Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové České národní rady Václav Žák, Michal Kraus, Zdeněk Malík, Jan Kasal a 165 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky: místopředsedové vlády František Vlasák, Milan Lukeš a Antonín Baudyš, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba, ministr financí Karel Špaček, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr kultury Milan Uhde, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr vnitra Tomáš Hradílek, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr státní kontroly Bohumil Tichý, ministr životního prostředí Bedřich Moldan a ministr strojírenství a elektrotechniky Miroslav Grégr.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí hosté, srdečně vás vítám na 6. schůzi ČNR a zejména mezi námi vítám vládu České republiky.

Předsednictvo České národní rady nám navrhlo pořad, který byl uveden na pozvánce. Ta vám byla již předem rozeslána. Proti uvedenému návrhu se předsednictvo ČNR usneslo nezařazovat na dnešní schůzi návrh zákona ČNR o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Stalo se tak na základě výsledků jednání zejména ústavně právního výboru o návrhu tohoto zákona. Předkládám vám tedy návrh tohoto pořadu:

I. Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání zákonů ČNR - sněmovní tisk 80

II. Návrh na zproštění soudců z povolání soudcovské funkce - sněmovní tisk 81.

III. Návrh na volbu soudců z povolání k soudům v České republice - sněmovní tisky 69, 72 a 90

IV. Žádost o souhlas České národní rady se zahájením trestního stíhání soudkyně z povolání

V. Vládní návrh zákona ČNR o změnách v působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení - sněmovní tisky 63 a 83

VI. Interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády České republiky

VII. Odpovědi členů vlády ČR na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR

VIII. Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za údobí od 10.října do 30.října 1990 - sněmovní tisk 84

Protože jsme se v mezidobí dohodli s doktorem Brunnerem, bereme zpět návrh na projednání žádosti o souhlas ČNR se zahájením trestního stíhání soudkyně z povolání. neboť tato podala žádost o zproštění. O tomto bodu musím dát hlasovat.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby pořad byl změněn tak, že tento bod nebude projednáván, ať zvedne ruku. (Hlasování.) Je to zřejmě naprostá většina. Nechám obráceně hlasovat - kdo je proti? (7) Kdo se zdržel hlasování? (17) Protože je nás 170, byl tento návrh převážnou většinou přijat.

Teď ještě jestli někdo z vás si přeje navrhnout změnu nebo doplnění pořadu? Prosím pana poslance Jančáryho.

Poslanec Julius Jančáry: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji zařadit do návrhu pořadu podle původního tisku bod s názvem "Projednání dosavadní činnosti tiskového odboru České národní rady a uložení dalších úkolů". Zdůvodnění: Je zřejmá nutnost

1. základní osvěty o činnosti zákonodárného sboru České republiky,

2. soustředěné, pravidelné, objektivní, úplné informovanosti občanské veřejnosti o práci výborů, komisí, předsednictva a pléna ČNR nekomentovaným výčtem událostí a projednávaných předloh zákonů a jejich zásad.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu Jančárymu, jenom bych prosila, zda má písemný materiál připraven, nebo hodlá přednést svůj návrh ústně? (Ústně.) Takže dávám hlasovat o návrhu pana poslance Jančáryho. Abychom projednali tento bod, pokud jde o činnost tiskového odboru ČNR, jak tady o tom mluvil a zároveň aby byl zařazen jako VIII. bod programu.

Je také druhá možnost, že pan poslanec Jančáry by návrh zpracoval písemně a navrhl opatření, ke kterým by mělo dojít. Prosím, budeme hlasovat o původním návrhu pana poslance Jančáryho, takže dnes odůvodnění přednese ústně. Kdo je pro to, zařadit tento bod na dnešní jednání? (Hlasuje se.) Je to převážná většina. Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (35) Návrh byl většinou přijat a budeme o něm jednat jako o VIII. bodu naší schůze.

Prosím další návrhy. Pan poslanec Šimeček.

Poslanec Josef Šimeček: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové poslanci a kolegyně poslankyně. Byl jsem pověřen Klubem Občanského fóra přednést požadavek na podporu usnesení Federálního shromáždění ohledně lustrace kandidátů do voleb do místních zastupitelstev a rozšíření požadavku na lustraci zaměstnanců ČNR, včetně úředníků okresních úřadů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Dávám hlasovat o tom, zda tento návrh má být jako bod pořadu této schůze a zároveň kdo je pro, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Zdá se, že je to převážná většina. Kdo je proti? (1) Kdo se zdržel hlasování? (18) Návrh byl přijat.

Má ještě někdo další návrhy na doplnění pořadu? Pokud nemá, přistoupíme k hlasování o návrhu pořadu tak, jak jsem ho přečetla. Kdo je pro to, aby tento pořad takto přednesený a doplněný o dva doplňky, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Zdá se, že to je naprostá většina. Je někdo proti? (1) Zdržel se někdo hlasování? (10) Děkuji, návrh pořadu byl tedy přijat.

Nyní bych vás poprosila, abyste se do rozpravy zásadně hlásili písemně. Z tohoto místa není vidět po celém sále, a tak bychom dávali možnost hlavně těm, kteří jsou proti. Takže buďte tak laskavi a ve vlastním zájmu tento způsob dodržujte.

Místopředseda české vlády pan Vlasák mne požádal ještě před schůzí, abych mu udělila slovo hned na počátku schůze. Protože člen vlády má vždy právo požádat o slovo kdykoliv, uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády ČR František Vlasák: Vážená paní předsedkyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, obracím se na vás jménem předsedy české vlády, jednoho ze signatářů Deklarace k 72. výročí vzniku Československé republiky se žádostí a prosbou, abyste svou vysokou autoritou poskytli této deklaraci svoji plnou podporu.

Soudím, že v současné době, plné politického napětí, v době kdy jsou činěny pokusy o destabilizaci sotva zrozené demokracie a našeho společného státu, má takový čin historický význam zejména proto, že dokumentuje naprostou jednotu rozhodujících politických sil, které mají v současné době plnou odpovědnost za další rozvoj naší společnosti.

Myslím, že v této souvislosti si právě my, Češi, musíme uvědomit slova našeho prezidenta, abychom se pokusili vcítit do duše slovenského národa a abychom se zbavili všech pozůstatků přezíravosti a bezděčné nadřazenosti. Prezident republiky vyslovil ve svém nedělním projevu naplno to, co většina z nás skutečně cítí, že není důvod ke spokojenosti, že mnozí lidé cítí zklamání a že panuje dusná atmosféra.

Situaci, v níž se nacházíme, nazval otevřeně, situací krizovou, zdůraznil zejména tu skutečnost, že právě v těchto dnech prodělává i soužití našich národů ve společném federativním státě jakousi zatěžkávací zkoušku. To je jedna nutnost, proč byla tak naléhavá schůzka ve Slavkově.

Tato Deklarace je pro nás aktuální, ale také pro to, že v současné době probíhají závažná, intenzivní a konečná jednání o rozdělení kompetencí ve státní správě a kdy necitlivý přístup a neadekvátní reakce na některé návrhy našich slovenských přátel by snadno mohly přerůst v živelný a nekontrolovatelný politický vývoj, který by jen nahrával politickým dobrodruhům a demagogům, jejichž jediným cílem je rozbít náš společný stát.

Česká vláda je si toho všeho dobře vědoma a vychází ze znalosti slovenské situace, předvídá případný vznik dalších disharmonií a snaží se jim předcházet.

Řídí se cílovou představou životaschopné federace. Je si vědoma toho, jakou pozici má slovenská politická reprezentace na Slovensku a podle toho váží a podmiňuje své konkrétní kroky. Česká vláda si chce v této situaci počínat prozíravě a neokázale a já si myslím, že se jí to daří. Slovensko v této době prochází zvláště vyhrocenou krizí. Řešit tuto situaci není věcí vlády české, nýbrž vlády slovenské. Jsme přesvědčeni, že to nejlepší, co můžeme my Češi dnes pro Slováky udělat, je právě neokázalá, ale účinná podpora, kterou mohou české demokratické síly poskytnout demokratickým silám Slovenska. A to je právě to oč usilujeme a co skutečně v dnešní naší práci děláme. Chtěl bych na tomto místě zdůraznit, že odpovědný a uvážlivý přístup české vlády, například v otázkách rozdělení kompetence za plné podpory České národní rady, se sice stal terčem kritiky určité části našeho tisku za zdánlivou naši ústupnost, za oslabení naší federace, ale tento přístup vedl nakonec k tomu, že všechny tři vlády s chladnou hlavou a ve věcné diskusi hledají nyní optimální řešení, které zajistí, jak potřebnou pravomoc federální vlády, ve vymezených oblastech, tak optimální rozsah pravomoci a odpovědnosti národních vlád. Náš nesmlouvavý postoj je v těchto otázkách zásadního významu, jediné přijatelné řešení dohoda tří vlád, byl nakonec přijat a umožnil tak řešení. které vám v nejkratší době předložíme.

Mluvím o této problematice proto, že se to týká problémů, které jsou obsahem uvedené deklarace, a že přímo souvisí s vypracováním nových ústav, kde tyto dohody budou nakonec obsaženy. To je také jedním ze základních předpokladů udržení celistvosti našeho státu. Jedině to, také umožní udržet a doufejme i znásobit náš ekonomický potenciál. Jedině za těchto podmínek, jak zdůrazňuje deklarace, máme naději se důstojně zařadit do evropského a světového společenství jako stát dvou svébytných národů. Odmítněme proto rozhodně všechny, kdo se snaží zvrátit demokratický vývoj našeho státu a připojme se, a o to vás i svým jménem snažně prosím, k základní výzvě deklarace. "Chraňme a rozvíjejme Českou a Slovenskou Federativní Republiku." Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi Vlasákovi za jeho projev a prosím, kdo se hlásí k tomuto bodu do rozpravy. Protože se nikdo nehlásí, domnívám se, že bychom proto mohli na chvíli v některé přestávce přerušit zasedání a poprosit ústavně právní výbor, aby zaujal stanovisko. Nyní přikročíme k dalšímu bodu programu. Tím je

K tomuto bodu pořadu jste dostali sněmovní tisk č. 80. Předpokládám, že jste si jej už prostudovali, pokud nikoliv, mohu schůzi na pět minut přerušit. Prostudovali jste si tento tisk? Protože jak všichni víte, hlasuje se o tomto návrhu bez rozpravy, pokud nejsou žádné námitky, domnívám se, že bychom mohli přikročit k hlasování. Pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Prosím vás, dámy a pánové, vážení poslanci, věřím, že máte před sebou tisk 80. Na druhé straně je bod 9, který navrhuji z tohoto předloženého tisku vypustit. Domnívám se, že vyžaduje podrobnější rozpravu, ke které bychom se vrátili v bodu jednání podněty poslanců,.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: K tomuto pozměňovacímu návrhu pana poslance Paynea má někdo připomínku, a pokud nikoliv dávám znovu hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Paynea, aby bod číslo 9, tedy návrh poslanců ČNR na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon o základních právech a svobodách tisk 91 s tím, že bude dodržena lhůta 15 dnů, byl vyňat z toho bloku a bylo o něm hlasováno zvlášť. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Paynea, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) (84) Kdo je proti? (30) Kdo se zdržel hlasování? (57) Pozměňovací návrh pana poslance Paynea nebyl přijat, protože pro něj hlasovalo 84 poslanců, zatímco nadpoloviční většině by bylo třeba 85 hlasů.

Dávám hlasovat o usnesení, které máte jako součást materiálů na stole, sněmovní tisk 80 - hlasovat en bloc. Kdo souhlasí s tímto návrhem předsednictva ČNR, ať zvedne ruku..(Hlasuje se.) (117) Děkuji, kdo je proti? (24) Kdo se zdržel hlasování? (31) Děkuji, mohu konstatovat, že návrh byl většinou 117 hlasů přijat.

Dalším bodem našeho pořadu je návrh na zproštění soudců z povolání soudů v České republice. K tomuto bodu pořadu jste obdrželi na lavice sněmovní tisk č. 81, který obsahuje návrh ústavně právního výboru ČNR.

Prosím zpravodajku ústavně právního výboru paní poslankyni Röschovou, aby návrh odůvodnila.

Poslankyně Anna Röschová: Ústavně právní výbor České národní rady navrhuje na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce podle § 52 a § 44 a zákona č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a volbách soudců ve znění pozdějších předpisů tyto soudce z povolání. Je to tisk 81, který máte na stole a v bodě 1. je návrh na zproštění soudců z povolání těch, kteří jsou převolováni jiným soudům, to znamená, že tím potom budou v návrhu na volbu soudců..

Prosila bych vás, abyste na čísle listu 3 si škrtli JUDr. Minářovou, je to pořadové číslo 18, která vzala svoji žádost o zproštění zpět.

Dále potom II., to jsou soudci, kteří odcházejí pracovat do jiných funkcí resortů justice a III. - soudci z povolání, kteří odcházejí do důchodu a IV. - soudci, kteří žádají o zproštění v důsledku odchodu z justice.

To je všechno, paní předsedkyně.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Přeje si, prosím, někdo k tomuto bodu vystoupit? (Ne.) Pokud tomu tak není, přeje si pan ministr? Také ne. Děkuji.

Doporučuji hlasovat o celém předloženém návrhu najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení, jak je obsaženo ve sněmovním tisku 81, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Zdá se, že je to naprostá většina. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se hlasování? (3) Děkuji. Tím jsme tedy projednali druhý bod pořadu podle návrhu.

Dalším bodem pořadu je:

K tomuto bodu pořadu jste už dříve obdrželi dva sněmovní tisky, a to číslo 69 a 72, a charakteristiky navržených soudců. Dnes jste dostali k informaci sněmovní tisk č. 90.

Návrh by nám odůvodnil pan ministr spravedlnosti, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně, vážená sněmovno. Přistupujeme dnešního dne poprvé v tomto funkčním období k projednání mého návrhu na volbu soudců. K tomuto úkonu přistupujeme v období, které nese výrazný rys specifičnosti a výlučnosti, kdy se vyhraňují leckdy protichůdné názory a stanoviska k úloze státních orgánů vůbec a k justici zvlášť. Dovolte proto úvodem několik obecných poznámek k této otázce, to je k otázce vztahu mezi soudy a společností, k citlivé otázce důvěry veřejnosti k soudům a soudcům, k jejich náročné práci.