Rozhodující úlohu při současném
řešení životního prostředí
však přesto v kraji sehrávají a musí
sehrát ekologické investice. Při jejich přípravě
a realizaci se však vyskytuje celá řada problémů,
nedostatků a řekl bych, že i nezodpovědnosti.
Za velmi závažné považuji to, že
se nedaří zajistit realizaci akcí životního
prostředí podle pořadí naléhavosti,
ale podle toho, kdo snáze sežene dodavatele nebo potřebný
limit.
Realizace některých akcí uvedených
v oblastním plánu na 8. pětiletku a schválených
usneseními vlády Československé socialistické
republiky i České socialistické republiky
je o 1 - 3 roky zpožděna.
Protože tyto ekologické investice nemají stanovenu
odpovídající závaznost, výstavba
i dodávky technologií se zpožďují
anebo stavební organizace je odmítají. Např.
na více než ročním skluzu výstavby
zkušebně provozního odsiřovacího
zařízení v elektrárně Tušimice
se mimo jiné podílí i opožďování
prací československých subdodavatelů.
Akce likvidace odpadních vod na elektrárně
v Ledvicích se opozdila o dvě pětiletky,
protože čs. dodavatelé odmítali tuto
stavbu převzít a teprve v současné
době je stavba připravena k zahájení
zahraničním dodavatelem z PLR.
Nezlepšil se však dosud ani přístup přímých
investorů. Usnesením vlády ČSR č.
287/1988 ke zprávě o řešení problémů
životního prostředí a návrhu
věcných opatření k urychlení
zlepšení podmínek života obyvatel v kraji
z října loňského roku, bylo uloženo
ministerstvu průmyslu ČSR, aby ve spolupráci
s Českou komisí pro plánování
a vědeckotechnický rozvoj zabezpečilo připravenost
realizace spalovny průmyslových odpadů jako
sdruženou investici tak, aby mohla být zahájena
v příštím roce.
Dne 10. března, tedy necelého půl roku od
přijetí usnesení vlády, jsme však
obdrželi od Spolku pro chemickou a hutní výboru
sdělení, že navrhují posunutí
termínu zahájení výstavby spalovny
průmyslových odpadů až na rok 1991 a
nerespektuje tak usnesení vlády a naléhavost
řešení likvidace průmyslových
odpadů podniku, která se v posledním období
stala předmětem ostré kritiky občanů
krajského města a mohli jste o tom číst
i v denním tisku. Podle oblastního plánu
měla být výstavba zahájena již
v minulém roce. Proto náš KNV vyslovil s tímto
návrhem zásadní nesouhlas.
Za závažnou považujeme také skutečnost,
že řada opatření i akcí nedosahuje
po realizaci projektovaných parametrů. Např.
rekonstruované odlučovače popílku
na elektrárně Ledvice dosahují tří
až čtyřnásobně vyšší
úlet popílku (tedy menší odlučivost),
než bylo projektováno. Odsiřovací zařízení
na tlakové plynárně v Ústí
nad Labem se zařízením dovezeným z
kapitalistických států s podílem našich
dodavatelů, dokončené v roce 1984, pro závažné
závady nemůže dosud plně odsiřovat
všechny bohaté i chudé expanzní plyny.
Obdobná je situace i u odsiřovacího zařízení
generátorových plynů ve VTŽ Chomutov.
Spolehlivě zatím funguje odsiřovací
jednotka CLAUS v Chemických závodech v Litvínově,
uvedená v nedávné době do provozu.
Proto považujeme za správné, že se touto
otázkou zabývá i ČNR. Již v současné
době je nutno rozhodnout o některých zásadních
akcích k řešení životního
prostředí se zahájením staveb na začátku
9. pětiletky tak, aby byly včas připraveni
investoři i dodavatelé, včetně výběru
vhodných technologií.
Ve zprávě vlády přednesené
dnes ministrem vnitra a životního prostředí
bylo řečeno, že vláda ČSR na
své poslední schůzi za účasti
federálního ministra paliv a energetiky projednala
a schválila ekologická opatření pro
Prahu a Severočeský kraj pro 9. pětiletku.
Chci říci, že náš KNV se na jejich
přípravně aktivně podílel a
jejich důsledná realizace by v příštích
letech měla přinést výrazné
zlepšení především v čistotě
ovzduší, urychlením centrálního
zásobování teplem a plynofikací, případně
vytápěním teplou vodou s ohřevem elektrickou
energií. Mělo by být ve větším
rozsahu využito přechodu části elektráren
na výrobu tepla pro centrální zásobování
a přenosu dálkovým způsobem do přilehlých
městských aglomerací. To vše by mělo
rychleji likvidovat zdroje přízemního znečištění,
které v inverzních dnech způsobuje největší
zhoršení čistoty ovzduší v přízemní
vrstvě atmosféry. Odsíření
velkozdrojů znečištění, především
tepelných elektráren, současně umožní
splnit i závazky ČSSR snížit zhruba
o jednu třetinu přenos plynných emisí
dálkově.
Chtěl bych proto vládě ČSR poděkovat
jménem našich krajských orgánů
za takovýto zásadní přístup,
který obsahuje ekologická opatření,
o kterých bylo ve zprávě vlády hovořeno.
Jsem přesvědčen, že budou s velkým
uspokojením, ale také s očekáváním
přijaty všemi občany našeho Severočeského
kraje.
Doporučuji proto České národní
radě, aby závěry obsažené ve
zprávy vlády ČSR "0 rozvoji všestranné
péče o životní prostředí
v ČSR" plně podpořila při projednávání
s federálními orgány, které se jimi
mají v nejbližších dnech zabývat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný:
Děkuji poslanci Václavu Šlapákovi. Slovo
má poslanec Pavel Chudoba. Připraví se poslanec
Josef Jehlička.
Poslanec Pavel Chudoba: Vážený
soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, jsem poslancem okresu
Břeclav a i když nepatříme mezi okresy
a kraje s tak narušeným životním prostředím
jako je tomu u Severočechů, Ostraváků
nebo zde v Praze, chci využít dnešní příležitosti
a přiblížit vám ve stručnosti
dva aktuální závažné problémy
ochrany přírody a péče o životní
prostředí, které svým významem
daleko přesahují rámec našeho regiónu
Břeclav.
Území jižní Moravy má ve středoevropské
krajině výjimečné postavení.
Na poměrně malé ploše jsou zde zastoupeny
ukázky různých krajinných typů
s rozmanitým genofondem flóry a fauny. Rovněž
archeologické nálezy z doby před více
než 25 tisící lety dokazují, že
jde o velmi starou kulturní krajinu.
Výjimečnost přírodních krajinných
hodnot Pavlovských vrchů na jižní Moravě
a důležitost jejich zachování má
svou historii i v legislativním zabezpečení
jejich ochrany. Již v roce 1946 byla tato oblast vyhlášena
státní přírodní rezervací,
o třicet let později jako chráněná
krajinná oblast Pálava a o dalších 10
let později, od roku 1986, se tato CHKO stala jako čtvrté
čs. chráněné území součástí
celosvětové sítě biosférických
rezervací UNESCO. Zde je třeba si připomenout
některá fakta, která z dané skutečnosti
vyplývají.
Když jednotlivé státy chráněná
území za biosférické rezervace navrhují,
zavazují se současně, že vytvoří
veškeré podmínky pro plnění všech
jejich funkcí.
V současné době zahrnuje celosvětová
síť více než 250 chráněných
území v 65 státech, kde první biosférické
rezervace byly vyhlášeny již v roce 1976. Patří
mezi ně celá řada celosvětově
proslulých chráněných území
- Yellowstonský národní park, Národní
park Austrálie, Tanzánie, Hrtobágy v Maďarsku
atd. Mimo zmíněnou CHKO Pálava má
Československo již od roku 1977 zařazeny mezi
tyto biosférické rezervace také CHKO Křivoklátsko,
Třeboňsko a Slovenský kras.
Prvořadým posláním těchto biosférických
rezervací je trvalé zachování přírodních
nebo jen málo narušených ekosystémů,
kde nejcennější části jsou označovány
jako jádrová území. Tato jsou ponechána
přírodnímu vývoji bez přímého
hospodářského využití a jsou
obvykle vyhlášena za přísné rezervace
se silně omezeným nebo zcela vyloučeným
přístupem návštěvníků.
Pro ochranu přírody CHKO Pálava má
klíčový význam rezervace Děvín,
nejrozsáhlejší a také nejcennější
jádrové území této biosférické
rezervace, což potvrzují výsledky soustavného
výzkumu mnohých vědeckých pracovišť.
V invenzívně využívané a hustě
osídlené krajině jižní Moravy
nebylo a není jednoduché udržet vyhovující
stav chráněného území na vápencovém
bradle Děvína. Množství resortních
a skupinových zájmů vyvolávalo a vyvolává
často ostré střety, ať již jde
o myslivost, rekreaci, lesní hospodářství,
horolezectví, těžbu vápence, zemědělské
využití okrajové zóny atd.
Přesto lze dosavadní vývoj označit
jako uspokojivý, i kdy ne zcela optimální.
Podařilo se zastavit těžbu vápence,
došlo k dohodě o snížení nadměrného
stavu spárkaté zvěře, převážná
většina návštěvníků
se pohybuje po naučné stezce a neničí
přírodu, horolezci respektují výrazné
omezení své aktivity a rovněž zemědělské
podniky postupně realizují brněnským
Agroprojektem navržený projekt ekologické soustavy
hospodaření na úpatí Děvína.
V poslední době však vzbudil ve veřejnosti
velký ohlas záměr Správy radiokomunikací,
která chce na vrcholu Děvína, tj. centrální
části rezervace, dobudovat radiokomunikační
středisko pro vysílání Ústředního
programu sovětské televize a vybudovat k němu
komunikaci, včetně vedení vysokého
napětí. Ochránci přírody a
ekologicky fundovaní odborníci upozorňují
na to, že tento projekt přináší
velká rizika a že v jádrovém území
biosférické rezervace nelze připustit žádné
zásahy, které by trvale a neodvratně ovlivnily
stav přírody.
vzhledem k tomu, že nároky kladené na začlenění
chráněných území do celosvětové
sítě biosfér rezervací UNESCO se stále
zvyšují, není vyloučena ani možnost
ohrožení statutu CHKO Pálava, jako biosférické
rezervace!
Ekologicky optimálním řešením
by naopak bylo přeložení existující
radioreléové věže mimo biosférickou
rezervaci Pálava. Proto lze doporučit ministerstvu
kultury ČSR, aby trvalo na svém dosavadním
negativním stanovisku a pro plánovanou dostavbu
neudělilo výjimku ze zákona o státní
ochraně přírody.
Toto negativní stanovisko jednoznačně vyplývá
z posudků odborných a vědeckých institucí,
jako je Geografický ústav ČSAV Státní
ústav památkové péče a ochrany
přírody Praha, či Čs. komitét
programu Člověk a biosféra.
Vláda ČSR by se měla obrátit na federální
orgány s tím, aby záměr rekonstrukce
vysílače Děvín byl zrušen a aby
bylo vybudováno radiokomunikační středisko
na jiné lokalitě, mimo biosférickou rezervaci
Pálava, a to i za cenu zvýšených nákladů.
Radiokomunikační středisko na jiné
lokalitě by mělo podmínky pro trvalý
rozvoj a nevyvolávalo by střety zájmů
a stálá ekologická rizika, jako by tomu bylo
v rezervaci Děvín. Přeložení
radiokomunikačních zařízení
z biosférické rezervace Pálava by jednoznačně
dokumentovalo postoj čs. státních orgánů
k ochraně přírody a životního
prostředí a je v souladu s principy státní
ekologické politiky.
Jednoznačně kladný a dlouhodobě příznivý
by byl i mezinárodní politický ohlas, neboť
stav a vývoj biosférické rezervace je celosvětově
soustavně sledován.
V současné době začínají
probíhat konzultace o možnosti vytvoření
bilaterální biosférické rezervace,
tvořené chráněnou krajinnou oblastí
Pálava a připravovaným rakouským národním
parkem v údolních nivách Dunaje, Moravy a
Dyje.
Přemístění radiokomunikačního
střediska z Děvína bude mít rovněž
jednoznačně příznivý ohlas
u veřejnosti a to jak na jižní Moravě,
tak i v celé České socialistické republice.
Jde totiž o rezervaci, která se stala symbolem zachování
vzácné jihomoravské přírody
a z hlediska ekologické výchovy ke správnému
vztahu k přírodě přesahuje hranice
jihomoravského regionu. Svědčí o tom
i desítky dopisů, v nichž občané
vyjadřují obavy o další osud přírody
v rezervaci. Vždyť pro své lužní
lesy a zároveň stepní porosty nemá
tato rezervace ve středoevropských podmínkách
obdobu. Zanedbatelná není tato oblast ani z hlediska
ochrany genofondu, neboť se zde vyskytuje celá řada
druhů fauny a flóry, zařazených dnes
v červených seznamech kriticky ohrožených.
Jsme nejvyšším národním zákonodárným
orgánem, který nejen zákony uvádí
v život, ale musí i dbát na jejich dodržování
v praxi. Pokud tedy zákonem tyto rezervace chráníme,
nehledejme cestičky, jak zákon obejít či
získat výjimku. Dost trpkých zkušeností
s výjimkami přece máme z vodního zákona
a ani na autoritě a serióznosti našemu zákonodárství
do nepřidá.
Dalším z problémů životního
prostředí našeho okresu a celé jižní
Moravy, který vám chci ve stručnosti přiblížit,
je komplexní dořešení vodohospodářských
úprav vázaných na vodní dílo
Nové Mlýny. Jde o investici, která má
významné dlouhodobé souvislosti a která
bude ještě významněji ovlivňovat
život v budoucnosti.
Tvoří ji seskupení tří jezer,
jejichž celková vodní plocha představuje
zhruba 3300 hektarů a jejich cílem je řešit
časté závlahy zemědělské
půdy a následně umožnit rozvoj velkoplošných
závlah. Dnes, kdy je tato investice, jež si vyžádala
celkové náklady zhruba 1,5 miliardy korun, dokončena
a napouští se poslední nádrž víme,
že ne všechno dopadlo tak, jak se před více
než 20 lety předpokládalo.
Ve fázi přípravy vodohospodářských
úprav, prosazení a schválení zvolené
koncepce, sehrála významnou roli pro tento účel
v roce 1967 ustavená vládní koordinační
komise, která však skončila svou činnost
po schválení druhé etapy výstavby
Nových Mlýnů, tj. poslední, třetí
nádrže. Náhradou byla ustavena komise jihomoravského
krajského národního výboru s obdobným
určením, která měla převzít
úkoly zrušené vládní komise a
zaručit dořešení všech funkčních
vazeb v daném území. Avšak i tato komise
byla po čase zrušena a kompetence všech těchto
složitých problémů byla přesunuta
na uživatele vodního díla a na úroveň
okresních orgánů.
Zde mi přichází na mysl, že jde vlastně
o zrcadlový obraz osudu vládní koordinační
komise pro severní Čechy, na jejíž absenci
co do kompetenčnosti náš výbor pro školství
a vědu několikrát upozorňoval. Rozsah
a závažnost těchto úkolů tedy
evidentně přesahují naše okresní
možnosti.
Jako příklad mohu uvést opožďování
výstavby závlah: v původní koncepci
bylo ustanoveno vybudovat celkem 45 tisíc hektarů
závlah zásobených vodou z Nových Mlýnů,
z toho 35 tisíc na jižní Moravě a 10
tisíc hektarů na jihozápadním Slovensku.
Při předávání třetí
nádrže do provozu v loňském roce bylo
v tisku uvedeno, že vodní dílo je připraveno
zásobovat vodou dokonce 58 tisíc hektarů
závlah. Jaká je však skutečnost?
Od roku 1972 do roku 1988, tedy za 16 let, bylo dáno do
provozu pouze 13,5 tisíc hektarů závlah a
bylo propočteno, že vodní dílo bude
jimi zatím využíváno na 15 - 20 % své
kapacity. Využití vody pro závlahy na území
Západoslovenského kraje je zatím nulové
a nemá zřetelné obrysy ani v perspektivě.
Z toho logicky vyplývá, že kapacity závlah
musí být soustředěny do této
oblasti jižní Moravy, aby se využití vodního
díla Nové Mlýny podstatně zvýšilo.
Přitom v rámci Jihomoravského kraje jsou
vyvíjeny tlaky na budování dalších
nových nádrží se závlahovou motivací.
Od nádrže na Bobravě již bylo sice upuštěno,
ale vehementně se prosazuje nádrž Pulkov na
řece Rokytné pro závlahu 8,5 tisíc
hektarů půdy se spornou efektivností a konfliktními
ekologickými vazbami.
Tento příklad jednoznačně dokládá
absenci jediného ústředního průřezového
orgánu, který by v problematice životního
prostředí pohlídal stav, kdy obrazně
řečeno pravá ruka neví co dělá
levá. Tolik k závlahám.
V souvislosti s Novými Mlýny je třeba dořešit
řadu dalších problémů jako vystavět
čistírnu odpadních vod z města Hustopeče
a obcí přilehlých k nádrži, rozšířit
čistírnu brněnské aglomerace, dořešit
čištění vody z kampaňového
průmyslu, kompetentně se postavit k provozování
rekreace na nádržích a další problémy,
kterých bylo na určité úrovni projednávání
vytypováno celkem 48.
Nebude-li tedy dořešení vodohospodářských
úprav jižní Moravy provedeno skutečně
komplexně a s příslušnou kompetencí,
hrozí nebezpečí, že zůstanou
torzem a upomínkou na ekonomicky neúspěšný
experiment, který si vyžádal neúměrně
vysoké ekologické, ale i ekonomické ztráty.
Soudružky a soudruzi, vzhledem k závažnosti a
složitosti v rozhodování uvedené problematiky
mi na závěr dovolte vyslovit přání,
aby pracovní skupina pro svodné ekologické
informace našeho výboru pro školství a
vědu, případně celý náš
výbor, absolvovaly výjezdní průzkum
a zahrnuly do svého plánu práce kontrolní
činnost nad zmíněnými akcemi jižní
Moravy. Rovněž navrhuji opětovně zvážit
a přehodnotit pro takto složité a nákladné
investice opodstatněnost funkce vládních
koordinačních komisí, které včasným
rozhodováním a svou kompetenčností
mnohdy zachránily nesmírné hodnoty či
urychlily postup realizace.
Pokud koordinace zájmů zúčastněných
stran bude fungovat, nemůže se například
pro dokreslení situace v našem okrese Břeclav
stát to, že občané, kterých se
takováto obří díla bezprostředně
týkají, se dozví jako poslední o záměru
investora a dodavatele. Konkrétně mám zde
na mysli Agrokombinát Slušovice, který společně
s VŽKG Ostrava založil jakousi akciovou společnost
a zamýšlí budovat další vodohospodářský
kolos v našem okrese na řece Moravě - Agroport
Lanžhot, což je přístav v rámci
myšlenky propojení řeky Dunaj, Odry a Labe
kanálem.
Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního
prostředí, schválené federální
vládou, hovoří jasně: žádný
společenský cíl v socialistické společnosti
nesmí být realizován na úkor poškození
ekologické rovnováhy a dalšího zhoršování
stavu životního prostředí.
Naučme se tedy již nejen myslet, ale i jednat v duchu
myšlenky, která dnes také zazněla ve
zpravodajské zprávě akademika Rosického:
co je dnes ekonomické, nemusí být vždy
také ekologické. Děkuji za pozornost. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Pavlu Chudobovi. Slovo má poslanec Josef Jehlička.
Poslanec Josef Jehlička: Vážené
soudružky a soudruzi, dovolil jsem si přihlásit
se do diskuse přes pokročilou dobu proto, že
bych se chtěl pokusit o trochu jiné pohledy na problematiku,
než zaznělo z většiny diskusních
vystoupení.