Ministr zemědělství České republiky
Bohumil Kubát odpověděl poslanci Zdeňku
Smělíkovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 14.
listopadu 1990.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra zemědělství
České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci
poslance Zdeňka Smělíka, která zní:
"Obecně k otázkám ochrany životního
prostředí je nutno uvést, že se jedná
o oblast v minulosti značně zanedbanou a řešení
je proto nyní po všech stránkách o to
náročnější. Vlastní možnosti
a rychlost nápravy jsou úměrně odborné,
technické a ekonomické vyspělosti dané
společnosti. Nedostatky v oblasti životního
prostředí pramení z toho, že minulý
systém nebyl schopen včas zhodnotit situaci a přiznat
hrozící nebezpečí a učinit
opatření, která se nutně musí
dotknout materiální stránky životní
úrovně. Tato skutečnost se vztahuje na všechna
odvětví hospodářské činnosti.
V zemědělství je situace o to komplikovanější,
že je velice závislé na mnoha energetických
a materiálových vstupech, které nemůže
bezprostředně ovlivnit. Jedná se např.
o nekvalitní hnojiva a látky na ochranu rostlin,
nevhodné těžké a rozměrné
mechanizační prostředky, enormní imisní
zátěže značné části
našeho území atd. Samozřejmě
samo zemědělství přispělo celkově
nepříznivé situaci velkou měrou, což
se projevuje v problémech, o kterých se zmiňuje
poslanec ing. Z. Smělík a dále pak v řadě
nepříznivých dopadů na samu zemědělskou
půdu a krajinu. Jak známo, na mnoha místech
poklesl její přirozený produkční
potenciál značnou měrou.
Ke konkrétním poznámkám v interpelaci
p. poslance je nutno uvést některé vysvětlující
skutečnosti. Je jednoznačně prokázáno
řadou výzkumných prací, že na
růstu obsahu dusičnanů ve vodách nemá
podíl výhradně jenom zemědělství
v důsledku zvýšeného hnojení.
Při porovnání s ostatními evropskými
zeměmi nepředstavujeme ve vkladech průmyslových
hnojiv žádnou výjimku. Jsou i mnohé
země, kde jsou tyto dávky vyšší,
např. Holandsko, Dánsko. Důležitá
je však kvalita - např. zvýšený
obsah toxických kovů v půdě a ve vodách
je z velké části působen obsahem těchto
látek v hnojivech, která jsou na světových
trzích levnější než jiná
kvalitní hnojiva, která však naše ekonomika
zatím nebyla schopná a ochotná nakupovat.
I toto je jeden z momentů, který se v budoucnu m.
j. nutně může odrazit v ceně potravin.
Ke zmiňované otázce zákonů
a předpisů sloužící konkrétně
k ochraně životního prostředí
je nutno konstatovat, že samy o sobě problémy
nemohou řešit. Podstatná je změna hospodářsko-politických
podmínek se stanovením vztahů, odpovědnosti,
ekonomických a technických možností,
atd. jak k tomu v současné době naše
společnost dochází.
Z úrovně našeho resortu jsou vytvořeny
podmínky pro postupné zlepšení situace.
Jedná se o aspekty, o kterých se zmiňuje
p. poslanec Smělík a zároveň o celkovou
ekologizaci zemědělské výroby vůbec.
Do budoucna hodláme subvencovat programy, které
budou prioritně řešit hospodaření
v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů.
Jde o podporu nápravy v investiční oblasti,
o podporu změn hospodaření jako např.
alternativní zemědělství, obnova ekologické
stability zemědělské krajiny. Některým
vybraným, zatím jen modelovým zemědělským
podnikům, byly již v tomto roce příslušné
finanční prostředky poskytnuty (např.
v oblasti Želivky). Co se týče kontrolních
opatření, na které se p. poslanec táže,
je nutno uvést, že k nim podle dosavadních
zákonných úprav jsou příslušné
jiné orgány než MZe. Jsou to národní
výbory, hygienická služba a Česká
vodohospodářská inspekce. Pozitivní
úlohu v tomto směru by do budoucna mělo sehrát
Ministerstvo životního prostředí. K
citované směrnici č. 51/79 sdělujeme,
že Ministerstvu zemědělství nepřísluší
poskytování výjimek z tohoto předpisu,
proto je také nikdy neudělovalo.
Lze říci, že náš resort hodlá
řadu opatření, která byla v minulosti
v souvislosti s ovlivňováním kvality vod
učiněna, převést z úrovně
proklamativní do úrovně reálné.
K tomu by měl napomoci i připravovaný nový
systém daní, subvencí a dalších
ekonomických opatření. Úloha ministerstva
je v tomto případě závislá
i na prostředcích, které na podporu příslušných
programů budou uvolněny ze státního
rozpočtu. Za důležitou považujeme i oblast
patřičného vzdělávání
a působení zemědělských vodohospodářů.
V rámci řešení problematiky dusičnanů
je soustavně sledováno plnění realizačního
programu k snižování obsahu dusičnanů
u vybraných plodin, který zahrnuje konkrétní
opatření uložená výzkumu, odborným
kontrolním orgánům a vlastní praxi
s pozitivním vlivem na omezení obsahu dusičnanů
ve vodě. Ve spolupráci s orgány hygienické
služby byly stanoveny limity pro obsahy těžkých
kovů při dovozu surových fosfátů
pro výrobu fosforečných hnojiv. V ochranných
pásmech vodních zdrojů je stanoven zákaz
použití vybraných rizikových přípravků
na ochranu rostlin, který je soustavně kontrolován
v rámci odborného dozoru ÚKZÚZ a dalšími
organizacemi. Příslušná instrukce bývalého
MZVž ČR k hospodaření zemědělských
organizací v ochranných pásmech vodních
zdrojů, v průběhu doby již několikrát
upřesněna, byla novelizována v r. 1989. Podle
nejnovějších výzkumů (VÚZZP
Zbraslav) bude však nutné v nejbližší
době tento materiál zásadně přepracovat,
a to zejména s ohledem na problematiku hnojení.
Dosavadní důraz na omezování hnojení
bude nutno dát do souladu s celkovým stavem půdy
na daném místě, t.j. otázkou obsahu
organické hmoty, procesy mineralizace atd.
V současném návrhu pravidel pro poskytování
subvencí v agrárně potravinářském
komplexu je počítáno s finanční
podporou podniků hospodařících v ochranných
pásmech vodních zdrojů za předpokladu
dodržování stanoveného režimu hospodaření
(viz přiložený návrh "Směrnice"
- příl. a k čj. 4251/90-100).
Jsem si vědom, že v této odpovědi nemohly
být podrobněji specifikovány všechny
dopady zem. výroby na znečišťování
vod a způsoby řešení. Věřím
však, že toto stanovisko dokumentuje opravdovou snahu
resortu zemědělství o řešení
těchto otázek a společným úsilím
bude dosaženo potřebné nápravy.
V Praze dne 14.11.1990 | Bohumil Kubát, v.r." |
87 A-1 | příl. a k čj. 4251/90-100 |
Účelem subvence je poskytnout subjektu zemědělské
výroby částečnou náhradu za
omezení intenzity zemědělské výroby
v chráněných lokalitách. Nárok
na subvenci uplatňuje právnický a fyzický
subjekt zemědělské výroby /dále
jen subjekt/ zemědělsky obhospodařující
pozemek, který je součástí pásma
hygienické ochrany vodních zdrojů a minerálních
vod, chráněné krajinné oblasti /CHKO,
národní parky/ a chráněné oblasti
přirozené akumulace vod /CHOPAV/.
Podmínkou přiznání subvence je, že
subjekt chráněné pozemky zemědělsky
obhospodařuje, nepožaduje na tyto pozemky subvenci
z titulu alternativního zemědělství
a je zařazen podle ustanovení § 41 odst. a)
zákona č. 172/1 988 Sb., o zemědělské
dani, do produkční ekonomické skupiny 21
- 42 [Výnos MZVž ČSR č.j. 3495/88-221
z 28. 12. 1988, ve znění dodatků č.j.
1018/89-221, 3362/89-221, 762/90-220 a /90-222; Výnos MZVž
ČSR č.j. 3117/88-221 z 30. 11. 1988 ve znění
dodatků č.j. 1017/89-221 a /90-220].
Subvence se poskytuje sazbou na hektar chráněné
zemědělské půdy ve výši:
a/ v pásmech hygienické ochrany vodních
zdrojů a minerálních vod
pásmo PHO | Sazba subvence! v K4s/ha chráněné z. p. |
I. | 600 |
II. a | 600 |
II. b | 180 |
III. | 60 |
b/ na území chráněných krajinných
oblastí /CHKO, národní parky/
I. zóna | 600 |
II. | 480 |
III. | 60 |
c/ na území chráněné oblasti
přirozené akumulace vod /CHOPAV/
150 |
87 A-2
Při kumulaci faktorů na chráněný
hektar zemědělské půdy se v pořadí
PHO, CHKO, CHOPAV sazba subvence na druhý a další
faktor snižuje na 50% původní sazby.
Od nároku na subvence uvedené v odst. a - b/ se
odečítá částka, představující
slevu ze zemědělské daně z pozemků
z titulu změny základního zařazení
do produkčních ekonomických skupin, zohledněním
faktorů podle ustanovení § 41 odst. b/ písm.
3 zákona o zemědělské dani č.
172/1988 Sb.
Postup pro přiznání subvence:
- subjekty uplatňují nárok na subvenci formou
písemné žádosti u příslušného
regionálního odboru MZe ČR;
- žádosti o subvenci musí být doloženy
potvrzením o rozsahu chráněných území.