Česká národní rada 1990 – 1992

Současně vám sděluji, že nulová, téměř nicotná nezaměstnanost je v okresech Karlovy Vary, Mladá Boleslav, velmi nízká je v Praze. Máme to vše podle okresů, rozhodl jsem, že vám budeme naše počítačové výstupy vždy dávat. Vidíte z toho problém zaměstnanosti či nezaměstnanosti žen atd. Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Znojmo, Tachov, Opava, Karviná - všude překročila čtyřprocentní míru.

Jistý pozitivní rys sehrává práce v zahraničí. Nebavím se teď o těch asi 5 tisících pracovních míst, která budou formou kooperace firem, kdy budou, resp. už jsou naši pracovníci vysíláni do zahraničí. Z okresu Tachov (zde nezaměstnanost vzrostla zejména z toho důvodu, že tam zůstala část demobilizovaných lidí z armády) a z jiných okresů denně nebo na víkend dochází k tzv."grenzenpendlérství" na práci do Německa, a to u 2,5 až 3 tisíc lidí. Jsou všichni evidováni, není již dnes možné, aby někdo docházel za prací do zahraničí a u nás bral podporu v nezaměstnanosti. Spolu s německými řediteli příhraničních okresů jsme toto zorganizovali. Do Rakouska takhle dochází denně 600 lidí. V registru na tříměsíční práci, kterou jsem dohodl v SRN, se v současné době ve frankfurtské centrále nachází 2,5 tisíc vyplněných dotazníků, takže lze čekat, že do jednoho měsíce asi 2 000 lidí bude pracovat tři měsíce. Tito lidé si prohloubí své jazykové i jiné zkušenosti. Většina z nich půjde do malého podnikání po návratu, asi 60% z nich uvažuje využít získaných peněz (měsíční výdělek představuje asi 22 tisíc Kčs při kursu 17,- Kčs za marku) i získaných zkušeností k tomu, aby zde zakládali malé firmy.

V aktivní politice zaměstnanosti váznou programy větších veřejných prací, to, co stejně budeme muset dělat dostavovat dálnice a obtahy měst, abychom zároveň řešili ekologické problémy. Ale právě tento charakter veřejných prací u nás zatím není na federální úrovni dostatečně zmodelován, nejsou ani v potřebné míře rozvinuta jednání, která by představovala účast zahraničního kapitálu atd.

Nezaměstnanost se určitě zvýší. Hodně bude záviset na tom, jak se budou vyvíjet mzdy. Víte, že při 40 procentním růstu životních nákladů za první tři měsíce mzdy vzrostly pouze o šest procent, že došlo k 30 procentnímu pádu reálné mzdy. Začalo období předvídané generální dohodou, v dubnu se daňové záklopky zvedly na 9%, budou se dále zvedat. Bude-li tento růst mezd (sice neinflační, ale přece jen růst, zvýšení mezd překročí v příštích měsících hranici 10%), bude to znamenat impuls pro oživení vnitřní, domácí poptávky. Jde o to, aby nevznikla vysoká recese, ochrnutí a nezaměstnanost v takových sektorech, jako je spotřební průmysl a služby. Bude-li tato politika dennodenně prakticky prosazována vládou, ne že ji budeme za někoho dělat, ale že budeme hranice a rámce přizpůsobovat tomu, abychom úspěšně prošli, bude-li reakce podnikové sféry pružnější než dnes (a to ji také musíme určit), pak si myslím, že všechny svízele s takto předvídanou nezaměstnaností nenarostou do nějaké tragické polohy. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Horálkovi. Chci připomenout sněmovně, že se nacházíme v časovém úseku projednávání interpelace pana poslance Duška. Hlásí se ještě někdo k této otázce? Pan poslanec Dušek, sám osobně - prosím jej, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Dušek: Jsem rád, že je zde přítomen pan premiér a že jistě odpoví na původní záměr interpelace, jak byl modifikován. Představoval bych si politikum interpelace následujícím způsobem: jako premiér vlády by měl pečovat o svou vládu a snažit se jednotlivým ministrům trochu upravit jejich pozici na ministerstvech. To znamená vypracovat si schéma komise, která by pracovala od ministerstva k ministerstvu a pěkně to tam čistila od starých kádrů, jak to tam je. Je třeba pomoci ministrům, aby měli volnější ruce a mohli se projevit. Zájem je, aby vláda držela pohromadě - vždycky se najde ve vládě, jako v každé rodině, někdo, kdo se chová trochu jako rošťák, ale čas od času se to zase zformuje. Myslím ale, že je ku prospěchu věci, když by se toto politikum odstranilo, pomohl se tím odstranit administrativní nepořádek, neschopnost, nekompetenčnost ve vyřizování záležitostí, subvencí atd. Myslím, že v neposlední řadě by to mělo být tak, jak řekl pan ministr Dyba, že je zde hodně úspěchů, které reforma prokázala ve svém dosavadním působení a že by to měla být v prvé řadě publicita, která by měla zdůraznit úspěchy tak, aby lidé byli informováni o tom, co se vlastně ve státě děje, co se chce, abychom právě udrželi entusiasmus lidí na té úrovni, jak to chceme.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi. Hlásí se pan poslanec Karych.

Poslanec Alexandr Karych: Pane předsedající, pane premiére, vážená sněmovno, dovolím si navázat na slova pana ministra Dyby i na to, co řekl pan poslanec Dušek. Pan poslanec Dušek a myslím, že i pan ministr Dyba potřebují cítit větší podporu ve sdělovacích prostředcích a v této chvíli nemohu nevzpomenout nešťastný článek v Hospodářských novinách ze 3. května t. r. V tomto článku se mimo jiné praví, že hospodářská rada se v této souvislosti vyjádřila ke snahám některých privatizačních komisí dát do aukcí v rámci malé privatizace i části majetku státních akciových společností. Tento postup je protiprávní, neboť majetek akciových společností je ve vlastnictví této společnosti, nikoliv ve vlastnictví akcionářů, byť jim byl stát. Jen zdánlivě to sem nepatří.

Zjišťoval jsem, co je na tom pravdy, protože tento článek míří na samou podstatu ekonomické reformy. Destabilizovat privatizační komise v okresech a měl jsem velmi rušný víkend právě díky tomuto článku. Bohužel oficiální dementy jsem nezaznamenal, až včera ve vystoupení ministra Ježka, který je v tomto článku více méně obviněn. Myslím, že by na článek měl reagovat tiskový mluvčí vlády, nebo ještě lépe pan premiér Pithart a to již proto, že tento bod se na hospodářské radě vlády vůbec neprojednával, jak mám zjištěno. (Potlesk.)

Když hovořím o hospodářské radě vlády, myslím si, že je to orgán vlády, který se snaží pomáhat ekonomické reformě a měl by také dávat pozor, aby nebylo špatně prezentováno, co vlastně projednává. Do hospodářské rady vlády se mohou dostat jenom takové věci na program, které tam jsou řádným způsobem předloženy. Předkládají je tam většinou ministři. Zajímalo by mě, jestli jsou ve vládě České republiky takoví ministři, kteří v této věci nemají jasno, jestli akciové společnosti, které vznikly po 1. listopadu 1990, jsou vyjmuty z účinnosti zákona o malé privatizaci. Podotýkám, že skupina poslanců v této věci interpelovala a byla ujištěna, že tento majetek je pod účinností zákona o malé privatizaci.

Chtěl bych poprosit pana premiéra Pitharta, aby zaujal k této zásadní otázce postoj za celou vládu České republiky a vyjádřil se k tomuto článku veřejně. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karychovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (nikdo se nehlásil) Rozpravu k této interpelaci končím a dávám hlasovat o následujícím usnesení:

"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku č. 260 B."

Kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení, ať zvedne ruku. Hlásí se ještě pan poslanec Dušek.

Poslanec Jiří Dušek: Hovořil z místa - nebylo mu rozumět.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pokusím se tedy usnesení formulovat lépe, aby pan poslanec Dušek s ním mohl souhlasit. Dávám tedy návrh na přijetí následujícího usnesení:

"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku č. 260 B a doplněnou ústním vystoupením pana ministra Dyby."

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku. 95

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 21

Mohu konstatovat, že návrh na usnesení byl přijat a tím jsme vyčerpali všechny písemně zodpovězené interpelace. Nyní se do rozpravy k odpovědím přihlásil pan ministr Vopěnka a pan ministr Kubát. Chtěl bych se zeptat, kdo z dalších členů vlády si přeje vystoupit. Hlásí se pan ministr Dejmal, pan ministr Špaček a pan premiér.

Protože jednáme více než dvě a čtvrt hodiny, přerušili bychom nyní naše jednání na 10 minut, takže se sejdeme v 16.50 h. a budeme pokračovat vystoupením členů vlády.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, budeme pokračovat v jednání naší přerušené schůze. Budeme pokračovat vystoupením ministrů české vlády, jako první se hlásil pan ministr Špaček.

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych odpovědět na dvě interpelace, které zazněly na dnešním zasedání.

Za prvé bych chtěl odpovědět panu poslanci Krčmovi - je tedy přítomen, předpokládám (ano) - kladl zde otázku, co budeme dělat se školstvím, u něhož se podstatně zvyšují některé výdaje a samozřejmě tyto zvýšené výdaje musí být určitým způsobem uhraženy. Kladl tuto otázku panu ministru Klausovi, ale je to otázka na mne, protože my máme v rukou český rozpočet a týká se to samozřejmě českého rozpočtu.

Již v expozé k rozpočtu na letošní rok v prosinci minulého roku jsem uváděl, že některé proporce budeme možná muset změnit v tom případě, kdy se změní některé národohospodářské proporce. To se skutečně stalo, zejména ten inflační náraz byl větší než se předpokládalo a v důsledku toho se ukázalo, že výdaje zejména na úseku školství a zdravotnictví budeme muset přizpůsobit tomuto vyššímu cenovému vývoji.

V této otázce, jak víte, existuje i dost nervozity, v řadě případů se v tisku objevují znepokojivé články atd. Chci vám říci, že samozřejmě školství a zdravotnictví nenecháme na holičkách. Už tento týden vláda bude projednávat problémy spojené se zvýšením výdajů na zdravotnictví a samozřejmě připravuje se i materiál o zvýšení výdajů na školství. Pochopitelně, že neprovádíme valorizaci jako pouhý přepočet podle cenových indexů, nýbrž snažíme se také, aby v těchto odvětvích byly zakotveny určité hospodárnostní principy.

Ve stručnosti tedy mohu říci, že k této otázce se vrátíme. ČNR bude informována, jakým způsobem se valorizovaly tyto výdaje v rámci vyšších příjmů, které rozpočtová soustava má. Budeme dbát o to, aby restriktivní ráz rozpočtu a jeho vyrovnanost byly zachovány. Tak to je má odpověď panu poslanci Krčmovi na jeho přímou otázku.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji pane ministře, otázal bych se pana poslance Krčmy, zda považuje tuto odpověď za uspokojivou. (Ano.) Dobře, mohu tedy požádat sněmovnu o hlasování. Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení v tom smyslu, že ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci pana poslance Krčmy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se. 104) Děkuji.

Kdo je proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasovaní? (1) Děkuji.

Prosím, pokračujte, pane ministře.

Ministr financí Karel Špaček: Druhá odpověď se týká interpelace pana poslance Pospíšila, která se týká zabezpečení podmínek pro návrat našich krajanů ze Sovětského svazu z oblasti černobylské katastrofy.

Vláda už 20. února přijala příslušné usnesení, kterým mi bylo uloženo, abych zabezpečil potřebné prostředky pro přesídlení našich krajanů, a to v rozsahu 9 300 000 Kčs k zabezpečení sociálních podmínek přesídlenců a 40 200 000 Kčs na rekonstrukční práce, modernizaci bytového fondu, složení členských podílů v bytové výstavbě a dále 8 000 000 Kčs jako příspěvek na vybaven í domácnosti. Dále bylo tímto usnesením uloženo doplnit účelový fond vládního zmocněnce pro řešení problematiky spojené s přesídlením těchto občanů k nám, do celkové výše 300 000 Kčs. Toto usnesení bylo ze strany ministerstva financí plně zabezpečeno a současná situace je takováto:

Za prvé ve spolupráci s ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj a za účasti i federálního ministerstva financí byla vypracována směrnice pro čerpání rozpočtových prostředků v souvislosti s touto akcí. V této směrnici je zabezpečeno použití prostředků ve výši zmíněných 40 miliónů korun na modernizaci a rekonstrukci bytového fondu a dále 8.5 miliónů korun na vybavení domácností. Tato směrnice platí již od 28. března 1991.

Za druhé, tu zmíněnou částku 9.3 miliónů korun, tu dostaneme plně z federálního rozpočtu, příslušná dohoda byla podepsána již 11. března. Zabezpečena byla také částka 300 tisíc korun.

Mohu tedy shrnout, že všechny částky, které byly obsaženy ve zmíněném usnesení vlády, jsou rozpočtově zabezpečeny, v současné době provádíme financování potřeb. Jednotlivé požadavky se postupně vyřizují, aby tato akce hladce proběhla, aby naši krajané cítili, že jsou ve staré vlasti vítáni a že jsou jím zabezpečeny potřebné podmínky pro důstojný nový život. Tak to je odpověď na tu druhou interpelaci pana poslance Pospíšila.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, táži se pana poslance Pospíšila, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Poslanec Petr Pospíšil: Interpelace naší skupiny poslanců nesměřovala na pana ministra Špačka, směřovala na celou vládu a podstatou bylo vytvoření koncepce péče o krajany. Tam byla pouze zmínka o ministerstvu financí, my s panem ministrem Špačkem budeme věci sledovat, já mu každopádně velmi děkuji za toto vysvětlení, ale čekám odpověď na interpelaci od vlády, zřejmě od pana premiéra. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Zdá se tedy, že v tomto případě bychom neměli hlasovat o tom, zda interpelace byla uspokojivá nebo nebyla, ale spíše podle mého názoru odložíme hlasování po té, pokud pan poslanec souhlasí, vidím, že souhlasí, až se vyjádří předseda vlády.

Konstatuji, že první usnesení týkající se první odpovědi pana ministra Špačka bylo přijato. Dále se o slovo hlásí pan ministr Vopěnka.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, především mi dovolte, abych omluvil nepřítomnost pana premiéra, který odjel na schůzku s princem Charlesem. Na dotazy, které byly vůči němu vzneseny, odpoví na příští schůzi, případně najde jinou formu odpovědi. Dále bych se chtěl omluvit za to, že odpovědi na některé interpelace nedošly písemně, to je zřejmě chyba mého úřadu, a proto jsem nucen na ně odpovědět ústně.

Především byla odpověď na interpelaci pana poslance Rašky. Bohužel, pan poslanec Raška, ačkoliv jsem s ním ráno mluvil, není přítomen, takže za této situace asi nemohu odpovědět. Je to interpelace, která se táhne už velmi dlouho a prosím pana předsedajícího, zda mám mluvit nebo nikoliv.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já se domnívám, že vám nic nebrání, abyste odpověděl, ale ponechám na vaší úvaze, zda chcete odpovědět s tím, že by se k tomu musel stejně vyjádřit interpelující, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: V tom případě nemá smysl, abych zdržoval. Dále jde odpověď na interpelaci paní poslankyně Kalousové. Týká se navrácení majetku Čs. obci sokolské.

Vážená paní poslankyně, k vaší interpelaci ve věci navrácení majetku Čs. obci sokolské si vám dovoluji sdělit, že dnem 1. 6. 1990 nabyl účinnosti zákon č. 173/1990 Sb., kterým se ruší zákon 68/56 Sb. o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací. Dikce § 3 zmíněného zákona předpokládá existenci předváděcích předpisů vydaných orgány České a Slovenské republiky upravujících podmínky a způsob navrácení majetkových práv podle tohoto zákona. Ke dni účinnosti zákona tyto předpisy neexistovaly. Dne 16. srpna 1990 požádal předseda vlády ČR ministra financí ČR o projednání převodu majetkových práv podle zákona 173/90. Ministr financí ČR dopisem ze dne 2. 10. 1990 informoval ministra školství, mládeže a tělovýchovy o současném stavu předmětné záležitosti s tím, že zpracovávání návrhu právní úpravy přísluší ministerstvu školství. Předsedou vlády +R však ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR tento úkol uložen nebyl. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR iniciativně za účasti hlavních dotčených organizací, tj. Českého svazu tělesné výchovy a Čs. obce sokolské a vybraných orgánů státní správy připravilo návrh zákona ČNR o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona 173, kterým se ruší zákon 68 o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací.

V průběhu zpracování zákona se ukázaly základní koncepční nedostatky v textu federálního zákona, který výrazně ztížily a prodloužily samotnou přípravu návrhu předkládaného zákona.

Jednalo se o tyto nedostatky:

1. Není blíže specifikován pojem majetková práva pro účel tohoto zákona, zda majetková práva přecházejí pouze na ústřední nebo na jejich organizační složky.

2. Není přesně vymezen okruh oprávněných a povinných organizací a subjektů, kterým svědčí nároky z tohoto zákona, např. Český junák, YMCA, IFKA, nejsou dobrovolné tělovýchovné organizace, a tudíž by nemělo defacto náležet právo dostat zpátky majetek.

3. Nedostatečný rozsah zmocnění pro republikové orgány, nevyhovující termín pro uplatnění nároku na vrácení majetkových práv vzhledem k předpokládanému nabytí účinnosti zákona ČNR.

Uvedené problémy dokonce vedly v určité fázi zpracovávání k úvaze a přípravě novelizace federálního zákona č. 173, která však byla odmítnuta Čs. obcí sokolskou i Českým svazem tělesné výchovy. Přesto ministerstvo školství připravilo návrh zákona ČNR do vnějšího připomínkového řízení a následně po připomínkové poradě 28. 2. 1991 byl se souhlasem Čs. obce sokolské a čs. tělovýchovy sjednocený text tohoto zákona předložen do vlády České republiky a její legislativní radě. Dne 11. 4. 1991 byl návrh zákona ČNR schválen ve vládě ČR a je tím pádem nyní v moci ČNR.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pane ministře, to byla reakce na interpelaci paní poslankyně Kalousové. Táži se jí, zda považuje odpověď za uspokojivou. (Paní poslankyně Kalousová - z pléna: Ještě bych se k tomu ráda vyjádřila.)

Poslankyně Eva Kalousová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, zákon 173/90 nám dává prostor, aby obec sokolská a další dobrovolné tělovýchovné organizace uplatňovaly nárok na vrácení svého majetku, ovšem je tady hrozivý termín do 30. 6. t. r., to znovu zdůrazňuji. Je zde určitý časový problém, nesoulad a dovolte mi říci, snad i zádrhel, že tento termín pro uplatnění nároku na vrácení je nevyhovující a zdá se i šibeniční. Dnes není jisté, zda tisk ČNR 255, který upravuje způsob vrácení majetku dobrovolných tělovýchovných organizací bude do tohoto termínu nejen projednán, schválen, ale zda k tomuto datu nabude účinnosti. Kolegové, kteří jsou blíže seznámeni s problematikou vrácení bývalého majetku obci sokolské mi dají jistě za pravdu, že je zde nevyřčen okruh dalších otázek spojených s majetkem tělovýchovných jednot, které ho získaly pravě od Sokolů a do jeho vrácení se jim moc nechce. Oceňuji iniciativní přístup ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a děkuji mu za něj. Při řešení této otázky, jejíž výsledkem je předložení zákonné normy - ale dovolte mi, abych závěrem vyslovila obavu z toho, že dnes nemůžeme vyloučit to, že než dojde v ČNR ke schválení zákona, který upravuje způsob vrácení majetku, přestane platit lhůta pro organizace, které mají nárok uplatnit. A teď se vás ptám, jak se my, poslanci, postavíme k řešení této situace, lépe řečeno, jak to uděláme, aby k této situaci nedošlo. Já bych poprosila, pane předsedající, abyste na toto téma otevřel rozpravu. A vám, pane ministře, musím odpovědět, že s vaší odpovědí na interpelaci nemohu nesouhlasit, obsahovala odpověď na všechny otázky, které jsem vám položila. Děkuji.