Cituji: Před vydáním povolení k nakládání, skladování a ukládání odpadů pracovník agentury pro ochranu životního prostředí zajistí zveřejnění záměru vydat takové povolení v hlavním místním deníku a v lokální radiové stanici. Veřejnosti oznámí datum, čas a téma veřejného slyšení, které se bude konat v nejbližším sídelním centru.
Tolik k účasti veřejnosti.
Tolik také zpravodajská zpráva ke společné zprávě. Zbývá ještě zmínit připomínky, které nebyly společnou poradou zpravodajů doporučeny.
Ústavně právní výbor navrhoval vypustit ustanovení § 8 odst. 3 původního návrhu, podle něhož okresní úřad může v mimořádných případech, zejména je-li to nezbytné z hlediska péče o zdraví lidu a životního prostředí, uložit provozovateli zařízení ke zneškodňování odpadu povinnost zneškodnit odpad, pokud je to pro provozovatele technicky možné. Jak výbor pro ochranu životního prostředí, tak výbor pro územní správu a národnosti doporučily zařazení tohoto ustanovení do § 7 odst. 3. V současné době nelze spoléhat výhradně na dobrovolnost a uvědomění provozovatelů těchto zařízení. Proti rozhodnutí okresního úřadu se může provozovatel odvolat ve správním řízení.
Národohospodářský výbor navrhl doplnění § 10 odst. 1 písm. b) o oprávnění inspektorů zhotovovat fotografické snímky a jinou dokumentaci.
Porada zpravodajů má za to, že nelze tímto zákonem obecně umožnit fotografování v objektech, v nichž je podle jiných správních předpisů zakázáno, a nedoporučuje zařazení takto obecně formulovaného oprávnění.
Výbor pro územní správu a národnosti doporučil v § 10 odst. 2 stanovit povinnosti inspektorů zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. To však musí platit i o skutečnostech, které se týkají odpadového hospodářství. Obecné zbavení povinnosti mlčenlivosti o věcech odpadového hospodářství by bylo v rozporu s jinými právními předpisy a mohlo by ohrozit oprávněné veřejné i podnikatelské zájmy.
Osobní poznámku: Dovolím si podat kompromisní
návrh mezi řešením výboru pro
územní správu a národnosti a společnou
zprávou zpravodajů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji společnému zpravodaji. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Písemně se do rozpravy zatím nikdo nepřihlásil kromě poslance Bursíka, který avizoval jeden pozměňovací návrh. Dávám mu slovo.
Než se ho ujme, chtěl bych vás požádat, abyste všechny případné návrhy dávali písemně.
Omlouvám se, že další věc nesouvisí
s tímto bodem. Prosím vás, abyste o další
přestávce, případně po skončení
dnešního jednání upřesnili organizačnímu
odboru názvy doplněných bodů. Předávám
slovo panu poslanci Bursíkovi.
Poslanec Martin Bursík: Můj pozměňovací návrh se týká § 10 společné zprávy. § 10 společné zprávy má ve druhé části tendenci vyvážit oprávnění širokého přístupu k informacím pracovníků státní správy a inspektorů životního prostředí a vyvážit ji povinností zachovávat mlčenlivost. Cílem má být ochrana hospodářského tajemství, technologie a pod. Obávám se, že v tomto zacházíme poněkud daleko.
Jedním ze zásad ekologické politiky ČSFR a návrhu zákona o životním prostředí je princip omezování znečištění ovzduší, vody a půdy přímo u zdroje - tzv. emisní princip. K prosazování takové preventivní ekologické politiky jsou nezbytná kontinuální měření emisí, v případě odpadového hospodářství lze za tato považovat například vedení záznamů o druhu a množství ukládaných odpadů, odběry vzorků v pozorovacích vrtech v okolí skládek, případně měření emisí ve spalovacím procesu.
Monitorování by mělo být v budoucnosti odpovědností provozovatele zařízení s povinností předkládat pravidelně záznamy o emisi látek do prostředí. Takové údaje budou, podobně jako v zahraničí, k dispozici veřejnosti. Znemožněním publikování výsledků měření Inspekce, věrohodnost dat, poskytovaných provozovatelem musí logicky v očích veřejnosti klesnout - prostě není veřejné kontroly. Obávám se, že odpovědným podnikatelům tímto spíše přitížíme. O podcenění role veřejnosti v ochraně životního prostředí jsem již mluvil ve zpravodajské zprávě.
Uvedu příklad, jak je přístup veřejnosti k informacím řešen v citovaném zákoně v § 3007, "Jakékoli záznamy, zprávy, dokumenty a informace získané v souvislosti s činností inspektora budou k dispozici veřejnosti s výjimkou těch, které jsou předmětem zvláštní ochrany. Takové informace se považují za důvěrné, mohou však být předány dalším úředníkům a zaměstnancům agentury a zvoleným zástupcům Spojených států".
K přijmutí tohoto principu, totiž, že všechny informace jsou k dispozici veřejnosti, vyjma těch, které jsou subjektem zvláštní ochrany, by nás měl vést i námi schválený § 35, odst. 2 Základní listiny lidských práv a svobod: "Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů".
Jak už se v této době stává pravidlem, jdeme však od zdi ke zdi. Vládní návrh se o mlčenlivosti vůbec nezmiňoval, návrh ve společné zprávě ukládá totální mlčenlivost na zjištění všechna.
Nabízím kompromis, který vychází
z novelizovaného nařízení vlády
ČSFR č. 420 o ochraně hospodářského
a služebního tajemství. V § 10, odst.
2 a) navrhuji za slova "zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech" doplnit znění "tvořící
předmět hospodářského a služebního
tajemství". Věta dále pokračuje
ve společné zprávě "o kterých
se dověděli v souvislosti s výkonem své
činnosti". Já navrhuji pokračování
doplnění: "zejména dbát, aby
se tato tajemství nedostala do nepovolaných rukou".
Cítím zde vyšší zodpovědnost
tím, že jsem se zákonem zabýval více
a proto mám ještě druhý pozměňovací
návrh, který je více technický - týká
se § 9, odst. 2. Navrhuji za slova "právnické
a fyzické osobě" doplnit text "oprávněné
k podnikání". Písmena a), b), c), odst.
2 se vztahují - písmena a), b) na původce
a písm. c) na provozovatele zařízení.
Jestliže uskutečňujeme průnik těchto
množin - množin původců a provozovatelů,
nevyplyne z toho nic jiného, nežli fyzické
a právnické osoby oprávněné
k podnikání. Taktně upozorňuji na
to, že jestliže nepřijmeme tento návrh,
vydáme orgánům obce pravomoc uložit
pokutu např. fyzické osobě za to, že
nevypracovala program odpadového hospodářství,
ačkoli jí to vůbec není uloženo
ze zákona.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Bursíkovi. Dále se do
rozpravy hlásí pan poslanec Jakl.
Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
nevím, jestli se mi podaří vás přesvědčit,
že nepatří k mým koníčkům
otáčet se na liteře zákona, ale musíme
si, pravděpodobně naposled, odbýt ještě
jednu nepříjemnou formalitu, ježto novela jednacího
řádu ještě nevyšla ve Sbírce
zákonů a není tedy v platnosti, musíme
si odhlasovat, že budeme projednávat tento zákon
ve znění společné zprávy, a
že všechny pozměňovací návrhy
budou směřovat k této společné
zprávě.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tuto připomínku. Je to připomínka, týkající se procedury.
Dávám hlasovat, kdo je pro, abychom se tím zabývali ve smyslu návrhu pana poslance Jakla, ať zvedne ruku. 105.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Tento návrh byl přijat. Budeme se tím při
projednávání řídit. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.)
Ptám se pana ministra Dejmala, zda si přeje na závěr
promluvit.
Ministr ČR Ivan Dejmal: Navržené změny
nemění podstatu zákona a proto k nim nemám
žádné připomínky.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi za toto stručné vyjádření
a dávám slovo společnému zpravodaji
panu poslanci Martinu Bursíkovi.
Poslanec Martin Bursík: Dámy a pánové, máme zde dvě alternativy. Na čtyřech stránkách mám vytažené rozdíly mezi textem vládního návrhu a společnou zprávou. Protože jsem očekával řadu pozměňovacích návrhů, museli bychom o nich hlasovat jednotlivě, ale protože nebyly předneseny, dovoluji si navrhnout, abychom schválili návrh zákona ve znění společné zprávy s tím, že zde padly jediné dva pozměňovací návrhy, shodou okolností z mých úst, a o nich bychom tedy dali hlasovat zvlášť.
Hlasovali bychom tedy nejprve o pozměňovacích
návrzích, které byly mnou vzneseny, a potom
bychom hlasovali o společné zprávě
jako takové a v závěru o návrhu zákona.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Domnívám se, že o společné zprávě
není již potom třeba hlasovat zvlášť,
ale můžeme hlasovat jako o celku, to jest o společné
zprávě a o případně schválených
pozměňovacích návrzích.
Poslanec Martin Bursík: První návrh
se týká § 10, odst. 2 a) navrhuji za slova
"zachovávat mlčenlivost o skutečnostech"
doplnit text "tvořící předmět
hospodářského a služebního tajemství".
Věta dále pokračuje ve společné
zprávě "o kterých se dověděli
s výkonem své činnosti" a pozměňovací
návrh je "zejména dbát, aby se tato
tajemství nedostala do nepovolaných rukou".
Žádám pana předsedajícího,
aby dal o tomto návrhu hlasovat.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Domnívám se, že by bylo logické, abychom hlasovali o dvou částech pozměňovacího návrhu zvlášť. Nejprve bych dal hlasovat o tom, kdo je pro první část návrhu, tedy za slova "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech" vsunout slova "tvořící předmět hospodářského a služebního tajemství".
Kdo je pro doplnění těchto slov, ať zvedne ruku. 103.
Kdo je proti? 8.
Konstatuji, že tento oplňovací návrh byl přijat.
Další návrh by se týkal doplnění určitého textu za bod a). Text by pokračoval "o kterých se dověděli s výkonem své činnosti, zejména dbát, aby se tato tajemství nedostala do nepovolaných rukou". To je de facto citace vyhlášky federální vlády o hospodářském a služebním tajemství.
Kdo je pro toto doplnění, ať zvedne ruku. 84.
Kdo je proti? 18.
I tento návrh byl přijat. Prosím o další
návrh.
Poslanec Martin Bursík: Poslední pozměňující
návrh se týká § 9 odst. 2. Za slova
"právnické a fyzické osobě"
se navrhuje doplnit "oprávněné k podnikání".
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 99. Děkuji.
Kdo je proti? 7. Děkuji.
I tento návrh byl přijat.
Tím jsme projednali všechny pozměňovací návrhy a nyní můžeme dát hlasovat o celém návrhu. Žádám vás, kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o státní správě v odpadovém hospodářství ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 345 včetně třech odsouhlasených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 113. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji tedy, že jsme tento návrh zákona schválili. (Potlesk.)
Děkuji panu společnému zpravodaji. Chci se zeptat, jestli chce vystoupit pan ministr. (Ministr Dejmal: Děkuji vám.) Tím jsme projednali bod II. našeho 18bodového programu.
Nyní se dostáváme do situace, že na řadě je bod III., který projednávat nemůžeme vzhledem k tomu, že paní poslankyně Moserová jako společný zpravodaj je dnes mimo Prahu jako vedoucí delegace ČNR na pohřbu pana poslance Biňovce. Z toho důvodu bych si vám dovolil navrhnout změnu programu tak, abychom pokračovali v projednávání bodu IV., tedy návrhu poslance ČNR pana Vladimíra Preclíka na vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon 232/1991 a 173/1990.
Kdo je pro, abychom pokračovali projednáváním bodu IV., ať zvedne ruku. 107. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat a můžeme tedy
přistoupit k projednávání bodu
Předložený návrh, který jste
obdrželi jako sněmovní tisk 320, nám
odůvodní pan poslanec Vladimír Preclík,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Preclík: Pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s temperaturou v senátu a vzhledem k pokročilé době věřím, že vás nebudu dlouho zdržovat. Pár slov na vysvětlenou.
V roce 1990 přijalo Federální shromáždění zákon č. 173 o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv dobrovolným tělovýchovným organizacím. K provádění tohoto zákona přijala ČNR 22. května 1991 zákon č. 232/1991, avšak několik dní na to, dne 31.5.1991 Federální shromáždění novelizovalo zákon č. 173/1990 v podstatě rozšířením práv o návratu majetku i pro jiné dobrovolné organizace. A to je onen důvod, proč vám chci dnes navrhnout vlastně nový prováděcí zákon ČNR v této spravedlivé věci.
Zmíněná novela zákona federálního rozšíří vlastně okruh organizací, které jsou oprávněny požadovat navrácení svých majetkových práv na všechny znovu vzniklé dobrovolné organizace. Nikoliv tedy, že by poškozovala tělovýchovné organizace, ale nevztahuje se pouze na ně, nýbrž i na ty, kterým byla majetková práva odňata.
Za druhé prodlužuje lhůtu k uplatnění těchto práv ze 30. června 1991 na 31. prosince 1991. Co se týká návrhu novely našeho zákona č. 232/1991, obsahuje převážně legislativně technické úpravy vyplývající z novely zákona č. 173 a nezakládá nové požadavky na státní rozpočet. A proto navrhuji změnit a doplnit zákon 232 takto:
v § 1 odst. 1 se na konec připojují slova "ve znění zákona č...";
za druhé - v § 1 odst. 2 se vypouští slovo "tělovýchovné" a slova "30. června 1991" se nahrazují slovy "31. prosince 1991";
za třetí v § 2 odst. 1 se za slova "zákona č. 173/1990 Sb.," vkládají slova "ve znění zákona č....";
za čtvrté - § 2 odst. 3 se vypouští.
To je všechno.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Preclíkovi a nyní prosím
společného zpravodaje výborů pana
poslance Ivo Přikryla, aby nám odůvodnil
předloženou společnou zprávu, kterou
jste obdrželi jako sněmovní tisk č.
347.
Poslanec Ivo Přikryl: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno,
doufám, že i já strhnu všechny rekordy
ve stručnosti. Předkládám vám
společnou zprávu v tom znění, jak
ji uvádí tisk č. 347. Předkládaný
návrh zákona projednal ústavně právní
výbor, dále výbor rozpočtový
a kontrolní, národohospodářský
výbor a konečně výbor pro vědu,
vzdělání a kulturu. Projednání
proběhlo ve všech výborech bezkonfliktně
a jediné doplňky, které bylo potřeba
dodat, se týkaly právě onoho čísla
federálního zákona z 31. května, toto
číslo činí 247. Jak už jsem řekl,
všechny čtyři výbory návrh zákona,
který jste právě slyšeli, doporučily,
i já vám doporučuji, abyste ho svou přízní
podpořili.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy?
Písemně se nepřihlásil nikdo. Pan
poslanec Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, předkládaná
legislativní úprava ve své jednoduchosti
nám skutečně nedává mnoho prostoru
k jakémukoliv manévrování či
navrhování některých pozměňovacích
návrhů. Dovolte mi přesto pár poznámek.
Celá zákonná úprava, která
začala zákonem 173/1990, od svého prvopočátku
až do této novely, je ukázkou toho, jak by
legislativní proces vlastně vypadat neměl.
Je třeba se pozastavit nad tím, že v době,
kdy my jsme schvalovali své znění zákona,
již návrh na novelu zákona 173/1990 ve Federálním
shromáždění byl a zřejmě
nebylo tak složité všechny tyto zákony
zkoordinovat, resp. jejich projedná ní a schvalování
zkoordinovat tak, aby nemuselo docházet k této nápravě,
která svým způsobem je velice komplikovaná
právě proto, že bude vyžadovat minimálně
dva podklady pro jeho realizaci, a určitě bude docházet
ke spoustě dohadů, nedorozumění a
nedostatků, bude způsobovat mimo jiné i to,
že o tělovýchovná zařízení
budou právní spory, teoretické spory a nebudou
využívána k tomu. k čemu mají
být, tzn. ke sportování. Ve vyjádření
předkladatele, navrhovatele a zpravodaje jsem nepostřehl
vyjádření stanoviska vlády, přestože
se domnívám, že ke každému zákonu
ČNR by mělo být vyjádření
vlády. Za druhé i když vím, že
ten zákon je v podstatě prováděcím
zákonem Federálního shromáždění,
upozorňuji na první pohled možná na
nevýraznou změnu, ale ve svých důsledcích
velice zásadní, a to znamená vyškrtnutí
slova "tělovýchovné". Jinými
slovy dáváme právo všem dobrovolným
organizacím, aby uplatňovaly majetková práva
na tělovýchovná zařízení,
i když v důvodové zprávě se specifikuje,
o které dobrovolné organizace by se mělo
jednat, ovšem ze znění zákona to nevyplývá.
Takže v praxi může docházet k tomu, že
jakákoli dobrovolná organizace může
uplatnit nárok na tělovýchovný majetek
a aniž by byla jakákoli záruka, že bude
využíván k tomu, k čemu ten majetek
byl určen, skutečně ho dostane. Řekl
bych, že bychom se měli vyvarovat toho, abychom se
přizpůsobovali federálním zákonům,
jsou-li jejich úpravy špatné. Spíše
bychom měli působit na to, abychom - pokud bylo
přijato špatné rozhodnutí - se ho snažili
napravit. Vím, že v tom vztahu a v tom legislativním
procesu, tak jak začal, nám zřejmě
nezbude nic jiného, než o tomto návrhu nejen
hlasovat, ale zřejmě ho i přijmout. Přesto
navrhuji znovu zvážit možnost, když jde
o vypuštění slova "tělovýchovné",
tak nějakým způsobem specifikovat či
doplnit slovo "dobrovolné", alespoň takovým
způsobem, jak je řečeno v důvodové
zprávě. Domnívám se, že bychom
při vší snaze tělovýchově
pomoci jí značně ublížili. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Krausovi. Chtěl bych se zeptat
navrhovatele, případně pana společného
zpravodaje, zda byli schopni zachytit podstatu těchto pozměňovacích
návrhů, resp. informací a návrhů
na specifikaci a zda jsou schopni se k nim vyjádřit
v tomto okamžiku. Prosím pana společného
zpravodaje.
Poslanec Ivo Přikryl: Domnívám se,
že ten návrh byl tak obecný, že se očekává,
že další vyplyne teprve z debaty.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Já jsem se chtěl zeptat pana poslance Krause, resp.
dávám mu slovo, zdali by mohl navrhovanou specifikaci
nějak upravit.
Poslanec Michal Kraus: Omlouvám se, že jsem
to řekl nejasně. Domnívám se. že
za slova "dobrovolné organizace" by mělo
přijít to, co je v důvodové zprávě,
tzn. "jimž byla majetková práva odňata
zákony číslo.." Čili doplnit
větu, která je v důvodové zprávě,
lze-li to.