Pokusím se postupovat co nejracionálněji
a ve víře, že výbory, které jej
projednaly, předkládají ve společné
zprávě sněmovně promyšlenou řadu
změn, se pokusím co nejméně zdržovat.
Přesto mi dovolte stručně uvést i
obecný pohled.
Tento návrh zákona je mezi policisty dlouho a netrpělivě
očekáván. Důvody očekávání
jsou přinejmenším dva. První je prostý
fakt opoždění za zákony o služebním
poměru policistů Federálního policejního
sboru a Policejního sboru Slovenské republiky. Nerovnováha
mezi služebními poměry policistů způsobovala
nejedno napětí, nejeden přechod z jednoho
sboru k druhému. Druhý, důležitější
důvod, je překonanost předchozího
zákona o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti, známé
stovky z roku 1971. Netrpělivé očekávání
nového zákona pramení zejména z
těchto příčin:
Předchozí zákon neupravoval dostatečně
přesně postavení policistů zejména
vůči nadřízeným, ponechával
velkou míru volnosti subjektivním výkladům
sporných situací mezi nadřízenými
a podřízenými, a tím vedl i k výraznému
potlačení občanského pocitu a občanských
jistot u policistů. Jsem přesvědčený,
že to byla jedna z vážných příčin
toho, proč příslušníci SNB mnohdy
působili na občany, slušně řečeno,
málo vstřícným dojmem. Sami totiž
byli o možnost rovnoprávného postoje k druhým
výrazně ochuzováni.
Předchozí zákon neupravoval dost jasně
mechanismus služebního postupu, mechanismus obsazování
funkcí, mechanismus přijímání
k policii. V těchto oblastech ponechával mezery,
které se často zneužívaly na základě
osobních vazeb, subjektivních názorů
nadřízených a podobně. Následkem
opět byly často nedobré vztahy v SNB.
Poslední neméně důležitý
důvod je ten, že policisté jsou již delší
dobu přirozeně velmi napjati, jak dopadnou paragrafy,
které se projeví buď přímo v
jejich kapse, nebo v rozvržení služeb, případně
v tom, zda si budou muset zvýšit kvalifikaci nebo
odejít ze své funkce nebo od Policie.
Na tyto otázky tedy i předložený návrh
zákona odpovídá. Nelze však tvrdit,
že je to zákon nový. Opět, jak u zákona
o Policii ČR, je na místě říci,
že jde spíš o rozsáhlou novelu. Věcně
se mění oproti předchozímu zákonu
asi čtvrtina ustanovení. Nelze však upřít,
že v mnohem větším počtu ustanovení
dochází sice k drobným, ale ve svém
součtu důležitým posunům, které
zpřesňují vztahy mezi policisty, mezi nadřízenými
a podřízenými, a povinnosti a práva
policistů. To je velký klad předloženého
návrhu.
Je třeba však konstatovat, že ve své koncepci
zůstává zcela na úrovni předchozího
zákona. Zároveň je však faktem, že
změna může přijít až s univerzálním
zákonem o státní službě.
Dovolte nyní, abych příkladno připomenul
některé novinky, které vládní
návrh přináší. Upřesňuje
se mechanismus přijímacího řízení
v § 4. Zkracuje se zkušební doba při přijetí
na libovolně krátkou dobu.
Vypouštějí se ustanovení o stejnokroji.
V § 16 se vypouštějí možnosti
výjimek pro vyšetřovatele, kteří
dosud nemuseli mít právnické vysokoškolské
vzdělání. Dosavadní výjimky
budou platit do roku 1995. Je to další krok na cestě
k vytvoření nezávislého institutu
vyšetřujících soudců.
Výrazně se zpřesňují závazné
podmínky pro rozvržení služby v týdnu
v § 41. Navrhuje se úplné zrušení
proplácení přesčasových hodin.
Ruší se služba při mimořádných
bezpečnostních opatřeních - zejména
tzv. dosažitelnost. Při skončení služebního
poměru uvolněním v § 105 se zkracuje
výpovědní lhůta, shodně jako
v zákoníku práce, z bývalých
devíti měsíců na dva. Posiluje se
význam služebního hodnocení jako podkladu
pro případ propuštění. Nový
důvod k propuštění může
být porušení zvláštního
omezení, což je aktivita v politické straně
nebo nedovolená forma podnikání. Zcela nově
se zavadí úprava vztahů policie a odborů
v § 139 a dalších. Vypouští se nárok
policistů na umístění v občanském
povolání po odchodu od policie.
Tolik stručný výčet některých
příkladů.
V obecném výkladu se musím ještě
zmínit o důležitém rysu návrhu
zákona, a sice velkého množství podzákonných
norem, ke kterým zmocňuje ministerstvo vnitra a
na které se odkazuje. Výbor pro bezpečnost
se tímto aspektem důkladně zabýval
a mohu říci, že nebyl dalek toho návrh
zákona z uvedeného důvodu odmítnout
a požadovat předložení všech prováděcích
předpisů. Vzhledem k tomu, že ministerstvo
výboru předložilo v průběhu projednávání
alespoň vypracované zásady většiny
těchto předpisů a vzhledem k nutnosti zákon
přijmout, rozhodl se nakonec výbor tento problém
překonat.
Dovolte nyní, abych vás stručně seznámil
se společnou zprávou zpravodajů výborů.
Prosím na začátek, abyste si v předložené
společné zprávě opravili tuto tiskovou
chybu:
- v § 8 v tabulce hodností pod písm. a) to
je v prvé části tabulky v řádce
šest ve středním sloupci místo slova
"kriminální" má být "policejní",
to dovodíte z logiky věci samé.
Ve společné zprávě především
naleznete velké množství drobných návrhů,
které upřesňují práva policistů
ve vztahu k nadřízeným, které přibližují
postavení policistů ostatním občanům
a které upřesňují právní
význam jednotlivých ustanovení. Dovolte,
abych se těmto návrhům dále nevěnoval.
V § 6 se navrhuje pozměněné znění
přísahy, které vyjádří
přednostní závazek dodržovat ústavu
a zákony, a teprve v souladu s nimi rozkazy a pokyny nadřízených.
Vládní návrh stavěl obě tyto
oblasti na stejnou úroveň.
V § 8 se navrhuje zavést v Policii ČR nové
názvosloví hodností. Tato problematika je
velmi složitá a má mnoho vazeb. Lze o ní
vést hodinové debaty. V každém případě
předložený návrh je dalším
krokem, směřujícím ke zcivilnění
policie, k odbourání co nejvíce vojenských
prvků. Definitivní řešení může
přinést až zákon o státní
službě a případně také
rozdělení dosud jednotného policejního
sboru na část civilní policii, a část
polovojenskou - četnictvo.
Dovolím si vás dále upozornit na návrh
k § 16, jehož smyslem je upravit přímo
zákonem obsazování některých
funkcí výběrovým řízením,
to jest soutěží.
V § 63 vás upozorním na navrženou změnu,
která znamená, že policii nebude přímo
ze zákona uloženo zřizovat zdravotnická
a lázeňská zařízení,
ale že jí to bude pouze umožněno. Upozorňuji,
že v předchozím zákoně taková
povinnost, ba ani možnost zakotvena nebyla.
V § 66 se navrhuje, aby se preventivní rehabilitace
poskytovala jen vymezenému okruhu policistů. Předpokládá
se, že ministerstvo určí zejména policisty,
sloužící ve službách přímé
bezpečnostní povahy.
Další důležitý návrh je
k § 137, který má umožnit přezkoumání
rozhodnutí služebních funkcionářů
soudem. Předkládáme znění identické
se zněním služebního zákona FPS
i PS SR. Ústavní a kompetenční otazníky
okolo tohoto bodu asi zůstanou viset ve vzduchu i nadále.
Další důležitý návrh je
k § 139 až 141, kde se přesněji upravují
vztahy policie a odborových organizací a ochrana
odborových funkcionářů. Předložené
znění je přijatelným kompromisem mezi
vládním návrhem a návrhem policejních
odborářů. Výjimkou z této přijatelnosti
je jedna drobnost, na kterou upozorním až v rozpravě
a předložím k ní návrh garančního
výboru.
Dále je nutno upozornit na § 148, který vypracoval
ústavněprávní výbor a kterým
se má nahradit vládní návrh ustanovení
o zákazu určitých podnikatelských
aktivit policistů. Původní znění
totiž vzbudilo obavy, že by bránilo policistům
i účastnit se kupónové privatizace.
Poslední ustanovení, na které si dovolím
upozornit, je návrh nového § 157, který
má zajistit, aby se na přechodnou dobu tento zákon
vztahoval i na příslušníky Sboru nápravné
výchovy.
Nyní si dovolím obrátit vaší
pozornost k proceduře, kterou chci navrhnout pro projednání
tohoto návrhu zákona. Podle § 25 a jednacího
řádu budeme vládní návrh projednávat
ve znění společné zprávy, pokud
se ČNR neusnese jinak.
Podle počtu podaných pozměňovacích
návrhů si dovolím na začátku
hlasování navrhnout, zda hlasovat odděleně
po částech návrhu, např. po hlavách,
nebo jen podle pořad podaných návrhů.
V každém případě předpokládám,
že po ukončení rozpravy bude třeba na
nějakou dobu projednávání bodu přerušit
pro přípravu závěrečného
slova zpravodaje a hlasování.
Děkuji vám za pozornost a prosím pana předsedajícího,
aby zahájil rozpravu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
panu zpravodaji a zahajuji rozpravu. Konstatuji, že se do
rozpravy zatím přihlásil jediný poslanec,
a to je pan poslanec Vaňák, kterému uděluji
slovo.
Poslanec Vladislav Vaňák: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, dovolil bych si mít dvě připomínky
k předloženému návrhu zákona.
Nejprve bych si dovolil k § 63 vyslovit dotaz na pana ministra
Sokola. Porovnáním vládního návrhu
zákona o služebním poměru policistů
Policie ČR s obdobnými zákony vydanými
federací a Slovenskou republikou jsem zjistil určitou
nesrovnalost při určení odpovědnosti
za zajišťování podmínek pro výkon
služby, a to zejména v oblasti zdravotnické
péče, školství a dalších,
to znamená v těch činnostech, které
jinak zajišťují obecně příslušné
ústřední orgány státní
správy, to je ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo
školství atd. Zákon federace a SNR hovoří
v této souvislosti o služebním orgánu,
to je o tom organu, který je ministrem vnitra zmocněn
k činnosti ve věcech služebního poměru.
Naproti tomu vládní návrh v této souvislosti
uvažuje, že tuto problematiku bude spravovat Policie
ČR.
Pane ministře, v této souvislosti bych se chtěl
dotázat, zda výrazem Policie České
republiky má vládní návrh na mysli
povinnost organizace tak, jak je tomu podle příslušných
ustanovení zákoníku práce, nebo zda
toto ustanovení postihuje ty viníky, kdy ministerstvo
vnitra je ústředním orgánem státní
správy v uvedených záležitostech na
jinak obecně závaznými předpisy určeného
ústředního organu státní správy,
to je v příkladech, které jsem uvedl, ministerstvo
zdravotnictví, nebo ministerstvo školství.
Podle odpovědi pana ministra mohu předložit
další návrhy.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pane ministře, je to neobvyklé, ale jste vyzýván
k promptní odpovědi. Jste připraven, nebo
nikoliv?
Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, jako obvykle jsem připraven, takže
mohu rovnou odpovědět. Vážený
pane poslanče, ta otázka je položena správně,
ten problém byl původně řešen,
jak správně akcentujete v rámci původního
návrhu, poněkud jinak.
Nicméně v průběhu jednání
legislativní rady, tím nechci tuto záležitost
svádět na někoho jiného, došlo
k závěru, že je nezbytné toto oprávnění
definovat jako oprávnění policie, což
podle mého názoru není správné.
Je specifikem tohoto resortu, že plní určité
přenesené působnosti státní
správy v oblasti zdravotnictví, školství,
ale i sociálního zabezpečení,
dozoru nad bezpečností práce, problematiky
hospodářské apod., což znamená,
že v tomto případě pověřovat
nebo definovat v § 63 tak, že tato oprávnění
budou vztahována k policii, není zcela v pořádku.
Podle mého názoru by pro čistotu věci,
ale i pro funkčnost tohoto ustanovení bylo vhodnější,
kdyby výraz "policie" byl nahrazen výrazem
"služební orgán", který by
v podstatě v těchto úsecích státní
správy, včetně přímého
zabezpečení rozhodoval o tom, kdo bude pověřen,
což poté mohou být i policejní orgány,
ale ne přímo ze zákona, ale z titulu tohoto
pověření. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Můžete pokračovat, pane poslanče?
Poslanec Vladislav Vaňák: Po vysvětlení
pana ministra bych si dovolil formulovat svůj pozměňovací
návrh, a to takto:
V § 63, odst. 1 doporučuji nahradit slovo "policie"
slovy "služební funkcionáři",
v odst. 2 slovo "policie" rovněž slovy "služební
funkcionáři".
Druhou připomínku bych si dovolil přednést
až po vystoupení pana kolegy Kužílka,
protože se jedná o jeden paragraf, který pouze
doplňuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Do rozpravy se hlásí pan poslanec Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek: Dovolil bych
si jako poslanec přihlásit se do rozpravy a podat
dva pozměňovací návrhy.
Ve znění společné zprávy v
tabulce hodností k § 8 navrhuji změnit slovo
"podúřednické" na "nižší"
a slovo "úřednické" na slovo "vyšší"
a těmito slovy nahradit v celém textu zákona
slova "praporčické" a "důstojnické".
Druhým návrhem je ten, který jsem již
předeslal ve své zpravodajské zprávě
a který se týká § 140, odst. 4 ve
znění společné zprávy.
Navrhuji nahradit slova "k zabezpečení činnosti
základních organizací odborového svazu
a jeho orgánů slovy "k zabezpečení
činnosti základních odborových organizací
a jejích orgánů".
Zdánlivě jde o drobnou slovní změnu,
ale znamená, že v případě, který
je nyní uveden ve společné zprávě,
by to znamenalo, že policie by zajišťovala nejenom
základní organizace odborových organizací,
ale i jejich vyšší hierarchické
stupně, příp. až po nějaký
centrální výbor.
Oproti tomu v návrhu, který předkládám,
a který je přesnou kopií toho znění,
které je ve slovenském i ve federálním
služebním zákoně, by policie byla povinna
zajistit materiálně technicky jenom odborové
organizace základní a jejich orgány.
Podle mého názoru fakt, že se to dostalo do
společné zprávy, je vlastně dán
tím, že v našem garančním výboru
jsme tuto nuancí, troufnu si říci podsunutou
nám odboráři, nepostřehli. K tomu
bych dodal jen malý komentář.
Snažili jsme se spočítat, kolik může
odborový svaz policistů, pokud má proponovaných
řádově např. 50 % policistů
ve svých řadách, mít příjem.
Pokud by to bylo 1 % platu, docházeli jsme řádově
k částkám asi 10 miliónů korun
ročně. Domnívali jsme se tudíž,
že není potřeba ještě ze státního
rozpočtu prostřednictvím policie dotovat
a zajišťovat fungování vyšších
odborových struktur, odborových svazů.
Dalším návrhem, který si dovolím
předložit, je zařadit nový § 140.
Pod číslem paragrafu by byl nadpis "Kolektivní
dohody". Paragraf by zněl: "K zabezpečení
prav, oprávněných zájmů a potřeb
policistů, ke zlepšování podmínek
výkonu služby, zdravotních, sociálních
a kulturních podmínek, včetně podmínek
pro využívání volného času,
uzavírají jménem policistů příslušné
odborové orgány a jménem policie příslušní
služební funkcionáři kolektivní
dohody."
Tolik mé návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Do rozpravy jsou přihlášeni další
poslanci, ale pan poslanec Vaňák naznačil,
že by se chtěl ještě rozpravy účastnit.
Poslanec Vladislav Vaňák: Dovolil bych si
nově navržený § 140 doplnit o další
odstavec, protože se domnívám, že kolektivní
dohody jsou v tomto nově ustanoveném paragrafu zakotveny,
avšak není zde dostatečně zakotvena
jejich vynutitelnost.
Navrhuji tudíž doplnit nový § 140 odstavcem
2 v tomto znění: "Na postup při
uzavírání kolektivních dohod, na jejich
platnost a účinnost a na řešení
kolektivních sporů se přiměřeně
vztahují ustanovení zákona č. 2/1991
sborníku o kolektivním vyjednávání,
s výjimkou § 16 až 31." Dovolím si
tento návrh vysvětlit.
Je v zájmu policie i odborového svazu, aby otázky
způsobu a postupu obou stran byly upraveny v tomto zákoně.
Postup při jejich uzavírání, stejně
jako platnost a účinnost uzavřených
smluv i jejich právní vynutitelnost se navrhuje
podřídit platnému zákonu č.
2/1991 Sb., s výjimkou ustanovení § 16 až
31, čímž se řešení případných
sporů posouvá toliko do oblasti řízení
před zprostředkovatelem a rozhodcem.
Odborový svaz ani policie tudíž nebudou mít
možnost použít jiných než tímto
ustanovením výrazně omezených postupů
a prostředků. To tedy znamená vyloučení
možnosti použít stávky či výluky
jako prostředku řešení kolektivních
sporů. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji. Dále se písemně přihlásil
pan poslanec Holomek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Holomek: Pane předsedající,
pane ministře, moudré kolegyně, moudří
kolegové! Mám doplňující návrh,
který je velmi jednoduchý. Předem se chci
ale omluvit za to, že s tímto návrhem vystupuji
až ve sněmovně, protože jsem neměl
možnost vystoupit ve výboru. Nicméně
vás prosím o velkorysé a moudré uvážení
mého návrhu a jeho podporu, o které nepochybuji.
Tento návrh se týká § 3, odst, b), který
navrhuji doplnit větou: "Výjimku lze učinit
pouze na základě rozhodnutí ministra."
Tento návrh zdůvodňuji takto.
Není nejmenších pochyb o kompetentnosti ministra,
jestliže by takový případ nastal. Bude
to zcela nepochybně výjimečný akt
a pravděpodobně se jedná pouze o dočasné
opatření, jehož délku samozřejmě
nelze odhadnout.
A navíc to umožní zařadit k policii
osoby, které by byly perspektivní jako čekatelé,
mohly případně v rámci policie doplnit
své vzdělání a pak zdárně
pokračovat ve službě. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dále je přihlášena paní poslankyně
Sůvová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Sůvová: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
krátce k § 24, který není časově
ohraničen. Navrhuji doplnit za uvedený paragraf
text: "a to pouze na dobu nezbytně nutnou, na 6 měsíců,
maximálně jeden rok". To je vše.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Stačil pan zpravodaj zachytit návrh? Ano, stačil.
Do rozpravy se dále přihlásil poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, vážený
zbytku českého a moravskoslezského sněmu,
přednesu návrhy, které se zřejmě
mojí vinou nedostaly do zprávy ústavně
právního výboru, protože tam bylo tolik
změn, že jsme pak udělali nějaké
chyby. Přednesu dvě věci, které jsme
schválili na výboru a nedostaly se do naší
zprávy.
K § 140 původního vládního návrhu,
který je dnes § 142, jsme navrhovali zavést
tyto změny s číslováním novým
podle společné zprávy. V § 140 je ve
čtvrtém řádku "§ 22 odst.
1 písm. d)", což by se nahradilo slovy "§
140 odst. 1". Tam se jedná o zařazení
do činné zálohy, které původně
bylo řešeno jenom v § 22. Nyní je zakotveno
ještě v § 140 odst. 1. Domníváme
se, že by specifikace měla být zde. Doplní
se za "§ 140 odst. 1" ještě "a
podrobnosti o udělování služebního
volna s nárokem na služební příjem
na nezbytně nutnou dobu podle § 140 odst. 3 a okruh
funkcí v odborových orgánech, pro které
platí ochrana odborového funkcionáře
podle § 141". Dále by pokračoval text
původního § 140 "stanoví ministr
v dohodě s odborovým svazem policistů".
Aby všechny tyto věci byly specifikovány ještě
ve vyhláškách.