Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové České národní rady Michal Kraus a Jan Kasal a 165 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky: místopředseda vlády Milan Lukeš, ministr financí Karel Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr vnitra Tomáš Sokol, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová a ministr strojírenství a elektrotechniky Miroslav Grégr.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, zahajuji 9. schůzi ČNR a všechny vás srdečně vítám. Zvlášť srdečně vítám všechny ty statečné, kteří dokázali vydržet až do finiše poslaneckého maratónu minulý čtvrtek. A protože ani ve sportu se nedoporučuje běhat maratóny příliš často za sebou, předpokládám, že dnes se nám podaří dodržet, když už ne zákoník práce, tak alespoň zásady zdraví a zdravého rozumu a budeme jednat tak, abychom jednání mohli dnes přerušit v rozumnou podvečerní hodinu a zítra v rozumnou hodinu skončit. Vítám mezi námi i vládu České republiky. V řadách naší vlády je dnes její nový člen, a proto mi dovolte, abych vám představil pana Tomáše Sokola (potlesk) , kterého včera předsednictvo ČNR jmenovalo členem vlády České republiky a pověřilo řízením ministerstva vnitra.

Dříve než zahájím naše jednání, žádá paní předsedkyně Burešová, abychom ji na začátek schůze omluvili, neboť má naléhavé jednání na Hradě se zástupci Římského klubu, které se týká problémů ekologie. Omluveni jsou také předseda vlády pan Pithart, který má jednání v Brně ohledně územního členění, je s ním i pan místopředseda ČNR Malík. Pan místopředseda Žák se omlouvá pro nemoc.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abychom nyní přistoupili ke stanovení pořadu dnešní schůze. Na rozdíl od pozvánky, kterou jste obdrželi minulý týden, jsou v návrhu, který jste dostali dnes na lavice, dvě změny.

Jednak jsme si na minulé schůzi odsouhlasili, že dnes projednáme vládní návrh zákona o místních poplatcích a dále je předložen návrh na zkrácení zákonné 60denní lhůty k přípravě projednávání návrhu zákona.

K návrhu pořadu 9. schůze, který máte na lavici, navrhuji udělat další změnu vzhledem k tomu, že tu dnes není pan premiér, tj. bod č. 3 v návrhu - Návrh na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci podle sněmovních tisků 98A a 114 - navrhuji zařadit na zítřejší jednání jako bod č. 6 dnešní a zítřejší schůze.

Úplný návrh pořadu vám tedy přečtu:

I. Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhu zákona ČNR podle sněmovního tisku 116

II. Vládní návrh zákona ČNR o místních poplatcích podle sněmovního tisku 50 a 82

III. Vládní návrh zákona ČNR o územních finančních orgánech podle sněmovního tisku 79 a 113

IV. Interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády České republiky

V. Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR

VI. Návrh na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci podle sněmovních tisků 98A a 114

VII. Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 22. do 28. listopadu 1990 podle sněmovního tisku 115

Přeje si někdo z vás navrhnout změnu nebo doplnění pořadu? Hlásí se pan místopředseda Kasal.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, chci vás seznámit se stanoviskem Klubu poslanců Křesťanské a demokratické unie k programu dnešní schůze.

Máme projednávat kompetenční zákon. Obsah projednávaného zákona odpovídá výsledkům několika jednání mezi premiéry vlád České republiky a Slovenské republiky a posléze jednání mezi představiteli všech tří vlád za účasti některých představitelů zákonodárných sborů. Zřejmě na některém posledním jednání byla učiněna dohoda o tom, že zákonodárnou iniciativu na vydání či změny federálního zákona vyvinou národní rady České republiky a Slovenské republiky. Snad se někomu může zdát, že iniciace tak důležité změny ústavního zákona je pro Českou národní rad u ctí. Chtěl bych však upozornit na několik úskalí, které tento způsob sebou přináší.

Dámy a pánové, je nám svěřena role navrhovatele něčeho, co jsme nenavrhli, něčeho co jsme vzhledem k naší neúčasti na rozhovorech těžko mohli ovlivnit. To důležité bylo totiž rozhodnuto bez naší účasti. Dohody, ke kterým došlo, byly prezentovány jako dohody všech tří vlád. Zdá se nám tedy, že by bylo zcela na místě, kdyby za tohoto stavu využila svou zákonodárnou iniciativu federální vláda. Ona totiž skutečnost, že by Česká národní rada byla navrhovatelem tohoto zákona s sebou přináší pro některé z našich poslanců i povinnost předkládat a zdůvodňovat návrh ve výborech Federálního shromáždění.

Dle názoru poslanců našeho klubu by bylo vhodnější, kdyby tento návrh předložili a zdůvodnili skuteční tvůrci předlohy. V zásadě nejsme proti způsobu rozdělení kompetencí, ale proti způsobu projednávání. Proto dávám návrh, aby byl tento bod stažen z jednání pořadu 9. schůze. (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Jedná se o návrh na změnu programu. Podle jednacího řádu § 13 odst. 3 se o návrhu na změnu programu hlasuje bez rozpravy.

Hlas z pléna: Doporučoval bych, aby se plenární schůze na pět minut přerušila, aby se mohly sejít poslanecké kluby. (Potlesk) .

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Navrhuji tedy hlasovat o tom, zda nyní přerušíme schůzi, aby se mohly sejít kluby. Kdo je pro, abychom přerušili naše jednání na 10 minut, aby se sešly kluby? (Hlasuje se - 145 hlasů) . Je někdo proti? (Nikdo) . Kdo se zdržel hlasování? (6 hlasů) .

Návrh byl přijat. Domnívám se, že po zkušenostech bude třeba přerušit jednání na 30 minut, čili, že bychom další jednání zahájili v 10.00 hod.

(Jednání přerušeno v 9.29 hod.)

(Po krátké přestávce.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Vážení kolegové, kolegyně, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Kasala, který před přestávkou navrhl, aby z pořadu jednání schůze byl stažen bod č. 6, tzv. Kompetenční zákon.

Podle prezenční listiny by zde v tuto chvíli mělo být přítomno 168 poslanců.

Znovu tedy opakuji: Před přestávkou pan místopředseda Kasal navrhl, abychom z pořadu 9. schůze vypustili bod č. 6, tzn. projednání Kompetenčního zákona. Změny v pořadu se projednávají bez rozpravy. Dávám tedy hlasovat o tom, zda návrh pana místopředsedy Kasala bude či nebude přijat.

Kdo je pro, aby byl návrh pana místopředsedy Kasala, tedy vypuštění projednávání Kompetenčního zákona, přijat, nechť zvedne ruku! (31) Kdo je proti? (91) Kdo se zdržel hlasování? (37) Návrh pana místopředsedy Kasala tedy nebyl přijat.

Ptám se ještě jednou, zda jsou další připomínky, případně pozměňovací návrhy k návrhu pořadu schůze, tak jak jsem jej uvedl na začátku? (Nebyly.) Pokud nejsou, můžeme přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem pořadu, jak jsem ho přednesl, nechť zvedne ruku! (123) Kdo je proti? (19) Kdo se zdržel hlasování? (17)

Pořad 9. schůze byl tedy schválen a nyní přistoupíme k jeho projednávání.

Chtěl bych ještě připomenout osvědčenou zkušenost, aby se poslanci do rozpravy hlásili zásadně písemně.

Prvním bodem pořadu je

Jak jistě víte, o návrhu na zkrácení šedesátidenní lhůty hlasuje Česká národní rada bez rozpravy.

Ptám se tedy, kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva ČNR na zkrácení zákonné šedesátidenní lhůty, uvedeným ve sněmovním tisku 116 s tím, že bude dodržena lhůta nejméně 15 dnů, ať zvedne ruku! (116) Kdo je proti? (29) Kdo se zdržel hlasování? (15)

Návrh byl přijat.

Dalším bodem jednání je

Vládní návrh zákona jste obdrželi již dříve prostřednictvím výborů jako sněmovní tisk 50. Společná zpráva výborů vám byla rozdána jako sněmovní tisk 82.

Odůvodněním vládního návrhu zákona České národní rady byl vládou pověřen ministr financí Karel Špaček. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci! Jsem rád, že konečně dostávám slovo k místním poplatkům. Doufám, že toto projednávání proběhne hladce.

Návrh zákona o místních poplatcích byl zpracován v rámci souboru legislativních opatření, která mají vytvořit podmínky pro větší samostatnost v tvorbě a užití finančních zdrojů orgánů místní samosprávy. Je v souladu s časovým postupem prací na reformě daňové soustavy.

Předložený návrh zákona sleduje zejména tyto cíle:

1. Zvýšení vlastní příjmové základny obcí

2. Rozšíření pravomocí samosprávy měst a obcí při získávání a využívání vlastních příjmů

3. Regulaci specifických činností v územním obvodu obce, včetně ovlivňování ekologické problematiky a samozřejmě

4. Zajištění právní jistoty občanů, že mohou být zpoplatněni jen v rámci zákona.

Posílení samostatného rozhodování obcí vyplývá z toho, že všechny navržené poplatky mají fakultativní charakter. Obce a města samy, podle místních podmínek, rozhodnou, zda určitý poplatek ve svém územním obvodu zavedou nebo nezavedou. Zákon stanoví pouze předmět poplatku, kdo jej platí a horní hranici sazby poplatku. U některých poplatků je stanoveno, kdo je neplatí.

Konkrétní úprava způsobu vybírání poplatků je ponechána plně v kompetenci obce a bude provedena místní vyhláškou. Místní vyhláška stanoví zejména konkrétní sazbu poplatku, jeho splatnost, případné úlevy a osvobození.

Nově navržený systém vychází ze současné právní úpravy místních poplatků, která se vcelku osvědčila. Doplňuje systém novými poplatky, jejichž hlavním cílem je pro mě fiskální funkce i působení regulační, některé z nich by měly ovlivňovat chování občanů žádoucím směrem. Návrh zákona obsahuje soustavu devíti poplatků:

poplatek ze psů

poplatek za lázeňský a rekreační pobyt

poplatek za užívání veřejného prostranství

poplatek ze vstupného

poplatek z ubytovací kapacity v rekreačních a vzdělávacích zařízeních

poplatek z bytů užívaných k jiným účelům než k bydlení

dislokační poplatek

poplatek z alkoholických nápojů

poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných národních parků a historických částí měst

Poplatek ze psů a lázeňský poplatek jsou vybírány již dnes, dnes mají obligatorní charakter, tzn., že obce jsou povinny je vybírat. Podle nového návrhu mají fakultativní charakter, tzn., že mohou být, ale nemusejí být zavedeny. To plně závisí na rozhodnutí města či obce.

Poplatek za rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek ze vstupného rovněž mohou být vybírány i dnes, mají podle dosavadní právní úpravy fakultativní charakter a obce je mohou vybírat tam, kde se po projednání s občany vzhledem k místním podmínkám na jejich zavedení usnesou.

U prvního poplatku se proti dosavadní úpravě zvýšily horní sazby, u poplatků ze vstupného se sazba nechává v dosavadní výši.

Poplatek z ubytovací kapacity byl v současné době vybírán pouze v Krkonošském národním parku, kde se osvědčil, a proto se nyní navrhuje možnost jeho zavedení pro celé území České republiky.

Rovněž poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do uvedených míst národních parků je vybírán pouze v Krkonošském národním parku. Nyní je navržena možnost vybírání tohoto poplatku za vjezd s motorovým vozidlem i do historických částí měst a do dalších národních parků, které budou v České republice patrně vytvořeny.

Nově se navrhuje zavést poplatek z bytů, užívaných k jiným účelům než k bydlení. Cílem je působit tím směrem, aby byty byly užívány skutečně k bydlení.

Dále se nově navrhuje umožnit obcím vybírání dislokačního poplatku, který má působit na rozvoj a regulaci podnikatelské činnosti v příslušné obci. Poplatek by měl být vybírán tam, kde půjde o oblasti s mimořádnými podmínkami, jako je např. soustředění obchodní sítě, dopravy, společenských center apod. Předpokládáme, že tento poplatek bude zaveden např. v Praze, zejména v jejích atraktivních částech.

Nově navrženým poplatkem je poplatek z alkoholických nápojů, který kromě fiskální funkce by měl působit i regulačně na spotřebu alkoholu. Vzhledem k tomu, že jde o fakultativní poplatky, lze provést pouze přibližný odhad zvýšení výnosů. V roce 1989 činil příjem z místních poplatků 204 milióny a obdobnou částku lze očekávat i v letošním roce. Na základě nové právní úpravy se uvažuje s výnosem 940 miliónů korun, tj. téměř o 3/4 miliardy více.

Zdůrazňuji, že příjmy plynoucí z místních poplatků se považují za doplňkové. Obce budou mít tyto poplatky prakticky navíc, tzn., že k jejich výši se nebude přihlížet při stanovení dotace či jiného finančního vztahu rozpočtu obce ze státního rozpočtu. Obec tím bude mít možnost takto získané příjmy využít zcela podle vlastní úvahy k rozvoji svého hospodářství, případně ke zlepšení životních podmínek v obci.

Návrh zákona o místních poplatcích přispívá k posilování ekonomické soběstačnosti obcí v souladu se základním směrem ekonomické reformy. Ve společné zprávě výborů ČNR k vládnímu návrhu zákona se doporučuje vypustit poplatek z bytů, užívaných k jiným účelům než k bydlení. Tím by se soustava místních poplatků snížila na osm. S tímto návrhem i s ostatními návrhy doporučenými ve společné zprávě výborů ČNR souhlasím.

Doporučuji jménem vlády, aby po zapracování návrhů, vyplývajících z projednávání návrhu zákona ve výborech ČNR byl návrh zákona o místních poplatcích schválen.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu ministrovi, nyní prosím , aby se ujal slova společný zpravodaj výborů ČNR poslanec Zdeněk Smělík.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Po poměrně podrobném přednesu zprávy pana ministra, dovolte mi, abych na úvod doplnil několik připomínek.

Předložený návrh vládního zákona o místních poplatcích má nahradit dosavadní platný zákon č. 82/52 Sb., platný pro území České republiky, který byl novelizován vyhláškami ministerstva financí v roce 1966, 1988 a 1989. Navržená předloha odstraňuje z předchozího zákona rámcové pojetí a obligatorní charakter některých poplatků, vedle nichž byly vymezeny poplatky fakultativní povahy. Pojetí zákona dobře zapadá do nově se tvořícího decentralizovaného systému samosprávy a odpovídá i Evropské chartě místní samosprávy z prosince 1985 a Rady Evropy, kde v článku 9, odst. 1 se říká, že místní orgány mají právo na odpovídající vlastní finanční zdroje, jimiž mohou v rámci svých pravomocí volně disponovat.

V odst. 3 tohoto článku se uvádí, že alespoň část finančních zdrojů je odvozena z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou orgány v mezích zákona určovat. Aplikace tohoto zákona, který projednáváme bezprostředně po komunálních volbách, bude pro nové obecní zastupitelstvo jedním z prvních politických úkonů. Rozhodnutí o vybírání a výši sazby poplatků bude závislé na znalosti místních poměrů a zodpovědnosti při rozhodování vůči občanům obce.

Vybírání poplatků má, jak bylo zdůrazněno, fiskální funkci a vedle toho je potřeba mít na paměti, že v současné době velmi vítanou i funkci regulační při ovlivňování určitých činností a služeb ve spravovaném území a nám velmi dobře známou špatnou ekologickou situaci.

Současně je však třeba zdůraznit, že finanční podíl z vybíraných poplatků bude představovat v poměru k rozpočtu obcí jen několik procent, takže obavy o účelové zneužití uplatněním tvrdosti zákona se nedají předpokládat.

S ohledem na zjednodušení vybírání poplatků jsou v zákoně ustanovení, která umožňují vybírat jeden poplatek při případném souběhu vybírání více poplatků z jedné a téže činnosti.

Dosavadní poplatky vládní návrh zákona rozšiřuje o vybírání poplatků z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků, dislokační poplatek, poplatek za vjezd s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst. Tyto poplatky byly ve výborech ČNR také nejvíce diskutovány a při projednávání předlohy zákona k nim bylo nejvíce připomínek. Různé návrhy se týkaly výše sazeb, rozsahu poplatků nebo omezujícího ustanovení. Vyplývá to z toho, že vybírání poplatků nejde v některých případech oddělit od místních daní nebo nájmů. Proto se vybírané poplatky také v jednotlivých zemích liší.

Uvedl bych např., že v sousedním Rakousku se vybírají poplatky též podle jednotlivých zemí, např. za horskou přepravu, za inzerci, za televizory, Vídeň jako samostatná země má rovněž stanoven poplatek za metro.