Středa 22. května 1991

Začátek schůze ČNR 22. května v 9.00 hodin

Přítomni:

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová, místopředsedové Jan Kalvoda, Jan Kasal, Jiří Vlach, Zdeněk Malík a dalších 175 poslanců.

Za vládu České republiky byli přítomni místopředseda vlády Milan Lukeš, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministr vnitra Tomáš Sokol, ministr kultury Milan Uhde, ministr financí Karel Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba, předseda Nejvyššího soudu ČR Antonín Mokrý, ministr vlády Jaroslav Šabata.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, dovolte, abych zahájil jednání, všechny vás vítám.

Konstatuji, že dalším bodem programu je návrh zákona České národní rady o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv, vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy, týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací podle sněmovních tisků 255 a 282. Faktická poznámka.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, včera byl ve Federálním shromáždění schválen velice důležitý zákon o půdě a mohla by vstoupit v platnost reforma zemědělství. Naše Česká národní rada by měla schválit zákon o pozemkových úřadech, který měl být projednáván na tomto zasedání. Chtěl bych poprosit sněmovnu, jestli by šlo zařadit zákon o pozemkových úřadech ještě na toto zasedání, aby se zbytečně zase o měsíc neodkládalo provádění zákona o půdě.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, rozuměl jsem tomu jako rozšíření pořadu této schůze - nikoliv dnešního. Hlásí se pan kolega Sedláček, upozorňuji, že se jedná o zasedání bez rozpravy.

Poslanec Michal Sedláček: Jen technická informace, ten zákon nemůžeme projednávat, protože jsme ho neprojednávali na výborech. Ústavně právní výbor ho ještě neprojednal. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se připojil k této prosbě, protože vezměme to prakticky. Zákon byl teď schválen, a to znamená, že velmi rychle vstoupí v platnost a my bychom potřebovali začít ustanovovat venku na okresech okresní pozemkové úřady, protože tím, že jsme pro ně neměli zákonnou podmínku, tak jsme na nich nemohli začít dělat. Máme sice připravené lidi, ale ty úřady fakticky neexistují. To znamená, že dobře tři týdny až měsíc nám bude trvat, než úřady oficiálně ustavíme a než budou schopny začít pracovat. Když si představíme, že zákonný podklad bychom získali až v červnu, znamená to, že bychom je dali dohromady v červenci. Víme, jak vypadá období dovolených na všech souvisejících institucích a my bychom se k vlastnímu výkonu dostali až někdy v září, a to si myslím, že je krajně nezodpovědné, vzhledem k zemědělské veřejnosti. Vím, že tím komplikujeme situaci. Já jsem včera jednal s kolegy z FS, dneska odpoledne bychom měli mít v rukou definitivní znění se všemi zapracovanými připomínkami, čili s panem poslancem Ledvinkou jsme hovořili v rámci národohospodářského výboru - v podstatě bych prosil, jestli by bylo možné, aby se ještě sešel i ten ústavně právní. Myslím, že během dvou dnů bychom byli schopni věc projednat, zákon předložit a schválit. My bychom okamžitě ve spolupráci s okresními úřady začali ustavovat okresní pozemkové úřady, abychom skutečně byli připraveni na to, abychom mohli začít pracovat pro lidi a skutečně provádět pozemkové změny. Takže bych se rád připojil k této prosbě.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Podstata návrhu pana poslance Hofhanzla je jasná - rozšíření pořadu této schůze o zmíněnou zákonnou předlohu. Padla zde námitka, že není věc projednána ve výborech. Přirozeně, pokud by sněmovna rozhodla, že pořad bude navrhovaným způsobem rozšířen, by se v průběhu dnešního dne, či zítřejšího dopoledne musely sejít oba výbory, což vyplývá z jednacího řádu, přinejmenším pokud možno ústavně právní výbor.

Jedna se o návrh, o němž se hlasuje bez rozpravy, a proto prosím, kdo je pro rozšíření pořadu v předneseném smyslu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) 61. Kdo je proti? 19.

Kdo se zdržel hlasování? 33. Děkuji.

Konstatuji, že Sněmovna je usnášeníschopná a tento návrh na rozšíření pořadu byl přijat. (Potlesk.)

Dovolte, abych pokračoval tím, čím jsem schůzi zahájil, a to konstatováním, že dalším bodem pořadu dnešní schůze je materie obsažená v tiscích 255 a 282, tak jak jsem to v úvodu schůze uvedl. Odůvodněním tohoto vládního návrhu zákona pověřila vláda České republiky pana ministra Vopěnku, jehož prosím, aby se ujal slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení. poslanci, dámy a pánové. 1. června 1990 nabyl účinnosti zákon FS č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy, týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací. § 3 citovaného zákona stanoví, že podmínky a způsob navrácení majetkových práv upravují předpisy vydané orgány České a Slovenské republiky. Návrh tohoto předpisu, tj. zákona ČNR, připravilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR za účasti zainteresovaných orgánů státní správy a sdružení občanů tělovýchovy. Tak jak je uvedeno v důvodové zprávě, ukázaly se v průběhu zpracování základní koncepční nedostatky textu zákona Federálního shromáždění č. 173/1990 Sb., které výrazně ztížily a prodloužily samotnou přípravu návrhu předkládaného zákona. To bylo rovněž příčinou uplatňování rozporných stanovisek, zejména Českého svazu tělesné výchovy a Československé obce sokolské. Přesto se podařilo za účasti zástupců ministerstev financí, vnitra, spravedlnosti a zástupců Českého svazu tělesné výchovy a Čs. obce sokolské, Junáka, YMCA a Orla připravit návrh, který je dnes předkládán bez rozporu na základě dosaženého konsensu dotčených stran, což potvrdily svým vyjádřením Čs. obec sokolská a Český svaz tělesné výchovy při projednávání návrhu zákona ve výborech ČNR.

Vydání tohoto realizačního zákona a nabytí jeho účinnosti dnem 1. června, jak bylo doporučeno při projednávání ve výborech ČNR, umožní uplatnění majetkových práv v termínu stanoveném zákonem FS č. 173/1990 Sb. Navrácením majetku znovu vzniklým tělovýchovným organizacím budou vytvořeny podmínky pro plnohodnotné obnovení jejich činnosti.

Doporučuji tedy, aby zákon byl přijat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi a prosím společného zpravodaje výborů sněmovny pana poslance Sedláčka, aby se ujal slova.

Poslanec Michal Sedláček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, výbory ČNR, konkrétně ústavně právní výbor, výbor pro vědu, vzdělání a kulturu, národohospodářský výbor a výbor rozpočtový a kontrolní projednaly na svých schůzích v květnu t.r. vládní návrh zákona ČNR o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb. Uvedené výbory doporučily, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila, a to s některými úpravami.

Zákon FS č. 173/1990 Sb. byl první z řady restitučních zákonů, které FS přijalo. Bohužel je třeba říci, že se to na něm i projevilo. Na řadu věcí, které řeší další restituční zákony, jako např. zákon o mimosoudních rehabilitacích, se tehdy ještě nemyslelo, např. se jedná o zhodnocení nebo přestavění původní nemovitosti, a proto tento zákon přináší řadu problémů. Podle schváleného kompetenčního zákona však právní úprava v oblasti restitucí patří plně do kompetence FS, takže Česká národní rada nemůže tyto problémy nyní tímto zákonem, který máme schvalovat, řešit. Porušila by tím v podstatě kompetenční rozdělení.

K § 1 je třeba říci, že ve společné zprávě došlo k určité formulační změně, která upravuje zákon z hlediska legislativního a právního a lépe tak odpovídá zákonu č. 173/1990 Sb.

Nejvíce připomínek z výborů se sešlo k § 2 zákona. Zatímco v odst. 1 se jedná v podstatě o legislativní zpřesnění, v odst. 2 jde i o věcné změny. Především se již nevyžaduje plně výpis z pozemkových knih, jak navrhoval vládní návrh zákona, protože lze vzít do úvahy i tu skutečnost, že někde se mohly pozemkové knihy ztratit, či mohly se ztratit jen důležité listy z těchto knih.

Dále se již nevyžaduje ani povinně soupis majetku. Zde by se podle mého názoru a podle názoru výborů jednalo především o administrativní překážku a bude proto v případě sporu především na organizaci hospodářské arbitráže, zda rozhodne o vydání věci nárokující tělovýchovné organizaci nebo ne. Zůstává však povinnost předložit stanovy původní organizace z r. 1948, jak vyplývá ze zákona č. 173/90 Sb., ale nejedná se již o stanovy platné v době odnětí těchto práv, jak navrhoval výbor rozpočtový a kontrolní. Především stanovy k dalšímu odnětí těchto práv by nebyly v souladu se zákonem FS, protože ten vrací nemovitosti podle stavu k 1. březnu 1948. A podle těchto práv se odnímalo i k roku 1952, 1956, kdy byl definitivně zrušen Sokol.

V odst. 3, § 2 dochází ke zpřesnění lhůty, která je nutná pro dodání příslušných materiálů v písemné výzvě. V původním vládním návrhu byla tato lhůta původně 6 měsíců od podání výzvy. Podle připomínek výborů se tato lhůta mění a bude do 6 měsíců ode dne schválení tohoto zákona, ode dne účinnosti tohoto zákona. Je to především proto, že v případě, že někdo už podal tuto výzvu, tak by mu de facto tato lhůta začala běžet třeba před vydáním tohoto zákona a on nevěděl, jak má postupovat.

V § 3 do společné zprávy byly zahrnuty připomínky ústavně právního výboru. Jedná se především o zpřesnění některých ustanovení, tyto připomínky se nechaly inspirovat především restitučními zákony FS a snažily se vyvarovat určitých nepřesností, ke kterým tam došlo.

§ 5 byl již vypuštěn, protože podle názoru výborů není žádného právního důvodu, aby se k věcným břemenům, což je např. právo užívání cesty nebo užívání studny, nepřihlíželo. Zároveň není důvodu k obavám, že budou muset tyto nové organizace platit třeba za hypotéky, které byly na těchto budovách předtím, protože promlčecí lhůta hypoték je třicet let a tyto hypotéky už jsou promlčeny.

Podobně byl vypuštěn i § 7, protože není důvodu, aby notáři psali žádostí zdarma, tzn. že se nejedná zde o osoby fyzické, ale organizace, takže notářské poplatky jistě mohou zaplatit a pokud jde o ostatní poplatky, de facto ústavně právní výbor došel k názoru, že nehrozí, že by tyto organizace musely platit další poplatky.

Za den účinnosti výbory navrhují 1. června 1991. Domnívám se, že je tento termín možný, protože dochází k tomu, že do 30. června 1991 musí být podle zákona FS podána výzva a je nutné pro ty organizace, aby věděly, jak mají postupovat, aby tento zákon byl schválen co nejdříve, a proto výbory navrhují 1. června 1991. Zároveň je dobré, když bude v tomto zákoně uvedeno přesné datum, ne třeba den účinnosti nebo den vyhlášení, protože to má důsledky v návaznosti na další lhůty, kde se říká "do šesti měsíců", aby tedy organizace věděly přesně, do jakého data je ta lhůta.

Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o jednom návrhu rozpočtového a kontrolního výboru k § 2, odst. 2, který nebyl zahrnut do společné zprávy.

Rozpočtový a kontrolní výbor navrhoval, aby v § 2, odst. 2, byl zařazen bod "d" a to ve znění: v případech, že ve výpisech z pozemkových knih jsou do 30. března 1948 pouze zápisy o předání do užívání - restribuční dekrety v pohraničních oblastech a nebylo možné z politických důvodů zápisy z vlastnických práv, mají tyto zápisy charakter ztvrzující uplatňované nároky na vrácení majetku.

Tato připomínka rozpočtového a kontrolního výboru nebyla zahrnuta do společné zprávy především z těch důvodů, jak jsem se již zmínil, že se jedná o to, že restituční záležitosti patří do kompetence FS a proto, že třeba pozitivní návrh rozpočtového a kontrolního výboru nemůže zákon ČNR upravovat.

Domnívám se, že zákon byl důkladně projednán ve všech výborech, které se tímto zákonem zabývaly a ač přes jeho pozdní předložení České národní radě, výbory doporučují České národní radě tento zákon přijmout.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Otevírám rozpravu do níž se písemně přihlásil pan poslanec Budinský. Připraví se pan posl. Kraus.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, asi všichni víme, že československá tělovýchova je v těžké situaci. To se projevuje nejen nedobrými výsledky našich representantů namátkou připomenu výsledky našich hokejistů - ale i aférami dopingovými a dalšími. Závažnější je ale to, že ve špatné finanční i majetkové situaci jsou stávající dobrovolné tělovýchovné organizace. Finanční prostředky, které mají k dispozicí pro tento rok, jim nestačí na provozování jejich zařízení. Zákon, který projednáváme, by měl umožnit zlepšení situace a rozhodně by nebylo vhodné, aby vedl ke zhoršení stavu. Proto mám znova otázku, zda je možné, aby zákon platil když ho schvalujeme 22. května - od 1. června, nedojde-li tam ke kolizi s datem ve federální normě.

Dávám návrh, aby do § 3 byl do odst. 2 dán tento dodatek: Vypořádání majetku musí umožnit fungování dobrovolných tělovýchovných organizací. Vím, že je to možná z pohledu legislativců nečistá věc, možná deklarativní, ale snad bude vodítkem pro orgány arbitráže, aby viděly vůli zákonodárce zlepšit situaci v tělovýchově a nepřipustit její zhoršení.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji a prosím pana posl. Krause. Připraví se pan poslanec Řezáč.

Poslanec Michal Kraus: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak již vyplývá z názvu projednávaného návrhu zákona, jedná se o zákon ČNR, jehož hlavním cílem je stanovit podmínky a způsob navrácení majetkových práv v tělovýchově. Berte proto mé stanovisko jako stanovisko dlouholetého sportovce a snad i jako předsedy komise PČNR pro mládež a tělovýchovu.

Případným schválením tohoto návrhu zákona se nám tak podaří alespoň částečně napravit evidentně nepovedený - ostatně ne jediný - zákon FS č. 173/1990, jehož neaplikovatelnost a nemohoucnost plně potvrdila praxe. V uplynulých měsících jsme v komisi PČNR pro mládež a tělovýchovu projednávali desítky dopisů, žádostí a stížností jednotlivých tělovýchovných organizací na znění toho zákona. Naštěstí vývoj v. oblasti sportu a tělovýchovy je jednoznačně překonal a z vůle členské základny naprosté většiny všech tělovýchovných jednot, svazů a klubů osobně dochází k takovému uspořádání věcí, že dnes každý spolek, tělovýchovná jednota, svaz i klub mají plnou právní subjektivitu, mohou se registrovat jako sdružení občanů a majetek zrušeného ČSTV, který užívaly, na ně dnem jejich žádosti o registraci přešel.

Tento postup také zaručuje možnost demokratického vývoje a pluralitu v tělovýchově, protože každý dostane to, co trvale pro tělovýchovné a sportovní účely v minulosti užíval, bez ohledu na to, kdy tělovýchovný spolek vznikl a bez ohledu na to, zda se hodlá, či nehodlá sdružit v nějakém širším uskupení. To je potom jeho výsostné právo jako samostatné právnické osoby.

Naše komise byla proto jedním z iniciátorů vzniku právě projednávaného návrhu zákona ČNR, zejména když se ukazovalo, že citovaný návrh FS je již nejen překonán, nýbrž se jeví jako brzda vlastní tělovýchovné a sportovní činnosti, když nové subjekty jedné tělovýchovné jednoty si navzájem dokazují svoji větší legitimnost a nástupnictví k tělovýchovnému spolku existujícímu třeba ještě v minulém století.

Hrubým nedostatkem citovaného zákona FS je fakt, že stanoví jako výchozí datum k navrácení práv 31. 3. 1948, tedy datum, kdy došlo ke sjednocení všech tělovýchovných subjektů do Československé obce sokolské. Náprava křivd by měla tedy být provedena tak, že se vrátí vše ke stavu, kdy byla křivda završena.

Nutno poznamenat, že toto sjednocení bylo výsledkem trvalého úsilí tehdejší Československé obce sokolské, nikoli tedy jakéhokoli nátlaku, tím spíše, že snahy tehdejší KSČ zde byly se snahami tehdejšího vedení obce sokolské v naprosté shodě. Svědčí o tom mj. i zákon č. 187/1949 Sb., zejména § 6, a dokumenty o jeho přípravě i samotný fakt, že tehdy předali vedoucí představitelé ČOS slavnostně čestné členství i prezidentu bratru Klementu Gottwaldovi.

Skutečnost, že se mají navracet majetková práva existující k 31. 3. 1948 těm právním subjektům, které fakticky a právně navazují na činnost tehdejší, tj. k 31. 3. 1948 existujících právních subjektů, je přesto přijatelná, ovšem za předpokladu resp. objektivní praxe, že většina stávajících tělovýchovných jednot a sportovních klubů v městech a obcích právně ani fakticky nezanikla, neboť v průběhu doby měnily pouze svůj název a lidé v nich sportovali celou dobu bez ohledu na to jak se jmenovali.

Jiná je např. situace u Československého orla a některých dalších organizací, které byly násilně přinuceny ke vstupu do ČOS k 31. 3. 1948 a členská základna většinou nepřešla.

Znění zákona FS č. 173/90 navíc umožňuje vyvíjet často nevybíravý nátlak malých skupin osob, které se prohlásí za nástupnickou sokolskou jednotu a v podstatě vydírá tělovýchovnou jednotu s mnohasetčlennou základnou. Přitom jde ve většině případů o bývalé pracovníky či členy ČSTV, případně členy a funkcionáře místní tělovýchovné jednoty, kteří pro svůj vyšší věk či z jiných důvodů svou činnost v tělovýchově v předešlých letech již ukončili. Nyní se však, vedeni převážně komerčními motivy, domáhají vracení tzv. "svého" majetku. Jak se tento majetek využívá pro účely tělovýchovy a sportu je možné se dnes přesvědčit v Tyršově domě.

Dovolte mi ocitovat z jednoho dopisu starosty Československé obce sokolské: "Jistě je vám známo, že jedním ze zákonů, které odstraňují křivdy spáchané totalitním režimem, je zákon č. 173/90 Sb., kterým se Československé obci sokolské vrací veškerý její majetek. Také vaše jednota takový majetek dnes užívá a proto vás žádám, abyste se zcela svobodně rozhodli, zda zůstanete nadále v ČSTV nebo se vrátíte do ČOS. V tomto případě jsem zmocněn vás ujistit, že vám Československá obec sokolská poskytne veškeré dotace, které máte potvrzeny vaším nadřízeným orgánem ČSTV, protože od 1. 1. 1991 se ČOS plně podílí na výnosech akciové společnosti Sazka a na části státních dotací na údržbu a obnovu tělovýchovných objektů. V opačném případě tj. zůstanete-li i nadále po 31. 5. 1991 v ČSTV, projednáme ihned po nabytí majetkových práv ze zákona způsob jeho využívání vaší jednotou."

Chtěl bych jenom říci, že v případě, že by kterýkoli spolek vystoupil z obce sokolské, vystupuje bez majetnických práv, tzn. bez majetku. Pokud tedy někdo do obce sokolské vstoupí, může užívat majetek, a pokud vystoupí, přichází o majetek. Tak je to stanoveno ve stanovách Československé obce sokolské. Z těchto důvodů navrhuji a doporučuji do navrhovaného textu projednávaného zákona doplnit tato zpřesňující ustanovení:

§ 1 doporučuji schválit ve znění společné zprávy dle tisku 282 a to takto: § 1, odst. 1 plně ve znění společné zprávy, § 1, odst. 2 ve znění společné zprávy s výjimkou slov "Československa obec sokolská a ostatní", tedy ve znění:

Oprávněnými organizacemi k navrácení majetkových práv jsou znovuvzniklé dobrovolné tělovýchovné organizace, které uplatní své národy u právního nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68 z roku 1953 Sb., o organizaci tělesné výchovy, do 30. 6. 1991.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP