Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředsedové České národní rady Bohumír Rosický, Josef Kaňa a Jan Uřičář a dalších 156 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády František Pitra, místopředsedové vlády Miroslav Toman, Antonín Baudyš, Petr Mišoň, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milan Adam, ministr kultury Milan Lukeš, ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Klener, ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, ministr vnitra Antonín Hrazdíra, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji 19. schůzi České národní rady a všechny vás na ní srdečně vítám. Vítám mezi námi i vládu České socialistické republiky, vedenou jejím předsedou Františkem Pitrou.

Těsně před vánočními svátky jsem dostal dopis předsedy Federálního shromáždění, který zaslal k zaujetí stanoviska návrhy skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání dvou ústavních zákonů. Jednak jde o změnu ústavního zákona o československé federaci, která se týká úpravy slibu prezidenta republiky. Druhý návrh se týká vydání ústavního zákona o volbě nových poslanců zákonodárných sborů.

K projednání stanoviska k těmto návrhům jsme vás svolali tak narychlo proto, že navrhované ústavní zákony jsou tak významné, že o stanovisku k nim by měla jednat Česká národní rada jako celek. Federální shromáždění bude o obou návrzích jednat dnes v odpoledních hodinách a očekává stanovisko obou národních rad.

Oba návrhy byly přikázány k projednání ústavně právnímu výboru s tím, že svůj návrh předloží schůzi České národní rady a všichni poslanci se tak budou moci společně k dané problematice vyjádřit. Potřebné sněmovní tisky vám byly dnes rozdány a podle mých informací je projednaly i kluby politických stran a nestraníků.

Předsednictvo České národní rady vám tedy navrhuje tento pořad dnešní schůze:

1/ Návrh ústavně právního výboru České národní rady na přijetí usnesení ČNR k návrhu poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, podle tisků FS 227 a ČNR 162.

2/ Návrh ústavně právního výboru České národní rady na přijetí usnesení České národní rady k návrhu poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona o volbě nových poslanců zákonodárných sborů, podle tisků FS 228 a ČNR 163.

3/ Doporučuji, abychom projednali a schválili činnost předsednictva od poslední schůze České národní rady, v podstatě proběhlo jediné předsednictvo, o jehož činnosti a průběhu vás budeme informovat.

4/ Mimo tyto hlavní úkoly doporučuji, abychom vyslechli informaci ministerstva spravedlnosti o situaci v nápravně výchovných ústavech na území ČSR.

Má někdo k návrhu pořadu připomínky? Nejsou. Podle prezenční listiny je přítomno 153 poslanců České národní rady a Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Kdo tedy souhlasí s pořadem tak, jak jsem jej přednesl, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti?

Zdržel se hlasování? Ne.

Projednáme tedy tři body našeho jednání a vyslechneme informaci ministerstva spravedlnosti.

Než přistoupíme k projednávání obou bodů, doporučuji, aby rozprava k nim byla společná, hlasování pak samozřejmě ke každému bodu zvlášť.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo návrhy jiné? Nejsou.

Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti? Ne.

Zdržel se hlasování? Rovněž ne.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní tedy můžeme přistoupit k projednávání obou bodů pořadu, to je

Prosím nyní zpravodaje ústavně právního výboru ČNR poslance Josefa Mečla, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Mečl: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, několik poznámek k oběma návrhům ústavního zákona tak, jak byly předloženy, resp. zaslány předsedou Federálního shromáždění České národní radě. Podle schváleného pořadu jednání nejprve několik poznámek k návrhu skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon o československé federaci.

Jak jste si prostudovali, předložený návrh směřuje k úpravě jediného ustanovení ústavního zákona o československé federaci, a to článku 63, který upravuje slib prezidenta ČSSR, skládaný po volbě před Federálním shromážděním. Dosavadní znění slibu se navrhuje změnit tak, že se z něho vypouští slib věrnosti věci socialismu, slib dbát blaha ČSSR se nahrazuje slibem blaha národů a národností v ní žijících a ze slibu dodržování ústavy a ostatních zákonů - tato formulace tam zůstává - se vypouštějí pak slova socialistického státu. Návrh této novely ústavního zákona o čs. federaci tak podle mého názoru reaguje též na nedávnou změnu článku 4, 6 a 16 československé ústavy a respektuje - vychází z reálné politické situace, reálného rozložení politických sil v naší zemi, v našem státě i ze zásadních společenských změn, které k této situaci - v nové situaci v ČSSR vedly.

Vzhledem k naléhavosti úpravy rozhodl předseda Federálního shromáždění v tomto případě o výjimečném upuštění od projednávání zásad tohoto ústavního zákona. Domnívám se, že změny v tomto slibu - v textu tohoto slibu odpovídají současným politickým podmínkám, vývoji naší společnosti, pojetí - měnícímu se pojetí úřadu prezidenta ČSSR, jako jednoho z nejvyšších úřadů nebo nejvyššího úřadu v republice, jako úřadu, který stojí v podstatě mimo politické strany, mimo politická seskupení a který má základní a zásadní odpovědnost za ochranu ústavnosti, za ochranu práv, svobod občanů, národů a národností, žijících v ČSSR. Když si porovnáte - protože v návrhu ústavního zákona nová textace slibu je - dovolte, abych vám přečetl tak, jak zněl ten slib podle článku 63 před změnami - text slibu zněl tak: Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu - tam se vypouští - zůstává věrnost Československé socialistické republice - vypouští se zbytek této věty. Své povinnosti - zůstává beze změny - budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha národů a národností, v ní žijících - vypouští se Československé socialistické republiky - myslím si, že to nahrazení národů a národností v ní žijících je věcnější a přesnější - a dále to pokračuje: a zachovávat ústavu a ostatní zákony - a vypouští se slova socialistického státu, což je svým způsobem nadbytečné.

To je, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o tento první zákon ústavní. Ústavně právní výbor se tímto zákonem zabýval dnes ráno, a doporučil a schválil návrh usnesení pro ČNR s tím, že ji žádá a navrhuje, aby vyslovila s návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon o čs. federaci podle tisku FS 227 souhlas, který sdělí předseda ČNR předsedovi Federálního shromáždění.

Podle schváleného pořadu máme projednat návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání ústavního zákona o volbě nových poslanců zákonodárných sborů, je to tisk FS 228. Chtěl bych vás upozornit na některé momenty, které jsou v tomto ústavním zákoně obsaženy a který podle mého názoru má zásadní význam pro další práci všech tří zákonodárných sborů. Především předložený návrh ústavního zákona, který má pozbýt účinnosti dnem provedení voleb do zákonodárných sborů, nejpozději však dnem 31. prosince 1990, stanoví odchylný způsob doplňování počtu poslanců Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady. Podstata navrhovaného odchylného způsobu doplňování počtu poslanců zákonodárných sborů spočívá v tom, že se v případě uprázdnění funkce poslance nebudou konat doplňovací volby. Noví poslanci mají být voleni přímo příslušnými zákonodárnými sbory, jde tedy o princip kooptace do zákonodárných sborů, na základě návrhů, které předloží po vzájemné dohodě politické strany a společenské organizace, společně s Občanským fórem a společně s Veřejností proti násilí pokud jde o v prvém případě o Českou, v druhém případě o Slovenskou socialistickou republiku.

Z ústavního hlediska jde o rozšíření pravomoci České a Slovenské národní rady a Federálního shromáždění, o činnost, která spočívá v kooptaci navržených poslanců. Vytváří se tady systém vedle volebního zákonodárství, které samozřejmě vychází z principu přímé volby atd., které tímto ústavním zákonem není dotčeno.

Pro úplnost bych chtěl upozornit, že podobné řešení tady v historii před 20 lety už také bylo.

Při diskusi na ústavně právním výboru o tomto zákonu zazněly a shodli jsme se v podstatě na dvou momentech, které se netýkají ústavního zákona jako takového, jeho textu, ale týkají se jeho aplikace, jeho uskutečňování. Domníváme se, že v dalších politických jednáních, která se předpokládají v samotném ústavním zákonu, protože poslanci mají být navrhováni na základě konsensu politických stran a politických seskupení, že v těchto zásadních politických jednáních by měly být dohodnuty především limity podle našeho názoru rekonstrukce, kooptace zákonodárných sborů, to znamená limity, které by odpovídaly změněné politické situaci, to znamená tak, aby v zákonodárných sborech bylo rovnoměrné nebo poměrné situaci společenskému vývoji odpovídající zastoupení politických stran i dalších občanských iniciativ. Domníváme se, že stanovení tohoto rozsahu rekonstrukce Federálního shromáždění i obou národních rad by přispělo k seriózní práci všech tří zákonodárných sborů.

Druhý moment, který byl diskutován a na kterém jsme se také shodli a který by měl být rovněž předmětem politických jednání, myslíme si - a souvisí to se stanovením limitu, rozsahu rekonstrukce zákonodárných sborů - že by měl být rovněž stanoven zásadní časový limit, aplikace uskutečňování tohoto navrženého ústavního zákona. To znamená při splnění nějakého politicky dohodnutého limitu rekonstrukce si myslím já osobně, že aplikace tohoto ústavního zákona by se pak měla stát prakticky zcela výjimečnou záležitostí tak, aby po rekonstrukci odpovídající rozvržení politických sil ve společnosti měly zákonodárné sbory relativně klidné podmínky pro práci. myslíme si v ústavně právním výboru, že tyto návrhy stojí za zvážení a měly by se stát předmětem politických jednání

Jistě jste si všimli, že v návrhu tohoto zákona je uvedený zákaz majorizace, který je založen v článku 42 ústavního zákona o čs. federaci, který se bude týkat - to znamená respektování názorů poslanců, zvolených v České a Slovenské socialistické republice při volbě nového poslance, resp. při kooptaci nového poslance do Sněmovny národů. Rovněž v tomto případě rozhodl předseda Federálního shromáždění o výjimečném upuštění od projednávání zásad tohoto ústavního zákona a jak Federální shromáždění, tak národní rady ho projednávají jako osnovu zákona.

Chtěl bych ještě na vysvětlenou dodat, pokud jde o ústavní řešení celé této problematiky, která může vzbudit určité dotazy nebo otázky, že uvedený ústavní zákon totiž upravuje nejen kooptaci poslanců Federálního shromáždění, ale i poslanců České a Slovenské národní rady. Chtěl bych tedy dodat, že podle článku 36 a pak zejména podle článku 142, odst. 2, druhá věta ústavního zákona o čs. federaci podle níž do působnosti Federálního shromáždění patří usnášet se na ústavních zákonech a do doby přijetí ústavy ČSR a SSR se ústavní poměry řídí ústavním zákonem o čs. federaci. Je tedy Federální shromáždění v tomto případě oprávněno přijmout předložený návrh ústavního zákona, i když se týká poměrů poslanců České národní rady.

Koneckonců jistě si vzpomínáte z toho ústavně právního hlediska je to stejná situace, kterou jsme posuzovali nedávno a měnili - kdy šlo o vypracování jedné ústavy, která by plnila funkci ústavy federace i obou republik. To znamená to zrušení v podstatě ústav republik o pojetí našeho ústavního zákona o čs. federaci rovněž patřilo do kompetence Federálního shromáždění.

Po diskusi v ústavně právním výboru byl předložen ČNR návrh usnesení a já doporučuji, aby Česká národní rada doporučila s návrhem ústavního zákona souhlas, který pak sdělí předseda ČNR předsedovi Federálního shromáždění. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji zpravodaji ústavně právního výboru a jeho předsedovi profesoru Mečlovi, jak jsme se shodli, vážená Česká národní rado, zahajuji rozpravu k oběma bodům pořadu. Kdo si přeje vystoupit v rozpravě? Místopředseda ČNR poslanec Josef Kaňa.

Místopředseda ČNR poslanec Josef Kaňa: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych jménem klubu poslanců Čs. strany lidové podpořil oba návrhy na změnu ústavního zákonu jak pokud jde o změnu textu slibu prezidenta republiky podle tisku FS 227, i způsobu doplňování zákonodárných sborů do 31. 12. 1990 podle tisku FS 228.

Poslanci, členové Československé strany lidové jsou jednoznačně názoru, že v současné politické situaci jsou obě změny řešením, zvláště pokud jde o způsob doplňování zákonodárných sborů, aby mohly plnit svou funkci a odpovídaly alespoň přibližně rozložení politických sil. Klub poslanců Československé strany lidové se domnívá, že i první návrh na změnu textu slibu prezidenta republiky plně odpovídá vědomí většiny občanů našeho státu i posledním zásadním změnám v ústavě Československé socialistické republiky. Poslanci, členové našeho klubu tedy budou hlasovat pro přijetí obou návrhů usnesení České národní rady, předložených ústavně právním výborem ČNR. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Kaňovi, hlásí se další do rozpravy poslanec Škoda, prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Škoda: V Československé straně socialistické jsme byli při jednání o vyřešení problémů, kterými naše společnost žije, toho názoru, že je třeba řešit tyto problémy pokud možno na základě existujících právních norem, nepřipustit žádné podstatné velké rozsáhlé novely, zejména ústavy. Z tohoto hlediska jsme také podpořili ten návrh, aby prezident republiky byl zvolen Federálním shromážděním a ne lidovým hlasováním. Je přirozené, že proto, aby se všechny nutné změny uskutečnily dostatečně rychle, aby naše společnost dospěla k uklidnění, které je bezpodmínečně nutné pro to, abychom mohli začít klidně pracovat jak na přebudování a dobudování demokratického systému společenského řízení, tak i přebudování ekonomiky, že jsou některé zásahy do stávajícího právního řádu nezbytné. Považujeme ty dva zásahy, které jsou dnes předloženy, za jedny z těch nezbytných, a proto vám chci sdělit, že klub poslanců Čs. strany socialistické teď před hodinou jednomyslně rozhodl, že tyto návrhy podpoří.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Škodovi, hlásí se další do rozpravy? Poslankyně Marie Stiborová.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si tímto vystoupit i za klub komunistických poslanců, který se sešel před dnešní schůzí České národní rady. I poslanci, členové klubu komunistických poslanců se vyjádřili k oběma zákonům v podstatě souhlasně s tím, že se především vyslovují souhlasně také s předloženou zpravodajskou zprávou,která vyjadřuje i jemné nuance a aspekty, které jsou k těmto oběma zákonům připomínkovány. Tolik za klub komunistických poslanců. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Stiborové, hlásí se poslanec Vratislav Štěpánek.

Poslanec Vratislav Štěpánek: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, také skupina poslanců bez stranické i příslušnost, jež tvoří 17 % členů ČNR, se zabývala oběma návrhy.