Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance Josefa Bezděka ministrovi zemědělství České republiky Bohumilu Kubátovi:

"Vážený pane ministře, v poslední době se na mne obrátila celá řada členů Českého mysliveckého svazu s kritickými připomínkami ke stávající situaci realizace zákona o myslivosti.

Po zvážení všech okolností si Vám, vážený pane ministře, dovoluji postoupit jako resortnímu ministrovi vlády ČR interpelaci následujícího znění:

Český myslivecký svaz jako zájmová organizace sdružující na 114.000 členů provedl demokratizaci a na mimořádném sjezdu se nejen přihlásil ke všem společensko-ekonomickým změnám, ale provedl i zásadní změny ve stanovách ČMS i ve složení ústředních orgánů.

Na mimořádném sjezdu ČMS bylo přijato usnesení směřující k zachování myslivosti pro všechny vrstvy pracujících, tj. stavu, kdy k této zálibě, ale i k náročné práci, má přístup co největší okruh našich občanů.

V tomto přechodném období je však nutné udržet organizační principy myslivosti podle zásady "status quo".

Je nutné, vážený pane ministře, odsoudit jednání některých organizací ve sféře Vámi řízeného resortu, které zneužívají svého užívacího monopolu jak k zemědělské, tak lesní půdě. Ve smlouvách o postoupení výkonu práva myslivosti si vyhrazují taková privilegia, která jim zajišťují přínosy - zejména devizové a myslivcům zbývají jen ruce pro práci v honitbách a to nejen při budování technických zařízení, ale i při zajišťování krmiva, rozvozu krmiva a péči o zvěř v zimních měsících. Namátkou lze dle poskytnutých informací jmenovat např. Agrokombináty Cheb a Tachov, které nejsou ojedinělé a bylo by možno uvést další. Obdobné problémy jsou i s některými organizacemi státních lesů.

Předsednictvo ústředního výboru Českého mysliveckého svazu připravilo v této souvislosti podklady k novelizaci stávajících předpisů při respektování práv vlastníků půdy, např. v otázce povinnosti je přijmout za člena sdružení, mají-li k části pozemku, tvořící honitbu, vlastnické právo.

Výrazem respektování vlastnických práv je i návrh zákonného opatření iniciativní skupiny poslanců ČNR, kde kromě prolongace nájemních smluv k honitbám je řešena i úplata, která respektuje jak výnosy vyjádřené v produkci zvěřiny, tak i náklady s tím spojené. Domnívám se, že je to pro období, kdy se teprve tvoří tržní mechanismy, jediné řešení.

Od ministerstva zemědělství ČR očekávám jak já, tak celá myslivecká veřejnost aktivní přístup v zachování využití nejširšího okruhu členů ČMS ve výkonu práva myslivosti.

ČMS nabízí naproti tomu pomoc při řešení jak legislativních, tak i ostatních problémů s tím spojených.

Oproti tomu je očekáváno ale i aktivnější řešení některých negativních jevů, ke kterým už po 17. listopadu došlo ve svazu některých organizací o co nejrychlejší získání finančních prostředků, zejména v oblasti konvertibilních měn, bez ohledu na zásady skutečného hospodaření v honitbách.

Myslivost znamená především chov a zušlechťování zvěře, tedy ochranu přírody jako takovou.

Myslivci mají ochranu přírody a zvěře ve své náplni již od poloviny 19. století, a to je tradice, která zavazuje.

Myslím si, že jen zachování přístupu desítek tisíců myslivců k výkonu práva myslivosti umožní zachovat ji na takové úrovni, na které je a je mezinárodně uznávaná.

Jsem přesvědčen, vážený pane ministře, že i ze strany ministerstva zemědělství ČR budou v tomto smyslu přijata potřebná opatření k zachování myslivosti jako takové.