Česká národní rada 1990 – 1992

Doufám, že kolega Hájek nepovažuje například dříve uplatňovaný direktivní rozpis plánů zisku a z něho plynoucí tzv. jisté odvody do státního rozpočtu za skutečné jistoty státního rozpočtu.

V jeho stanovisku nevidím konstruktivní přístup k hospodářské realitě, v níž se nacházíme. Tato situace není důsledkem realizace ekonomické reformy, jak tvrdí kolegové z KSČM, ale naopak důsledkem naprosto nesmyslného hospodářského systému uplatňovaného jejich stranou několik desítek let. Stanovisko jejich klubu nemohu hodnotit jinak, než jako farizejský postoj těch, kteří situaci zavinili a teď se staví do role přecitlivělých a odpovědných hospodářů, kteří hájí sociální zájmy občanů a nechtějí mít nic společného s "nezodpovědným přístupem vlády".

Když mají kolegové tohoto klubu tolik obav o státní rozpočet, za konstruktivní a odpovědný přístup z jejich strany bych považoval to, kdyby oni byli iniciátory konečného vyrovnání majetku KSČ a SSM s tímto státem, respektive s lidem tohoto státu, kdyby oni přispěli k privatizaci státního majetku dle schválených zákonů a v duchu ekonomické reformy. Děkuji za pozornost.

(potlesk)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Klimešovi, prosím pana poslance Nerada, připraví se pan poslanec Palkoska.

Poslanec František Nerad: Pane předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, dovolte abych reagoval na příspěvky, které se týkaly bytové politiky.

V této sněmovně jsem včera žádal, aby byl vládou předložen jakýsi harmonogram přechodu bytové politiky na tržní hospodářství. Ve správě o zásadách bytové politiky, kterou jsme zde schválili, bylo ukončení kategorie "komplexní bytová výstavba" do konce roku 1992, tuším. Paní kolegyně Vorlová zde navrhla, aby částka, která bude použita na komplexní bytovou výstavbu v paragrafu 3 rozpočtového zákona byla ještě rozmělněna na další výdaje. Doporučuji paní kolegyni Vorlové, aby tento svůj návrh stáhla, protože se domnívám, že kategorii KBV je třeba ukončit co nejrychleji a dalším rozmělňováním té časti, která je na to určena, pouze budeme prodlužovat její agonii a budeme si ztrpčovat život do budoucnosti.

A připomínka k návrhu kolegy Nedbálka na 100 až 200 milionů na byty pro policii. V tomto státě dosud nemáme jasná pravidla, jak budou služební byty nebo byty zvláštního určení používány a v této chvíli na tyto byty vymezovat jakoukoliv částku myslím, že by nebylo rozumné. Bylo by dobře, kdybychom nejprve vytvořili jakási pravidla jak tyto byty budou používány a pak se teprve rozhodli, kolik jich bude a potom na to dávali peníze.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Neradovi, prosím pana poslance Palkosku, připraví se paní poslankyně Vorlová.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, moje vystoupení se bude týkat dvou jevů, které dosud v našem rozpočtu nebyly a kde hrozí reálné nebezpečí ztráty kontroly nad čerpáním těchto prostředků.

Předně se jedná o vydávání státních dluhopisů podle paragrafu 3 návrhu zákona. Zastávám názor, že tento finanční nástroj obecně upravený zákonem FS, je velmi závažným zásahem do rozpočtu republiky a to zejména v budoucnosti. Z vyjádření pana ministra financí, že emise těchto státních dluhopisů budou umístěny u finančních ústavů a výnos z prodeje bytového fondu bude použit na zaplacení, je zřejmé, že tyto dvě věci jsou spolu provázány. Chybí mi však provázanost plnění, respektive zaplacení státních dluhopisů s výnosy z prodeje bytů. Domnívám se, že bychom se měli zde více zabývat tím, jak prostředky získané z prodeje bytů budou použity na zaplacení už vydaných dluhopisů, aby se nám nestalo, že tyto dluhopisy budou splatné za pět let, ale příjem z bytů bude např. dva roky a za pět let nebudeme mít z čeho zaplatit.

Současně navrhuji, aby tyto dluhopisy byly vydány nikoliv na dobu splatnosti za pět let, ale na různou dobu splatnosti, tak jak budou domy, respektive bytový fond, prodávány.

Je rovněž velmi důležité, za jakých podmínek tyto dluhopisy budou vydány. Z podnětu ústavně právního výboru byl do společné zprávy výborů pod bod B zařazen požadavek, aby vláda předložila rozpočtovému a kontrolnímu výboru a ústavně právnímu výboru návrh zásad vydání státních dluhopisů. Považuji toto opatření za nedostatečné.

Navrhuji, aby se souhlasem pana ministra financí byl vypuštěn paragraf 3 ze zákona, respektive z návrhu zákona, a byl předložen zvláštní návrh zákona o vydání těchto dluhopisů s podrobnostmi o jejich vydání a splácení. Nebude-li dán souhlas pana ministra, netrvám na tomto návrhu, ale žádám, aby v paragrafu 3 zákona ve znění společné zprávy bylo ve druhé větě nahrazeno slovo "za" slovem "do", a aby byl doplněn bod B společné zprávy ve třetím odstavci o text: "... a tyto nevydala před schválení návrhu zásad těmito výbory". To znamená, že text zákona by zněl: "Dluhopisy budou splatné do pěti let ode dne jejich vydání", a ve společné zprávě bude napsáno: "Česká národní rada žádá vládu ČR, aby předložila rozpočtovému a kontrolnímu výboru ČNR a ústavně právnímu výboru ČNR návrh zásad vydání státních dluhopisů a tyto nevydala před schválením návrhu zásad těmito výbory."

Dále si dovoluji upozornit, že oprávnění vlády v paragrafu 5 návrhu zákona - použít 900 milionů korun na kapitálové posílení České záruční a rozvojové banky ze státních finančních aktiv nás může v budoucnu přivést do tíživé finanční situace, pokud dojde ke schodku státního závěrečného účtu, neboť bychom neměli tento schodek z čeho uhradit. O založení této banky rozhodla vláda bez předchozího souhlasu parlamentu. Použití financí bankou může být různé a bude záviset jen na rozhodnutí vlády. Zdá se mi, že v obou případech se velmi lehkomyslně vzdáváme kontroly nad podstatnou částí finančního hospodaření České republiky.

Žádám proto, aby pan ministr financí se vyjádřil, zda lze tuto banku vyjádřit zákonem včetně rozhodnutí o kapitálové účasti prostředků ze státního rozpočtu. V kladném případě navrhuji vypuštění paragrafu 5 zákona. Pokud to nebude označeno za vhodné, navrhuji aby v bodě B společné zprávy v odst. 7 bylo doplněno "alespoň tři týdny předem" za slovo "informovala". To znamená, že společná zpráva bude znít: "Česká národní rada žádá vládu ČR, aby informovala alespoň tři týdny předem rozpočtový a kontrolní výbor a věcně příslušný výbor ČNR o poskytnutí státních záruk."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Palkoskovi. O slovo se přihlásil pan ministr.

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, reagoval bych hned na tento návrh. Myslím, že není třeba v obou případech zvláštní normy, protože vám bude předložen již v prvním čtvrtletí návrh zákona o státní pokladně. Již máme zákon o dluhopisech, ten je schválen, platí, a v návaznosti na to budeme mít zákon o státní pokladně, která s dluhopisy bude pracovat. Na to bude zvláštní režim a zde tyto otázky budou řešeny.

Pokud jde o zákon v § 3, tam zmocnění na 8 mld 700 obligací - jde jen o to, že tuto částku musí schválit parlament. Tam jde o schválení částky, nikoli o manipulaci. Manipulace se státními obligacemi bude složitější, to do zákona není možné v tak krátké formě všechno dát.

Stejně tak pokud jde o 900 miliónů, souhlasím s tím. Ve státních finančních aktivech máme dnes 1 mld 800 miliónů korun, oslabuje to možnost při státním závěrečném účtu uhradit případný schodek. Chci poukázat na to, že těchto 900 miliónů potřebujeme pro tuto banku z těch důvodů, aby mohla rozvinout svou činnost. Tato banka s těmito 900 milióny při multiplikačním efektu, který takovýto bankovní kapitál má, může umožnit dost podstatné zvýšení úvěrového rámce. Myslím, že není třeba, aby ke zřízení této banky byl zvláštní zákon nebo schválení parlamentu, řídí se to zákonem o bankovnictví a o bankách. Pochopitelně musíme sněmovně dávat přesné zprávy, jak státní pokladna se svěřenými prostředky zachází, to znamená, jak se státními dluhopisy, tak s krátkodobými pokladničními poukázkami, se kterými také počítáme na krytí přechodného nedostatku zdrojů v důsledku časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, tak i jakým způsobem hospodaří státní banka s těmi 900 milióny zejména z toho důvodu, že tato banka bude mít určitá zvláštní opatření zejména v tom, že bude dávat zvýhodněné úvěry a právě ze státního rozpočtu nebo z prostředků, které si vytvoří navíc ze zisku apod. by byly hrazeny rozdíly v zúročení, které vyplývají z toho, že tato banka bude poskytovat úvěry za nižší úrok.

Stejně tak zjevně bude muset mít určitý záruční fond rizikového charakteru. Počítáme s tím, že drobní a střední podnikatelé, kteří se dnes ucházejí o úvěr, v řadě případů musí jako záruku dát svou střechu nad hlavou, svůj vlastní domek. Je to pro něj obrovské riziko. Nepochybuji o tom, že v některých případech takovíto podnikatelé na trhu neobstojí. Bylo by velmi nedobré, kdyby se jim vzala střecha nad hlavou. To je dost problematické.

Tato banka by přebírala i určitá rizika tohoto charakteru právě pro to, aby podněcovala rozvoj drobného a středního podnikání.

Doporučoval bych to schválit v navrženém znění s tím, že podrobnosti manipulace se státními prostředky v obou případech jak pomocí státních obligací, tak i využití prostředků banky, budou specifikovány v návrhu zákona o státní pokladně, který přijde hned v prvním čtvrtletí na pořad jednání.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi za vysvětlení. Prosím paní poslankyni Vorlovou, připraví se pan poslanec Váca.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážení páni poslanci, i s ohledem na to, co teď říkal pan ministr o obligacích, znovu se přimlouvám za to - nemusí to být specifikováno, jak pan ministr říkal, ale aby se to rozšířilo z komplexní bytové výstavby i o školy, které nebyly stavěny v rámci komplexní bytové výstavby. Pan poslanec Nerad se mě o přestávce snažil přesvědčit, že je to z jiného pytlíku. Trvám ale na tom, že věcně je škola, která je v obci ve staré zástavbě rozestavěna, totéž co škola na sídlišti. Má stejné podmínky být privatizována jako nebýt privatizována, zůstane státu nebo obci na krku, tu si nikdo nekoupí.

Dále chci reagovat na některé poslance, kteří se snaží převést určitou částku, která je počítána pro Matici slezskou, do jiných položek. Chtěla bych vás upozornit, že částka, která je v tabulce 15 stanovena, se týká Matice slezské, která má sídlo jednak v Opavě a jednak v Těšíně, protože etnické území Slezska je Ostravou rozděleno ve dvě části. Jedná se nikoli o činnost neinvestiční, ale o investice, o rekonstrukci objektu, který - aby mohl plnit svůj účel - musí být opraven. Je to totéž jako rozestavěná každá jiná stavba. Zkrácením této částky znemožníme její dostavbu a naplnění funkce Matice slezské, která není spolkem, který by chtěl separaci. Je to čistě národopisný etnický spolek.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Prosím pana poslance Vácu, připraví se paní poslankyně Stiborová.

Poslanec Oldřich Váca: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, velice mnoho se zde hovoří o tabulce č. 15, kde jsou rozdělovány finanční prostředky na nejrůznější spolky. Na tuto tabulku se zkusím podívat trochu jinak.

Ve státech, kde demokracie má své kořeny, mají malé množství politických stran, ale mají velké množství spolků. U nás je bohužel situace opačná, máme obrovské množství politických straniček, ale velmi málo spolků. Domnívám se, že stát a obec musí mít zájem o to, aby spolky vznikaly a vykonávaly svou činnost. Má-li být spolková činnost vměstnána na jednu stránku, je mi to velice líto.

Musíme se pokusit, aby spolků bylo více. O tuto problematiku jsem se zajímal v jiných státech. Nemají pouze jen jeden zákon, na jehož základě vznikají sdružení občanů neboli spolky, ale spolky jsou dvojí: spolky zájmové a spolky veřejně prospěšné. Veřejně prospěšné jsou ve státech s demokratickou tradicí konstituovány podle jiných zákonů. To jsou ty spolky, které jsou pak financovány státním rozpočtem. Ostatní spolky jsou financovány už na regionální nebo obecní úrovni.

Nechtěl jsem vznést žádný pozměňovací návrh, ale chtěl jsem jen vládu upozornit na tu skutečnost, aby se do budoucna pokusila pohlédnout i na financování těchto spolků z jiného pohledu. Pak se vyvarujeme i těchto celodenních diskusí o tom, zda dáme Matici slezské, Sdružení myslivců nebo komu jinému. Domnívám se, že bychom to my zde řešit nemuseli.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Vácovi, prosím paní poslankyni Stiborovou, připraví se pan poslanec Stibic.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedající, dámy a pánové, ke kapitole rozpočtu České republiky, kapitole školství, zde již bylo hovořeno v několika diskusních příspěvcích. Já bych připomněla ještě malé věci, které se této problematiky týkají. U kapitoly školství bylo především hovořeno v části výdajové, ale podívejme se také na část příjmovou, kde se předpokládají příjmy především z regionálního školství, vysokého školství, atd., jak je uvedeno v materiále ministerstva školství. Vzhledem k tomu, že ovšem informace o této příjmové části této kapitoly jsou v materiálu poněkud kusé, obracím se s prosbou na pana ministra prof. Vopěnku s tím, jestli by sněmovně nevysvětlil, jakým způsobem budou tyto příjmy naplňovány. Mohli bychom totiž nalézt určité pochybnosti v tom, zda skutečně naplňovány budou a zda jsou skutečně reálné.

K problematice výdajů kapitoly školství bych navázala na pana poslance Vondráčka, který zmínil problematiku, která vyplývá již z platných zákonů především restitučních a těchto, které činí určitou problematiku ve školství, zdravotnictví a kultuře. S povděkem kvituji, že k této problematice hovoří i zpravodajská zpráva a že je doporučeno i vládě tuto problematiku řešit. Poslanec Vondráček zde dokonce navrhl i způsob, jakým by se tato věc řešit mohla, to znamená možnost uvolnění z účelových fondů a tím dopomoci tomu, aby ten schodek, který vypadá asi na finanční částku 850 milionů, mohl být kryt. Připojuji se v tomto k poslanci Vondráčkovi s tím, aby nebylo doporučeno vládě, aby to řešila v budoucnu ale, aby se to řešilo v tomto rozpočtu rovnou. Vím, že zde bylo řečeno, že je to spojeno s otázkou změny zákona, nicméně doporučuji vedle řešení navrženého poslancem Vondráčkem ještě jinou věc a to je, možnost hledání řešení v tom, že by došlo k přehodnocení uplatňování těchto zákonů časově a podobně.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji pani poslankyni Stiborové, ptám se, zda pan ministr chce reagovat, protože byl dotázán paní poslankyní Stiborovou. Za chvíli. Prosím pana poslance Stibice.

Poslanec Jaromír Stibic: Vážený pane předsedají, vážená vládo, vážená sněmovno, dovolte mi několik vět na podporu návrhu pana poslance Holomka, případně pana poslance Gjuriče. Tvrdím, že rozhodnutí dvou výborů v České národní radě snížit objem dotací pro rómská sdružení je příkladem politické slepoty. Je to obdoba příkladu, kdy chytl barák a jeho obyvatelé se vrhnou na vyšetřování, kdo to zavinil, místo toho, aby požár hasili. Ptám se - doutná rómské nebezpečí? Já si myslím, že někde už plápolá. Realizovat program k prevenci tohoto nebezpečí je povinností vlády.

Ona proto navrhla 10 milionů a někteří osvícenci z našich řad to chtějí zamítnout. Rozhodnutí o nule nemá s racionálním myšlením nic společného, je to emoce a je to bezpochyby také trest. Jaký trest? Výchovný? Ne, je to kopanec. Jestliže by tedy Česká národní rada chtěla přijetím této nuly vychovávat pomocí pohlavků a jestliže by chtěla uzákonit rasovou nerovnoprávnost, pak se jedině budu těšit, až tady nebudu.

K druhému bodu bych rád velice stručně. Bylo téměř nařízeno neuplatňovat regionální přerozdělovací požadavky. Zachovám se podle toho, ale musím podat pozměňovací návrh bezpeněžní. Ohrožení občanů Pardubicka životním prostředím se zatím uznává pouze platonicky, ačkoli okres je podle údajů Českého statistického úřadu jako čtvrtým nejhorším imisním zatížením SO2 a totéž zatížení NOX. Mimořádně vysoké, a to je specifikum, je zatížení města látkami organické chemie včetně karcinogenních. Pardubice jsou jedním z největších znečišťovatelů řeky Labe. Navrhuji proto v kapitole 398 Všeobecné pokladní správy do další specifické účelové rezervy podle b) na str. 4 za slovo "Sokolovsku" dát čárku a vložit slovo "Pardubicku". Argumentaci jsem ochoten komukoliv doplnit. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Stibicovi, prosím pana poslance Balcárka. Připraví se pan poslanec Kubiš.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, žádám, aby byla do rozpočtu ministerstva kultury České republiky v rámci individuálních dotací BO zařazena na investiční výstavbu a rozestavěné stavby 100 milionů Kčs jako položka na účelovou investiční akci, na rekonstrukci národní kulturní památky I. kategorie Špilberku tak, jak o to 14 poslanců z Brna bez rozdílu politických stran a hnutí v České národní radě požádalo dopisem ze dne 21. listopadu 1991 ministra České republiky Milana Uhdeho. Díky tomuto dopisu jsem povinen s tím sněmovnu seznámit. Špilberk jako symbol svébytnosti moravského stavovského státu od druhé poloviny 13. století sídlo moravských, sněmů sídlo českých králů a moravských markrabat, symbol trvalé jednoty Moravy a Slezska s Čechami svým významem daleko převyšuje ostatní památky dotované z kapitoly rozpočtu kultury, např. Národní galerii moderních umění v Praze. Částka na Špilberk měla být proto do této kapitoly po právu zařazena již v minulých letech, o což zde bezúspěšně usilovala obdobná skupina brněnských poslanců ČNR při projednávání rozpočtu na rok 1991. Rekonstrukční práce, které na tomto objektu probíhají už od r. 1982 byly dotovány prozatím pouze z rozpočtu města Brna, v letošním roce pětkrát menšího než je rozpočet města Prahy. A to i přesto podtrhuji, že jde o památku, která je majetkem České republiky, dříve země a nikoliv města Brna. Neposkytnutí dostatečné finanční dotace na pokračování rekonstrukčních prací by mělo pro fyzický stav této významné kulturní památky, symbolu moravské svébytnosti, nikoliv pouze vězení národů, jak je někdy mylně tradováno, čímž se tato památka proslavila v celé Evropě až v první polovině 19. století, nedozírné následky. Již nyní je tristní stav této jedinečné národní kulturní památky, do níž teče, předmětem ostré kritiky a údivu zahraničních návštěvníků, v poslední době např. i interpelace italského velvyslance v ČSFR adresované primátorovi města Brna při jeho nedávné návštěvě v Brně. Dezolátní stav této památky nemůže nikoho, kdo jen trošku soucítí s opomíjenou kdysi samosprávnou Moravu, nechat chladným. Přiznávám ovšem, že pan ministr Uhde má do jisté míry pravdu ve svém dopise, v němž odpovídá brněnským poslancům ČNR, že totiž brněnskému Špilberku chyběla až do nedávné doby jasná a reálný m potřebám odpovídající koncepce jeho využití. Tato koncepce byla ministerstvu předložena ve druhé verzi až poměrně nedávno, cca před čtrnácti dny, i když ideový záměr využité hradu Špilberk byl projednán na zasedání města Brna 4. a 5. září.