ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1989
V. volební období
126
Interpelace
na předsedu vlády České socialistické republiky s. Františka Pitru ve věci zřízení ústředního pomníku bojovníkům a obětem padlým a zavražděným v protinacistickém odboji českého národa.
Dne 14. června 1989 zaslal poslanec České národní rady Čestmír Adam předsedovi České národní rady interpelaci:
"V dobyvačných výbojích nacistického Německa bylo první na řadě Československo. Zradou západních spojenců bylo donuceno bez boje vydat v říjnu 1938 pohraniční území, na nichž žilo téměř půl miliónu československých občanů české národnosti. Za pět měsíců na to, nacistické Německo obsadilo zbytek Čech a Moravy a rozpoutalo proti českému obyvatelstvu neslýchaný teror, který měl končit tzv. konečným řešením české otázky - vyvražděním českého národa. Po Židech byli Češi na druhém místě nacistických plánů na vyvraždění.
Český národ se před okupanty a jejich násilím nezlomil. Již na podzim roku 1938 se připravoval odboj proti uloupení českého pohraničí, ale celonárodní odboj proti nacistům se rozhořel v plné síle již po okupaci zbytku Čech a Moravy, ihned po 15. březnu 1939.
V hustě zalidněné krajině, s hustou sítí nacistických potlačovatelů, mezi veškerým obyvatelstvem, bylo provedení povstání před přiblížením fronty sovětských vojsk neuskutečnitelné. Přesto se toto povstání připravovalo od května roku 1939.
Dne 28. října 1939 došlo k hromadnému vystoupení českého lidu v Praze proti nacistické okupaci. To rozbilo před světem nacistické lži o souhlasu českého národa s nacistickou okupací. Statečné vystoupení českých vysokoškoláků vyvolalo zavraždění devíti představitelů studentského hnutí a odvlečení téměř tisíce studentů do koncentračního tábora. Tyto oběti burcovaly demokratickou mládež celého světa a podnítily vznik mezinárodního protinacistického studentského hnutí. Již od dubna 1939 vystupovalo proti nacistům české dělnictvo ve stávkách, které byly nacisty tvrdě potlačovány. Vznikla protinacistická odbojová hnutí a český nacistický odboj vedl s nacisty válku všemi možnými způsoby. Nacisté odpovídali hromadným zatýkáním postihujícím často celé rodiny, popravami, odvlékáním českých občanů do koncentračních táborů i vyvražďováním celých vesnic.
Tyto oběti sice nemohly porazit nacistické Německo, ale český odboj vázal na českém území ozbrojené síly, které by byly jinak bojovaly proti spojencům, a vážně narušoval zbrojní úsilí nacistů. Nacistický teror proti Čechům otřásal demokratickými silami celého světa a významně působil na sjednocování spojených národů a na zvýšení jejich úsilí o porážku nacistického Německa.
Za šest let budeme vzpomínat padesátého výročí vítězného zakončení boje proti nacistům. Český odboj byl jeho významnou součástí. Byl to vůbec nejdelší odboj proti nacistům v napadených evropských zemích. Byl to boj na evropských válečných frontách i na Středním východě, byl to boj partyzánů a na barikádách i v úřadech, prostě bojovalo se všude, kde to bylo možné.
Český národ ztratil v tomto protinacistickém boji téměř 300 tisk příslušníků národa.
Jsme v Evropě jediným národem, který neuctil hrdinství bojovníků, padlých a umučených, důstojným ústředním pomníkem. Po válce se na jeho zřízení konaly sbírky, jejichž osud nám dnes není znám. Zatímco řadu tet je zřízen pomník Slovenskému národnímu povstání v Bánské Bystrici a v Bratislavě a byl právem položen základní kámen k takovému pomníku i v Praze. Česká politická reprezentace se dosud nezhostila splnění této nesporné mravní povinnosti nejen vůči těm, kdo bojovali za český národ a československý stát, za demokracii a za socialismus, ale i vůči současnému a budoucímu pokolení národa, aby byl podán důkaz, že si náš národ a naše vlast vysoce váži těch, kdo nezištně a obětavě a bez pobízení zcela samozřejmě bojovali za svobodu a dávali za ni nejenom krev a vlastní životy, ale i životy celých svých rodin.
Nejenom Český svaz protifašistických bojovníků, ale i orgány Národní fronty a také městský a ústřední výbor Československé strany socialistické, podporují zřízení tohoto pomníku tak, aby byl odhalen co nejdříve, nejpozději k 50. výročí osvobození.
Obracím se proto na předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Františka Pitru, jehož úcta k odkazu našeho protifašistického odboje byla opakovaně vyjádřena,
s interpelací
a žádám o sdělení, zda vláda České socialistické republiky přijme potřebná opatření k rychlému vypsání a uzavření soutěže sochařů a architektů na tento pomník a zda zajistí jeho důstojné zřízení do 5. května 1995".
Předseda vlády ČSR s. František Pitra odpověděl poslanci Čestmíru Adamovi na jeho interpelaci dopisem z 23. srpna 1989.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď předsedy vlády ČSR s. Františka Pitry na ústní interpelaci poslance Čestmíra Adama, která zní:
"Vážený soudruhu,
odpovídám na Tvou interpelaci, kterou jsi dne 14. června 1989 vznesl ve věci uměleckého ztvárnění a realizace ústředního pomníku bojovníkům a obětem padlým a zavražděným v protinacistickém odboji českého národa.
Vláda ČSR je si plně vědoma společenské, politické a morální povinnosti připomenout na území hlavního města Prahy a dalších významných místech ČSR památku bojovníků protinacistického odboje. Jejich hrdinství připomínají památníky a pietní areály na mnoha místech naší vlasti, zřizované v souladu s dlouhodobě založenou koncepcí.
Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ bylo rozhodnuto využít urbanisticky mimořádně významný prostor Letenské pláně v Praze k vybudování památníku celostátního významu. Je známo, že umělecká soutěž na jeho ztvárnění z počátku osmdesátých let nepřinesla výsledky, odpovídající vysokým nárokům a proto předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo v r. 1987 užší soutěžní řízení ukončil a celý záměr přehodnotit. Zdůrazněna byla zejména skutečnost, že ústřední památník musí historické události vyjadřovat v celostátních souvislostech společné historie Čechů a Slováků v uplynulých sedmdesáti letech, včetně památky bojovníků obětem v protinacistickém odboji českého národa.
Na tomto základě byl dále rozpracován ideový záměr památníku, jako výsledek práce odborného kolokvia, svolaného ÚPV ČSSR v souladu se stanoviskem komise ÚV KSČ. V návaznosti na závěry kolokvia zpracovalo ministerstvo kultury ČSR nové soutěžní podmínky k vyhlášení veřejné anonymní výtvarně architektonické soutěže a předalo je ÚPV ČSSR.
Vzhledem k tomu, že jde o investičně a umělecky vysoce náročné dílo s mimořádným celospolečenským, ale i mezinárodním významem, bude prvořadá pozornost věnována přísnému odbornému i veřejnému posouzení předložených návrhů, jak z hlediska uměleckého vyjádření záměru, tak z hlediska začlenění památníku do prostoru Letenské pláně a panoramatu města. Všichni zainteresovaní přistupují k záměru vybudování památníku s vědomím své vysoké zodpovědnosti. Jestliže v připravované soutěži vznikne návrh adekvátní náročným požadavkům, je reálný předpoklad, při zabezpečení potřebných investičních prostředků, že výstavba památníku bude dokončena v r. 1995. Podrobnější harmonogram opatření uvádím v příloze.
Kromě toho bude vláda ČSR i nadále rozvíjet vytváření pozitivního vztahu k antifašistickým tradicím zejména mladé generace. Z toho vychází záměr vybudovat Muzeum protifašistického boje českého lidu jako obraz protifašistického odporu a boje za národní osvobození. S umístěním muzea se počítá v paláci Kinských a jeho vybudování je rozvrženo do 5 let (1989 - 1994) s celkovými náklady cca 150 mil. Kčs. Základním posláním muzea je souhrnné dokumentovat a prezentovat jednu z rozhodujících etap vývoje českého národa a působit tak na širokou veřejnost".
Příloha
Harmonogram opatření k realizaci památníku:
- byl zpracován přehled dosavadního průběhu soutěži na řešení Letné s návrhem dalšího postupu
- ÚPV ČSSR v souladu se stanoviskem komise ÚV KSČ svolal odborné kolokvium, na které byla diskutována otázka ideového zaměření a výtvarně architektonického pojetí památníku
- na základě závěrů kolokvia bylo MK ČSR pověřeno zpracováním nového znění soutěžních podmínek, podmínky byly společně s podklady pro důvodovou zprávu předány v pracovním pořádku odd. kultury ÚPV ČSSR
- soutěžní podmínky s důvodovou zprávou předány vládě ČSSR I. místopředseda vlády ČSSR s. Matej Lúčan, v jehož kompetenci je zároveň jmenování komise pro zabezpečení výstavby památníku
- vyhlášení soutěže zabezpečuje vláda ČSSR ve spolupráci s ministerstvem kultury ČSR, Českým fondem výtvarných umění a Národním výborem hl. města Prahy
(předpokládaný termín - listopad 1989)
- organizace soutěže a její závěr zabezpečí Galerie hl. města Prahy
(předpokládaný termín - listopad 1990)
- výsledky soutěže vyhodnotí porota, jmenovaná podle soutěžních podmínek vládou ČSSR
(předpokládaný termín - prosinec 1990)
- zveřejnění výsledků soutěže výstavou soutěžních prací zabezpečí Galerie hl. města Prahy
(předpokládaný termín - leden 1991)
- vláda po projednání na ÚV KSČ stanoví další postup realizace památníku za předpokladu, že v rámci soutěže vznikne přijatelné řešení
(předpokládaný termín - 1. pololetí 1991)
- při splnění navrhovaného harmonogramu lze - pokud budou zabezpečeny potřebné investiční prostředky a zpracováno přijatelné výtvarně architektonické řešení - dodržet navrhovaný termín dokončení výstavby památníku v roce 1995.
V Praze 2. října 1989
Josef Kempný v. r.