Česká národní rada 1986 – 1990

ze dne 17. února 1989

o přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku

Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:

§ 1

Přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku [Zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních. § 7 až 11 vyhlášky č. 320/1951 Ú. l., o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění vyhlášky č. 158/1957 Ú. l. § 1 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku.] se dopustí ten, kdo organizuje zakázané nebo neohlášené veřejné shromáždění, manifestaci nebo průvod (dále jen "veřejné shromáždění"), účastní se takového veřejného shromáždění, nebo neuposlechne výzvy k jeho rozpuštění, nebo v souvislosti s ním jiným způsobem porušuje veřejný pořádek.

§ 2

Za přestupek uvedený v § 1 lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kčs.

§ 3

V blokovém řízení [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] lze za přestupek uvedený v § 1 uložit pokutu až do výše 500 Kčs.

§ 4

Není-li v tomto zákonném opatření stanoveno jinak, platí o přestupku a jeho projednávání obecné předpisy. [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

§ 5

Ustanovení § 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku se mění tak, že se vztahuje pouze na porušení rozhodnutí o zastavení činnosti nebo rozpuštění dobrovolné organizace.

§ 6

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Ústava Československé socialistické republiky zakotvuje v čl. 28 svobodu projevu, svobodu shromažďovací a svobodu pouličních průvodů a manifestací. Současně stanoví, že těchto svobod občané užívají jak v zájmu rozvoje své osobnosti a svého tvůrčího úsilí, tak k uplatňování své aktivní účasti na správě státu a na hospodářské a kulturní výstavbě země.

Pro uplatnění těchto svobod platí zásada vyjádřená v úvodu citovaného ustanovení Ústavy ČSSR, že tyto svobody jsou zaručeny, pokud se uskutečňují v souladu se zájmy pracujícího lidu. Ústava určuje jen základní hranice těchto práv a svobod a jejich další vymezení upravují jiné obecně závazné právní předpisy.

Takovými právními předpisy upravujícími podrobnosti pro uplatňování svobody shromažďovací jsou zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních s vyhláškou k jeho provedení č. 320/1951 Ú. l., ve znění vyhlášky č. 158/1957 Ú. l. a zákon č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku. Podle těchto právních předpisů lze, kromě výjimek v nich stanovených, pořádat shromáždění jen tehdy, jsou-li ohlášena týden předem okresnímu národnímu výboru s udáním programu shromáždění a místa a doby jeho konání (§ 10 vykl. č. 320/1951 Sb.). Okresní národní výbor může za určitých podmínek zakázat, popřípadě rozpustit ohlášené veřejné shromáždění, manifestaci nebo průvod. Z toho plyne, že veřejná shromáždění, až na zákonem stanovené výjimky, musí být předem ohlášena, a mohou se konat jen ta, která okresní národní výbor nezakáže nebo nerozpustí.

Opatření národního výboru provedená v souvislosti s veřejnými shromážděními směřujícími k upevnění veřejného pořádku je třeba chránit. Proto zákon č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku obsahuje v § 3 ustanovení o přestupku, kterého se dopustí ten, kdo poruší zákaz vyplývající z rozhodnutí vydaného podle citovaného zákona nebo jinak zvýšenou měrou porušuje veřejný pořádek. Toto ustanovení o přestupku dopadá sice i na veřejná shromáždění, která se konají bez ohlášení, je to však třeba v zákoně výslovně uvést. Na rozdíl od současné úpravy pamatuje nový návrh i na to, že přestupkem je též vědomá účast na zakázaném, neohlášeném nebo rozpuštěném veřejném shromáždění, jakož i neuposlechnutí výzvy k rozpuštění nedovoleného shromáždění, popřípadě neuposlechnutí výzvy, aby se účastníci takového shromáždění rozešli. Rovněž sankce za přestupek stanovená v zákoně č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku, tj. pokuta až do výše 3 000 Kčs, není již dostatečně účinná a je proto žádoucí ji přiměřeně zvýšit.

Přijetí navrhovaného ustanovení o přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku je proto dostatečně odůvodněno. V souvislosti s jeho přijetím je třeba změnit obdobné ustanovení o přestupku podle § 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku tak, že se vztahuje pouze na porušení rozhodnutí o zastavení činnosti nebo rozpuštění dobrovolné organizace vydané okresním národním výborem.

Přijetí předloženého návrhu formou zákonného opatření předsednictva České národní rady podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci se navrhuje proto, aby předložená úprava byla urychleně přijata a přispěla k dalšímu upevnění veřejného pořádku.

Nová zákonná úprava si nevyžádá zvýšení nároků na státní rozpočet České socialistické republiky ani další nároky na pracovníky.