ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1988
V. volební období
56
Vládní návrh
Zásady
zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Zásada č. 1 - Orgány sociálního zabezpečení
Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou
a) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky,
b) Úřad důchodového zabezpečení v Praze,
c) národní výbory,
d) ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky v mezích působnosti stanovené zákonem o sociálním zabezpečení.
Jako orgány sociálního zabezpečení v řízení o dávkách ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte působí též příslušné orgány jednotného zemědělského družstva.
Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují účast pracujících při provádění, kontrole a rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení; spolupracují se společenskými organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků České socialistické republiky.
Odůvodnění:
Zachovává se dosavadní právní stav. V zásadě jsou taxativně vyjmenovány orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky. Působnost orgánů jednotného zemědělského družstva je upravena zákonem č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů; podle tohoto zákona plní funkci orgánu sociálního zabezpečení sociální komise jednotného zemědělského družstva. Vzhledem k návrhu zákona o zemědělském družstevnictví, podle něhož se předpokládá možnost, že působnost sociální komise může vykonávat i jiný orgán jednotného zemědělského družstva, se v návrhu zásady výslovně neuvádí, který orgán jednotného zemědělského družstva bude o dávkách ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhodovat.
V zásadách zákona není upravena působnost ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky, neboť jde o otázky, jejichž úprava náleží zákonu o sociálním zabezpečení.
Zásada č. 2 - Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo" řídí a kontroluje výkon státní správy na úseku sociálního zabezpečení a zajišťuje, aby úkoly sociálního zabezpečení byly plněny v souladu s možnostmi a potřebami společnosti.
Jako svůj orgán může zřídit posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které určí, pokud jejich posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti.
Odůvodnění:
Přejímá se současná právní úprava vycházející z působnosti ministerstva stanovené v § 5 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
V zásadě jsou vyjádřeny úkoly ministerstva na úseku sociálního zabezpečení, zejména jeho pravomoc řídící, kontrolní a jeho funkce při koordinaci úkolů sociálního zabezpečení.
V oblasti činnosti posudkové komise sociálního zabezpečení ministerstva se přebírá dosavadní právní stav, podle něhož tato komise posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely jejich důchodového zabezpečení v případech, které ministerstvo určí, pokud jejich posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti a vědomosti.
Zásada č. 3 - Úřad důchodového zabezpečení v Praze
Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud v zákonných úpravách o sociálním zabezpečení není stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán. Zařizuje výplaty dávek důchodového zabezpečení a odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze spolupracuje při výkonu důchodového zabezpečení s národními výbory a organizacemi.
Odůvodnění:
Zachovává se současná právní úprava s upřesněním týkajícím se rozšíření spolupráce Úřadu důchodového zabezpečení v Praze při výkonu důchodového zabezpečení s organizacemi.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze spolupracuje s národními výbory a organizacemi zejména v rámci přípravného důchodového řízení při zabezpečování podkladu pro rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení. Přitom poskytuje národním výborům a organizacím všestrannou pomoc; například vykonává instruktážní činnost.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze zařizuje výplaty dávek důchodového zabezpečení prostřednictvím orgánů spojů, peněžních ústavů, ústavů sociální péče, psychiatrických léčeben a léčeben pro dlouhodobě nemocné.
Zásada č. 4 - Správní komise národních výborů
Okresní národní výbory a krajské národní výbory zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti.
Místní národní výbory ve střediskové obci a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti.
Odůvodnění:
Dosavadní právní úprava se osvědčila, a proto se zachovává. Svěřením úkolů v sociálním zabezpečení správním komisím se posilují právní jistoty občanů.
Posudkové komise sociálního zabezpečení působí v řízení ve věcech sociálního zabezpečení v těch případech, kde poskytnutí dávky nebo služby sociálního zabezpečení závisí na posouzení zdravotního stavu či pracovní schopnosti občana.
Dávkové komise působí v řízení ve věcech sociálního zabezpečení především v těch případech, kde rozhodnutí či návrh závisí na znalosti místních a rodinných poměrů či posouzení předložených důkazních prostředků.
Komise péče o rodinu a děti rozhodují zejména o výchovných opatřeních podle zákona o rodině a koordinují činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti.
Zásada č. 5 - Působnost národních výborů na úseku důchodového zabezpečení, zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami
Místní národní výbor rozhoduje v případech stanovených zákonem o výplatě dávek důchodového zabezpečení náhradnímu příjemci a o výplatě přídavku na děti nebo výchovného jinému příjemci než oprávněnému.
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor rozhoduje o dávkách ze zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami, sleduje, zda trvají podmínky pro výplatu dávek důchodového zabezpečení, o kterých rozhoduje okresní národní výbor, a sepisuje žádosti občanů o přiznání, popřípadě úpravu dávek důchodového zabezpečení a postupuje je okresnímu národnímu výboru.
Okresní národní výbor rozhoduje o vzniku a zániku sociálního zabezpečení umělců a novinářů, samostatně hospodařících osob a občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru a důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků, o zápočtu doby zaměstnání členu jednotných zemědělských družstev před 1. 1. 1976, o zvýšení sociálního důchodu pro bezmocnost a o dávkách ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte; rozhoduje též o dávkách ze zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami, pokud tato působnost nepatří místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru. Plní i úkoly v přípravném řízení o dávkách důchodového zabezpečení.
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o plné nebo částečné invaliditě pracujícího, o nutnosti převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, o poskytnutí lázeňské péče, pokud o ní nerozhodují orgány státní zdravotní správy, a o tom, zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči pro účely přiznání příplatku k přídavkům na děti a pro přiznání mateřského příspěvku a o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu dítěte pro účely výplaty přídavků na děti; vydává posudek o plné (částečné) invaliditě, o bezmocnosti, o tom, zda dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči pro účely některých druhů řízení v sociálním zabezpečení a posuzuje pro účely sociálního zabezpečení při kontrolních lékařských prohlídkách zdravotní stav a pracovní schopnost občanů. V souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby a v rámci posuzování plné (částečné) invalidity doporučuje opatření pro obnovení pracovních schopností posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, úpravu pracovních podmínek, popřípadě opatření vhodných pomůcek.
Okresní národní výbor svou dávkovou komisí rozhoduje o přiznání dobrovolných dávek důchodového zabezpečení a jejich zvýšení, o zápočtu některých dob do doby zaměstnání a o odstraňování tvrdostí zákona a navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze zápočet doby zaměstnání ve sporných případech.
Okresní a krajský národní výbor zpracovává rozbory invalidizace za okres a kraj.
Krajský národní výbor jedná za Úřad důchodového zabezpečení v Praze před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení.
Krajský národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení podává posudky pro účely soudního řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním.
Odůvodnění:
Zachovává se současná právní úprava se změnami vyplývajícími z návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení.
Stanoví se působnost místních národních výborů k rozhodování ve věcech výplaty dávek důchodového zabezpečení náhradnímu příjemci v případech, kdy tak stanoví zákon o sociálním zabezpečení. Působnost místních národních výborů k rozhodování o výplatě přídavků na děti jinému příjemci než oprávněnému se týká přídavků na děti ze zabezpečení matky a dítěte umělců a novinářů, družstevních rolníků, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníku a jiných osob samostatně hospodařících.
Na rozdíl od dosavadního právního stavu nebudou okresní národní výbory rozhodovat o přerušení zaměstnání z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních. Tato skutečnost vyplývá z návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení, který ruší podmínku trvání zaměstnání do dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu.
Zásada vymezuje působnost posudkových komisí sociálního zabezpečení okresních národních výborů a rozlišuje, kdy tato komise rozhoduje, posuzuje nebo vydává doporučení ve věcech sociálního zabezpečení. Rozhodnutí vydává, pokud jde o otázky související s rozhodováním orgánů nemocenského pojištění, v ostatních případech vydává posudek. Oproti současné právní úpravě je činnost posudkových komisí sociálního zabezpečení okresních národních výborů rozšířena o rozhodování o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu dětí pro účely výplaty přídavků na děti; působnost posudkových komisí sociálního zabezpečení byla rozšířena již v roce 1984 z podnětu České správy nemocenského pojištění a federálního ministerstva práce a sociálních věcí v souvislosti s novými předpisy na úseku nemocenského pojištění. Navrhovaná zásada zohledňuje faktický stav a právně ho zakotvuje.
Problematika vydávání rozhodnutí posudkovými komisemi sociálního zabezpečení okresních národních výborů v řízení podle § 3 až 6 vyhlášky č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity bude přehodnocena s cílem sjednotit působnost posudkových komisí sociálního zabezpečení tak, aby tyto komise vydávaly v uvedeném řízení pouze posudek. Příslušnými orgány na federální úrovni bude vyřešena otázka zastavení dávek nemocenského pojištění v řízení podle § 3 dosud platné cit. vyhlášky, s jejímž zrušením se počítá. Tím by byla odstraněna odlišná působnost posudkových komisí sociálního zabezpečení v řízení podle § 3 až 6 cit. vyhlášky na rozdíl od řízení podle § 2 cit. vyhlášky.
Zásada rovněž vymezuje působnost dávkových komisí okresních národních výborů. Oproti dosavadní právní úpravě již tyto komise nebudou rozhodovat o důchodu manželky, protože tato dávka se stala dávkou nárokovou, o níž bude rozhodovat Úřad důchodového zabezpečení v Praze.
Zásada č. 6 - Působnost národních výborů na úseku péče o občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin
Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí zaopatřovacího příspěvku členům rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a o poskytnutí příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka; svou komisí péče o rodinu a děti rozhoduje o odstraňování tvrdostí zákona o sociálním zabezpečení při poskytování těchto dávek.
Odůvodnění:
Zásada přejímá platnou právní úpravu. Změna se navrhuje v působnosti komise péče o rodinu a děti, na niž se přenáší rozhodování o odstraňování tvrdostí zákona o sociálním zabezpečení při poskytování dávek uvedených v zásadě vzhledem k tomu, že v návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení byla přijata koncepce, že výkon služby v ozbrojených silách je okolností, pro kterou se rodinám vojáků poskytují dávky sociální péče. Dosud tato působnost náležela dávkové komisi okresního národního výboru.
Zásada č. 7 - Působnost národních výborů na úseku péče o rodinu a děti
Místní národní výbor rozhoduje o výchovných opatřeních podle zákona o rodině, poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc, vyhledává a oznamuje okresnímu národnímu výboru děti, rodiny a těhotné ženy, kterým je třeba poskytnout sociální péči, chrání děti před škodlivými vlivy, plní oznamovací povinnost vůči státním a jiným orgánům a dává podněty a návrhy ve prospěch nezaopatřených dětí orgánům působícím v péči o rodinu a děti. Organizuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství.
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor rozhoduje o poskytnutí peněžitých dávek sociální péče, pokud o nich nerozhoduje okresní národní výbor, a o poskytnutí věcných dávek sociální péče. Pokud nezřídil komisi péče o rodinu a děti, koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu. Svou komisí péče o rodinu a děti, pokud jí zřídil, rozhoduje o výchovných opatřeních podle zákona o rodině a koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.
Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytnutí pečovatelské služby, kterou zabezpečuje; na základě dohody může ekonomické, technické a organizační provádění této služby převzít okresní národní výbor.
Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí peněžitých a věcných dávek sociální péče uvedených v prováděcím předpise, o poskytnutí příspěvku na výživu dítěte podle zákona o rodině, o poskytnutí péče v některých zařízeních sociální péče, která spravuje, půjček a pečovatelské služby, pokud tato působnost nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci a městskému národnímu výboru. Rozhoduje též o dávkách podle zákona o mateřském příspěvku a podle zákona o pěstounské péči. Ve věcech péče o nezletilé děti, je-li to naléhavě potřebné, předběžně činí i taková opatření, o kterých má jinak právo rozhodnout pouze soud.
Okresní národní výbor zajišťuje sociálně právní ochranu dětí a mladistvých, zejména vykonává funkci opatrovníka nezletilých, působí na převýchovu obtížně vychovatelných dětí a pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodné přípravy na povolání či pracovního poměru, popřípadě i vhodně ubytování. Okresní národní výbor organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství a poskytuje výchovnou a poradenskou péči manželům, rodičům, dětem a těhotným ženám při řešení jejich rodinných a sociálních problémů. Při plnění úkolů v péči o rodinu a děti okresní národní výbor spolupracuje s místními národními výbory, s jinými státními orgány, zdravotnickými a školskými zařízeními a se společenskými organizacemi.
Okresní národní výbor může přenést svou působnost na úseku péče o rodinu a děti na městský národní výbor první kategorie, s výjimkou rozhodování o mateřském příspěvku.
Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti rozhoduje o výchovných opatřeních podle zákona o rodině, neučinil-li tak místní národní výbor, a o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte; rozhoduje též o odstraňování tvrdostí zákona při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodování o nároku příslušný okresní národní výbor nebo orgán jednotného zemědělského družstva. Komise péče o rodinu a děti koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti v obvodu působnosti příslušného okresního národního výboru.
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení vydává posudek o tom, zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči pro účely poskytnutí dávek a služeb sociální péče.
Krajský národní výbor rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Spolupracuje s orgány řídícími zařízení, v nichž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova nebo v nichž jsou mladiství ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody. Svou komisí péče o rodinu a děti koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu a v součinnosti s okresními národními výbory organizuje náhradní rodinnou péči o děti.
Osoby pověřené péčí o rodinu a děti (funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem, dobrovolní spolupracovníci) jsou oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě nebo tam, kde tráví volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti; mají též oprávnění požadovat od všech zúčastněných orgánů, organizací a občanů potřebné informace a vysvětlení.
Odůvodnění:
Dosavadní právní stav se přejímá s některými změnami.
Místní národní výbory budou podle navrhované zásady oprávněny uložit kterékoli z výchovných opatření podle zákona o rodině; tyto národní výbory mají nejlepší možnost seznámit se s prostředím, které narušuje výchovu nezletilého dítěte a učinit opatření k zabránění takovéhoto nepříznivého vlivu.
Při vymezení působnosti pro jednotlivé kategorie městských národních výborů zásady vycházejí z kategorizace stanovené zákonem o národních výborech.
Působnost městských národních výborů první kategorie se posiluje možností přenést na tento stupeň národních výborů působnost okresních národních výborů na úseku péče o rodinu a děti, s výjimkou rozhodování o mateřském příspěvku.
Při poskytování pečovatelské služby se nově umožňuje okresním národním výborům převzít na základě dohody s městským národním výborem první kategorie ekonomické, technické a organizační provádění této služby. Předpokládá se, že půjde o případy, kdy městské národní výbory první kategorie nemají pro poskytování této služby potřebné ekonomické a technické podmínky.
O poskytování péče v zařízeních sociální péče rozhodují podle zásady č. 13 národní výbory, které zařízení spravují. Okresní národní výbory na úseku péče o rodinu a děti rozhodují o poskytnutí péče v domovech pro matky s dětmi a ve stanicích pečovatelské služby pro děti; krajské národní výbory rozhodují o poskytnutí péče v domovech pro matky s dětmi. Služby manželských a předmanželských poraden se poskytují na žádost občanů, aniž se o jejich poskytnutí rozhoduje.
Na rozdíl od současné právní úpravy bude okresním národním výborům náležet působnost k rozhodování o příspěvku na výživu dítěte podle zákona o rodině; dosud tato působnost náležela komisi péče o rodinu a děti okresních národních výborů. Podle návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení je federální ministerstvo práce a sociálních věcí zmocněno stanovit hranici sociální potřebnosti pro účely poskytování dávek a služeb sociální péče, čímž odpadne nutnost posouzení sociálních poměrů dítěte kolektivním orgánem.
Působnost krajských národních výborů se v návrhu zásady zakotvuje v souladu s dosud platnou právní úpravou. Komise péče o rodinu a děti krajských národních výborů budou nadále v součinnosti s okresními národními výbory organizovat náhradní rodinnou péči.
Zásada č. 8 - Působnost národních výborů na úseku péče o občany se změněnou pracovní schopností
Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje.
Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí hmotného zabezpečení občanům se změněnou pracovní schopností v rámci jejich pracovní rehabilitace, o příspěvku organizacím na zřizování chráněných dílen a pracovišť, o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění organizované národním výborem a o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle zvláštního předpisu.
Okresní národní výbor stanoví plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností; v plánu rozmístění dorostu vyhrazuje každoročně potřebný počet míst ke studiu pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností. Okresní národní výbor doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru, kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností a může organizaci při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanu se změněnou pracovní schopností odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil. Okresní národní výbor vede evidenci těchto občanů a sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na jejich zdravotní stav.
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o tom, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností a o tom, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, doporučuje opatření pro obnovení pracovních schopností posuzovaného občana, vhodnost jeho dalšího léčení nebo pořízení vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek, vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro pracovní uplatnění tohoto občana s ohledem na jeho zdravotní stav a kvalifikaci, jakož i jeho umístění do vhodné organizace.
Krajský národní výbor rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje.
Odůvodnění:
V zásadě se upravuje působnost městských národních výborů první a druhé kategorie a krajských národních výborů na úseku péče o občany se změněnou pracovní schopností v souladu se současnou právní úpravou.
Působnost okresních národních výborů vychází rovněž z platné právní úpravy; pokud jde o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností, rozumí se zvláštním předpisem zákoník práce. V návaznosti na návrh zásad zákona o sociálním zabezpečení se v působnosti okresních národních výborů doplňuje rozhodování o příspěvku organizacím na zřizování chráněných dílen a pracovišť.
Vzhledem k předpokladu, že rozmisťování občanů se změněnou pracovní schopností bude upraveno připravovaným zákonem o řízení zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil, pozbude úprava působnosti národních výborů navrhovaná v této zásadě tak jako úprava obsažená v zákoně o sociálním zabezpečení platnosti poté, co nabude účinnosti uvedený připravovaný předpis. Do té doby je třeba stávající právní úpravu působnosti národních výborů, zejména pokud jde o zajišťování vhodného pracovního uplatnění pro tuto kategorii občanů, zachovat.
Zásada č. 9 - Působnost národních výborů na úseku péče o občany těžce postižené na zdraví
Místní národní výbor rozhoduje o poskytnutí jednorázových peněžitých a věcných dávek sociální péče s výjimkou dávek, o nichž rozhoduje okresní národní výbor, a o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Vytváří podmínky pro účast občanů těžce postižených na zdraví na společném stravování a pro jejich zapojení do společenského a kulturního života.
Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytnutí pečovatelské služby, kterou zabezpečuje; na základě dohody může ekonomické, technické a organizační provádění této služby převzít okresní národní výbor.
Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí jednorázových a opakujících se peněžitých dávek sociální péče, pečovatelské služby, pokud působnost rozhodovat o ní nepřísluší městskému národnímu výboru první kategorie, a o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Vytváří podmínky pro zapojení občanů těžce postižených na zdraví do kulturního a společenského života a vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví. Koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví.
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o tom, zda jde o občana těžce postiženého na zdraví, o druhu a stupni tohoto postižení a o přiznání mimořádných výhod; vydává posudek o tom, zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a o druhu a stupni tohoto postižení pro účely poskytnutí dávek sociální péče podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.
Krajský národní výbor rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní právní úprava s některými změnami.
V působnosti okresních národních výborů se nově doplňuje rozhodování o poskytnutí jednorázových peněžitých dávek sociální péče. Předpokládá se, že půjde o dávky určené pro občany s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a pro nevidomé na úpravu bytu.
Při poskytování pečovatelské služby se nově umožňuje okresním národním výborům převzít na základě dohody s městským národním výborem první kategorie ekonomické, technické a organizační provádění této služby. Předpokládá se, že půjde o případy, kdy městské národní výbory první kategorie nemají pro poskytování této služby potřebné ekonomické a technické podmínky.
Ke koordinaci péče o děti a mladistvé postižené na zdraví mohou okresní a krajské národní výbory podle § 65 zákona o národních výborech zřídit jako poradní orgán pracovní komise. Tyto komise byly již na základě usnesení vlády ČSR č. 281/1977 zřízeny všemi okresními a krajskými národními výbory.
Zásada č. 10 - Působnost národních výborů na úseku péče o staré občany
Místní národní výbor rozhoduje o poskytnutí jednorázových peněžitých a věcných dávek sociální péče a o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje. Vytváří podmínky pro účast starých občanů na společném stravování.
Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytnutí pečovatelské služby, kterou zabezpečuje; na základě dohody může ekonomické, technické a organizační provádění této služby převzít okresní národní výbor.
Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí opakujících se peněžitých dávek sociální péče, o poskytnutí pečovatelské služby, pokud působnost rozhodovat o ní nepřísluší městskému národnímu výboru první kategorie, a o poskytnutí péče v zařízeních sociální péče, která spravuje.
Místní národní výbor a okresní národní výbor vytváří podmínky pro účast starých občanů na kulturním a společenském životě.
Národní výbor hlavního města Prahy rozhoduje o poskytnutí péče v zařízeních sociální služby, která spravuje.
Odůvodnění:
V zásadě se přebírá dosavadní právní stav.
Účel, který péče o staré občany sleduje především, je vytvářet podmínky pro to, aby staří občané mohli co nejdéle setrvat ve svém domácím prostředí.
Nejvýznamnější službou sociální péče, kterou národní výbory poskytují starým občanům, je pečovatelská služba. Při poskytování této služby se nově umožňuje okresním národním výborům převzít na základě dohody s městským národním výborem první kategorie ekonomické, technické a organizační provádění uvedené služby. Předpokládá se, že půjde o případy, kdy městské národní výbory první kategorie nemají pro poskytování pečovatelské služby potřebné ekonomické a technické podmínky.
Vzhledem k tomu, že podle zásady č. 13 Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje ústavy sociální péče pro potřebu hlavního města Prahy (jde o ústavy sociální péče určené pro staré občany), přísluší mu rozhodovat o poskytnutí péče v těchto zařízeních sociální péče.
Zásada č. 11 - Působnost národních výborů na úseku péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
Místní národní výbor poskytuje občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním ani za pomoci své rodiny, věcné, popřípadě peněžité dávky sociální péče. Okresní národní výbor může těmto občanům poskytnout půjčky.
Místní národní výbor se podílí na výchovné péči o občany, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k jejich překonání. Okresní národní výbor (místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor) těmto občanům poskytuje výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky sociální péče. V místech s větší koncentrací těchto občanů zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní právní úprava, podle níž mohou místní národní výbory poskytovat peněžité a věcné dávky sociální péče občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí (například živelných pohrom) ocitli ve zvlášť obtížných poměrech.
Zásada se dále týká občanů, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, žijí v mimořádně obtížných poměrech. Jsou to především občané cikánského původu, kteří izolací od ostatní společnosti i působením jiných vlivů zaostali ve společenském vývoji. I na úseku péče národních výborů o tyto občany se plně zachovává dosavadní právní úprava.
Zásada č. 12 - Působnost národních výborů na úseku péče o občany společensky nepřizpůsobené
Okresní národní výbor poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným peněžité a věcné dávky sociální péče, popřípadě půjčky. Poskytuje jim rovněž výchovnou a poradenskou péči, pomoc při řešení pracovního umístění a při ubytování. Prováděcí předpis stanoví, jak se na výchovné péči o tyto občany podílí místní národní výbor.
Městský národní výbor první kategorie, městský národní výbor druhé kategorie a okresní národní výbor poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným ubytování v zařízeních sociální péče, která spravuje.
Okresní národní výbor a krajský národní výbor koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené.