Česká národní rada 1990 – 1992

předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové Václav Žák, Michal Kraus, Zdeněk Malík, Jan Kasal a dalších 175 poslanců

Za vládu České republiky byli přítomni místopředseda Milan Lukeš, ministr financí Karel Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená česká vládo, milí hosté, zahajuji 11. schůzi ČNR a všechny vás na ní vítám. Rád vítám i vládu České republiky. Pan premiér je omluven, je v Ostravě.

Paní poslankyně a páni poslanci, dnešním dnem zahajujeme malý schůzový maratón, protože s největší pravděpodobností ukončíme naší sérii schůzí těsně před koncem roku. To znamená, že se v této sestavě, doufejme početnější, uvidíme ještě po vánočních svátcích.

Náš program bude náročný, jeho těžiště je v zákonodárné oblasti. V zájmu úspěšného zvládnutí celého programu vás prosím, abyste byli maximálně konkrétní a struční ve svých vystoupeních a rozpravě. Připomínám zároveň ustanovení § 22 našeho jednacího řádu, který říká, že pozměňovací návrhy se mají vztahovat k určité věci projednávaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má ČNR usnést. Bude vhodné, když využijeme našich dobrých zkušeností z minulých schůzí a do rozpravy se budeme opět hlásit písemně. Přitom vás prosím, abyste s ohledem na § 16, odst. 3 vyznačili do přihlášky, zda se jedná o pozměňovací návrh nebo o příspěvek do rozpravy. Podle toho budu řadit vaše přihlášky. Bylo by velmi vhodné, kdybyste tam naznačili, čeho se váš pozměňovací návrh bude týkat. Přimlouvám se, aby se autoři pozměňovacích návrhů pokusili svůj návrh zformulovat písemně a zpravodaji aby ho předávali v písemné formě. Velmi to urychlí práci zpravodaje.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní bychom přistoupili ke schválení pořadu dnešní schůze, jehož návrh jste obdrželi na pozvánce a který doznává některé změny. Upřesněný návrh pořadu vám nyní přednesu:

I. Návrhy předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů zákonů České národní rady podle sněmovních tisků 132, 133, 134 a 135

II. Vládní návrh zákona České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství podle sněmovních tisků 94 a 130

III. Vládní návrh zákona České národní rady o místních poplatcích podle sněmovních tisků 50 a 82

IV. Návrh zákona České národní rady o soudcích z lidu podle sněmovních tisků 117 a 131

V. Zpráva o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 29. listopadu do 13. prosince 1990 podle sněmovního tisku 128

Přeje si někdo z vás navrhnout změnu nebo doplnění pořadu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Podle prezence je přítomno 135 poslanců a ČNR je schopna se usnášet. Kdo souhlasí s návrhem pořadu? (142) Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se hlasování? (1) Přítomno je 143 poslanců. Pořad dnešní schůze je schválen. Přistoupíme k jeho projednání.

Prvním bodem pořadu jsou

Jak všichni víme, o návrhu na zkrácení šedesátidenní zákonné lhůty hlasuje Česká národní rada bez rozpravy. Doporučuji hlasovat o všech předložených návrzích najednou. Předpokládám, že nejsou námitky.

Kdo tedy souhlasí s předloženými návrhy předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné šedesátidenní lhůty, uvedenými ve sněmovních tiscích 132 až 135? (85) Kdo je proti? (36) Zdržel se hlasování? (24) Návrh byl schválen.

Dalším bodem pořadu je

Odůvodněním vládního návrhu zákona ČNR pověřila vláda ČR ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Petra VOPĚNKU, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vážení hosté, předkládáme vám k projednání vládní návrh zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Tento návrh zákona je založen na odvětvovém principu výkonu státní správy ve školství.

Pro vyřešení závažných úkolů ve školství, které jsou před námi, považujeme uplatnění odvětvového řízení za nutné. Je třeba vytvořit v systému řízení prostor pro důsledné uplatňování státní školské politiky. Zákon o okresních úřadech dává našemu ministerstvu možnost převážně jen v oblasti metodického řízení. Neumožňuje přímé ovlivňování nejdůležitějšího faktoru v našem školství, totiž personálního obsazení škol a úřadů školství řídících.

Dalším vážným problémem je to, že do působnosti okresních úřadů byla převedena správa státních škol, speciálních škol a dalších školských zařízení, které svou činností zpravidla výrazně přesahují rámec okresu. Okresní úřady mají rozdělovat finanční prostředky pro tyto školy a školská zařízení.

Je zřejmé, že okresní shromáždění se budou při schvalování rozpočtu pro školství v okrese řídit především místními zájmy. Při vážných ekonomických problémech, jež lze oprávněně očekávat, by preferování místních zájmů mohlo ohrozit fungování uvedených škol a školských zařízení, např. speciálních škol pro zdravotně postižené děti, výchovných ústavů atd.

Otázku státní správy ve školství především spojujeme s úkolem zajistit kvalitní výchovu a vzdělávání pro naše děti a mládež. Považujeme pro nejbližší období za potřebné uplatnit odvětvový princip, jenž znamená možnost přímého vlivu ústředního orgánu na školy. Jsme si vědomi toho, že tím na sebe bereme odpovědnost, kterou jsme dříve neměli.

Uplatnění odvětvového principu je spojeno s výrazným posílením pravomocí a odpovědností základního článku, jímž je ředitel školy. Na základě novely školského zákona z května tohoto roku nabývají střední školy právní subjektivitu již v tomto roce, základní školy ji budou získávat v průběhu příštích čtyř let.

Je třeba říci, že tyto nové pravomoci a odpovědnosti budou klást vysoké nároky na osobnost ředitele. Ne ve všech případech máme tyto funkce obsazeny tak, abychom mohli být spokojeni. I z tohoto důvodu považujeme možnost přímého vlivu na personální obsazení těchto funkcí za důležitou.

V zájmu rozvoje našeho školství se řízení výchovně vzdělávacího procesu zaměřuje více na stanovení jeho výsledků, vytváří určitý prostor pro přizpůsobení učebních plánů místním podmínkám. Z prostředků státního rozpočtu však chceme hradit jen určitý standard shodný pro všechny školy. Proto považujeme za správné, aby v těch případech, kdy konkrétní úprava učebních plánů si vyžádá zvýšené náklady, byl ředitel školy oprávněn přijmout úhradu těchto nákladů od toho, kdo tuto úpravu navrhoval. Může jít jak o obce, sdružení rodičů, tak i podniky.

Zákon o obcích opravňuje obce spravovat předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení jim sloužící. V návrhu zákona klademe výkon správy do oblasti zabezpečení materiálně technické stránky činnosti uvedených škol a školských zařízení. Pro uplatnění vlivu státu považujeme za žádoucí, aby prostřednictvím odvětvového orgánu státní správy byly přidělovány mzdové prostředky jako významný ekonomický nástroj k ovlivňování personální politiky.

Současně je třeba, aby stát garantoval všem žákům na stejné úrovni učební pomůcky a potřeby poskytované ze státních prostředků. Proto navrhujeme hradit i tyto náklady prostřednictvím odvětvového orgánu státní správy.

Z technického hlediska jde pochopitelně o složitější formu financování. Z hlediska uplatňování zájmu obcí na rozvoji školství ale považujeme tento způsob za potřebný, neboť pro obce vytváří reálný prostor, současně však ponechává garanci státu ve vztahu k nejdůležitějšímu činiteli výchovně vzdělávacích procesů pedagogovi.

Za správné rovněž považujeme, abychom obcím dali možnost zřizovat i jiné školy a školská zařízení, na nichž budou mít zájem.

Navrhujeme zřídit v jednotlivých okresech školské úřady jako organizace přímo podřízené ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Školským úřadům se dává pravomoc zřizovat a zrušovat vymezený okruh škol a školských zařízení, jmenovat ředitele a rozdělovat finanční prostředky. Současně je odvolacím místem proti rozhodnutím ředitele.

Jak jsem se již zmínil, školy a školská zařízení jsou v procesu získávání právní subjektivity. Proto je žádoucí, aby rozsah činnosti školských úřadů přesahoval běžný rámec orgánů státní správy. Je třeba, aby školské úřady poskytovaly školám a školským zařízením odborné služby spojené s jejich provozem. Tyto služby však budou poskytovat jen tenkrát, jestliže o to školy a školská zařízení samy požádají.

Návrh zákona vymezuje úkoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR jako ústředního orgánu státní správy ve školství. Významnou změnou je to, že rozepisuje prostředky státního rozpočtu školským úřadům pro jednotlivé typy škol. Ministerstvo se rovněž zmocňuje k vydávání vyhlášek, jimiž se upravují některé činnosti ve školství.

V demokratické společnosti nemůžeme uplatňovat výkon státní správy bez vazeb na samosprávné mechanismy. Proto jako nezbytnou podmínku vymezujeme v návrhu základní samosprávné orgány v oblasti školství. Je však třeba, aby tyto samosprávné orgány byly pro rozhodování otázek školství kompetentní.

Základním stupněm samosprávy ve školství je obec. Obci se vymezují hlavní okruhy otázek, které jako orgán samosprávy projednává s ředitelem předškolního zařízení, školy a školského zařízení, které zřídila. Dále se zavazuje, aby obdobně postupovala při jednáních s řediteli škol a školských zařízení, které v jejím rámci působí

V návaznosti na zákon o obcích se konstituuje komise pro výchovu a vzdělávání. Její zřízení je povinné v těch obcích, v nichž je více než pět škol. Předpoklad kompetentnosti této komise v oblasti školství je vytvořen podmínkou, že pedagogové budou zastoupeni dvěma pětinami.

Na úrovni okresu se vytváří školská rada jako samosprávný orgán složený ze zástupců obcí. Důležité je to, že okresní školská rada projednává nejen otázka školství v rámci okresu, ale také činnost školského úřadu. Tím se dává možnost přímého působení proti eventuálním tendencím zbyrokratizování školského úřadu.

Orgány samosprávy ve školství se budou teprve budovat, a patrně nelze dostatečně přesně předvídat jejich činnost. Proto jim návrh zákona nedává přímé rozhodovací pravomoci. Vycházíme z předpokladu, že jejich vliv na školství se bude zvyšovat tak, jak si tyto samosprávné orgány budou získávat autoritu a dokáží využívat demokratické mechanismy.

Návrh zákona podstatně mění situaci v oblasti školní inspekce. Vytváří jednotný orgán České školní inspekce přímo podřízené ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jestliže novela školského zákona ukládá ministerstvu přímo řídit výchovu a vzdělávání ve školách, pak tato koncipovaná inspekce je nezbytným nástrojem pro zajištění zpětné vazby.

Aby mohly být poznatky školních inspektorů efektivně využity v řízení školství, ukládá se jim povinnost projednat výsledky inspekce s řediteli škol a školských zařízení, školskými úřady a zřizovateli.

Nově se školní inspektoři opravňují k ukládání pokut až do výše tisíc korun v těch případech, kdy nebyly odstraněny dříve zjištěné nedostatky nebo nebyly vytvořeny podmínky pro inspekční činnost.

Školám a školským zařízením se umožňuje vykonávat hospodářskou činnost. Podmínkou však je, že nesmí narušit poslání školy nebo školského zařízení. Tím se vytváří předpoklad vyššího využití kapacit škol a školských zařízení, získání dalších prostředků pro jejich rozvoj.

Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, není tajemstvím, že především ze strany pedagogické veřejnosti byla v průběhu přípravy návrhu tohoto zákona vznášena celá řada kritických připomínek. My jsme však vycházeli ze základního cíle, jímž je povinnost navrhnout takový způsob výkonu státní správy ve školství, který by vytvářel garance ve výchově a vzdělávání pro naše děti a mládež. Prosím vás, abyste především z tohoto hlediska posuzovali vládní návrh zákona a přijali jej.

Nakonec vám chci poděkovat za odpovědnost, s níž jste ve výborech návrh zákona posuzovali a za vaše cenné připomínky, které nepochybně zákonu prospějí. Všichni jsme byli vedeni snahou učinit první krok k vytouženému cíli, aby naše školy zvučely veselým smíchem dětí a aby z nich vycházela vzdělaná a sebevědomá mládež. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu ministrovi Vopěnkovi a nyní prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů pan poslanec Josef Vondráček a odůvodnil nám předloženou zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj - poslanec Josef Vondráček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, naší sněmovně byl předložen vládní návrh zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Důležitost a nutnost přijetí tohoto zákona odůvodnil ministr školství pan prof. Vopěnka. Že se návrh tohoto zákona stal středem pozornosti, svědčí možná přes pět tisíc dopisů a petic zaslaných petičnímu a našemu výboru s požadavkem na urychlené řízení školství, tedy přímé řízení škol metodické, ekonomické ministerstvem školství. Ministerstvo školství tím získává velkou působnost, ale i nedělitelnou odpovědnost, a to při zachování podstatného vlivu obcí, zejména na základním školství.

Chtěl bych poděkovat všem poslancům za to, že jste ve výborech podpořili a vyslovili souhlas a doporučení k přijetí v České národní radě a svými připomínkami - a nebylo jich málo - přispěli k jeho upřesnění. Myslím, že nám osud školství není lhostejný. Vždyť každý z nás má ke školství určitý vztah prostřednictvím svých dětí nebo svých vnoučat. Chtěl bych se proto na vás, poslankyně a poslanci, obrátit s prosbou, abyste i v plénu České národní rady odpovědně posoudili návrh tohoto zákona a doporučili jej schválit. Obdrželi jste společnou zprávu, ve které jsou zachyceny nebo většina - připomínek, které z výborů byly dávány k tomuto zákonu. Myslím, že to nemusím zdůvodňovat, máte ji před sebou.

Měl bych dvě připomínky a dvě prosby, jak hovořil pan místopředseda Žák, pokud budete dávat pozměňování návrhy, kdybyste je dávali písemně, abychom mohli přesněji formulovat změny, které navrhujete.

Druhá prosba, až skončí rozprava k tomuto zákonu, kdyby byla vyhlášena přestávka a dán nám čas, tedy garančnímu výboru, aby nám pomohli předseda a zpravodaj ústavně-právního výboru, abychom měli možnost odpovědně tyto připomínky posoudit a dát je potom k posouzení a ke schválení plénu.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji za přednesenou zprávu a řekl bych časový harmonogram. Předpokládám, že bychom jednali do 10,25 hod., pak by byla 15ti minutová přestávka, pak bychom jednali do 12,00 hod. a byla by hodina a 3/4 na oběd a ve 13,45 by začalo odpolední jednání, které by trvalo s přestávkami do 18,00 hod.

Nyní otevírám rozpravu, do které se přihlásili zatím 2 poslanci, pan poslanec Šimeček a pan poslanec Gjurič. Prosím pana poslance Šimečka.

Poslanec Josef Šimeček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážení kolegové poslanci, vážené kolegyně poslankyně, navrhuji doplnit § 19 poslední větou: "žáka nelze vyloučit ani podmíněně na základě provinění, jež lze kvalifikovat jako nenásilný čin opozičně-politického charakteru". Zdůvodnění: pan prezident nedávno velkoryse zastavil trestní stíhání proti autorům pamfletu vůči němu, z čehož plyne, že nadále zůstává trestní čin hanobení, včetně spřáteleného státu atd. Téměř všichni zde jsme bývalí študáci a víme o všeobecně rozšířené recesi karikovat kohokoliv. Děkuji (potlesk).

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Šimečkovi, prosím pana poslance Gjuriče.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, jde o komplikovanější zásah do znění a konec konců i do působnosti navrhovaného zákona, a proto jsem s dovolením paní předsedkyně už předem toto znění vám nechal rozdat na vaše lavice, abyste ho mohli se mnou sledovat. Panu společného zpravodaji jsem toto znění samozřejmě poskytl také.