Česká národní rada 1990 – 1992

A konečně třetí poznámku - v programovém prohlášení se hovoří o záměru vlády zřídit malé, ale důležité ministerstvo pro správu státního majetku a jeho privatizaci. Myslím, že zřízení podobné instituce je nutné. Domnívám se však, že by bylo vhodné zvážit, zda by zamýšlená instituce neměla být přímo podřízena ne vládě, ale České národní radě. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Kašubovi, prosím pana poslance Moskala, připraví se paní poslankyně Čelišová.

Poslanec Václav Moskal: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, nebudu říkat vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, ale kvůli úspoře času budu říkat dámy a pánové. Dovolte mi, abych přečetl pokud se týká vládního prohlášení odstaveček, a to: Prohlášení, které vláda dělá doslova v prvních momentech své činnosti, nemůže být moc hluboké, nemůže dát konkrétní jízdní řád reformy. Musí být globální a paušální. Kdyby bylo skutečně konkrétní, bylo by zjevné, že to dělala minulá vláda, a to by poslanci neměli chtít. Proto budu hlasovat pro schválení programového prohlášení vlády.

Dovolte mi, jako člen Svobodné rolnické strany, pokud jde o stať týkající se zemědělství, považuji ji pouze za orientační, která však svým obsahem ani rámcově neřeší současnou a budoucí problematiku zemědělství, potravinářství a lesnictví. Zatímco v lednu 1990 do určité míry vesnice spala, pak dnes se tam projevuje určitá nespokojenost. Proto interpeluji pana ministra zemědělství, aby v zákonné době předložil zemědělský program. Děkuji vám.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Moskalovi, prosím paní poslankyni Čelišovou.

Poslankyně Květoslava Čelišová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, vystupuji jako první žena. Myslela jsem, že se diskuse dnes zdržím, ale protože postrádám vystoupení žen, budu reagovat na věci které zde ještě nezazněly. Jako Severočeška bych chtěla říci, že naprosto souhlasím se vším, co je v programovém prohlášení vlády směrem k životnímu prostředí. Z filosofického hlediska se mi programové prohlášení líbí. Z hlediska obecnosti, konkretizace, asi hlavně jako poslankyně a máma - bych měla několik připomínek. Postrádám zde zmínku o sociálních jistotách, umět voličům na ně odpovědět. To se týká poslanců všech stran. Jak odpovím třeba na otázky - bude bezplatné školství, zdravotnictví?

Jestliže mi umíte někdo odpovědět, budu ráda. Další otázka: Jak bude postaráno o zdravotně postižené občany? Nevím, zda by se ve prospěch prohloubení péče o zdravotně postižené občany neměla vláda zamyslet nad zřízením nadresortního orgánu, jak je tomu všude v kapitalistických zemích.

Ještě několik bodů, pokud jde o sociální jistoty žen. Řada žen samoživitelek žije na hranici chudoby. Nižší mzdy žen ve srovnatelných profesích, při srovnatelném vzdělání jsou výrazem jejich diskriminace.

Pokud jde o otázku návratu ženy do rodiny - v zásadě souhlasím, ano, a ctít právo sovobodné volby každé ženy. Jinak se návrat ženy do rodiny dá vyložit i tak, že budeme řešit nezaměstnanost na úkor žen. Přimlouvám se za to, aby se ústavou zaručené rovnoprávné postavení žen a mužů promítlo v mechanismech, aby tomu tak bylo nejen de jure, ale také de facto.

Na závěr - nezlobte se na mě, jako poslankyně zde v parlamentu jsem první volební období, nikdy jsem v takto vysokých funkcích nepracovala. Jako členka strany, kterou zastupuji, se pro mě nehodí, abych na některé věci upozorňovala, ale chtěla bych vám říci jedno - myslela jsem si, že zde dnes zazní větší rvavost ve vyjádření názorů k programovému prohlášení naší vlády. Nedělejme to, co zde už bylo. Jako místopředsedkyně obvodního národního výboru, jsem se zúčastnila několika plén okresního národního výboru, tam také všichni téměř jednohlasně přijímali vše. Neměli rádi ty, kteří jim říkali něco jiného. Přála bych si, když už hovoříme o tom, že všechno bude jinak - nebuďme kritičtí ke slovům jiných. Když zde Morava a Slezsko uplatňují své požadavky, nebo když zde zazní jiný názor, vyslechněme ho. Jinak dojdeme zase k tomu, co tu bylo celá léta. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Technickou poznámku má pan poslanec Dušek.

Poslanec Pavel Dušek: Dámy a pánové, úkolem vlády bylo v obrovsky krátkém čase sestavit kvalifikované vládní prohlášení. Myslím si, že věcí cti České národní rady v této chvíli by bylo mu ve velice krátkém čase oponovat. Myslím si, že se nám to zatím ne zcela daří.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Duškovi. Už nemám žádnou písemnou přihlášku k rozpravě. Prosím pana poslance Chromého.

Poslanec Heřman Chromý: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, programové prohlášení české vlády, které nám bylo předloženo, vítám a podporuji z několika důvodů.

Podle mého soudu považuji za přednost, že se zcela oprostilo od resortismu, kvantifikujících výčtů a nezávazných závazků, kterými se naopak vyznačovala prohlášení v nedávné minulosti. Oceňuji, že se dotýká prakticky všech rovin naší společnosti a že předjímá mnohem vzdálenější budoucnost, než kterou nám ukládá náš poslanecký mandát. Nepochybuji také o tom, že o mnohých dílčích připomínkách, které tu v rozpravě odezněly, vláda ví a chce je řešit.

Při důkladné a pečlivé četbě programového prohlášení bychom na mnohé z nich našli odpověď v jasně vyjádřené a časově rozvržené koncepci jednotlivých průřezů, které programové prohlášení postihuje. Nechci tu však skládat české vládě komplimenty. Jak zde bylo řečeno již mnohými poslanci, naši úlohu oprávněně spatřují v odpovědnosti vůči svědomí, voličům a kontrole této vlády.

Chtěl bych však závěrem této krátké připomínky upozornit, že vnitřní, lidskou i občanskou obrodu, k níž nás toto prohlášení vybízí - a mě samotného zavazuje - spatřuji také ve skutečnosti, že přijímám-li toto programové prohlášení, chápu ho také jako výzvu ke spolupráci s touto vládou. Tak jako konečně nás toto prohlášení na mnoha místech vybízí. A nejen jako výzvu, jako určitou povinnost a mravní závazek podpořit tuto vládu a její programové prohlášení před svými voliči v těch okamžicích, kdy bude stát před nepopulárními opatřeními, která se mohou stát a v budoucnosti se pravděpodobně stanou arénou pro nejrůznější politické kalkuly či krize a krátkozrace prosazované zájmy vzdmutých vášní. Děkuji vám.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Chromému. Přeje si ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě? Pan poslanec Dušek.

Poslanec Jiří Dušek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu se vyjadřovat k tomu, co už tady bylo řečeno. Filozofie prohlášení - to je hezké. Leccos bylo tak řečeno v té filozofii prohlášení programového, že je až utajeno. Jsou tam utajeny věci o zemědělství. Jsou tam utajeny věci o lesním a vodním hospodářství. Ale především jedna zásadní věc by tam měla být na prvním místě, která by se měla táhnout celým programovým prohlášením jako červená nit - soukromé vlastnictví, reprivatizace. To tam ani jednou nebylo zdůrazněno. Všichni víme, že jedině tato skutečnost může pomoci této zemi, zdevastované čtyřiceti lety, zpět na nohy. Nic jiného. Všichni jsme si toho vědomi. To by mělo být první a poslední slovo, které by v tomto prohlášení mělo znít.

Neříkám, že programové prohlášení má být detailní. Ani nemůže být. Pan předseda vlády včera řekl, že původně mělo 80 stran, že bylo sestřiháno na 49, tak jak bylo předloženo. Domnívám se, že i kdyby mělo 120 nebo 200 stran, asi těžko by bylo možné vytvořit na těch 720 dnů detailní kroky pro každého v této republice, tak, aby věděl, co má dělat zítra, pozítří. To se nechce.

Ale řekl jsem úvodem, že soukromé vlastnictví a reprivatizace by tam měly znít. Ty by měly zvonit.

Spolupráce samotné vlády s Českou národní radou je rovněž to první, o co by se měla vláda opřít.

Je na nás, abychom tuto vládu podpořili, přesto, že její prohlášení je rámcové. Důvod jsem uvedl před chvílí. Říkám to proto, protože tato republika má mít svůj vlastní důraz. A bude ho potřebovat. Federální shromáždění a federální vláda má své vlastní záměry a těžko se bude tato vláda, kterou tady mám dneska, prosazovat. Je na nás, jaké my jí vytvoříme pozadí. Předpokládá se s výhledem do budoucna, že těžiště vládních úkolů a zákonodárství bude spočívat na národních vládách. Vytvořme už dnes podmínky, které toto budou podporovat. Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Duškovi, prosím paní poslankyni Kolářovou.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy a vážení pánové, chci vyjádřit svůj souhlas programovému vyhlášení české vlády. Dlouho jsem o všem přemýšlela ještě včera dlouho do noci a vlastně zhruba zopakuji krátce to, co jsem řekla ve svém poslaneckém klubu. Já tu obecnou formulaci nebo filosofii programu české vlády respektuji nebo lépe řečeno vyhovuje mi, protože si myslím, vycházejíc ze své profese, že text je pouze návod. Text je pouze záminka, jakým obsahem s ním já ve své profesi jako herec, v tomto okamžiku jako poslanec, budu nakládat. To jsou neomezené hranice, skýtá to obrovské pole právě pro alternativnost východisek, řešení, cest, pohledů atd. Chci použít příklad, prosím o pozorné naslouchání grotesky - kratičkého dialogu. Myslím si, že je to startovací čára, na které jsme se ocitli. Poslyš, ve vedlejším domě je poklad - říká jeden. Druhý praví - ale vedle není žádný dům. To nevadí, tak ho postavíme.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Kolářové, přeje si někdo další? Paní poslankyně Stiborová.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi také několik slov. Je samozřejmé, že obecná rovina, na které je založena filosofie, jak se tu dnes o tom stále hovoří, filosofie programového prohlášení, je obecnou rovinou, kterou každý z nás asi přivítá a byli bychom rádi, abychom byli jedni z lidí, kteří ji budou realizovat. Je zde však otázka, která mě napadla nejen při včerejším večerním také přemýšlení o programovém prohlášení, ale i dnešní rozprava. Mnohokrát jsme četli z našeho tisku - dřívější poslanci slyšeli i v této sněmovně otázku české státnosti a specifik České republiky. Je pravdou, že ekonomická reforma, o které se diskutovalo, určitá alternativní řešení, která přicházela, se nyní z programového prohlášení dovídáme, že jsou ekonomickou reformou, která je reformou - v základě jestli se mýlím, snad mě opravíte - reformou federální. Kde pak máme specifika České republiky, české ekonomiky, čili jednotlivých resortů nejen v České republice, ale i těch, které jsou na území České republiky. Byla bych proto ráda, kdyby po rozpravě vláda, její členové i na tyto záležitosti odpověděli. Musím vám sdělit, vážené slovutné shromáždění, že po včerejším programovém prohlášení mi volalo několik lidí, několik mých voličů. Totéž se stalo dnes ráno. Hovořili o jedné věci - programové prohlášení se zdá být nadějí pro tento národ. Je to pravda. Hovořilo se dnes tady také o tom, že podpora nás, jako členů poslaneckého sboru této vládě, by měla být jednoznačná. Hovořilo se zde také o tom, co je to koaliční vláda a jakou vládu máme. Byly zde vlády dřívější, byla zde vláda, o které se hovořilo jako o vládě národního porozumění. Velice nerada slyším z úst našich voličů ale nejen voličů, ale i našich představitelů, že se jedná také o vládu národní oběti. Ptám se tedy. Koho je to oběť. Této vlády? Nebo národa? Vyslovuji naději, že tato vláda nebude vládou jenom porozumění, nebo vládou oběti, ale vládou národního rozkvětu. Věřím, že nám po rozpravě také vláda a její členové odpoví na některé záležitosti, které zazněly dnes v diskusi, abychom mohli jí, jako vládě národního rozkvětu, vyslovit podporu. Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Stiborové, má ještě někdo - pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, k poznámce paní poslankyně za KSČ domnívám se, že jestli naše země k rozběhnutí privatizace a tržních mechanismů něco potřebuje, je to též v prvé řadě sociální nejistota. K zrovnoprávnění žen bych pak chtěl podotknout že musím říci jako biolog, že rovnost v nerovnosti je nerovnost. Žena má ve společnosti své místo dané její biologickou podstatou a funkcí. Následky násilného zrovnoprávnění žen s muži jsou z minulosti známy ženám zejména. Nakonec bych chtěl poděkovat paní poslankyni, že nás právě ona, jako členka KSČ vyzývá ke kritičnosti vlády, která je především vládou Občanského fóra. Děkuji.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Přeje si ještě někdo vystoupit v diskusi? Prosím paní poslankyně Lagová, pak paní poslankyně Marvanová. Paní poslankyně Marvanová technickou poznámku.

Poslankyně Hana Marvanová: Navrhuji, aby zde vystoupili zástupci jednotlivých výborů a seznámili nás se stanovisky výborů. Stalo se to pouze u dvou výborů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Pokud tuto technickou poznámku mám pokládat za návrh, patrně ano - dávám o tom návrhu hlasovat. Upozorňuji na to, že řada poslaneckých vystoupení byla pronesena právě ústy předsedů výborů. Čili by šlo asi jen o dva zbylé výbory.

Poslankyně Hana Marvanová: Vystoupil za výbor národohospodářský poslanec Švec a za výbor pro ochranu životního prostředí poslanec Laštůvka. Jinak nikdo tady neinterpretoval stanoviska výborů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Já bych ještě odpověděla paní poslankyni Marvanové - dříve než dám o tomto návrhu hlasovat - že předsedové výborů svá stanoviska odevzdali návrhové komisi, která ve zpracování usnesení vezme zřetel na stanoviska jednotlivých výborů. Po tomto vysvětlení, protože musím pokládat návrh paní poslankyně Marvanové za návrh, dávám o jejím návrhu hlasovat.

Kdo je pro návrh paní poslankyně Marvanové, aby postupně vystoupili předsedové jednotlivých výborů k programovému prohlášení vlády, ať zvedne ruku.

/Hlasuje se./ Osm.

Kdo je proti? 95.

Kdo se zdržel hlasování? 39.

Návrh paní poslankyně Marvanové nebyl přijat. Prosím pana poslance Štindla.

Poslanec Karel Štindl/z pléna/: Já bych měl jiný návrh, protože chápu smysl tady toho. Samozřejmě, že návrhová komise stanoviska výborů má, ale členové jednotlivých výborů, pokud jsou zde a pokud vědí o stanoviscích výrazně jiných než ta, která tu dosud zazněla, ať je laskavě přednesou.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Pane poslanče, o návrhu paní poslankyně Marvanové jsme už hlasovali, pokud někdo z poslanců chce říci své stanovisko, které zatím tady ještě neodeznělo, samozřejmě má možnost vystoupit v rozpravě. Má tedy někdo z poslanců - technická poznámka.

Poslanec Julius Jančáry/z pléna/: Navrhuji, pokud je to možné a nejsou už podstatné připomínky, ukončit rozpravu a přejít k hlasování o důvěře vlády.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Já musím panu poslanci odpovědět, že ještě má právo odpovědět v rozpravě pan předseda vlády, pokud si přeje, případně někdo z členů vlády. Pokud nemá někdo z poslanců už zájem na vystoupení - paní poslankyně Lagová má ještě slovo.

Poslankyně Hana Lagová: Vážení poslanci, vážení hosté, nerada bych zdržovala, ale aby bylo potom možno se dočkat některých odpovědí, ráda bych učinila takovouto poznámku. To co bylo uvedeno na straně 10 - 11 programového prohlášení, s tím lze souhlasit. Všechny - myslím si - že nás zejména úloha rodiny nesmírně zajímá. Je to asi ideál, ke kterému chceme dospět, ale realita je podstatně jiná a postavení žen a jejich dětí nezanedbatelná. Přimlouvám se tedy, aby už od prvních kroků nové vlády, jak v zákonodárné, koncepční, realizační i kontrolní činnosti bylo dbáno na dodržování všeho, co vede skutečně - a já tady opakuji na rozdíl od předřečníka - k rovnoprávnému postavení žen ve společnosti. A nemám vůbec na mysli jen kritizovaný podíl žen v řídící sféře, ale zejména dneska v oblasti rekvalifikací, ale také především na trhu práce. A upozorňuji na to, proto, že je to třeba chápat v souladu s mezinárodními úmluvami, které naše země neplní. Ráda bych navrhla, aby toto vláda považovala za svoji závaznou strategii. Chci v té souvislosti podotknout, že vystoupení pana ministra Horálka v našem výboru mě velice zaujalo svou věcností a já očekávám že to, co řekl, také dodrží. Dovoluji si tedy navrhnout, aby byla ustavena určitá státní instituce, která se bude systematicky zabývat problematikou - a říkám tu záměrně pořadí - rodiny a pak teprve ženy, tento orgán by měl mít výkonnou pravomoc a kompetencí nadresortního orgánu do celé problematiky tak, aby nedocházelo k jednostrannostem. Já si myslím, že největší maléry, které byly, právě vyplývaly z jednostrannosti. Není třeba zdůvodňovat, protože všechno, co se bude v této zemi dít, bude dopadat na rodiny. A mnohé budou v rukou žen a jak se ukazuje, ne všechny to budou schopny unést i psychicky. A proč o tom hovořím? Jen proto, že voliček v této zemi je 52 %. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Lagové, pan poslanec Lom.