V neposlední řadě pro to mluví i ten
fakt, že přece všichni chceme, aby ti, kteří
byli v padesátých letech neprávem odsouzeni,
se své rehabilitace a odškodnění dožili.
Jsou to dnes již staří lidé, mezi 70
a 80 lety, pokud rehabilitace budou probíhat tempem, kterým
dosud probíhají, je skutečně otázkou,
zda se tito lidé dožijí té skutečné
satisfakce, která jim po právu náleží.
(Potlesk.)
Zabývali jsme se i otázkou třetího
odboje. Protože jsme si byli vědomi, že v ČNR
jsme sbor poslanců a nikoli sbor historiků, navázali
jsme již kontakt s historiky a tito skutečně
už na vědecké a odborné bázi
na této otázce pracují.
Nyní mi dovolte, abych vás seznámila s prohlášením,
které 27. září předsednictvo
přijalo.
"Někteří z nás si dostatečně
neuvědomují, že dosud mezi námi žijí
občané, kteří pro to, že se postavili
neohroženě proti totalitní moci, byli odsouzeni
k mnohaletému vězení, útrapám
nucených prací a ke ztrátě lidské
důstojnosti. Z vězení se vrátili domů
často s vážně podlomeným zdravím.
Žijí mezi námi i pozůstalí po
těch, kteří za své přesvědčení
položili život.
Zákon o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb.
již nabyl účinnosti. Převážná
většina politických vězňů
padesátých let a jejich rodinných příslušníků
však žije dále na okraji společnosti pro
nedostatečné existenční zajištění,
bez oficiální právní i morální
individuální satisfakce. Tito lidé dožívají
své neutěšené stáří
tak, jak byli nuceni žít celých 40 let před
listopadovými dny bez majetku, s nedůstojnými
platy a s důchody na hranici nouze.
Obracíme se proto na pracovníky justice s výzvou,
aby si uvědomili, že i rychlá pomoc může
přijít pozdě, neboť tito účastníci
odporu umírají stářím a chorobami.
Požadujeme proto, aby byla přednostně prováděna
rehabilitace rozsudků od roku 1948 a nikoli obráceně.
Současně doporučujeme pro urychlení
celého rehabilitačního procesu zvýšení
počtu rehabilitačních senátů.
Předsednictvo ČNR přijalo 20.9.1990 usnesení,
podle kterého zabezpečuje výše uvedené
požadavky prostřednictvím ministra spravedlnosti
České republiky. Předsednictvo ČNR
na návrh církevního a humanitárního
výboru ČNR ve snaze urychlit rehabilitační
proces zveřejňuje tuto výzvu, aby spolu s
naší veřejností manifestoval oprávněnost
a spravedlnost těchto požadavků. Podepsáno
27.9.1990 předsednictvo České národní
rady." (Dlouhotrvající potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji paní předsedkyni Burešové.
Žádám poslance Holomka, aby se ujal slova.
Do diskuse se připraví pan poslanec Čech.
Poslanec Karel Holomek: Paní předsedkyně,
pane předsedající, dámy a pánové
poslanci, nastala velká konjunktura interpelací
v parlamentech. Věru není co závidět
našim ministrům, mají-li nejen na tyto podněty
reagovat, ale i činit konkrétní a účinná
opatření. Nepochybně však tento způsob
prosazování zájmů voličů
- občanů přes poslance na vládu je
účinný a potřebný.
Stane se však případ, že vedle sebe existují
dvě interpelace poslanců směrem k vládě,
interpelace ke stejnému problému, ne-li zásadně,
tedy zcela jistě výrazně se lišící
svým pojetím, koncepcí či - chcete-li
filozofií, jak si často zvykáme říkat
tam, kde se nechceme příliš zabývat
detaily, nebo naopak tam, kde detaily zatemňují
celkovou orientaci.
Na jedné straně zde stojí interpelace poslanců
Rómů, která leží před
vámi a v níž je i vyjádřen nesouhlas
s postupem orgánů VB v Ostravě proti Rómům
obecně. Je zde, doufám, výstižně
vymezena dělící čára mezi tím,
co si může dovolit úřad demokratického
a humánního státu a co již dovolit nemůže,
totiž. kdy se stává nástrojem zvůle
a násilí silnějšího vůči
slabšímu. Nebývá také zvykem,
aby jeden poslanec podroboval kritice postoj druhého poslance
vyjádřený v interpelaci, s níž
nesouhlasí tak zcela.
Já tento zvyk musím porušit, aniž bych
chtěl jakkoli ovlivňovat reakci člena vlády
pověřeného odpovědí. Ostatně
ta odpověď leží již na vašich
stolech.
V interpelaci č. 43 poslance Havloviče je vysloveno
několik velice vážných myšlenek,
především požadavek urychleného
a zásadního řešení problematiky
občanů společensky nepřizpůsobených,
zejména Rómů. S tímto požadavkem
ovšem vřele souhlasím. Byl jsem věru
zvědav na odpověď předsedy vlády
na takto postavený požadavek, zejména s ohledem
na slůvko "urychlené", když pomyslíme
na oněch uplynulých 42 let neúspěchů
na tomto poli.
Pan předseda vlády odpověděl tak,
jak mohl, totiž potvrzuje, že urychlené řešení
po ruce není a také, že urychlené řešení
zdaleka ne musí být zásadní.
Co se mi ovšem nelíbilo a s čím zásadně
nesouhlasím v interpelaci pana poslance Havloviče,
jsou další prohlášení, že
totiž do této kategorie spadá převážná
část Rómů, že pojem demokracie
je touto převážnou částí
špatně interpretována a že Rómové
se stali privilegovanou vrstvou společnosti. Nemíním
rozebírat tyto postoje a tím podceňovat analytické
schopnosti poslankyň a poslanců, také vaší
vnímavost a cit pro spravedlivé hodnocení
dějů minulých a z toho vyvozovaných
závěrů do současnosti. Jakákoliv
zjednodušení mohou vést k nesprávným
rozhodnutím, která se mohou dostat na okraj totality
a diskriminace. Zřejmě jen zdravý rozum a
cit vedly poslance Havloviče k závěrům,
obsaženým v bodech 1 až 6 této interpelace,
s nimiž lze bez větších výhrad
souhlasit.
Dovolím si další poznámku. Už první
zasedání komise ČNR pro rómskou problematiku
ukázalo, že se jedná o závažnou,
obtížnou a dlouholetou záležitost, k jejímuž
řešení bude vláda České
republiky přizvána a požádána
o zvláštní zasedání pouze k této
problematice. Doporučuji, aby se tak stalo až po přijetí
koncepce řešení těchto otázek
na půdě této komise ČNR, koncepce,
která se právě rodí.
Dovolte mi ještě poznámku týkající
se členů této komise. Rád bych, aby
si všichni poslanci a poslankyně, kteří
byli nominováni na základě svého dobrovolného
přístupu k této komisi, ujasnili, zda se
mohou jednání této komise účastnit
či nikoliv. Pouze proklamativní přístup
nestačí a spíše činnosti této
komise škodí. Samozřejmě, že bychom
velmi rádi přijali další účast
poslanců a pochopili bychom ji jako součást
poslanecké iniciativy, např. i ze strany pana Havloviče.
Ještě mi dovolte jednu poznámku, kterou jsem
nucen učinit. Doufám, že vás s ní
příliš nezdržím.
Paní předsedkyně ČNR na mne delegovala
dopis poslanců Rómů z Mladé Boleslavi
a Plzně, kteří si velice přejí
a žádají - jsou dokonce informováni,
že dnešního dne máme zasedání
- abych jejich dopis přečetl. Protože ten dopis
není příliš čitelný, dovolte
mi z něj citovat alespoň několik myšlenek.
Sami zvažte, zda jsou to ti z těch občanů
Rómů neadaptovaných, jak o nich hovořil
pan Havlovič, že je jich převážná
většina v Československu. Tito občané
souhlasí s interpelací poslanců ČNR,
o které jsem také hovořil, kteří
zastupují občany rómské národnosti.
Dále pak tady praví: "nemůžeme
se již nadále dívat, co se děje v naší
republice, jednak to, jak vláda dává zelenou
Polákům na šmeliny , na skutečnost,
že není dáváno na informace SRN a Rakouska,
kde v takových případech jsou vycestování
povolována pouze na víza, jedná se tu o samé
kšeftování, to co nás v Ostravě,
Jablůnkově, Jablonci potkává, tam
nakupují celé kufry - promiňte, že to
čtu tak primitivně, ale tak to tady skutečně
je - ale něco na tom je - kufry, automobily, masa, klobásů,
mýdla a pracích prostředků, alkoholických
nápojů atd." Z toho všeho jsme obviňováni
někdy i my - Rómové - jak to např.
učinil pplk. z Ostravy, který si přizval
zástupce OF Rómů na Moravě.
Obrací se nyní k paní předsedkyni
s tím, že jí vždycky pokládali
za dobrou a spravedlivou zástupkyni lidu, ale nyní
paní předsedkyně, dokažte, že víte
o tom, kolik poctivých Rómů buduje hlavní
město Prahu, že vykonávají ty nejtěžší
práce, které nikdo jiný nechce dělat
a že někdy úmyslně vyvolávají
hádky právě normální lidé
a někdy také, zvláště ve východních
částech Slovenska, kde ještě není
taková kultura jako na středním a jižním
Slovensku. Závěrem pevně věřím
paní předsedkyně, že nás nezklamete
a že náš dopis přečtete. Ať
žije spravedlnost v našem státě. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Holomkovi, žádám
pana poslance Čecha, aby se ujal slova, připraví
se pan poslanec Bezděk.
Poslanec Vladimír Čech: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, v souladu
s tím, co říkal pan poslanec Holomek, zmnožím
počet interpelací, které tady zazněly.
Myslím, že tato interpelace, kterou jsem včera
ohlásil, musí zaznít, přesto, že
můj včerejší příspěvek,
týkající se nezávislých orgánů
státní kontroly, vzala česká vláda
na vědomí a bude se jím zabývat.
Ovšem tato interpelace se týká odpovědi,
kterou nám poskytl ministr státní kontroly
pan Tichý a která nás neuspokojila. Interpelace
na ministra státní kontroly ing. Bohumila Tichého
ve věci státní kontroly a jejího základního
článku. Interpelaci podávají poslanci
Vladimír Čech a dr. Josef Hejsek.
Vážený pane ministře, na minulém zasedání České národní rady jsme vznesli podnět, jehož účelem bylo podpoření petice pracovníků VLK v následujících bodech:
1. nelze zrušit stávající VLK bez náhrady
2. kontrolní funkce na celém území republiky nemůže plnit jediný centrální úřad,
3. základní článek nezávislého kontrolního orgánu musí být zachován,
4. ve VLK dnes pracuje celá řada kvalifikovaných
a zapracovaných pracovníků, jejichž
použitelnost v nových orgánech kontroly je
třeba zvážit.
Na náš podnět jsme od vás obdrželi
odpověď ze dne 12. září 1990,
čj. 3099/90-2. V této odpovědi však
uvádíte některá fakta, která
nemůžeme akceptovat. Jde o následující
body vaší odpovědi:
a) vláda ani ministerstvo státní kontroly
nemá v úmyslu zrušit dosavadní okresní
VLK a to až do doby, kdy vstoupí v platnost nový
zákon o okresech. Máte zde zřejmě
na mysli zákon o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících.
Podle ustanovení § 33 tento zákon nabývá
účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev
roku 1990. Tímto datem dojde tedy k zrušení
stávajících okresních VLK, jak je
ostatně v příloze II v položce 17 až
20 k tomuto zákonu uvedeno. Fakta uvedená v tomto
bodu nejsou tedy odpovědí na náš podnět,
protože zde není uvedeno, zda k datu voleb bude existovat
jiný kontrolní článek,
b) v zákonu o obcích a městech a dále
v zákonu o okresech se pak výslovně předpokládá
existence kontroly, resp. kontrolních útvarů,
včetně spolupráce s ústředním
orgánem kontroly. Dále je uvedeno odvolání
na jednotlivé pasáže těchto zákonů.
Nahlédnutím do citovaných zákonů
jsme však zjistili, že tyto zákony problematiku
státní kontroly v tom smyslu, jak jsme uváděli
ve svém podnětu a jak je uvedeno v petici pracovníků
VLK v žádném případě neřeší.
Z výše uvedených důvodů proto
požadujeme odpověď na náš podnět
v tom smyslu, jak byl na posledním zasedání
ČNR přednesen, včetně uvedení
konkrétních dat, kdy začne nový systém
státní kontroly fungovat včetně vysvětlení
jeho struktury. Odpověď kterou jsme obdrželi,
pokládáme za zavádějící
a požadujeme vysvětlení, z jakého důvodu
byla takovýmto způsobem vypracována.
Tolik tedy interpelace a teď mi dovolte, abych navázal
na to, co tady říkal poslanec Holomek. Já
samozřejmě velice cítím s rómským
obyvatelstvem, sdílím obavy zástupců
Rómů v ČNR, ale postrádám zatím
jednu věc, konkrétní řešení
rómských poslanců, jak předejít
zločinnosti určité části rómského
obyvatelstva. Mně chybí názor, co by s tím
tedy ROI vlastně chtěla dělat, nějaké
konkrétní řešení. Zatím
to, co tady zaznělo, byly stesky, působí
to tak, jako my bychom měli vyřešit všechno.
Myslím, že toto by Rómové, přítomní
v tomto parlamentu měli říci a měli
by přijít už konečně s nějakým
konkrétním řešením. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Čechovi, žádám
pana poslance Bezděka, připraví se paní
poslankyně Mašatová.
Poslanec Josef Bezděk: Vážený
pane předsedající, vážené
předsednictvo ČNR, vážený pane
premiére, vážená vládo České
republiky, vážení kolegové, dovolím
si navázat na vystoupení pana poslance Loma a seznámit
vás se zněním telefaxu místopředsedkyně
ONV v Olomouci paní ministryni Kořínkové:
"Vážená paní ministryně,
v návaznosti na dnešní telefonát ohledně
vyrovnání škod, způsobených pobytem
sovětských vojsk, vás prosím jménem
rady ONV v Olomouci, aby do odpočitatelných hodnot
byly zahrnuty bez faktické úhrady i dosud nepředané
bytové jednotky, postavené Strojexportem pro Sověty,
Okolo této situace, kdy Strojexport chce tyto byty - jedná
se o 54 bytů - prodat soukromníkům, je velmi
nepříznivé klima. Byty měly být
rezervovány jako komunální pro středně
zdravotní personál, kterého je v Olomouci
nedostatek tak, že jsou zavřena některá
oddělení nemocnice. Současně je vyvoláván
nátlak členů bytových stavebních
družstev.
Rozpočet ONV Olomouc byl Severočeským KNV
snížen o 26 mil. v těchto dnech a ONV tedy
nemůže byty finančně Strojexportu uhradit.
Prosíme vás o pomoc v této záležitosti
ve prospěch zdravotnictví.
Proč vás s tímto seznamuji? Pan poslanec
Lom vás seznámil s jednou stránkou dané
mince, týkající se objektů po sovětské
armádě. Ta druhá strana není o nic
lepší a přitom pro veřejnost je tak
trochu utajená. Slyšeli jste o snaze ONV být
nápomocni k řešení problémů
celospolečenské povahy, v tomto případě
býti nápomocni při zajištění
bytů pro zdravotnictví, přestože o ně
má zájem i bytové družstvo. Proč
o zdravotnictví. V současné době máme
v Olomouci fakultní nemocnici. kde je asi 10 oddělení
uzavřených, protože nemáme střední
zdravotnický personál. Technicky jsou vybaveny,
lékařky zajištěny, ale není,
kdo by byl lékařům nápomocen. Pro
realizaci tohoto záměru chybí však ONV
20 mil. Kčs jako neplánovaný výdaj,
poněvadž ať to dostane zdravotnictví nebo
bytové družstvo, musí to projít napřed
přes národní výbor. Nebude-li toto
vyřešeno z uvedeného pohledu, budou podporovány
různé spekulace nejen jednotlivců, ale i
organizací na úkor těch, kteří
by si tyto byty zasloužili. Myslíme zase zdravotníky.
Doporučuji takovéto záležitosti urychleně
zaregistrovat a řešit nejen v rámci příslušné
komise, jež má být zřízena pro
odchod sovětské armády, jak jsme byli informováni
v materiálech, které jsme dříve dostali,
ale také vládními orgány, českou
vládou, a to nejen resorty zdravotnictví, finančním,
ale i ministerstvem kontroly.
Ve druhé části svého vystoupení
bych vás chtěl informovat v návaznosti na
vystoupení pana poslance Loma, že o prostory v Olomouci-Kozlově
projevil zájem Farmakon Olomouc. Připravuje se v
současné době interpelace. Žádal
bych vás, abyste ji při projednávání
podpořili, neboť jak všichni víte v současné
době je nedostatek léků. Farmakon Olomouc
požádal o uvolnění těchto prostor,
aby v těchto prostorách mohl zřídit
a nahradit provozy na výrobu těchto léků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji panu poslanci Bezděkovi. Všiml jsem
si, že se hlásí pan ministr Tichý. Pane
ministře, pochopitelně jsem povinen dát vám
slovo, ale ptám se: další bod našeho jednání
jsou odpovědi členů vlády - nevystoupíte
až v tomto bodě dalším? (Souhlas.) Výborně.
Paní poslankyně Mašatová bude diskutovat,
připraví se pan poslanec Zeman.
Poslankyně Milada Mašatová: Vážená
paní předsedkyně, vážená
česká vládo, kolegyně a kolegové,
chtěla bych jen vznést dva podněty a jednu
připomínku.
Z dnešní Rady obrany vyplynula pro mě dvě
taková zajímavá zjištění
a s těmi bych se ráda obrátila na naši
českou vládu. Možná, že je to všem
jasné, není to utajeno ani pod 102 ani pod ničím,
dověděla jsem se, že v současné
době nejsou zajišťovány ze zákona
z hlediska bezpečnosti objekty v kategorii číslo
jedna. Uvedla bych konkrétně o co se jedná.
Na našem okrese je to třeba Slapská přehrada
a myslím si, že při jakékoliv havárii
by to bylo velice problematické, protože voda by se
mohla dostat až na Václavské náměstí.
Prosila bych naše představitele, zda by se tím
mohli zabývat.
Další zajímá věc - voláme
všichni po posílení policejního sboru.
Teď ze sobotního sněmu Rady bezpečnosti
vyplynulo, že bude posílena policie o 5000 příslušníků
pohraniční stráže prvého ročníku.
Už to je velká pomoc, ale zase jsem zjistila z porady
na okrese Praha-západ, který je jeden z největších
se zločinností, protože náš okres
sousedí s Prahou, což je krajně nevýhodné,
protože sloužíme jako noclehárna a úkryt
pro tyto lidi, tak na nás vyjde jenom 20 lidí. Vyšlo
z této porady, zda by nebylo možné využít
vojáků civilní služby po náležitém
proškolení naší policií. Jako nabídnutí
naší policii, jako službu, aby byli vyškoleni
na tzv. použití mírných prostředků
a poučeni o celkovém vystupování.
To vznáším jako další podnět,
zda by to nebylo možné využít a přijmout.
Potom jsem chtěla trochu reagovat na příspěvek
paní poslankyně Váchalové ohledně
našich invalidních občanů. Domnívám
se, že tento obrovský dluh naší společnosti
padá teď v podstatě na nás. Doufám,
že si všichni uvědomujeme, že to padá
na nás. My jsme tuto situaci nezavinili. Myslím
si, že se musí stále velice vážně
zamýšlet ti, kteří tuto situaci zavinili,
kam až se dostali naši invalidní občané,
jak je s nimi zacházeno. Myslím si, že všichni
jsme si vzali toto břemeno dobrovolně na sebe. Proto
mě trochu zaráží jedna okolnost - že
se zatím nikdo nezabýval dvěma organizacemi
velice podivnými nebo zvláštními, a
to organizace, které fungují stále ve stejném
stylu jako dříve, a to Svazem invalidů, který
parazitoval celých 40 let na našich postižených
občanech. A zrovna tak bych řekla, že do této
kategorie spadá organizace Československého
červeného kříže, protože
mnoha skvělými výsledky jsme se ve světě
nemohli prokázat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Michal Kraus:
Děkuji paní poslankyni Mašatové. Žádám
pana poslance Zemana, do diskuse se připraví pan
poslanec Kubiš.