen věcné a právní otázky úpravy, ale dbá též o to, aby návrhy zákonů ČNR a SNR byly věcně souladné. Spolu s ostatními výbory ČNR se snaží koordinovat zejména návrhy na úpravy, změny a doplňky, které vzešly z jednání výborů i z připomínek poslanců. Zachování zásadní věcné shody zákonodárství ČNR a SNR je jistě mimo veškerou pochybnost, ale současně je třeba vážit, zda je vždy třeba usilovat o totožnost právních úprav i v dílčích otázkách, kde eventuální rozdíly mohou mít praktický smysl.

Na 10. zasedání ÚV KSČ bylo zdůrazněno, že aparáty a všechny orgány socialistických států musí být funkční, operativní, sloužící lidu a lidem kontrolovány. Kontrolní činnost, jejíž význam připomnělo 10. zasedání, patří vedle zákonodárné činnosti k základním úkolům ČNR a jejích orgánů. Ústavně právní výbor, stejně jako ostatní orgány ČNR, získává poznatky o realizaci zákonů na základě poslaneckých průzkumů, jak o nich hovořila s. místopředsedkyně ČNR Jarošová, ze zpráv ministerstev i z činnosti poslanců ve volebních obvodech. Chtěl bych na tomto místě připomenout jeden zdánlivě formální aspekt naší kontrolní činnosti.

Výbory ČNR důsledně formulují svá zjištění jako doporučení příslušnému ministru nebo vedoucímu ústředního orgánu. Tato forma, tento institut odpovídá ústavním vztahům mezi výkonnými orgány a národní radou, jde prakticky o vžitou ústavní praxi. orgány ČNR tedy ministerstvům neukládají povinnosti, ale doporučují jim odstranit zpravidla zcela konkrétní nedostatky, zabývat se konkrétními problémy a hledat způsoby jejich řešení. Jde přitom o realizaci ústavní pravomoci ČNR a jejích orgánů. A forma doporučení, kterou tu používáme, nemůže podle našeho názoru nic měnit na stupni vysoké politické a ústavní závaznosti takových usnesení, adresovaných výkonným orgánům. Vyplývá z nich úkol meritorně se takovou otázkou zabývat a přijmout potřebná řešení. Přestavba společnosti totiž vyžaduje, aby zákony a celý právní řád posilovaly odpovědnost každého státního orgánu, organizace i občana. Plnění zákonů je společnou záležitostí zákonodárných i výkonných orgánů. Jejich úkoly jsou ve státním mechanismu v ústavě rozděleny, ale mají naprosto stejný stupeň závažnosti.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi na závěr, abych doporučil České národní radě, aby vyjádřila podporu vládě při realizaci závěrů obsažených v programovém prohlášení i úkolů, které vyplývají z jeho dnešní kontroly, tak jak ji přednesl předseda vlády ČSR. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Mečlovi. Slovo má poslankyně Jana Lacinová. připraví se poslanec Jiří Prošek.

Poslankyně Jana Lacinová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v přípravě na dnešní schůzi se náš výbor pro plán a rozpočet mimo jiné velice zevrubně zabýval kontrolou plnění záměrů rozpočtového výhledu i zásad finanční politiky přijatých pro 8. pětiletku. Své jednání jsme se snažili zaměřit velice konkrétně, a to na základě našich poznatků z volebních obvodů, abychom nezůstali jen u národohospodářských pohledů a u globálních čísel, ale abychom pod jejich zorným úhlem hovořili o konkrétních problémech každodenního života lidí v našich volebních obvodech.

Z provedeného srovnání základních souhrnných ukazatelů ekonomického vývoje ČSR od roku 1985 vyplývá, že skutečný vývoj je zatím dosti hluboko pod záměry 8. pětiletky a znamená například značné propady v tvorbě zdrojů proti záměrům rozpočtového výhledu. Tyto záměry jsou souhrnně vyjádřeny v zákonu o pětiletém plánu. Myslím si proto, že pokud nechceme zůstat v poloze formálního přístupu, musíme si na všechny otázky pravdivě odpovídat. Tento problém, jak vyplynulo z jednání našeho výboru, má daleko hlubší smysl i do budoucna. Je to například otázka, v jaké podobě přijímat napříště takovýto zákon. Ukazuje se totiž jedna nesporná věc, že rozhodující je, zda se podaří důsledně vývoj ekonomiky uřídit tím směrem, který si vytyčíme. A to je podle našeho názoru i otázka vytváření podmínek pro to, aby ekonomický vývoj byl takový, jaký jej chceme mít. Přitom správná analýza vývoje vnějších vlivů a jejich dopadu na rozvoj naší ekonomiky je jedním ze základních předpokladů úspěšného plánování, stejně tak jako na to navazující reálně a dostatečně náročně stanovená dynamika jejího rozvoje.

Domníváme se, a hovořím tady za celý náš výbor, že zde je mj. nezastupitelné místo vlády jako vrcholného řídícího orgánu výkonné sféry. Zde má také vláda své subjektivní rezervy.

Od stanoveného tempa růstu národního důchodu a zejména potom od jeho skutečného plnění se ovšem odvíjejí reálné možnosti naplňování konkrétních záměrů rozvoje v jednotlivých volebních obvodech.

V jednání našeho výboru jsme vyslovili podporu přístupům vlády ČSR, které směřují k tomu, aby vytvořené zdroje byly přednostně využívány v těch oblastech, kde přinesou největší efekty v tvorbě národního důchodu, aby byla výrazně posílena soběstačnost rozpočtu republiky i rozpočtů národních výborů, aby se programově a důsledně omezovaly přerozdělovací procesy v souladu s požadavky nového hospodářského mechanismu.

Rovněž jsme ocenili, že i přes obtížnou situaci v tvorbě zdrojů pomáhá vláda vytvářet možnosti pro řešení oprávněných potřeb dalšího rozvoje ekonomiky na území ČSR. Naše poznatky, které byly ověřeny i skupinovými průzkumy, potvrzují vysokou naléhavost řady těchto potřeb. Mohu to dokumentovat i na otázkách rozvoje okresu Kolín.

I tento okres a zejména pak samotné okresní město Kolín začínají pociťovat vážné problémy v životním prostředí. Nejvíce se projevují v kvalitě ovzduší a v zásobování města pitnou vodou.

Kvalita ovzduší ve městě je hygienickou službou hodnocena jako kritická. Hlavní příčinnou je provozování zastaralých energetických zdrojů pro centrální systém zásobování města teplem. Tento problém vytváří mj. i bariéry pro další rozvoj komplexní bytové výstavby. Proto je okresními orgány věnována pozornost realizaci tepelného napaječe z elektrárny Chvaletice. V letošním roce je zahajována první etapa výstavby. Celý soubor čtyř staveb by měl být dostavěn v roce 1993, to je ovšem 15 let od vydání investičního záměru. Takováto liknavost řešení nesmírně komplikuje rozhodování lidosprávy a její ostavení vůči občanům.

Vážným ekologickým problémem je zásobování pitnou vodou. Je získávána z podzemních zdrojů a vedle letitých problémů s obsahem dusíkatých látek nad přípustnou mez se v poslední době i v této vodě začaly objevovat specifické organické látky. Někde je příčinou dlouholetá existence chemického průmyslu, někde se negativně začínají projevovat průsaky vody z Labe do jednotlivých pramenišť. Hygienické orgány dnes hodnotí situaci jako na horní hranici přípustného rizika a celé prameniště pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou jako neperspektivní. Rozhodnutí o řešení tohoto vážného problému nelze odkládat, je však mimo možnosti a pravomoci okresních orgánů.

S výjimkou okresního města je rozvoj občanské a technické vybavenosti sídel na území okresu řešen výhradně v rámci akce Z. Budují se vodovody, kanalizace a malé čistírny odpadních vod, ale také prodejny, základní školy, zdravotní střediska. Za tři roky plnění volebních programů dosáhne vytvořená hodnota díla sto miliónů korun. Funkcionářů a poslanci základního stupně národních výborů musí ovšem řešit problémy, pro jejichž efektivní řešení nejsou vesměs dostatečně vybaveni. Plně se zde projevuje fakt, že akcí Z se často nahrazuje investiční výstavba, která by měla být řešena v rámci řádného plánu. Dnes k tomu přistupuje i další problém, a to zabezpečení potřebných finančních prostředků. proto oprávněně požadujeme, aby národní výbory obdržely subvenci ze státního rozpočtu na investiční část akce Z. To také vznáším jako podnět k vládě ČSR. Dosavadní vývoj totiž nedává všude záruku na splnění volebních programů Národní fronty na léta 1986-1990.

Ještě k jedné věci - v souvislosti s činností národních výborů nejnižších stupňů - bych chtěla hovořit. V novele zákona, kterou jsme společně schválili, jsme zadali povinnost národním výborům předložit návrh rozpočtu k veřejné diskusi občanů. To je ale možné jen za podmínky jejich maximální stability a bez dodatečných zásahů. K takovýmto dodatečným zásahům však neustále dochází a v letošním roce je to například uložená dvouprocentní úspora neinvestičních výdajů. Je to velmi citlivý problém a dotýká se zejména okresních národních výborů a národních výborů základních stupňů. Promítne se velmi citlivě do snížení objemu oprav a údržby až o 20 % na zdravotnictví a sociální zabezpečení. Není samozřejmě možné přehlédnout, že pro zajištění celkové finanční rovnováhy státního rozpočtu je nezbytné činit určitá opatření. Dosud volený postup však podle mého názoru nutně musí vést k tomu, že projednávání rozpočtu s občany bude bráno pouze jako formální záležitost.

Bylo by možné hovořit o dalších problémech rozvoje v okrese Kolín, zejména v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociálních služeb, služeb obyvatelstvu apod. Jsou to problémy, které ovlivňují každodenní život lidí a na jejichž řešení se musí podílet od národního výboru nejnižšího stupně všechny stupně řízení až po vládu. Jejich řešení je totiž jediným správným měřítkem úspěšnosti naší politiky a podle toho nás také občané v našich volebních obvodech hodnotí. Podle toho také my musíme hodnotit vládu a posuzovat záměry, které pro další hospodářský a sociální rozvoj vytyčuje.

Je ovšem třeba, aby vláda brala i čas jako veličinu, která může velice významně působit proti nám. Lze to uvést na pomalém řešení problémů existujících na vnitřním trhu.

Ve společné zpravodajské zprávě na červnovém zasedání ČNR v letošním roce zazněla konkrétní kritika na podle našeho názoru neomluvitelné nedostatky základních hygienických potřeb. Jako žena mohu plně potvrdit, že se situace opakuje.

Pokládám proto konkrétní otázku vládě ČSR, kdo je za tuto situaci odpovědný? Měli bychom znát nejen odpověď na tuto otázku, ale znát i konkrétní záruky pro to, aby se situace po čase neopakovala. Budeme totiž na závěr dnešního jednání hlasovat o důvěře vládě.

Věřím, že vláda bude daleko důsledněji postupovat při plnění svých záměrů. Naši plnou podporu najde vždy, když bude postupovat rozhodně i proti všem pokusům vyvolávat politickou anarchii, která nemá nic společného s myšlenkami přestavby a demokracie. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Janě Lacinové. Slovo má poslanec Jiří Prošek, připraví se poslanec Václav Šlapák.