ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
V. volební období
219
Návrh
poslanců České národní rady
Josefa Lesáka a JUDr. Stanislava Křečka
na vydání zákona České národní rady o podnikových právnících a právních službách jimi poskytovaných
Návrh
Zákon
České národní rady ze dne...
o podnikových právnících a právních službách jimi poskytovaných
Čeká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Část první
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
/1/ Tento zákon upravuje
a) postavení podnikových právníků;
b) způsob a formy poskytování právních služeb podnikovými právníky;
c) samosprávu podnikových právníků.
/2/ Tento zákon se nevztahuje na poskytování právních služeb podle jiných právních předpisů [např. zákon ČNR č. 118/1975 Sb., o advokacii].
§ 2
/1/ Podnikový právník poskytuje právní služby fyzickým i právnickým osobám, a to tím, že je zastupuje řízení před soudy, orgány; hospodářské arbitráže a státní správy, popřípadě v řízení před jinými orgány, sepisuje smlouvy a jiné listiny, poskytuje právní porady, zpracovává právní rozbory a obstarává jiné právní záležitosti související zejména s jejich podnikatelskou činností.
/2/ Výkon povolání podnikového právníka je neslučitelný výkonem funkce soudce, státního arbitra, státního notáře, prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury anebo advokáta.
Část druhá
POSTAVENÍ PODNIKOVÉHO PRÁVNÍKA
Oddíl první
Oprávnění k výkonu povolání
§ 3
Povolání podnikového právníka může vykonávat pouze občan, který je zapsán v seznamu podnikových právníků (dále jen "seznam").
§ 4
/1/ Do seznamu se zapíše občan Československé federativní republiky způsobilý k právním úkonům, občansky bezúhonný, s ukončeným vysokoškolským právnickým vzděláním, který vykonával nejméně po dobu tří let právní praxi (§ 40 odst. 2), složil profesní zkoušku (dále jen "zkouška") a slib předepsaný tímto zákonem a o zápis do seznamu požádal.
/2/ Složení zkoušky a právní praxe se nevyžadují u občana, který vykonával po dobu nejméně čtyř let
a) povolání státního arbitra, soudce, prokurátora, státního notáře nebo advokáta anebo
b) vědeckou nebo vysokoškolskou pedagogickou činnost v oboru právo.
/3/ Pokud se doby uvedené v odstavci 2 navzájem kryjí, započítávají se jen jednou.
/4/ Předsednictvo příslušné komory Unie podnikových právníků ČR (dále jen "Unie") může do doby provedené právní praxe započítat na návrh žadatele o zápis do seznamu (dále jen "žadatel") zcela nebo zčásti dobu jiné obdobné praxe.
/5/ Proti zamítavému rozhodnutí předsednictva komory Unie o žádosti o zápis do seznamu nebo proti-jeho rozhodnutí o nepřipuštění ke zkoušce se lze odvolat do patnácti dnů od jeho doručení k ústředí Unie.
§ 5
Zkouška se skládá před zkušební komisí Unie.
§ 6
/1/ Slib podnikového právníka zní: "Slibuji slavnostně, že budu svědomitě a v souladu s Ústavou a ostatními zákony plnit své povinnosti vyplývající z povolání podnikového právníka a dbát o ochranu československého právního řádu a že budu vystupovat důstojně a čestně a řídit se zásadami profesionální etiky, principy spravedlnosti a dodržovat povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s výkonem svého povolání".
/2/ Slib se skládá do rukou předsedy příslušné komory Unie.
§ 7
/1/ Seznam vedou jednotlivé komory Unie a ústředí Unie podle jím schválených zásad.
/2/ Seznam má povahu veřejné listiny.
/3/ O zápisu do seznamu vydá předseda příslušné komory Unie podnikovému právníkovi osvědčení.
§ 8
/1/ Předsednictvo příslušné komory Unie vymaže podnikového právníka ze seznamu, jestliže
a) o to požádá;
b) ztratí způsobilost k právním úkorům nebo jeho způsobilost k právnímu úkonu bude omezena;
c) ztratí, byť i jen dočasně, oprávnění vykonávat povolaní podnikového právníka na základě soudního rozhodnutí anebo disciplinárního opatření;
d) poruší povinnost uvedenou v § 19;
e) zemře.
/2/ Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se lze odvolat do patnácti dnů od jeho doručení k ústředí Unie; odvolání má odkladný účinek.
/3/ Výmazem ze seznamu ztrácí občan oprávnění vykonávat povolání podnikového právníka podle tohoto zákona.
Oddíl druhý
Práva a povinnosti podnikového právníka
§ 9
/1/ Podnikový právník je povinen odmítnout poskytnutí právních služeb
a) je-li žádán, aby uplatňoval zájmy, které jsou ve zřejmém rozporu s právním řádem;
b) proti tomu, k němuž je v pracovním nebo členském poměru anebo v jiném obdobném pracovněprávním vztahu (dále jen "pracovní poměr");
c) jestliže by v dané věci došlo ke dvojímu zastoupení.
/2/ Zjistí-li podnikový právník okolnosti uvedené v odstavci 1 dodatečně, je povinen poskytování právníci služeb ukončit.
/3/ Podnikový právník může poskytnutí právních služeb ocitnout ze závažných důvodů nasvědčujících tomu, že by je nemohl poskytovat řádně.
/4/ Podnikový právník může ukončit poskytování prvních služeb
a) dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a zastoupeným;
b) neposkytuje-li zastoupený potřebnou součinnost nebo nesloží-li přiměřenou zálohu na odměnu za právní služby.
/5/ Ukončí-li podnikový právník poskytování právních služeb podle odstavce 2 nebo 4, je povinen ještě po dobu patnácti dnů konat všechny nezbytné úkony, pokud zastoupený neučiní jiné opatření.
§ 10.
Podnikový právník poskytuje právní služby všemi právně přípustnými prostředky podle příkazů zastoupeného; není však vázán jeho příkazy, pokud jde o obsah právního názoru.
§ 11
/1/ Podnikový právník je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, pokud ho zastoupený, popřípadě, neodporuje-li to povaze věci nebo pokynům zastoupeného, jeho právní nástupce této povinnosti písemně nezprostí.
/2/ Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit speciální trestného činu [§ 167 trestního zákoníku].
/3/ Povinností mlčenlivosti je podnikový právník vázán i po výmazu ze seznamu.
§ 12
Při jednotlivých úkonech se podnikový právník může dát zastoupit jiným podnikovým právníkem nebo právním čekatelem; zatupenému je však z těchto úkonů zavázán podnikový právník osobně.
§ 13
/1/ Podnikový právník platí příspěvek na činnost samosprávy podnikových právníků a příspěvek do sociálního fondu Unie.
/2/ Výši příspěvků podle odstavce 1 stanoví sněm Unie.
Část třetí
POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB
oddíl první
Formy poskytování právních služeb
§ 14
Podnikový právník poskytuje první služby prostřednictvím sdružení nebo v poradně.
oddíl druhý
Sdružení
§ 15
/1/ Fyzické nebo právnické osoby mohou zřizovat sdružení podle zvláštních předpisů [§ 360a hospodářského zákoníku] k zajišťování právních služeb pro vlastní potřebu.
/2/ Sdružení může poskytovat právní služby i jiným subjektům, pokud to nebude na újmu účastníkům sdružení nebo účelu, ke kterému bylo zřízeno.
oddíl třetí
Poradna
§ 16
Podnikový právník může vykonávat povolání jednotlivě nebo na základě smlouvy s jinými (§ 22) v poradně.
§ 17
/1/ Podnikový právník, popřípadě společník určený smlouvou je povinen do tří dnů ohlásit vznik poradny předsednictvu příslušné komory Unie. Ohlášení musí obsahovat zejména jméno a příjmení podnikového právníka popřípadě jména a přímení všech společníků, jejich rodná čísla, sídlo poradny, popřípadě její název a číslo pojistné smlouvy uzavřené ze účelem splnění povinnosti uvedené v § 19.
/2/ Předsednictvo příslušné komory Unie vydá ohlašovateli do patnácti dnů od doručení ohlášení podle odstavce 1 osvědčení o vzniku poradny. Osvědčení má povahu veřejné listiny.
§ 18
/1/ Podnikový právník má za poskytnuté právní služby právo na odměnu, nestanoví-li prováděcí předpis (§ 51) jinak.
/2/ Zastoupený je povinen složit na žádost podnikového právníka přiměřenou zálohu na odměnu.
/3/ Náklady řízení přiznané podle zvláštních předpisů se pokazuje k rukám podnikového právníka; podnikový právník je zúčtuje se zastoupeným.
§ 19
Podnikový právník je povinen pojistit se pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou zastoupenému v souvislosti s poskytováním právních služeb.
§ 20
/1/ Pracovněprávní vztahy pracovníků podnikového právníka, jejich nemocenská pojištění a sociální zabezpečení se řídí zvláštními předpisy.
/2/ Pracovníci podnikového právníka jsou vázáni povinností mlčelivosti ve stejném rozsahu jako podnikový právník (§ 11).
/3/ Z úkonů souvisejících s poskytováním právních služeb, které z pověření podnikového právníka učinili jeho pracovníci, je vůči zastoupenému zavrzán podnikový právník.
§ 21
Pro ohlašování změn rozhodných skutečností, včetně ohlášení zániku poradny plutí přiměřeně ustanovení § 17 odst. 1.
Vztahy mezi společníky
§ 22
Dva nebo více podnikových právníků se mohou písemnou smlouvou zavázat, že budou vykonávat povolání v poradně společně; za tím účelem nohou spojit i majetkové hodnoty.
§ 23
Každý společník je povinen zdržet se všeho, co by mohlo znemožnit nebo podstatným způsobem ztížit řádnou činnost poradny.
§ 24
Škodu, kterou způsobil společník porušením svých povinností ostatním společníkům, nelze vyrovnat prospěchem, který společník svou činností pro poradnu získal.
§ 25
Každý společník má právo přesvědčit se o hospodářském stavu poradny.
§ 26
Nestanoví-li smlouva něco jiného, jsou podíly společníků na výnosech poradny a jejích ztrátách stejné.
§ 27
/1/ Vůči zastoupenému je každý ze společníků zavázán osobně.
/2/ Vůči pracovníkům poradny a třetím osobám jsou společníci zavázáni společně a nerozdílně; pro vypořádání mezi nimi platí zvláštní předpisy [§ 74 občanského zákoníku].
§ 28
/1/ Vklad složený společníkem v penězích nebo v jiných věcech určených podle druhu se stává spoluvlastnictvím ostatních společníků v poměru k hodnotě jednotlivých vkladů; práva a povinnosti při spoluvlastnictví se řídí zvláštními předpisy [§ 137 až 140 občanského zákoníku] s tím, že společník může svůj podíl bez souhlasu ostatních společníků převést jen na jiného společníka.
/2/ Vklad složený ve věcech určených jednotlivě jev bezplatném užívání ostatních společníků, nestanoví-li smlouva něco jiného.
§ 29
Majetek nabytý společníky společným výkonem povolání je ve spoluvlastnictví všech společníků v poměru stanoveném § 26.
§ 30
Společník je oprávněn zavazovat ostatní společník; pouze na základě jimi udělené písemné plné moci. O obstarávání společných záležitostí rozhodují společníci jednomyslně.
§ 31
Smlouva o společném výkonu povolání v poradně zaniká
a) uplynutím ujednané doby;
b) dohodou všech společníků;
c) ztratí-li poslední ze společníků oprávnění k výkonu povolání (§ 8 odst. 3);
d) odstoupením od smlouvy (§ 32) posledním ze společníků.
§ 32
/1/ Každý ze společníků může od smlouvy odstoupit; nesmí se tak však stát, pokud by tím mohla být znemožněna nebo podstatným způsobem ztížena řádná činnost poradny.
/2/ Právní účinky odstoupení od smlouvy nastávají, není-li ve smlouvě stanoven den pozdější, posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byl o odstoupení písemně vyrozuměn poslední ze společníků.
§ 33
/1/ Při zániku smlouvy
a) m společník právo na vrácení věci, kterou dal pro účely společného výkonu povolání v poradně do užívání ostatních společníků (§ 28 odst. 2);
b) se ručí spoluvlastnictví společníků k majetku uvedenému v § 28 odst. 1 a § 29. Zrušené spoluvlastnictví se vypořádá podle zvláštních předpisů [§ 141 a 142 občanského zákoníku],
/2/ Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při odstoupení od smlouvy některým ze společníků.
§ 34
Majetkové vypořádání mezi společníky (§ 33) nemůže být provedeno, dokud nebyly uspokojeny nebo zajištěny nároky věřitelů.
§ 35
Závazky společníků, které vznikly v době společného výkonu povolání v poradně trvají i po jejím zániku nebo po odstoupení od smlouvy.
část čtvrtá
DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST
§ 36
/1/ Za zaviněné porušení svých povinností je podnikový právník disciplinárně odpovědný.
/2/ O disciplinární odpovědnosti rozhoduje kárný senát příslušné komory Unie na návrh její dozorčí rady nebo dozorčí rady Unie.
§ 37
/1/ Disciplinární opatření jsou
a) napomenutí;
b) důtka;
c) odnětí oprávnění k výkonu povolaní.
/2/ Disciplinární opatření muže být uloženo jen ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností podnikovým právníkem dověděl některý z členů předsednictva příslušné komory Unie, nejpozději však ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinností došlo.
/3/ Proti rozhodnutí o disciplinárním opatření se lze odvolat do patnácti dny od jeho doručení ke kárnému senátu Unie; odvolání má odkladný účinek.
/4/ Rozhodnutí o disciplinárním opatření lze vykonat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy nabylo právní moci.
§ 38
Podrobnosti o disciplinární odpovědnosti podnikových právníků, zejména o průběhu disciplinárního řízení upraví disciplinární řád Unie schválený jejím ústředím.
§ 39
Ustanoveními § 36 až 38 není dotčena kárná odpovědnost podnikového právníka podle zvláštních předpisů [např. zákoník práce, zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 94/1988 Sb. o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví].
část pátá
PRÁVNÍ ČEKATEL
§ 40
/1/ Právním čekatelem se může stát občan Československé federativní republiky způsobilý k právním úkonům, občansky bezúhonný, s ukončeným vysokoškolským právnickým vzděláním, který požádal o zápis do seznamu právních čekatelů.
/2/ Právní čekatel vykonává u podnikového právníka právní praxi. Cílem právní praxe je osvojit si pod přímým vedením a dohledem podnikového právníka znalosti a zkušenosti potřebné k výkonu povolání.
/3/ Právní čekatel je v pracovním poměru.
§ 41
Seznam právních čekatelů vedou jednotlivé komory Unie a ústředí Unie podle jím schválených zásad.
§ 42
/1/ Předseda příslušné komory Unie prvního Čekatele vymaže ze seznamu právních čekatelů, jestliže
a) o to požádá;
b) zanechá právní praxe;
c) byl výmaz uložen jako disciplinární opatření;
d) opakovaně nesloží zkoušku;
e) byl zapsán do seznamu podnikový právníků.
/2/ Proti rozhodnutí o výmazu ze seznamu právních čekatelů podle odstavce 1 písm. a) a d) se lze odvolat do patnácti dnů od jeho doručení k ústředí Unie; odvoláním odkladný účinek.
§ 43
Ustanovení § 10 a 11 a části čtvrté platí pro právního čekatele obdobně; namísto disciplinárního opatření uvedeného v 37 odst. 1 písm. c) se však právnímu čekateli uloží výmaz ze seznamu právních čekatelů.
část šestá
SAMOSPRÁVA PODNIKOVÝCH PRÁVNÍKŮ
§ 44
Samosprávu podnikových právníků vykonává Unie podnikových právníků ČR, která je při plnění svých úkolů nezávislá a řídí se pouta tímto zákonem a ostatními právními předpisy.
§ 45
K úkolům samosprávy podnikových právníků náleží zejména
a) zajišťování podmínek pro řádné plnění úkolů podnikových právníků podle tohoto zákona;
b) reprezentování podnikových právníků a ochranu jejich profesionálních zájmů ve vztahu k jejich zaměstnavatelům, státním orgánům nebo jiným subjektům;
c) odborná postgraduální výchova podnikových právníků a právních čekatelů;
d) dohled na řádný výkon povolání podnikového právníka;
e) plnění dalších povinností nebo oprávnění výslovně uvedených v tomto zákoně nebo v jiném právním předpisu.
§ 46
Podrobnosti o orgánech Unie a o jejich působnosti při výkonu samosprávy podnikových právníků podle tohoto zákona upravují stanovy Unie.
část sedmá
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Společná ustanovení
§ 47
/1/ Rozhodnutí orgánů Unie ve věcech uvedených v § 8 odst. 1 a 2, 36 odst. 2, 37 odst. 3 a 42 odst. 1 a 2 musí být vydána písemně a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
/2/ Ustanovení odstavce 1 platí i pro zamítavá rozhodnutí a pro rozhodnutí, kterými byla tato rozhodnutí v odvolacím řízení potvrzena, vydávaná orgány Unie ve věcech uvedených; v § 4 odst. 1 a 5 a 50 odst: 1 a 2.
/3/ Pro doručování rozhodnutí uvedených v odstavci 1 a se použijí přiměřeně ustanovení pracovněprávních předpisů o doručování písemností organizace týkajících se vzniku a zániku pracovního poměru a rozhodnutí o uložení kárného opatření [§ 266a zákoníku práce].
§48
/1/ Rozhodnutí vydané v odvolacím řízení ústředím Unie podle § 4 odst. 5, 8 odst. nebo 42 odst. 2 anebo kárným senátem Unie podle § 37 odst. 3 přezkoumá podle zvláštních předpisů [§ 244 až 250 občanského soudního řádu] na návrh žadatele, podnikového právníka nebo právního čekatele soud; návrh lze podat ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy [§ 247 odst. 2 občanského soudního řádu].
/2/ Návrh na přezkoumání soudem nemá odkladný účinek.
§ 49
Ústředí Unie může po projednání s předsednictvem příslušné komory Unie prominout podmínku státního občanství Československé federativní republiky stanovenou tímto zákonem pro zápis do seznamu nebo do seznamu právních čekatelů.
Přechodní ustanovení
§ 50
/1/ Občana, který splňuje podmínky uvedené v § 4 odst. 1 s vykonával ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona po dobu nejméně tří let právní činnost uvedenou v § 2 odst. 1, zapíše předsednictvo příslušné komory Unie do seznamu na žádost podanou nejpozději do jednoho roku ode dne účinnost, tohoto zákona; složení zkoušky a první praxe se nevyžadují.
/2/ Proti zamítavému rozhodnutí předsednictva komory Unie o žádosti o zápis do seznamu podle odstavce 1 se lze odvolat o patnácti dnů od jeho doručení k ústředí Unie.