Česká národní rada 1990 – 1992

^x) Pokud se funkci zakladatele státního podniku nerozhodne vykonávat město nebo okresní úřad ve městě, v němž má státní podnik nebo jeho součást sídlo.

^xx) Určené ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky

Důvodová zpráva

I. Obecná část

Stávající soustava národních výborů s jejich postavením ve společnosti a svěřenými pravomocemi představuje model administrativně centralistického systému státu, v němž nejsou vytvořeny podmínky pro žádoucí rozvoj místní aktivity a samosprávu obcí a zároveň ani předpoklady pro racionální a kvalitní výkon státně správních činností v místech. Tato skutečnost má za následek značnou administrativní náročnost státní správy, duplicitu některých správních činností i překrývání působností jednotlivých stupňů národních výborů.

Soustředění výkonu státní moci, státní správy a samosprávy v jednom místním orgánu s všeobecnou působností je považováno za překonané. Z hlediska nového fungování společenského mechanismu je potřebné oddělit v určité míře státní správu a samosprávu. Místní správa musí být nově konstituována a organizována z hlediska potřeb občanů a celé společnosti.

Proto v úzké návaznosti na zavádění obecního zřízení je nezbytné provést i reorganizaci místní státní správy. Její uskutečnění se navrhuje provést v návaznosti na koncepci připravovaného zákona o obcích. V něm se předpokládá, že výkon státní správy bude v široké míře přenesen na obce a městské úřady a že vláda nařízením určí obecní, respektive městské úřady, které budou ve vymezených územních obvodech tuto přenesenou působnost vykonávat za ostatní obce nacházející se v těchto obvodech. Vzhledem k tomu se upouští od původního záměru vytvářet v těchto územních obvodech zvláštní místní orgány státní správy - obvodní úřady.

Pokud jde o města Brno, Ostravu, Plzeň a Ústí nad Labem, kde jako orgány obce budou působit úřady městských obvodů a úřady města, bude, pokud jde o výkon přenesené působnosti na úseku státní správy, úprava obdobná, jako v obcích a městech.

Jako zvláštní místní orgány budou zřizovány pouze okresní úřady, které budou vykonávat působnost dosud prováděnou okresními národními výbory, pokud část této působnosti se nesvěřuje jako přenesená působnost obcím a městům, a současně budou i odvolacím orgánem vůči orgánům měst a obcí.

Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšení státního rozpočtu, neboť k její realizaci budou využity dosavadní rozpočtové zdroje národních výborů. Přitom hlavní zdroj by měl představovat rozpočet zrušených krajských národních výborů a předpokládané snížení rozpočtových výdajů dnešních okresních národních výborů přechodem na samosprávu měst a obcí.

II. Zvláštní část

K § 1 až 3

Orgánem státní správy se všeobecnou působností v okresech budou okresní úřady. Jejich postavení a působnost budou moci upravovat zákony České národní rady. Jiné orgány nebo organizace mohou vykonávat státní správu v okresech pouze na základě zákona.

K § 4 až 6

Ustanovení vymezuje základní působnost okresních úřadů. Okresní úřady budou v zásadě plnit funkci stávajících okresních národních výborů v oblasti výkonu státní správy a funkci odvolacího orgánu ve vztahu k orgánům obce, vykonávajícím státní správu.

Ve městech Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem budou podle návrhu zákona ČNR o obcích, vytvářena vedle zastupitelstva města i obvodní zastupitelstva. Ve shodě s tím budou v uvedených městech působit jak úřady městských obvodů, tak úřad města. Vedle těchto orgánů obce budou v uvedených městech působit jako místní orgány státní správy okresní úřady. Kontrolní činnost úřadů ve vztahu k obecním úřadům, respektive úřadům městských obvodů a úřadu města je omezena pouze na výkon státní správy v oblasti přenesené působnosti.

K § 7 až 10

Je upravováno složení a struktura okresních úřadů. Zvláštními orgány okresního úřadu, zřizovanými podle zvláštních právních předpisů, jsou: správa Sboru požární ochrany, povodňová komise, nákazová komise, regresní komise a komise péče o rodinu a děti. Zohledňuje se zásada, že státní správa bude řízena z centra a bude ekonomicky zajišťována státem. Ve skladbě rozpočtu těchto úřadů se musí promítnout i skutečnost, že po přechodnou dobu stanovenou tímto zákonem budou mít též příjmy od organizací patřících po přechodnou dobu do jejich hospodářství.

K § 11 a 12

Pamatuje se na nápravu nesprávných opatření okresních úřadů. Zakotvuje se příslušnost ústředních orgánů státní správy ke zrušení takových opatření.

V zájmu jednoznačnosti se zvýrazňuje skutečnost, že k nápravě správních rozhodnutí může dojít pouze podle obecných předpisů o správním řízení.

K § 13 až 16

Ustanovení upravují způsob řízení úřadů a vymezují působnost jednotlivých ústředních orgánů státní správy na tomto úseku. Zabezpečuje se tak požadavek, aby státní správa byla uskutečňována na celém území republiky jednotně. Přezkoumávání rozhodnutí, které úřady vydaly ve správním řízení, budou v jednotlivých správních odvětvích provádět příslušné ústřední orgány.

K § 17

Toto ustanovení řeší zbývající dosavadní působnost krajských národních výborů. Část jejich působnosti se podle § 4 přenáší přílohou I do působnosti okresních úřadů. Zbývající působnost se přenáší zčásti přílohou II na centrální orgány a část působnosti se v příloze III ruší bez náhrady.

K § 18

Toto ustanovení přejímá v podstatě obsah ustanovení § 72 odst. 2 návrhu zákona ČNR o obcích. Jde o opatření dočasného charakteru, než bude tato problematika definitivně rozřešena ekonomicky nejvýhodnějším způsobem. O tom, že jde o kompetenci jen na přechodné období, svědčí i ustanovení, že okresní úřad nesmí zakládat nové státní podniky. Naproti tomu se připouští, aby okresní úřad zřizoval i nové rozpočtové a příspěvkové organizace. Tato možnost je však silně omezena souhlasem vždy tří ústředních orgánů státní správy.

K § 19

Stanoví se, na které konkrétní úřady přecházejí práva a závazky, které budou mít okresní a krajské národní výbory v den svého zániku. Pokud jde o práva a závazky okresních národních výborů, přecházejí v jednotlivých okresech na okresní úřady. Pokud jde o práva a závazky krajských národních výborů, přejdou na okresní úřady v sídlech krajů. Výjimkou je Středočeský krajský národní výbor, kde je nutné, aby o přechodu práv a povinností zvlášť rozhodla vláda.

K § 20

V nezbytných případech je nutno přenést působnost z krajského národního výboru na centrum. U některé z takto převáděné působnosti se předpokládá, že funkci zakladatele státního podniku, konkrétně u ČSAD, ČSAO a podniku Silnice by mohlo převzít některé město nebo okresní úřad ve městě, v němž má státní podnik nebo jeho součást sídlo.

K § 21 až 25

Do doby, než budou vytvořeny potřebné právní a ekonomické předpoklady pro to, aby mohly obce a města plnit všechny své samosprávné funkce, bude okresní úřad plnit i některé hospodářské funkce ovlivňující rozvoj územních obvodů obcí a měst. Je proto nutné, aby obce a města měly v tomto období možnost ovlivňovat rozhodování okresního úřadu při plnění těchto úkolů. Ustanovení zákona zakotvuje zřízení okresního a městského shromáždění jako zastupitelského orgánu obcí a upravuje jeho postavení a působnost. Předpokládá se, že okresní a městské shromáždění ukončí svoji činnost nejpozději k 31. 12. 1992.

K § 26 až 31

K realizaci správního zabezpečení funkce obcí a výkonu státní správy po zrušení národních výborů je nezbytné provést dílčí novelizace některých zvláštních zákonů, vydaných pro jednotlivá správní odvětví. Jde v naprosté většině o změny související s výkonem správní agendy zajišťované dosud národními výbory, které nebylo možno zabezpečit pouhým přesunem na jiné orgány.

Provádí se rovněž dílčí novelizace zákona o územním členění státu pro řešení event. budoucích změn území okresů a pro postup při event. přejmenování obcí a měst.

K § 32

Pokud nebyl zvláštním zákonem určen správní orgán příslušný k správnímu rozhodování, rozhodoval dosud v těchto případech okresní národní výbor. Nyní se tato příslušnost svěřuje okresním úřadům které budou též oprávněny svá rozhodnutí i vykonat, s výjimkou případů, kdy byl podán návrh na výkon rozhodnutí soudem.

K § 33

Ke dni voleb do obecních zastupitelstev zaniknou národní výbory a je proto nutné, aby tímto dnem začaly v okresech působit okresní úřady.

Vláda republiky musí rozhodnout o přechodu práv a povinností Středočeského krajského národního výboru ještě před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Proto se zakládá účinnost ustanovení § 19 odst. 2 již dnem vyhlášení zákona.

V Praze dne 17. července 1990