Česká národní rada 1990 – 1992

Podepsaní navrhují, aby se Česká národní rada usnesla takto:

Federální shromáždění na základě iniciativy České národní rady a Slovenské národní rady

vycházejíc se svrchovanosti České a Slovenské republiky,

navazujíc na humanitní hodnoty dosavadní historie lidstva a na demokratické tradice v dějinách našich národů,

vycházejíc z trpkých zkušeností z doby, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány,

uznávajíc svrchovanost práva a neporušitelnost přirozených práv člověka a občana,

vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila po bok států ctících tyto hodnoty a

skládajíc naděje na zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů

usneslo se na tomto ústavním zákoně:

/1/ Člověk je svobodný. Nikomu nesmí být bráněno v tom, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá.

/2/ Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem, jejž zákon stanoví.

Základní práva a svobody jsou nezadatelné. Nikdo je nemůže zcizit nebo být jich zbaven.

/1/ Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyku, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

/2/ Výkon základních práv a svobod nemůže být jejich nositelem na újmu.

/1/ Povinnosti mohou být ukládány na základě zákona a v jeho mezích jen při zachování základních práv a svobod.

/2/ Jakákoli zákonná omezení základních práv a svobod musí platit obecně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

/3/ Meze lidských práv a základních svobod mohou být za podmínek stanovených tímto ústavním zákonem upraveny pouze zákonem.

/1/ Mezinárodní smlouvy o základních (občanských a politických) právech a svobodách, které Česká a Slovenská Federativní Republika ratifikovala a které jsou řádně vyhlášeny, mají na jejím území stejnou závaznost jako její ústavní zákony.

/2/ K ratifikaci mezinárodních smluv, uvedených v odstavci 1, dává Federální shromáždění souhlas stejným způsobem jako k přijetí ústavního zákona.

Každý má způsobilost k právům.

/1/ Každý má právo na život.

/2/ Nikdo nesmí být usmrcen vyjma případy, kdy trestní zákon vylučuje protiprávnost takového činu.

/3/ Trest smrti se nepřipouští.

/1/ Nedotknutelnost osoby je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

/2/ Nikdo nesmí být podrobován mučení ani krutému, nelidskému nebo ponižujícímu trestu nebo zacházení.

/1/ Osobní svoboda je zaručena.

/2/ Nikdo nemůže být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nemůže být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.

/3/ Vyjma případy přistižení při trestném činu je zadržení přípustné jen na písemný odůvodněný příkaz soudu, ledaže věc nesnese odkladu a příkaz nelze předem opatřit. Jen na příkaz soudu je přípustné zatčení obviněného.

/4/ Každý kdo je zadržen nebo zatčen, musí být neprodleně seznámen s důvody zadržení nebo zatčení a nejpozději do 24 hodin odevzdán soudu. Soud musí zadrženou nebo zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.

/5/ Nikdo nemůže být vzat do vazby, leč v případech stanovených zákonem a na základě rozhodnutí soudu. Vazba v přípravném řízení trestním může jen výjimečně trvat déle než dva měsíce, nejdéle však jeden rok a v řízení před soudem jen nezbytnou dobu, přiměřenou okolnostem případu.

/1/ Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

/2/ Toto ustanovení se nevztahuje na

a/ práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody,

b/ vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,

c/ službu vydanou na základě zákona v případě živelních pohrom nebo havárií, které ohrožují životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,

d/ jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.

/1/ Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

/2/ Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného blaha smí být jen ve vlastnictví státu nebo určených právních osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.

/3/ Vlastnické právo nesmí být zneužíváno na újmu práv jiných anebo společnosti. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad nezbytnou míru.

/4/ Vyvlastnění nebo jiné nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě za náhradu, pokud nejde o trest vyslovený soudem.

/1/ Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

/2/ Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

/3/ Každý má právo na ochranu údajů o své osobě před neoprávněným zveřejněním nebo jiným zneužitím.

/1/ Domovní svoboda a nedotknutelnost obydlí je zaručena.

/2/ Do tohoto práva lze zasáhnout pouze v případech a způsobem, jež stanoví zákon.

/3/ Domovní prohlídka pro účely trestního řízení je přípustná jen na písemný odůvodněný příkaz soudu. Příkaz musí být doručen před provedením domovní prohlídky a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po jejím provedení.

Nikdo nesmí porušovat tajemství dopisů ani jiných písemností, ať chovaných v soukromí, ať zasílaných poštou nebo jiným dopravním prostředkem, leč v případech a způsobem, jež stanoví zákon. Obdobně je chráněno tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

/1/ Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.

/2/ Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo se na něm svobodně pohybovat a zvolit si na něm místo pobytu a svobodně je opustit.

/3/ Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky.

/4/ Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku nebo ochranu práv a svobod druhých anebo v jiném veřejném zájmu.

/5/ Občan nemůže být vyhoštěn. Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem nebo podle mezinárodního práva. Hromadné vyhošťovaní cizinců je nepřípustné.

/1/ Svoboda smýšlení, svědomí a vyznání je zaručena. Každý má právo změnit vyznání nebo být bez vyznání.

/2/ Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu proti svému svědomí; podrobnosti stanoví zákon.

/1/ Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

/2/ Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem a svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

/3/ Cenzurní zásahy veřejné správy jsou nepřípustné.

/4/ Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření nezbytná v demokratické společnosti pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu a veřejnou bezpečnost.

/1/ Každý má právo sám nebo společně s jinými se obracet na státní orgány a orgány místní samosprávy se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejných nebo jiného společného zájmu /petice/.

/2/ Výkon tohoto práva nesmí být na újmu práv druhých.

/1/ Svoboda pokojně se shromažďovat je zaručena.

/2/ Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření nezbytná v demokratické společnosti pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromažďování však nesmí být podmiňováno povolením orgánu veřejné správy.

/1/ Svoboda sdružování je zaručena. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Občané mají právo zakládat též politické strany a hnutí a sdružovat se v nich.

/2/ Výkon tohoto práva lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jde-li o opatření, které je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

/3/ Politické strany a hnutí i jiná sdružení jsou odděleny od státu.

/1/ Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí buď přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

/2/ Volby se musí konat ve lhůtách, nepřesahujících pravidelná volební období, stanovená zákonem.

/3/ Volební právo je všeobecné, rovné a přímé a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.

/4/ Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

/1/ Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

/2/ Příslušnost ke kterékoli národnosti nebo jiné etnické skupině nesmí být nikomu na újmu.

/1/ Občanům, tvořícím národnostní a jiné etnické menšiny, se zaručuje právo rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich jazyku a právo spolčovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.

/2/ Občanům, příslušejícím k národnostním menšinám a jiným etnickým skupinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též

a) právo na vzdělání v jejich jazyku,

b) právo užívat jejich jazyku v úředním styku.

/3/ Výkon práv příslušníky národnostních menšin a jiných etnických skupin nesmí být na újmu práv ostatního obyvatelstva.

/1/ Každý má právo svobodně si volit povolání a přípravu k němu včetně práva na podnikání a jinou hospodářskou iniciativu.

/2/ Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

/3/ Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto své právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.

/1/ Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.

/2/ Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo odvětví.

/3/ Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření nezbytná v demokratické společnosti pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.

/4/ Právo na stávku je zaručeno; podmínky stanoví zákon.

Zaměstnanci mají právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky. Zákon zajišťuje zejména

a) právo na odměnu za práci dostatečnou k tomu, aby jim zabezpečila důstojnou životní úroveň,

b) ochranu proti svévolnému propouštění,

c) ochranu bezpečnosti a zdraví při práci,

d) nejvýše přípustnou délku pracovní doby,

e) přiměřený odpočinek po práci,

f) nejkratší přípustnou dobu dovolené na zotavenou.

/1/ Ženy, mladiství a osoby se změněnou pracovní schopností mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.

/2/ Mladiství a osoby se změněnou pracovní schopností mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a pomoc při přípravě k povolání.

/3/ Podrobnosti stanoví zákon.

/1/ Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.

/2/ Každý, kdo je v sociální nouzi má právo na pomoc pro zajištění základních životních podmínek.

/3/ Podrobnosti stanoví zákon.

Občané mají právo na ochranu zdraví, bezplatnou léčebnou péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

/1/ Manželství, mateřství a rodina jsou pod ochranou státu. Ženám v těhotenství a mateřství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky.

/2/ Péče o děti a jejich výchovu je právem a povinností jejich rodičů. Nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen na základě rozhodnutí soudu.

/3/ Rodiče vychovávající děti mají právo na zvláštní péči a pomoc státu. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

/4/ Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.

/5/ Podrobnosti stanoví zákon.

/1/ Každý má právo na vzdělání podle svých schopností. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

/2/ Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách a podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

/3/ Zákon stanoví, za jakých podmínek lze zřizovat a provozovat jiné školy než státní, jakož i způsob státního dozoru nad nimi. V jiných školách než státních se může vzdělání zajišťovat za úplatu.

/4/ Studenti mají právo na státní podporu při studiu za podmínek stanovených zákonem.

/1/ Svoboda vědeckého bádání a umění je zaručena.

/2/ Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.

/1/ Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadů.

/2/ Všechny církve a náboženské společnosti mají rovné postavení.

/3/ Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce bez zásahů státních orgánů.

/4/ Podmínky vyučování náboženství na státních školách stanoví zákon.

/5/ Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření nezbytná v demokratické společnosti pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Každý je povinen při výkonu svých práv dbát, aby nepoškozoval ani neohrožoval životní prostředí, přírodní zdroje a kulturní památky pokud nejde o činnost povolenou na základě zákona.

/1/ Každý má právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu a v případech stanovených zákonem u orgánu veřejné správy.

/2/ Každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím nebo opatřením orgánu veřejné správy, se může obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí nebo opatření, nestanoví-li zákon jinak; provedení upravuje zákon.

/3/ Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím státního orgánu nebo nesprávným úředním postupem.