Česká národní rada 1990 – 1992

Kolega Payne zde uvedl v dlouhém expozé řadu věcí, které jsou do určité míry protichůdné. Na jedné straně hovoří o tom, že toto je zákon, který by mohl být rámcový a velíce krátký. Prosím, to je věc, o které je možno diskutovat, kterou je možno přijmout. Ale na druhé straně uvádí tolik podrobností, které by tento zákon měl mít, že v žádném případě se do takového zákona nemohou vejít. Spolupráce s ministerstvem zdravotnictví v zákoně nemusí být určena, protože je naprosto samozřejmá, vyplývá ze zákona. Pokud existuje nějaký zákon o zdravotnictví, o zdraví, tak pochopitelně musí být každým ctěn.

K okresům, co bylo řešeno, je trochu nejasné. Nejde o komory. Jde jen o sdružení lékařů na nižší úrovni organizační a to z důvodů organizačních. Je otázka, jestli okresy nebo jiné oblasti nebo země. My jsme vycházeli ze situace, která existuje. Naše zřízení je založeno na okresech a my jsme tedy vázali tato sdružení na okresy. Současně je řečeno, že okresy se mohou sdružovat a mohou se sdružovat jakkoli, třeba na úrovni země, to tento zákon dovoluje.

Pro začátek činnosti této komory je třeba určitých ustanovení, a to je to, co musíme na začátku udělat, aby komora vůbec mohla fungovat, aby mohly být voleny všechny orgány. Musí být nějakým způsobem určen vlastní začátek. A ten začátek je vázán na organizace lékařské nebo jiné zdravotnické, které existují. Je to jen popud k tomu, aby lékaři mohli demokraticky volit své vlastní orgány.

Na závěr bych chtěl říci jen to - pokud tento zákon odložíme, musíme si uvědomit proč, z jakého důvodu. Musíme najít nějaký pádný důvod, abychom při příštím projednávání měli víc jasno a abychom byli schopni tento zákon lépe posoudit.

Já jsem přesvědčen o tom, že zákonu bylo věnováno dosti pozornosti. Pokud někdo s tím nesouhlasí, pravděpodobně se s ním nesetkal. Odkladem bychom víc asi nezískali. Je možné a myslím si dokonce záhodno, abychom zákon projednali dnes a vyjádřili se k němu naprosto jasně.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šeborovi, předávám slovo panu poslanci Hájkovi. Připraví se pan poslanec Řezáč. Promiňte, ještě s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Klener, potom pan poslanec Dohnal.

Poslanec Pavel Klener: Jen technickou poznámku, protože předřečník tady uvedl v úvodu svého vystoupení, že Svaz českých lékařů podporuje tento zákon. To je pravda, ale měl k tomu řadu připomínek. Já tu mám dopis od Svazu lékařů z 22. 4., kde má řadu připomínek, které zde už odezněly, čili v zásadě samozřejmě souhlasí, ale má řadu připomínek, na které nebyl vzat zřetel.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Klenerovi, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Dohnal a pak pan poslanec Lom.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážení přítomní, navrhuji, aby ČNR přijala usnesení, ve kterém žádáme člena české vlády, ministra zdravotnictví pana Bojara, aby se dostavil k této rozpravě, protože myslím, že by tady měl v každém případě být už proto, aby přednesl stanovisko ministerstva zdravotnictví, že takto navrhovaný zákon je pro ně nepřijatelný.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Dohnalovi, pan poslanec Lom se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Lom: Vážené dámy, vážení pánové. Vstupuji do toho jen velice krátce. Pokud se týká Svazu lékařů, je přirozené, že návrh zákona může vyvolat jak souhlasné, tak kontraverzní návrhy. Já jsem netvrdil ve svém expozé, že Svaz lékařů doporučuje, já jsem řekl, že ho projednal. Nic víc. Ze Svazu lékařů jsem dostal vyjádření na třech úrovních. Jedno Kašparovo, který ho doporučuje, to je člen předsednictva. Druhé Komárkovo, který ho nedoporučuje, to je sekretář a třetí ze Svazu lékařů, zcela individuální návrh jedné pracovnice, která poslala svůj návrh zákona, který komory zřizuje jako expozitury ministerstva. Čili nebráníme se vyjádření názorů kontraverzních, Svaz se neusnesl na závazném stanovisku.

Pokud se týká pana ministra Bojara, opakovaně bylo řečeno, i ministrem Bojarem samotným, že je to záležitost poslanců ČNR. Řekl to ve svém otevřeném dopise, kde píše, že návrh zákona o lékařských komorách je v kompetenci poslanců, především pak bude záležet na poslancích ČNR. A naposledy to řekl včera odpoledne v 16,30, když odcházel na schůzi poslanců FS o budoucnosti našeho zdravotnictví s tím, že zítra nepřijde. Já jsem s ním o tom osobně hovořil. On o tom dobře ví. A myslím si, že sněmovna ČNR je kompetentní k tomu, aby posoudila různost návrhů a změny, které tu zazněly.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Lomovi. Předám slovo panu poslanci Hájkovi. Ještě jedna faktická.

Poslanec Vojtěch Dohnal: (z pléna): Já jsem podal návrh, abychom podle § 15 jednacího řádu hlasovali o tom, zda pozveme pana ministra k projednávání či ne.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Já jsem zaznamenal tento návrh na usnesení ČNR, aby ministr Bojar byl přítomen dalšímu projednávání. Jak už jsem informoval předtím, tak ministr Bojar byl informován o tom, že projednáváme tento bod. V dopoledních hodinách jednání vlády, kde předkládal návrh zákona, který se snad týká záležitostí spojených s drogami, neznám přesnou citaci a odtud odcestoval na zahraniční služební cestu. To je poslední informace, kterou jsem o panu ministrovi dostal. Je zde přítomný mluvčí pana ministra zdravotnictví, který žádá o slovo, což je v rozporu s jednacím řádem a není možno. Je možno tady jednat v kuloárech s poslanci, kteří mají zájem o informaci. Prosím, pan poslanec Hájek.

Poslanec Richard Hájek: Děkuji panu místopředsedovi za udělení opětovného slova. Dámy a pánové. Centralistický model našeho zdravotnictví dospěl tam, kam dospěl. A odkud byl převzat? Byl převzat od našeho východního souseda. Proto také hlavní původce degradace zdravotnictví Josef Plojhar, tehdejší ministr zdravotnictví, v červenci 1950 zrušil lékařské komory. Při opětovném návrhu na zřízení lékařských komor vycházíme tedy nejen z československých zkušeností, ale reflektujeme tentokrát i poznatky i od souseda západního. K potvrzení zkušeností z Německa, kde se podobný okresní systém plně osvědčil, dovolte, abych zde odcitoval v dopisu univ. profesora, doktora mediciny Pavla Schmidta, který adresoval výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pan prof. Schmidt je z university z Güssenu a je externím poradcem zde již opakovaně citovaného pana ministra zdravotnictví Bojara:

S poslední formou návrhu plně souhlasím včetně navrhovaného základního článku okresního sdružení s ascendentní působností směrem ke komoře. Jen tak je možno efektivně působit na lékaře, povinně organizované ve sdružení a naopak zaručit demokratické zásady v okresním sdružení a v celé komoře.

Tady v Německu se podobná organizace plně osvědčila v podobě Bezikksarzetkammer. Tlumočte, pane předsedo, členům výboru i plénu ČNR mou prosbu, aby návrh zákona co nejrychleji projednali a schválili. Je to první a základní předpoklad pro efektivní reformu, resp. znovuzřízení zdravotní péče v naší vlasti včetně privatizace a nemocenského pojištění. Tento fakt by si každá poslankyně a každý poslanec měli s plnou odpovědností uvědomit, než odevzdají svůj hlas.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Než předám slovo panu poslanci Řezáčovi, domnívám se, že bychom se měli teď v pravé poledne vyrovnat s těmi návrhy, které zde zazněly. Je to jednak návrh pana poslance Dohnala (myslím, že toto pořadí bude logičtější), aby ČNR požadovala přítomnost pana ministra Bojara při projednávání návrhu tohoto zákona. Než však dám hlasovat o tomto návrhu, chtěl bych upozornit na možnost, kterou nám dává § 20 jednacího řádu: "Se souhlasem ČNR se mohou rozpravy zúčastnit i další pozvaní představitelé politického, hospodářského a kulturního života." Mluvčí ministerstva je s touto problematikou obeznámen a je zde přítomen. Pokud s tím budeme souhlasit a pokud by tuto procedurální změnu akceptoval i pan navrhovatel Dohnal, mohli bychom využít jeho přítomnosti i v dalším pokračování rozpravy. Pokud bychom se však nerozhodli využít § 20 a schválili bychom návrh poslance Dohnala, znamenalo by to automaticky přerušení projednávání tohoto bodu dnešního jednání.

Nyní dám hlasovat o návrhu pana poslance Dohnala, aby ČNR požadovala, aby ministr Bojar byl přítomen projednávání tohoto bodu jednání.

Kdo je pro tento návrh? 52

Kdo je proti? 33

Kdo se zdržel? 25

Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.

Nyní bych dal hlasovat o návrhu pana poslance Bárty, aby bylo projednávání tohoto bodu přerušeno poté, co bude ukončena rozprava, to je poté, co budou mít možnost vystoupit všichni, kteří jsou ještě přihlášeni do rozpravy. O tomto návrhu musím dát hlasovat ve smyslu § 16 jednacího řádu.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, první procedurální návrh přednesl pan poslanec Holomek, který žádal, aby ústavně právní výbor zaujal podle § 22 odst. 2 jednacího řádu stanovisko, zda povinné členství v komoře není v rozporu s listinou lidských práv. O tomto procedurálním návrhu se zatím nehlasovalo a byl by první v řadě.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji za upozornění. Já jsem zaznamenal ten návrh, ale on se pan poslanec obracel přímo na nás, a tak jsem tomu rozuměl tak, že žádá o vyjádření společného zpravodaje.

(Z pléna se ozývalo, že nejde o procedurální věc, ale věcnou.) Obávám se, že tento návrh může být interpretován jako procedurální. Domnívám se, že budeme muset dát ústavně právnímu výboru prostor na to, aby se vyjádřil. Budeme muset projednávání opět přerušit.

Poslanec Vladimír Šuman: Jednací řád stanoví: "Jestliže později předložený návrh vyhovuje i tomu, který byl předložen před tím, hlasuje se dříve o něm." A protože přerušení, které žádá poslanec Bárta, umožňuje vyhovět této procedurální otázce, je možné hlasovat v pořadí, které je logičtější, protože splňuje dva požadavky.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Domnívám se, že jednací řád hovoří o tom, že jestliže jeden přijatý návrh vylučuje návrhy ostatní, tak už se o nich nehlasuje. Ale nehovoří se o tom, že se návrhy mají řadit jinak, než jak byly předkládány. Domnívám se, že v tomto případě má poslanec Výborný naprostou pravdu. Přestože by druhý návrh dával prostor i pro vyjádření ústavněprávního výboru, budeme muset dát hlasovat o návrhu poslance Holomka. Pokusím se ten návrh reprodukovat. Zeptám se, kdo je pro, aby ČNR požádala ústavněprávní výbor, aby se vyjádřil k otázkám, které formuloval pan poslanec Holomek, tj. k souladu nebo kolizi projednávaného návrhu s Listinou lidských práv.

Poslanec Libor Novák: Dámy a pánové, já si myslím, že věc je naprosto jasná. Rozlišil bych podle § 22 odst. 2 dvě věci. Jedna věc je přerušení projednávání a druhá věc je požádat nějaký výbor, aby se vyjádřil. To, že se k něčemu bude vyjadřovat výbor, neznamená, že projednávání musí být přerušeno. Ovšem přerušení projednávání věci může být jen v souvislosti s určitým pozměňovacím návrhem. To znamená, že nelze jen tak z ničeho nic zvednout ruku a požadovat přerušení projednávání věci. Jestliže má tedy pan poslanec Holomek nebo i někdo jiný z poslanců návrh, aby se v souvislosti s jejich pozměňovacím návrhem k projednávané věci schůze přerušila, je logické, že těch návrhů může být více. Podle mne je naprosto logické vyslechnout všechny pozměňovací návrh, tím de facto rozpravu ukončit a zcela logicky projednávání věci přerušit na dobu, kdy se k věci budou moci vyjádřit příslušné výbory. Nevidím však důvod, proč bychom v polovině projednávání věci nyní měli schůzi přerušit.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já jsem povinen dát hlasovat o tom návrhu v okamžiku, kdy k proceduře zazněl. Ale ty návrhy nejsou formulovány tak, že by se v tomto okamžiku mělo projednávání přerušit. Jinak v odst. 3 § 22 máme další pokyn. Ten § 22 je řazen logicky podle toho, jaké pozměňovací návrhy mohou vzniknout. Neopakuje se však v těch dalších odstavcích vše podrobné, a tak se domnívám, že se použití těchto formulací logicky předpokládá.

Ještě jednou bych se zeptal sněmovny, kdo je pro návrh pana poslance Holomka, aby Česká národní rada požádala ústavně právní výbor, aby se vyjádřil ke kolizi nebo k souladu návrhu zákona, který projednáváme a Listiny lidských práv, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 62

Kdo je proti? 16

Kdo se zdržel hlasování? 37

Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrh pana poslance Bárty na přerušení projednávání tohoto bodu poté, co budou mít možnost vystoupit v rozpravě všichni, kteří jsou do rozpravy přihlášeni.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Myslím, že by se mělo hlasovat až po rozpravě, při které mohou zaznít ještě různá stanoviska.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: I když to má logiku, byl zde podán návrh k proceduře a já ho nemohu odložit za 7 dalších příspěvků, leda že by ho pan poslanec Bárta stáhnul.

Poslanec Zdeněk Bárta: Stahuji svůj návrh až do skončení rozpravy.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji, to řeší celou situaci. Ještě se hlásí pan poslanec Gjurič s faktickou poznámkou.

Poslanec Andrej Gjurič: Dámy a pánové, vzniká zde strašák - v pozadí je stanovisko min. zdravotnictví, kolem kterého se stále točíme a myslím, že mnohé z nás méně informované, to děsí. Jaké stanovisko k tomu má ministerstvo zdravotnictví? Vy jste, pane místopředsedo v určité chvíli navrhl, nebo měl v úmyslu navrhnout, abychom hlasovali, zda může zástupce, tiskový mluvčí min. zdravotnictví toto stanovisko nám zde sdělit. Považoval bych to za velice podstatné. A nejen proto, že jsem s ním v kuloárech mluvil, ale proto, že si myslím, že by to posunulo celé naše jednání do reálnější polohy.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Je to ve smyslu § 20, ovšem tento návrh žádný poslanec nepodal. Bylo to pouze vysvětlení, které mělo vazbu na to, co přednesl pan poslanec Dohnal a protože jeho návrh neprošel, nebylo dále o čem hovořit.

Poslanec Zdeněk Bárta: Dovolil bych si tedy podat návrh, zda by stanovisko ministerstva zdravotnictví a ministra Bojara mohl tlumočit tiskový mluvčí, dr. Hubálek.

Poslanec Marek Benda: Jednací řád v této věci hovoří zcela jasně - Česká národní rada může souhlasit s vystoupením dalších pozvaných představitelů politického, hospodářského a kulturního života. Není ale možné, aby tito představitelé přednášeli stanoviska min. zdravotnictví. § 15 říká: Člen vlády je povinen se zúčastnit, jinak může člena vlády ČR zastupovat jiný člen vlády. Není tedy možné, aby ho zastupoval někdo z aparátu ministerstva. Pokud budeme tedy chtít, aby zde vystoupil pan mluvčí ministra, může vystoupit jako osoba, která nám sdělí svůj soukromý názor a není možné to brát jako názor ministerstva zdravotnictví. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za toto vysvětlení. Jestliže jsme vyčerpali všechny faktické poznámky, domnívám se, že mohu předat slovo panu poslanci Řezáčovi. Navrhuji, aby toto slovo bylo poslední před polední přestávkou.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, domnívám se, že došlo k několika zbytečným komplikacím při projednávání tohoto návrhu, protože všichni nejste informováni o tom, jak celá procedura probíhala. Především chci úvodem poděkovat všem členům ústavně právního výboru, kteří věnovali projednávání tohoto návrhu jedenáct hodin, od 15,30 do 02,30 hodin po půlnoci ze 16. na 17. dubna. Myslím, že toto zasluhuje úctu a ukazuje, že ústavně právní výbor věnoval této věci mimořádnou pozornost, což vyplývá i z obsahu společné zprávy.

Chtěl bych se zaměřit k připomínkám kolegy poslance Payna, který měl obsažné vystoupení s řadou návrhů. Chci zdůraznit, že stanovisko vlády bylo známo ústavně právnímu výboru při projednávání tohoto návrhu a předpokládám, že i ostatním třem výborům, kterým byl tento návrh přikázán. Stejně tak se zasedání ústavně právního výboru zúčastnil zástupce min. zdravotnictví.

O jaké problémy vlastně jde, které jsou zde zpochybňovány? Především z. hlediska toho, odkdy by měla být účinnost tohoto zákona. Víme, že od 1. ledna 1992 má nastoupit další fáze reformy našeho zdravotnictví, systém zdravotnického pojištění a z předposledního ustanovení tohoto návrhu víte, že jsou tam dvě lhůty, 3 a 6 měsíců na to, aby byly vůbec ustanoveny orgány, jak okresního sdružení, tak komory. Podle mne by tedy účinnost tohoto zákona měla být nejpozději 1. července, aby do konce letošního roku orgány lékařských komor byly demokraticky zvoleny, aby mohly od 1. ledna příštího roku fungovat a plnit své povinnosti.

Za druhé: To, co vyplývá ze stanoviska vlády a co je důležité pro vaši informaci, bylo to, že se poukazovalo na důležitou časovou koincidenci některých dalších předpisů, zejména, že bude třeba novela platného zákona 20 z roku 66 Sb. o péči o zdraví lidu nebo vyhlášky o léčebné preventivní péči č. 42 z r. 1966 a další. To je samozřejmě věcí vlády. Jednoznačně bylo také ministerstvem zdravotnictví řečeno, že zákonodárnou iniciativu v tomto směru ministerstvo předpokládá ze strany poslanců České národní rady. A že by nebylo vhodné, aby vláda nebo ministerstvo za vládu navrhovalo tento zákon.

Chtěl bych zdůraznit, že podle mého názoru je tento zákon v kontextu dobrý a můžeme ho schválit s některými dílčími navrhovanými změnami. Zúčastnil jsem se části práce iniciativní skupiny poslanců, kteří tomu věnovali hodně času, zejména dr. Lom a chci říci, že jsme měli tři možnosti. Buď podle mne naprosto nepřijatelnou verzi slovenského návrhu, který byl lakonický a nevyhovující nebo postavit zákon velice blízký původní koncepci platného zákona o lékařské komoře z doby první republiky a nebo jít na velice podrobnou právní úpravu, jakou má například Rakouská republika.

Měli jsme tedy k dispozici řadu předpisů i pro srovnání ze zahraničí a myslím, že byla zvolena šťastná střední cesta, která dává rozumnou a konkrétní právní úpravu.

K připomínkám kolegy Payna chci říci, že mne nepřesvědčil, i když si vážím jeho vystoupení proto, že tomu musel věnovat hodně času, než se k těmto problémům dostal. Mohu ho však ujistit, že jsme přišli na mnohem větší počet právních problémů, na ty, o kterých hovořil i na ty, které on nepostřehl a myslím, že se s nimi ústavně právní výbor vypořádal velmi dobře. Především ten základní problém, koncepční. Nepochopením, podle mého názoru, kolegy Payna vznikla řada připomínek. On zde za základní problém postavil, zda lékařská komora je veřejněprávní nebo soukromoprávní korporací. Lékařská komora není první korporací tohoto typu, kterýžto problém bychom měli řešit, protože již existují komory další - advokátní, komerčních právníků, patentových odborníků, víte, že budeme brzy projednávat zákon o autorizovaných inženýrech. Především je nutno říci, že lékařská komora je korporace zájmové samosprávy profesního stavu lékařů a lékaři, stejně jako advokáti, byli typickým svobodným povoláním a tento zákon je tu proto, aby se lékaři znovu svobodným povoláním stali. Za druhé tak nemohou nastat žádné problémy, o kterých kolega Payne hovořil. Tam, kde jde o integraci státu, ústavně právní výbor tuto výrazným způsobem rozšířil, pokud jde o procesní ochranu, a samozřejmě o ochranu soudem. Není rovněž správná výtka, pokud se namítá, že v opravném řízení není uplatněn princip reformace.