Předseda vlády České republiky Petr
Pithart odpověděl poslanci Pavlu Havlovičovi
na jeho interpelaci dopisem ze dne 4. října 1990.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď předsedy vlády České
republiky Petra Pitharta na interpelaci poslance Pavla Havloviče,
která zní:
"Vážený pane poslanče,
Vaši interpelaci ze dne 4. 9. 1990 vítám a
pokládám ji za důvodnou, protože problémy,
na které poukazujete, existují a jejich závažnost
je nesporná. Předesílám, že jejich
"urychlené a zásadní" řešení,
které požadujete, není vždy možné.
V řadě případů totiž nebude
urychlené řešení tím zásadním
a naopak zásadní řešení nebude
rychlé ani urychlené. Ne všechno, o čem
jste hovořil, se týká kompetence vlády
České republiky.
Občas slýchávám, že náš
národ, který se právě vymaňuje
z totalitní diktatury, bývá přirovnáván
k nemocnému člověku. Nikoliv ve smyslu medicínském,
ale morálně psychologickém. Pokud je tomu
skutečně tak, pak rómská populace
je pacientem mnohem těžším. Byla zbavena
svého tradičního životního stylu.
Například rómská rodina je v mnohem
hlubší krizi než rodina česká.
Destrukce rómské pospolitosti a jejích vnitřních
vazeb je záležitostí posledního půlstoletí.
Chování Rómů, zejména těch
sociálně neadaptovaných, je mimo jiné
důsledkem i této okolnosti. Dosáhnout jejich
uspokojivé adaptace, to je úkol na mnoho let; řekl
bych, že nejméně na jednu generaci. Je to úkol,
který si žádá iniciativy a vytrvalosti
nejen vlády a ministerstev, ale také samotné
občanské společnosti a jejích institucí.
Také ovšem samotných Rómů. Nedokáži
předvídat a nedokáže to dnes nikdo -
jak se ho zhostíme. Ale snažit se musíme, nic
jiného nám nezbývá.
Poukazujete především na nejnaléhavější
aspekt věci, na bezpečnostní situaci. I když
už došlo v Plzni k zřetelnému uklidnění,
může podobná situace nastat jinde. Jde o součást
komplexnějšího jevu, tj. obecného vzrůstu
kriminality. Pokusy o jeho analýzu jsou ve sdělovacích
prostředcích zveřejňovány.
Situace, na niž poukazujete, si žádá bezprostřední
zásah veřejnobezpečnostních složek
MV ČR. Neprozrazuji žádné tajemství,
když řeknu, že se to našemu policejnímu
sboru nedaří. Problém nebagatelizuji ani
neodsouvám, ale naše policie zatím není
v potřebné míře akceschopná.
A všichni víme proč. Trpí kritickým
nedostatkem sil a účinných prostředků
právních, materiálních a technických
i nedostatečnou profesionální dovedností
v situaci pro ni po léta nezvyklé. Vím, že
Vás neuspokojím, řeknu-li, že pohotovost
k potřebnému okamžitému zásahu
je tu podmíněna vyřešením problémů,
které má samo bohužel dlouhodobý ráz.
Sám jsem s tímto stavem nespokojen jako Vy a ministr
vnitra se svými náměstky rovněž.
Ale nějaké urychlené opatření
tu prostě neexistuje. Policejní sbory potřebují
zásadní posilu zvýšením tabulkových
míst v ČR o více, než devět tisíc.
Takovou posilu nelze čerpat z řad bývalých
zaměstnanců státněbezpečnostního
aparátu, proti tomu by se jistě ozvala veřejnost,
kterou zastupujete. Můžeme učinit službu
v policejním sboru atraktivnější, ale
nemůžeme k ní občany nutit. Na tomto
příkladu je vidět, jak se prolínají
možnosti vlády a rezortního ministerstva s
postoji občanské společnosti, na nichž
koneckonců záleží neméně.
Vás požadavek pokládám za plně
oprávněný. Ztotožňuje se naprosto
i s našimi požadavky.
Stejným způsobem bych mohl pojednat i o našem
vězeňství.
Novela trestního řádu přinesla zkrácení
vazebních lhůt, což se v praxi projevuje zhoršením
již beztoho špatné kvality přípravného
řízení. Byla též zrušena
právní norma, upravující výkon
ochranného dohledu. Připomínám, že
obojí bylo schváleno Federálním shromážděním.
Sám nejsem pro návrat k represivním opatřením
minulých let, jako byl zákon o ochranném
dohledu nebo praxe omezující svobodu pohybu. Naproti
tomu je třeba prosazovat pozitivní opatření,
k nimž by mohl patřit institut domovského práva
a vybudování "sociální sítě".
Ta však vyžadují dlouhodobější
přípravy.
Předpokládáme rostoucí význam
prevence. V současné době se připravuje
posílení terénní sítě
sociálních kurátorů tak, aby jeden
kurátor připadal na 70 občanů propuštěných
z výkonu trestu (namísto dosavadních 150).
I v tomto případě má působnost
vlády své meze. Záleží na samotných
propuštěných. A také na občanské
společnosti, do jaké míry bude ochotna vytvářet
předpoklady jejich readaptace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ČR navrhne Federálnímu ministerstvu práce
a sociálních věcí, aby byl ze zákona
o sociálním zabezpečení (zákon
č. 100/1988 Sb.) vypuštěn okruh občanů,
žijících v mimořádně obtížných
poměrech "v důsledku návyků pramenících
z odlišného způsobu života v minulosti".
Předpokládáme tedy, že k 1. lednu 1991
vstoupí v platnost nové předpisy, které
zruší dosavadní zvláštní
podpory romským rodinám. Potřebná
sociální péče se jim bude poskytovat
stejným způsobem jako ostatním rodinám
a ostatním občanům.
Ministerstvo školství ČR se zabývá
novou koncepcí výchovy a vzdělávání
dětí z romských rodin, ale tato záležitost
je teprve ve stádiu expertního posouzení
a realizace nového projektu si opět vyžádá
určitý čas.
Vláda samozřejmě uvítá každou
konstruktivní iniciativu romských občanů
a jejich organizací i vytváření okresních
samosprávných center strany ROI. Její podpora
však není rozhodujícím činitelem.
V tomto ohledu záleží více na postoji
samotných romských občanů, na budoucích
okresních zastupitelstvech, zkrátka na občanské
společnosti.
Vážený pane poslanče, z Vaší
iniciativy jsem požádal jednotlivá ministerstva
o řešení konkrétních problémových
okruhů, a to:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
o řešení otázek sociální
péče a možnosti spolupráce v této
věci mezi okresními orgány státní
správy a romskými organizacemi.
Ministerstvo školství o řešení
otázky, týkající se možností
vyučování romských dětí
v romském jazyce.
Ministerstvo vnitra o posouzení možnosti spolupráce
Rómů s bezpečnostními orgány
a jejich náboru k policejnímu sboru.
Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti o vyjádření
se k Vašim návrhům posílení pravomoci
policejních složek, přikázaného
a zakázaného pobytu, právních a správních
aspektů znovuzavedení institutu domovské
obce a možnosti úpravy právních předpisů
pro případy nevymožitelnosti uložených
peněžních pokut.
Dovoluji si připomenout, vážený pane
poslanče, že kromě interpelace existuje i jiná
cesta, a to poslanecká iniciativa. Je vhodná zejména
tam, kde vláda nemá žádné pravomoci.
Doporučuji proto, abyste se ve snaze pomoci dobré
věci zaměřil též například
na možnosti spolupráce s řeholemi a vůbec
s církevními a jinými charitativními
institucemi. Zatím jsme si příliš zvykli
na to, že stát zasahuje do všech oblastí
života občanů. Proto je třeba společně
hledat možnosti řešení společenských
problémů přímo v místech, kde
vznikají, a lidmi, jichž se bezprostředně
týkají.
Vaše interpelace měla stimulující účinek.
Věřím, že urychlí některé
postupy, a proto Vám za ni děkuji.
Dr. Petr Pithart | |
předseda vlády ČR, v.r." |