Další moje otázka se týká toho,
jak budou řešeny zvýšené výdaje
národních výborů v souvislosti s přebíráním
předškolních zařízení
a bývalých budov okresních výborů
KSČ. Jde totiž i o to, aby národní výbory
potřebné prostředky dostaly bezprostředně
po odebrání, jinak budou ohroženy jiné
plánované potřeby.
Značné problémy se dají očekávat
i v oblasti financování kulturních domů,
které jsou v majetku národních výborů.
Těmto kulturním domům byly prostředky
na provoz a činnost v převážné
míře poskytovány formou příspěvků
sdružených státními i družstevními
organizacemi. V současné době vzhledem k
ekonomické situaci tyto organizace odmítají
příspěvky poskytnout. Sdružené
organizace mohly rovněž podle tehdy platné
vyhlášky o fondu kulturních a sociálních
potřeb poskytovat příspěvek na činnost
sdružených kulturních organizací. Novelizovaná
vyhláška platná od 1. ledna 1990 však
toto ustanovení nepřevzala. Finanční
dopad na kulturní domy je značný. Těmto
domům i přes různá omezující
opatření, ale i přes aktivizaci směřující
k maximálním příjmům hrozí
uzavření. Jak budeme vzniklou situaci řešit?
I přes určité nejasnosti a řekl bych
i nejistoty rozpočtu, zvláště v příjmové
složce, která je závislá na motivaci
podniků vytvářet zisk a která při
odvodu 65 % není jistě velká, doporučuji
rozpočet jako poslední rovněž podle
stávajících rozpočtových pravidel
přijmout. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kasalovi. Hovořit bude poslanec
Krubl, připraví se poslanec Chrobák.
Poslanec Pavel Krubl: Vážený pane předsedo,
vážené paní poslankyně. vážení
páni poslanci, při projednávání
rozpočtu na rok 1990 je nutno mj. uvést i tuto skutečnost,
o které se včera zmínila poslankyně
Černá.
Je to již přes tři měsíce, co
bylo zřízeno nové ministerstvo životního
prostředí České republiky, ale doposud
nebyla zajištěna ani základní podmínka
pro jeho činnost, totiž přidělení
příslušných nebytových prostor.
Důsledkem tohoto neúnosného stavu je, že
211 pracovníků tohoto ministerstva pracuje dosud
na 23 místech v Praze i mimo ni, z toho někteří
i doma, prostě není kam se posadit.
Tento stav ve značné míře ochromuje
základní činnost tohoto ministerstva, jeho
výkonnost, jakož i rozvíjení jeho aktivit,
a to právě v situaci, kdy velká většina
obyvatel považuje problém ekologie za jeden z nejzávažnějších
úkolů české i federální
vlády. Navíc dořešení umístění
tohoto ministerstva je naléhavé i z hlediska dostupnosti
jeho jednotlivých odborných pracovišť
zástupci organizací, občanů a jejich
iniciativ.
Dosavadní iniciativní, ale samostatné úsilí
tohoto ministerstva při hledání přijatelného
řešení zatím nevedlo k úspěšnému
konci. proto se obracím na vládu České
republiky s podnětem k urychlenému řešení
zcela neúnosného stavu umístění
ministerstva životního prostředí České
republiky.
Dále bych chtěl poslance informovat o tom, že
v těchto dnech je v Praze na návštěvě
konzultant skupiny 24 průmyslových států,
které se rozhodly poskytnout koordinovanou pomoc pro řešení
ekologických problémů Československa.
Předpokládám, že uvedená problematika
byla konzultována s ministerstvem životního
prostředí České republiky. Mohl by
pan ministr životního prostředí sdělit
z místa podrobnosti? Jakým způsobem se to
dotkne projednávání rozpočtu České
republiky? Všechno. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Krublovi. Hlásí se člen
vlády o slovo? Prosím pana ministra.
Ministr životního prostředí Bedřich
Moldan: Vážené poslankyně, vážení
poslanci, pan poslanec Krubl se zmínil o dvou věcech.
Pokud jde o umístění našeho ministerstva,
zatím ještě žádnou budovu nemáme
a naše situace je opravdu tíživá. Česká
vláda i já osobně se snažíme
to řešit, zatím bohužel marně.
Dnes odpoledne jsem požádal o omluvu předsedu
České národní rady, protože se
účastním zasedání pléna
NVP, které má dislokační problémy
řešit. Pevně doufám, že se nám
již na tomto zasedání podaří
tuto tíživou situaci vyřešit a podám
o tom zprávu bezprostředně zítra,
pokud ještě zítra bude pokračovat zasedání
České národní rady.
K otázce druhé musím s politováním
konstatovat, že tato záležitost s námi
oficiálně konzultována nebyla. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď.
Hlásí se poslanec Benda, a to k faktické
poznámce. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
vážená Česká národní
rado, velice se omlouvám, že vstupuji do jednání
o rozpočtu, ale chtěl jsem vás požádat,
jestli bychom mohli teď projednat stanovisko nebo návrh
bezpartijních poslanců ke stanovisku k Litvě,
protože ve Federálním shromáždění
se o tom dnes má jednat a my nemůžeme jakékoli
stanovisko poslat sami za sebe - můžeme dát
Federálnímu shromáždění
jenom návrh. A jde tedy o to, aby se toto tam dostalo dříve,
než o tom budou jednat.
Měl bych tedy návrh na změnu pořadu
v tom smyslu, jestli bychom o této záležitosti
mohli teď před přestávkou ještě
jednat.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Vážené poslankyně, vážení
poslanci, je to návrh klubu bezpartijních poslanců,
abychom zaslali - zřejmě připravené
- stanovisko Federálnímu shromáždění,
protože podle ústavy nemůžeme posílat
takováto stanoviska, nemáme pravomoc v zahraniční
politice, a proto toto stanovisko musí být předloženo
Federálnímu shromáždění,
které - jak mám informaci - bude rovněž
dnes projednávat výzvu k sovětskému
parlamentu a litevskému parlamentu.
Má tedy někdo námitku, abychom projednali
tento návrh poslanců bezpartijních? - Není
námitek.
Prosím, pane poslanče, předložte návrh
svého klubu.
Poslanec Marek Benda: (Čte) "Federálnímu
shromáždění ČSSR, zahraničnímu
výboru.
Poslanci České národní rady doporučují,
aby do vyjádření Federálního
shromáždění k otázce Litvy byl
vzat v úvahu tento postoj poslanců České
národní rady.
Stanovisko České národní rady k situaci
v Litvě.
Uznáváme a plně podporujeme právo
Litvy na samostatnost. Zároveň si však uvědomujeme
složité ekonomické i politické vztahy
mezi Sovětským svazem a Litvou a je nám jasné,
že tyto vztahy nelze řešit jednostranným
rozhodnutím.
Proto vyzýváme odpovědné činitele
obou zúčastněných stran: Snažte
se o smírné řešení vzniklé
situace, a to konstruktivním a otevřeným
dialogem. Nepoužívejte při řešení
konfliktu násilí, ani hrozby násilím,
ale použijte zákonných prostředků,
které vám ústavy vašich zemí
poskytují.
Apelujeme zvláště na sovětské
představitele: Vyhněte se jakémukoli ozbrojenému
střetu v Litvě. Znamenalo by to nejen porušení
vaší ústavy, která jednotlivým
republikám garantuje právo rozhodnout se pro nezávislost,
ale také naprosto katastrofální zásah
do příštího vývoje evropské
i světové politiky."
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, slyšeli jste návrh memoranda, které
by bylo zasláno Federálnímu shromáždění,
jeho zahraničnímu výboru, aby toto naše
stanovisko bral v úvahu při koncipování
jejich vlastního memoranda vůči parlamentu
Sovětského svazu a Litvy, které bude projednávat
dnes.
Já doporučuji, abychom schválili nebo neschválili
toto stanovisko bez rozpravy. Je proti tomu nějaká
námitka?
Poslanec Bohumír Rosický: Doporučuji
zaslat toto memorandum přímo předsedovi Federálního
shromáždění, nikoli jeho zahraničnímu
výboru.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano, zašleme panu Dubčekovi jako předsedovi
Federálního shromáždění.
Ještě se někdo hlásí o slovo?
- Poslanec Rázl.
Poslanec Stanislav Rázl: Tady jde o velmi závažnou
věc a my jsme ji slyšeli jen jednou. Proto bych prosil,
kdyby poslanec Benda to mohl přečíst ještě
jednou, protože tady rozhodujeme jako parlament. Normálně
to vypadá tak, že takovou věc mají poslanci
před sebou. Proto bych pana poslance prosil, aby to přečetl
ještě jednou, abychom mohli zachytit jednotlivé
formulace. poněvadž jde o věci velmi citlivé,
protože formulace je mnohdy to základní, co
se bude posuzovat.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Domnívám se, že si rozumíme, pane poslanče.
Je to skutečně závažná záležitost,
ale podotýkám, že bude zaslána Federálnímu
shromáždění, nikoli mimo naši republiku.
Poslanec Jan Kasal: Mám dotaz, zda by text nemohl
být také zaslán sovětskému
velvyslanectví. - (Předseda: Nemůže.)
Poznámka z pléna: Prosím, aby text
byl ještě jednou přečten.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano. Prosím, pane poslanče (k posl. Bendovi), čtěte
prosím text pomalu, aby poslanci mohli pozorně sledovat
každé slovo.
Poslanec Marek Benda: (Čte) "Stanovisko České
národní rady k situaci v Litvě. Uznáváme
a plně podporujeme právo Litvy na samostatnost.
Zároveň si však uvědomujeme složité
ekonomické a politické vztahy mezi Sovětským
svazem a Litvou a je nám jasné, že tyto vztahy
nelze řešit jednostranným rozhodnutím.
Proto vyzýváme odpovědné činitele
obou zúčastněných stran: snažte
se o smírné řešení vzniklé
situace, a to konstruktivním a otevřeným
dialogem. Nepoužívejte při řešení
konfliktu násilí, ani hrozby násilím,
ale použijte zákonných prostředků,
které vám ústavy vašich zemí
poskytují. Apelujeme zvláště na sovětské
představitele: vyhněte se jakémukoli ozbrojenému
střetu v Litvě. Znamenalo by to nejen porušení
vaší ústavy, která jednotlivým
republikám garantuje právo rozhodnout se pro nezávislost,
ale také naprosto katastrofální zásah
do příštího vývoje evropské
i světové politiky."
Poslankyně Marcela Černá: Mám
osobně pocit, že bychom neměli připomínat
sovětským představitelům jejich ústavu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Myslím, že je technicky možné během
polední přestávky text 200x rozmnožit
a rozdat jej, abyste ho měli před sebou.
Poslankyně Anna Röschová: Federální
shromáždění pravděpodobně
velmi brzy o tom bude rozhodovat. Když to prodloužíme,
tak se to tam nedostane.
Poslanec Petr Lom: V textu hovoříme o obou
ústavách. Známe ale natolik dobře
litevskou Ústavu, abychom to mohli říci?
My to předpokládáme. Ale je to rozumné?
Neměli bychom to přeformulovat? V textu je řečeno,
aby využili možností, které jim jejich
ústavy dávají, ke smírnému
řešení konfliktu. Tam je poukázáno
na to, že v Ústavě SSSR je zakotveno právo
republiky rozhodnout se o samostatnosti či nesamostatnosti.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Doporučuji vyhnout se poslední větě.
Nic se na textu nezmění. Federální
shromáždění bude stejně přijímat
vlastní provolání, které půjde
do SSSR a do Litvy. Doporučuji, abychom tedy přijali
takovéto stanovisko:
"Uznáváme a plně podporujeme právo
Litvy na samostatnost. Zároveň si však uvědomujeme
složité ekonomické a politické vztahy
mezi SSSR a Litvou a je nám jasné, že tyto
vztahy nelze řešit jednostranným rozhodnutím.
Proto vyzýváme odpovědné činitele
obou zúčastněných stran: snažte
se o smírné řešení vzniklé
situace, a to konstruktivním a otevřeným
dialogem. Nepoužívejte při řešení
konfliktu násilí, ani hrozby násilím,
ale použijte zákonných prostředků,
kterém vám ústavy vašich zemí
poskytují. Apelujeme zvláště na sovětské
představitele: vyhněte se jakémukoli ozbrojenému
středu v Litvě." - Tečka to porušení
ústavy bych tam vynechal.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Doporučuji,
abychom poslední větu znovu zvážili.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vzhledem k tomu, že se nemůžeme sjednotit, doporučuji,
abychom vytvořili redakční komisi, která
by formulovala text tak, aby byl v souladu se zahraniční
politikou. Abychom podpořili myšlenku, která
je správná a dobrá, ale abychom nevhodným
způsobem nevstoupili do těchto dvou stran, které
spor mezi sebou vedou.
Místopředsedkyně ČNR Jaroslava
Moserová: Domnívám se, že je zbytečné
rozvíjet dlouhou debatu, protože Federální
shromáždění z toho použije jen
to, co uzná za vhodné. Federální shromáždění
ví, co může a co nemůže.
Poslanec Stanislav Rázl: Paní místopředsedkyně,
velmi si vás osobně vážím, ale
jestliže na jedné straně apelujeme a tleskáme
samostatnosti českého parlamentu, nemůžeme
na druhé straně jako český parlament
nepřevzít veškeré záruky za to,
co v takové rezoluci českého parlamentu řekneme.
Nejsem zásadně proti rezolucím. Uvědomme
si, že i my budeme mít národnostní problémy.
Jak se postavíme k tomu, když nám někdo
zvenku k těmto problémům bude dávat
rezoluce, jestli něco máme nebo nemáme udělat.
Jsem pro rezoluci, ale takovou, aby byla objektivní, protože
základ, který jsem pocítil z návrhu
pana Bendy, spočívá v tom, že obě
strany mají být stejně oslovovány
k tomu nenásilí apod. Pak je to jednoznačně
přijatelné.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Doporučuji toto řešení:
Předsedové klubů navrhnou za každý
klub jednoho moudrého poslance nebo poslankyni, abychom
z nich vytvořili redakční radu. Rada by se
ihned sešla a dopracovala by návrh. Prosím
současně vládu o jednoho poradce do této
rady.
Prosím tedy o návrhy: posl. Anděl, posl.
Rázl, posl. Škoda, posl. Lom, posl. Benda a ministr
Moldan.
Prosím nyní redakční radu, aby se
odebrala k jednání.
Budeme pokračovat ještě jedním diskusním
příspěvkem. (Šum v sále.) Jak
dlouho vám to může trvat? Deset minut máte
k dispozici. Prosím. (Poslanec Pecina žádá
o faktickou připomínku.) Ano.
Poslanec Martin Pecina: Vážený pane
předsedo, vážená Česká
národní rado, dámy a pánové,
dovolte mi krátkou faktickou připomínku k
předcházejícímu příspěvku.
Padla zde závažná slova o návštěvě
konzultanta 24 průmyslových států,
kteří nabídli koordinovanou pomoc při
řešení ekologických problémů
v Československu. Padla zde také otázka,
zdali se k této tematice vyjádřil ministr
životního prostředí pan Moldan. Proto
vyzývám Českou národní radu,
aby udělala takové opatření, aby k
podobným opomenutím již v budoucnu nedocházelo.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji za faktickou poznámku poslanci Pecinovi.
V rozpravě vystoupí poslanec Chrobák, event.
se připraví poslanec Krejčíř.
Poslanec Jaroslav Chrobák: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, k projednávání
návrhu rozpočtu na rok 1990 přistupujeme
v období, kdy je již uzavřen rok 1989. Výsledky
dosažené organizacemi ministerstva průmyslu
je možné hodnotit pozitivně. Resort splnil
úkoly ve výrobě a jejich užití
stejně jako v oblasti efektivnosti hospodaření
a dodávek na vnitřní trh. Snížila
se materiálová i celková nákladovost
a současně vzrostla tvorba zisku. Z tohoto hlediska
bychom mohli předpokládat, že výsledky
uplynulého roku vytvořily dobrou základnu
ke vstupu do roku letošního.
Plán v roce 1990 je však charakterizován nejen
novým obsahem, který vyplývá z postupného
přechodu na tržní mechanismus, ale i způsobem
umístění na jednotlivé podniky. Souhrnně
lze konstatovat, že z celkového počtu 142 státních
podniků resortu ministerstva průmyslu České
republiky jen asi 40 organizací je schopno řešit
problematiku letošního roku samostatně Další
skupina asi 30 podniků je závislá na spolupráci
s ministerstvem průmyslu a zbytek asi 70 organizací
vyžaduje zásahy centra. U řady organizací
resortu dojde v roce 1990 ke kritickému nedostatku prostředků
na dokončení rozestavěných investičních
akcí. Centrální preference některých
odvětví nebo oblastí našeho hospodářství
vyústila v soustavném odčerpávání
finančních prostředků z resortu průmyslu,
což se projevilo značnou zastaralostí jeho
výrobní základny. U založených
rozestavěných akcí závazného
charakteru, které byly v minulém období v
podstatě dotovány, bude nutné v odůvodněných
případech, kdy by zastavení akcí vedlo
k prokazatelným národohospodářským
škodám nebo k neřešení naléhavých
ekologických dopadů zastaralých výrob
uvažovat i nadále s účastí státního
rozpočtu.
Situaci zhoršuje vysoká úvěrová
zadluženost některých organizací spotřebního
průmyslu, která vychází ze skutečnosti,
že modernizace vybraných výrob lehkého
průmyslu byla financována v korunové oblasti
bankovním úvěrem. V současné
době jsou u řady organizací splátky
úvěrů rovny tvorbě odpisů a
státní banka již odmítá poskytovat
další úvěr.
Úroveň zisku je zcela závislá na zabezpečení
dodávek surovin a materiálu, především
z dovozu. V této oblasti je závažný
problém v nedostatku devizových prostředků
na investiční a neinvestiční dovoz
v částce přesahující jednu
miliardu Kčs.
Vliv kursovní změny vyrovnaný pouze z 50
% u organizací dotovaných z centrálních
devizových zdrojů představuje výpadek
ve výrobě asi 8 až 9 mld Kčs. Protože
se jedná především o podniky prvovýroby,
je potřeba počítat s dalším dopadem
i navazujících zpracovatelských podniků
uvnitř i mimo resort.
V chemickém průmyslu jde především
o problémy ve výrobě barev a laků
s dopadem na dodávky nátěrových hmot
do všech odvětví národního hospodářství,
zejména však do polygrafického průmyslu,
automobilového průmyslu a nábytkářského
průmyslu.
V gumárenském a plastikářském
průmyslu se tyto vlivy mohou promítnout do zásobování
v položkách plášťů pro osobní
a nákladní automobily, dopravní pásy
z PVC, molitanu, brzdového obložení, výrobků
z technické pryže, fluroplastů a podlahových
krytin.
V oděvním a textilním průmyslu hrozí
omezování výroby v podnicích prvovýroby
bavlnářského, vlnařského a
lnářského průmyslu s návaznými
dopady do všech zpracovatelských podniků pletařského
a oděvního průmyslu, vyvolávajícími
požadavky na devizovou spoluúčast odběratelských
organizací pro řešení dovozu základních
surovin, jako jsou vlna, bavlna, len a chemická vlákna.