ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990

VI. volební období

44

INTERPELACE

poslankyně Daniely Kolářové ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ing. Karlu Dybovi, CSc., a ministru kultury České republiky PhDr. Milanu Uhdemu ve věci současného nepříznivého stavu knihoven a pracovišť VTEI, zejména s ohledem na doplňování zahraničních odborných periodik.

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jedancím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslankyně ČNR Daniely Kolářové ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministru kultury České republiky:

"Je smutným paradoxem, že naše země, která se potřebuje velice rychle zařadit mezi vyspělé státy světa, zatím tak hrubě podceňuje jednu ze sfér, kterou právě vyspělé země přirozeně sledují a podporují.

Ve společnosti, v níž jednotlivci i instituce vstupují do vztahů ke svému okolí převážně prostřednictvím informací, se kvalitativní přeměna systému komunikace informací stává nezbytnou podmínkou udržení stávajícího postavení v mezinárodním srovnáním. Tím spíše je nutná pro zlepšení tohoto postavení.

V systému dokumentově založené komunikace informací plní po staletí, ne-li po tisíciletí, klíčovou úlohou dvě instituce - knihovny a archívy. Knihovny tím, že systematicky shromažďují, uschovávají a zpřístupňují sbírky zveřejněných dokumentů /dokumentů určených k veřejnému využívání/, plní významnou kulturní funkci. Jsou výrazem historické kontinuity poznatkové složky lidské civilizace. Ani v nejvyspělejších státech světa zatím nevznikly instituce, které by mohly knihovny nahradit.

Kulturní společnost podporuje knihovny, zejména knihovny sloužící veřejnosti, především z těchto důvodů:

- Základní vědecké a obecné technické poznání má charakter mezinárodního veřejně prospěšného statku, jehož výsledky jsou trvale zachyceny ve vědecké, odborné a obecně naukové literatuře, která je mezinárodní přístupná za relativně zanedbatelnou cenu.

V ČSFR je správa knihoven upravena obecně závaznými právními předpisy, které z podstatné části již před 17. listopadem 1989 neodpovídaly stavu věcí a potřebám společnosti. Zákon č. 53/59 Sb. o jednotné soustavě knihoven /knihovnický zákon/ má být v nejbližší době nahrazen naprosto nevyhovujícím zákonem o kultuře s působností omezenou na ČR. Nikoli nevýznamná část idealizované jednotné soustavy knihoven však po 30 letech tvořila součást soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací, pro kterou byla vydána z pochopitelných důvodů překonaná vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 21/85 Sb. o soustavě vědeckých, technických a ekonomických informací.

Reprezentanti odborné knihovnické a informační veřejnosti i já osobně vidíme pro knihovny několik kritických ohrožení:

- S přeměnou hospodářského systému státu zanikne dosavadní soustava vědeckých, technických a ekonomických informací, v jejich knihovnách je shromážděna významná část sbírkového bohatství všeobecného informačního fondu, až dosud organizovaná na principu úzké tematické specializace.

Samostatné knihovny, tj. především knihovny veřejné jsou poznamenány dlouhodobým okrajovým postavením. Ke všem problémům nedostatečného materiálně technického vybavení přistupuje jeden mimořádně akutní, který je nezbytně nutné vyřešit v průběhu několika týdnů. Je to problém devizových časopisů.

Knihovny v ČR odebírají v roce 1990 jenom cca 21 % titulů devizových periodik proti stavu v roce 1976. do roku 1990 byly objednávky vázány monopolem PNS, jako jediného možného dovozce s resortním devizovým krytím objednávek / v oblasti kultury se toto krytí za stejné období snížilo na 44,5 %/. Ceny periodik přitom rychle rostou. Pro rok 1991 stačí u PNS jen korunové krytí ve výši cca 45,-Kčs = 1 USD. Otázkou je, zda by knihovny nedokázaly dovážet bez zbytečných mezičlánků levněji, kdyby jim byla umožněna zahraničně obchodní činnost /Národní knihovna v Praze o ni opakovaně žádá bezvýsledně od října 1989/. Navíc např. Národní knihovně v Praze chybí skladovací prostory již pro 0,5 mil. svazků a pro další přírůstky v ročním rozsahu cca 100 tisíc svazků.

Obracím se proto na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR ing. Karla Dybu, CSc ve věci zajištění účelné reorganizace a zachování knihovních fondů soustavy VTEI dislokovaných na území ČR. Žádám, aby ČNR byla předložena informace o opatřeních.

Obracím se též na ministra kultury PhDr. Milana Uhdeho ve věci organizačního a finančního zajištění nákupu zahraniční literatury pro fondy veřejně přístupných knihoven v ČR pro rok 1991. Připomínám, že monopolní zprostředkovatel nákupu periodické literatury - Poštovní novinová služba - vyžaduje závazné objednávky s finančním krytím do 31.8.1990 a že ministerstvo kultury ČR dosud finanční prostředky závazně nepřislíbilo.

V Praze, dne 30. srpna 1990Daniela Kolářová, v.r.

V Praze, dne 31. srpna 1990

Dagmar Burešová, v.r.

Příloha: 1

Příloha 1

Přehled kvót a počtu objednaných titulů v letech 1976 - 1990

Rok
Kvóta Kčs fco
%
počet objednaných titulů
v %
1976
6 100 000 x/
100,00
6 024
100,00
1977
4 313 000
70,70
4 721
78,37
1978
4 313 000
70,70
4 416
73,31
1979
4 313 000
70,70
3 502
58,13
1980
4 017 000
65,80
3 354
55,68
1981
4 014 000
65,80
3 080
51,13
1982
3 550 000
58,20
2 638
44,00
1983
2 575 000
42,21
2 158
35,82
1984
2 580 000
42,29
2 012
33,40
1985
2 474 000
40,47
1 444
23,72
1986
2 653 000
43,49
1 629
27,04
1987
2 645 000
43,36
1 599
26,54
1988
2 645 000
43,36
1 980
32,87
1989
2 694 000
44,16
1 305
21,66
1990
2 715 000
44,50
1 270
21,08



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP