Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Preclíkovi. Znamená
to tedy, že budeme muset vejít ve styk s Federálním
shromážděním, s příslušným
výborem a můžeme tedy přistoupit k tomuto
usnesení:
"Česká národní rada projedná
odpověď ministra české vlády
Tomáše Ježka na interpelaci poslance Vladimíra
Preclíka a v dalším kontaktu s Federálním
shromážděním ... - abych doplnil. pokud
se týká zákona č. 116/1990 Sb., o
nájmu a pronájmu nebytových prostor, - a
závěr bychom udělali na příští
schůzi České národní rady."
Kdo souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se
- 117) Je někdo proti? (1) Zdržel se někdo
hlasování? (15) Děkuji, toto usnesení
bylo přijato.
Tím jsme vyčerpali písemné odpovědi
na naše interpelace a závěrem prosím
pana poslance Loma, aby se ujal slova k interpelacím jako
celku a potom přistoupíme k vyjádření
pánů členů vlády.
Poslanec Petr Lom: Děkuji, pane místopředsedo.
Vážené předsednictvo, vážený
český sněme, vážená česká
vládo, úvodem mé faktické poznámky
dovolte, abych se zmínil o faktu, že jsem byl mezi
prvními poslanci, kteří se postavili za program
české vlády i za českou vládu.
Stojím plně za ní i teď. Prosím,
aby moje následující slova byla správně
chápána. Dává mně snad možná
právo k tomu, abych vyslovil určitou prosbu.
Institut interpelace považuji za klíčový
v systému parlamentní demokracie. Je to jediná
přímá vazba mezi poslanci, volenými
zástupci obyvatel naší republiky, s naší
vládou. V odpovědích a v interpelacích
se setkávám až příliš často
s příliš obecnými tvrzeními zaměřenými
do neurčité budoucnosti, která nejsou koncizní
a nejsou konkrétní. Možná, že to
vysvětluje, proč se k některým odpovědím
na interpelace rozvíjí diskuse.
Chtěl bych poprosit - a v tom je moje prosba - všechny
ministry české vlády, aby těmto interpelacím
věnovali skutečně svrchovanou pozornost a
aby se snažili vyjádřit odpověď
konkrétně a přesně. Pravděpodobně
ne náhodou jediná interpelace, která je přesná,
která má časový výstup, která
má přesně určené čtyři
realizační výstupy, je odpověď
interpelace premiéra Pitharta.
V další části té faktické
poznámky bych chtěl říci svůj
osobní názor, že nesouhlasím s odkládáním
odpovědí na interpelace, časová lhůta
je dostatečná, aby příslušný
interpelovaný vyjádřil svoje mínění,
vyjádřil stanovisko a řekl, co je v tom schopen,
a není žádná hanba, jestli řekne,
že v tom není schopen nic udělat, to je samozřejmé.
Ale aby když ví, že nebude přítomen
na schůzi českého sněmu, aby tím
pověřil někoho jiného, kolegu nebo
vždy je tady premiér, aby toto stanovisko mohlo být
v zákonné lhůtě projednáno.
Mělo by se to stát zvykem. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Lomoci. Nyní přistoupíme
k vyjádření jednotlivých členů
vlády, závěrečné slovo pak
bude mít pan premiér Pithart.
Do diskuse se přihlásil pan ministr Horálek.
Ministr práce a sociálních věcí
Milan Horálek: Vážená Česká
národní rado, děkuji vám za sto dní
ochrany; ty právě uplynuly. Vím, že
když budu z tohoto sboru vždycky odcházet, nebude
mi do zpěvu, a proto si nebudu zpívat, pouze šeptat:
"aj rubali tam do mňa ako v hore do pňa".
To je proto, že jsem 20 let pracoval na Slovensku, tak tu
horenhronskou písničku dobře znám.
Dostal jsem několik dopisů s otázkami, zde
byly další podány, a chci říci,
že mým úkolem je aktivní politika zaměstnanosti
a spravedlivá sociální politika. Obojí
má svou teoretickou, institucionální genezi,
svá pozitivní řešení v celé
řadě zemí, i svá bílá
místa, problémy, neúspěchy. Mým
úkolem je jít hledáním sociálně
ekonomického optima a naváhat razantně spěchat,
protože je všechno zanedbáno. Musím vytvářet
síť fungujících profesionálních
institucí jak na trhu práce, tak pro lidi sociálně
potřebné. V tom myslím, že s razancí
postupujeme. Podám vám konkrétní informaci.
Jsou však věci, u nichž ani ve spravedlivé
sociální politice nedojdu nikdy k cíli. Je
to zejména u starobních důchodů. Je
to bohužel proto, že ti poškození, postižení
umírají dříve, než jsme schopni
spravedlivá řešení najít. Zde
prosím, aby se brala moje rezignace na tvrdý běh
života. K tomu také budu mluvit zcela konkrétně.
Chci vám říci k otázkám zaměstnanosti
či nezaměstnanosti mladých absolventů
škol. Celý tento balík problémů
- a přitom zaměstnávání cizinců
v Československu, - že díky vaší
pomoci, zejména předsednictva jsem dostal zákonné
opatření, na jehož základě během
6 týdnů z možných 76 úřadů
práce jako "služeb zaměstnanosti"
k dnešnímu dni existuje 61. To je neuvěřitelný
výkon. My jsme spěchali proto, že víme,
jak se tato problematika na nás valí. To není,
že jsou jen jmenováni ředitelé, to jsou
místnosti a základní vybavenost a to všechno.
Kdo z vás ví, jaký problém je sehnat
12 nebytových prostor, kanceláří,
tak, aby vypadaly, že tam člověk se půjde
radit o své práci, o volbě povolání
- to mi prosím, už všechno máme v 61 okresech.
A do týdne to bude dalších sedm. Mapa vypadá
takhle (ukazuje). Dali jsme si zelenou barvu, ne abychom se zalíbili
panu ministru Moldanovi, ale v duchu hesla "komu se nelení,
tomu se zelení". (Veselost v sále, potlesk.)
Jaký postup jsme zvolili, protože máme i neúspěchy?
Ten ředitel, to není jen zprostředkovatel,
to není jen rekvalifikátor, to není nic z
toho, to je aktivní politik zaměstnanosti v okrese,
to je člověk, který musí být
podnikatelsky, manažérsky naladěný,
musí získat tuto kvalifikaci. Ten musí jednat
s menežmentem všech firem. Ten musí jednat s
bankéři v okresech, jinak se ta aktivní politika
nedá dělat.
My v tom chceme pozitivně vyjít ze Schumpetera,
tedy našeho Jihomoravana, který se k nám nehlásí
a stal se světovým, abychom to provedli jako "Schöpferische
Zerstörung". To znamená "tvořivé
ničení", aby hned vedle zanikajících,
neefektivních pracovních míst velmi rychle
vznikala nová efektivní. To samozřejmě,
ta neviditelná ruka trhu umí zařídit,
jenomže ten trh není a ta ruka bývá
někdy slepá. My ji musíme pomoci. To je úkol
našich ředitelů služeb zaměstnanosti.
Vybíráme na to především mladší
lidi. V některých případech se nám
to nepovedlo hned. Bylo to opakované, ale co je důležité,
byli projednáni u kulatých stolů, aby měli
politickou podporu ve svých okresech. Kde jsme to takhle
jmenovali, všude tyto kulaté stoly jednou, dvakrát
nebo třikrát proběhly. V jednom případě
se přišlo na to, že bylo kdesi cosi zatajeno,
vznikl velký rozpor a já jsem se setkal s tím,
že jsem dostal demisi od toho pána, on pak dostal
slabý infarkt a já jsem v situaci, že jsem
si nikdy neuměl představit, když sám
před 22 roky jsem byl štván, že se mně
někdy v životě, dokonce pod mým velením,
vyskytne podobný případ nekorektních
politických postupů. Kde je rozpor, objevují
se nová fakta, ale nejděte do tisku, mějme
politickou kulturu - my to musíme projednat a najdeme spravedlnost,
najdeme odvolání nebo potvrzení.
Za 14 dní budu řešit osobně poslední
složité případy. Brno-město,
Břeclav a Hodonín. V Břeclavi a Hodoníně
nemají kandidáty, asi jsou všichni po sklípcích,
je burčák. Když je nenajdu, tak najdu ženské,
které se o zaměstnanost budou v okrese starat. V
Brně je složité politické jednání,
a tím celou problematiku uzavřeme. Dali jste mi
v zákonném opatření termín
15. listopadu, prohlašuji, že bude splněn. Současně
se v pátek vrací první skupina 26 ředitelů
ze školení v Norimberku, za 14 dní nastupují
další. Rozbíhají se všechny pro
ně potřebné kvalifikační kursy,
já je školím osobně - doufám,
že se přitom příliš nemýlím.
Chci říci, že ředitelé mají
tyto úkoly, pokud jde o personální vybavení.
Kvalifikaci v tom zatím nikdo nemá. Škrtli
jsme všechna léta praxe, formální podmínky,
protože to zde neexistovalo a co bylo před 50 lety,
je k nepotřebě, přitom jsou zařazeni
v ministerské platové nomenklatuře - to vy
všichni dobře víte, že poměrně
vysokou cenou práce nasazenou dopředu, nám
umožňuje přehled lidí, v nichž
dříme to, aby se skutečnými služebníky
zaměstnanosti mohli stát. Přitom na tomto
úřadě musí být povinně
zaměstnán. Sám tělesně postižený
se bude starat o pracovní příležitosti
pro tělesně postižené - tím odpovídám
na jednu část interpelace.
Za druhé: Nejlépe žena, která je sama
"samoživitelka" ví, co to je, aby se starala
o zaměstnanost této sociálně nejproblémovější
skupiny žen.
Za třetí: Přijímáme mladé
absolventy, aby se starali o zaměstnanost mladých
lidí.
Za čtvrté: V okresech s koncentrací rómských
spoluobčanů doporučuji svým ředitelům
aktivně hledat - a zde prosím o podporu v tom, aby
se našel sám perspektivní rómský
občan, kterého naučíme jak zprostředkovávat
a vytvářet pracovní příležitosti
pro občany rómského původu. To je
čtyřlístek v celé profesionální
sestavě, na něž vrháme jakési
specifické sociální hledisko.
Prosil bych poslance, aby po ustavení těchto úřadů
v případě zájmu některého
z nich, vznikly poslanecké cesty do těchto úřadů,
které by kontrolovaly to, co zde říkám
a zároveň iniciativně pomohli a přišli
s náměty na to, aby celá tato nová
síť byla naším dílem společným.
Uvítám, když přibližně za
14 dní začneme tyto akce spolupodnikat. Nabízím
svoji organizaci i jediné auto, které mám
na neexistujícím ministerstvu. Tolik k úřadům
práce.
Současně s tím, jak něco vzniká,
vznikají nové problémy. Máme k 1.
říjnu tento stav v zaměstnanosti a nezaměstnanosti:
na rozdíl od září, kde bylo 14 tis.
neumístěných, se nově přihlásilo
přes 16 tis. - vidíte, jak to skáče
měsíc od měsíce o 100 %. Dokázali
jsme umístit 7 tis. občanů za září
a neumístěno k 1. říjnu je již
26 tis. občanů, v tom je 11 600 dělníků
a 13 tis. "bílých límečků",
používám-li západní terminologie.
Vzniká obrovský problém s absolventy škol.
Zde byly dva dotazy. Již v květnu jsme vypracovali
sondy, to jsem byl ještě u Petra Millera náměstek,
a z velkých firem přicházely signály
na naše sondy, že 50 % letošních absolventů
nebude umístěno. To bylo 50 % z 24 tis. vysokoškoláků
a 46 tis. středoškoláků. Podnikli jsme
jistá opatření s ministerstvem školství
atd. Navrhli jsme pokračování v postgraduálních
kursech atd., leccos jsme specifikovali. ale ze všeho nejdůležitější
je, že nejsou umístěni a mají nárok
na 1340 Kčs měsíčně 1192 absolventi
vysokých škol a 3410 středoškoláků.
Chci říci. že všechno to není tak
děsivé. V nich je i část právníků
a Generální prokuratura čeká na desítky
právníků. Musíme tedy přidat
ve vlastním zprostředkování, v tom
spojení s příslušným zájmem.
Problémem jsou čistí absolventi gymnázií.
Ty musíme dokvalifikovat a rekvalifikovat. Něco
již běží v Jihomoravském kraji,
rekvalifikace na 90 zdravotních sester. Jedno však
chci říci, a to se, doufám, netýká
absolventů. Celkem u nás podporu pobírá
11 544 lidí. Já po okresech jezdím a v jednom
okrese jsem se zeptal - zde byl velký lumen okresní
tajemník. A tak jsem si říkal, co asi dělá.
Je akcionářem MORAGRO. Slušovické MORAGRO
neemitovalo akcie za 1000 Kčs, což umožňuje
zákon, ty desetitisícové nebo další
mohl kupovat pouze bohatší člověk. A
co dělá jeho žena? Stará se o vnoučata
a pobírá podporu v nezaměstnanosti. A já
jen čekám na jeden signál, kdy sbalí
veksláka, který bude mít čtvrt miliónu
korun v jedné kapse a 25 tis. "Mařenek"
v druhé kapse a bude mít poukázku z mého
úřadu, že je nezaměstnaný. To
se stane, to vám přísahám. Této
instituce začali někteří lidé
ihned zneužívat. Já vás prosím
o podporu, až bude zase Horálek vláčen,
že vydal omezující pravidla pro výplatu
podpory v nezaměstnanosti - abyste podpořili mne
a ne ty jiné. Toto je problém ve všech zemích
a i v Mnichově, než někdo dostane dlouho a
dlouhonabíhající podporu, tak tomu dali alespoň
slušnější název, který já
použiji, že se podílí na ekologických
pracech, tzn. že čistí parky a zametá
také ulice. (Potlesk.) Pro mne je nejdůležitější
ne to, že bude nezaměstnaných měnit
práci třeba 500 tis. ročně. Ale, aby
bylo minimum těch, kteří budou v přechodu
od někud nějak, kteří budou v tomto
přechodu třeba déle než 6 měsíců,
až 9 měsíců. Aby procesem rekvalifikace,
které začínáme rozjíždět,
tuto nepříjemnost života, na kterou si musíme
zvyknout, protože v tržní ekonomice nás
čeká třikrát až čtyřikrát
určitá změna za život, abychom z toho
vždycky vycházeli jako jacísi jiní a
lepší lidé.
Zatím nemáme s rekvalifikací příliš
velký úspěch, což neskrývám.
Měl jsem desítky zájemců od chřadnoucích
poradenských institucí - domů techniky apod.,
kteří nabízeli z fondu. který máme
- prosím, já je budu tyto peníze vracet do
státního rozpočtu. Prohlašuji otevřeně
- chtěli peníze, že budou rekvalifikovat. Ale
nevěděli na co. Když jsem chtěl vidět
průzkum trhu práce a žádal - řekněte
tedy, na co budete rekvalifikovat, abychom toho člověka
neudělali dvakrát zklamaného hned v prvním
roce, protože jednou byl propuštěn, a po druhé
se na něco rekvalifikoval, ale nic v tom nesehnal, to zaměstnání,
tak nabídky nepřišly už žádné.
Peníze budu muset vracet, kromě některých
jasných příkladů, některé
z nich jsem uváděl. Je to proto, že zatím
v ekonomice existuje velice mlhavá představa o procesu
velkých strukturálních změn.
Tím více spoléhám na to, že budeme
podporovat vznik malých rodinných regionálních
firem, že touto iniciativou - a tady tedy vyvineme svůj
nápor, že touto iniciativou vznikne zaměstnanost
minimálně pro 300 tis. lidí, kteří
odejdou z velkých firem v důsledku velkých
strukturálních změn. Jsem také makroekonom
a ta kritika není ode mne úplně čistá.
Jak dnes můžeme uvažovat o tom, kolik bagristů
ze Severočeských hnědouhelných dolů
můžeme převést na výstavbu dálnic.
když nevíme jak na tom s energií budeme. Jestli
nebudeme naopak před těmito horníky v zimě
- jestli jednou také přijde pořádná
zima - klekat a říkat "nikdo nikam nechoďte,
dělejte znovu dvanáctky nebo šestnáctky,
protože nám vybuchla ropa". Já bych jenom
prosil, aby v tomto kontextu vznikalo jisté pochopení,
protože nejsme s to některé věci dopředu
vidět a že některé představy
o útlumech dostávají náraz přes
noc.
Nyní bych chtěl mluvit k některým
sociálním věcem. Na problematiku osobních
důchodů bych mohl říci jednoduše:
není v mojí kompetenci, je to kompetence federální,
dejte mi to písemně, já to předám
svému příteli Petru Millerovi, bude se to
muset řešit. Ne, protože mně osobně
tato problematika pálí. Krátká geneze.
Našli jsme osobní důchody, našli jsme
příslušné trezory a kdysi v březnu
v komisi, kterou vedl pan Čarnogurský, došlo
k tomu - já jsem nebyl členem této komise
- že osobní důchody jako kategorie byly zrušeny.
Ale teprve později jsme začali nacházet osobní
důchody, z nichž se nám začala točit
hlava. To není Bilakových 11 nebo 12 tisíc,
jak to všechno probíhalo v novinách. Najednou
i já jako republikový ministr ve funkci po měsíci
jsem našel např. spisek od ministra kultury, z předminulého
roku na předsedu vlády, v němž 78 zasloužilým
umělcům byl navržen osobní důchod.
Byla tam jména mně sympatická jako Gustav
Brom, ale byl tam i ředitel televize Jan Zelenka. A přitom
všechno mělo být dávno zrušeno.
Neboli v tomto obrovském nepořádku, v tom,
že mimo ministerstva např. při 40. výročí
Února apod. šly desetitisíce osobních
důchodů přímo z okresních sekretariátů
strany - to se prostě vůbec těžko zjišťuje.
Vznikla najednou situace, že komise z března vedená
Čarnogurským řekla, že osobní
důchody se srážejí až na dolní
hranici 2200. Tehdy se asi neznaly desetitíce důchodů,
daných milicionářům, členům
prověrkových komisí a těm zasloužilým
za Únor. To byly střední kádry, jejichž
důchody - dokonce to tam bylo podmíněno -
nejsou věší než 1760 korun a naprostá
většina z nich dostala 300. Ti všichni tento
zvýšený důchod mají, ten se dál
valorizuje, např. k 1. říjnu podle roku,
ale z obětí těchto lidí nedostal nikdo
ani korunu. A to jsou další desetitisíce lidí,
další známá jména, která
mám na stole. A protože se jednou provždy řeklo,
že ministr už nebude mít žádnou pravomoc
v této věci, tak já Jiřímu
Hanzelkovi s důchodem 1470, paní Chramostové
s důchodem 1380 - a takhle bych vám to mohl dále
všechno vyprávět, ale jenom vám říkám
tato nespravedlnost existuje nadále. Nejhorší
je, že je to všechno v počítačích
a já nemám ani stroprocentní garanci, že
dokážu tyto nízké osobní příplatky
k důchodům vůbec najít. Nemohu vám
to slíbit, protože písemná akta zčásti
neexistují. Jak já mohu vědět, že
to nedostala dojička, která měla nejlepší
výkony v okrese, a teprve když jí to vezmem,
tak ona řekne: "za to, že já jsem celý
život dřela a dostala jsem jakési vyznamenání
a 200 korun, a vy jste mi to vzal" - já si s tím
nevím rady. To je ta moje fatálnost, když říkám,
že je to ten nepochopitelný tvrdý běh
života, přitom ti lidé denodenně umírají
a já vím, že celá řada z nich
s pocitem velké nespravedlnosti. A kupa dopisů a
rezolucí se mi vrší na stole.
Budeme řešit zcela jasně nápravu všeho,
co bude dokladováno soudními rehabilitacemi. Ale
jak to dopadne u mimosoudních rehabilitacích, já
namouduši nevím. Neměl bych asi tedy na tom
místě být. Ale i vy máte jednu interpelaci
- Klub Milady Horákové říká:
"jenom ti, co byli nestraníci. Co kdysi byli straníci,
a dvacet let byli poškozováni, nemají nárok."
Čili do vyřešení těchto politických
otázek váš ministr práce a sociálních
věcí nezná absolutně spravedlivé
řešení v této oblasti. Budeme na tom
dále pracovat, ze všech sil pátrat v počítačových
údajích, abychom toto vyřešili.
Já vím, páni poslanci, že pokud jde
o osobní důchody, jsem vás neuspokojil. Pouze
dodávám, že Vasil Bilak - jestli má
3800 dnes, že to není osobní důchod,
že je to nasloužené lety, protože při
něm stálo to štěstí, že
měl pracovní poměr do 70 let. Kdo z vás
ho bude mít, budete mít 3800 důchod. Já
dokonce budu dávat návrh, aby strop-hranice byla
zrušena, navíc vás upozorňuji, že
když za rok jako ministr půjdu do důchodu,
ve své zákonné době, můj důchod
bude činit 2460 korun, poněvadž si ho umím
vypočítat. Musel bych 5 let pracovat, abych se přiblížil
k hranici 3800 korun. Z toho, že jsem si za dvacet let zvykl
se pro režim neangažovat, za to teď dělám
15 hodin a měl jsem dvakrát i den dovolenou, vyplývá,
že nepřipadá v úvahu, že bych mohl
do 65 vydržet.
Byla interpelace za tělesně postižené.
Milé paní poslankyně. Navrhujete dvěma
ministrům, aby měli své kompetence příliš
v detailu. Oni jsou oba profesionálové a nějak
se dohodli. problém tělesně postižených
není v kompetenci mezi panem Bojarem a mnou. Ten je mnohem
širší. Toto širší řešení
je nalezeno. Rád vám sděluji, že náš
pan premiér nám vnukl myšlenku, aby protože
s vládním výborem pro soukromé podnikáni
- z toho musí být jednou něco jako velký
živnostenský úřad - česká
vláda do budoucnosti počítala s jedním
významným vládním výborem péče
o tělesně postižené a do jeho čela
se postaví sám pan premiér, protože
má pro to nejlepší předpoklady a vlastnosti,
a těch pět ministrů, kteří
budou v tom výboru, protože to jde o zdraví,
o peníze, o výrobu prostředků a kdo
ví čeho, tento výbor by měl těchto
pět ministrů. Budou-li tam mít z vašich
řad nejrazantnějšího člověka,
který nám zdravým bude připomínat,
že se o toto máme starat denodenně, tak tento
vládní výbor teprve překročí
všechny kompetenční přehrady a přinutíme
se k tomu, abychom v této věci postoupili skutečně
kupředu. Cítím to jako náš dluh
a jistou hanbu za to, co jsme v této věci .neudělali.
(Potlesk.)
Poslední věc: Slyšeli jste, že na půdě
České národní rady došlo - a
to je významné - k ustavení Rady sociální
dohody. Nemusí být každému známo,
že náš postup je na rozdíl od federální
vlády poněkud odlišný, a proto chci
vysvětlit, že jsme se dohodli - sedm ministrů,
sedm odborářských vůdců a sedm
představitelů podnikatelsko-zaměstnavatelských
svazů - na vytvoření Rady sociální
dohody bez vládní kurately, totiž bez předsednictví
s členem vlády, při střídání
řídící funkce, při tom, že
sekretářem této Rady bude tak kvalifikovaný
člověk, jako je bývalý místopředseda
vlády pan Mišoň, a tato Rada sociální
dohody bude hledat sociálně-ekonomické optimum
a v první řadě koncepčně řešit
to, aby především všechny RMS, ZEÚMS
I., II., odešly bez slávy do dějin. (Potlesk.)
A aby nové mzdové soustavy vznikly v procesu této
sociální dohody. Aby rada sociální
dohody řešila klíčové problémy
sociálně ekonomického postupu, ekonomické
reformy. Zaměstnanost, nezaměstnanost, skupina obyvatel
atd. Aby řešila sociální skupiny - a
také to zkoumala, které budou více než
jiné postihovány probíhající
inflací a tím vším, před čím
stojíme. Rada Sociální dohody nebude handlířským
místem. Tam se nebudou dělat kompromisy a už
ne vůbec špinavé. Na základě
analýz a zodpovědných návrhů
bude stanovován postup v celé této sféře
dopředu. Je příznačné, že
k ustavení této Rady došlo dnes na půdě
České národní rady. Děkuji
vám. (Dlouhotrvající potlesk.)